pátek
1. listopadu 2024
svátek slaví Felix

Plzeňský kraj

Plzeňský kraj

FAJNOVY PROSTOR se zapojil do tvorby manuálu pro občanské projekty

OSTRAVA: Veřejný prostor ve městech získává v posledních letech na důležitosti. Mění se nejen jeho podoba, ale i způsob jeho využívání. Jedním z hlavních znaků kvality prostředí měst a obcí je úroveň veřejného života, tedy aktivit probíhajících na veřejných prostranstvích – na ulicích, náměstích, v parcích apod.

Autor článku: 
luk

K nim přispívají i podněty a projekty iniciované přímo občany. Realizaci občanských projektů však často doprovází škála byrokratických postupů nebo i nedorozumění, které od veřejných aktivit spíše odrazují – ať už se jedná o sociálně-kulturní akce (např. sousedské slavnosti), nebo komunitní a občanské úpravy místa (např. instalaci vlastnoručně vyrobených laviček).
Úřední postupy se mění a mnohdy nejsou shodné ani v rámci jednoho města. V některých případech trvá vyřízení povolení jen pár dní či týdnů, ale i u zdánlivě jednoduché věci se mohou lhůty protáhnout na několik měsíců nebo dokonce let. Ukazuje se zároveň, že i tento přirozený jev občanské společnosti – chuť aktivně využívat veřejný prostor a přispívat k jeho zlepšování – je silně závislý jak na politické vůli či nevůli, tak na celkové kvalitě přístupu dané samosprávy k rozvoji veřejného prostoru, což se následně promítá nejen do úspěšnosti fungování jednotlivých projektů, ale i do obecnějších hodnot a vztahů, které jsou pro naši společnost neustále nastavovány a vyjednávány. (zdroj: projekt Procesy pokroku, Pěstuj prostor z. s.)

Manuál pro občanské projekty ve veřejném prostoru

Pod názvem Manuál pro občanské projekty ve veřejném prostoru připravuje plzeňský spolek Pěstuj prostor, z. s. Jedná se o unikátní příručku, která nemá v České republice obdobu. Na projektu spolupracují mj. zástupci Plzně, Pardubic a Ostravy a odborníci z dalších nezávislých organizací, např. MAKAI atelier, Nadace Proměny Karla Komárka a spolky Offcity a Auto*mat.
Manuál by měl sloužit jako návod pro efektivní spolupráci samospráv a občanů na projektech vč. nastavení procesů a postupů. Snahou tvůrců je také osvětlit možná rizika, problémy a výzvy, na které nyní iniciátoři i samosprávy v praxi narážejí, a jak je možné jim do budoucna předcházet.

Podpora komunit a veřejného prostoru v Ostravě

Jako jeden ze strategických cílů si Ostrava pro období 2017 – 2023 stanovila podporu komunitního života a zapojení občanů do jeho řízení. Pro tyto aktivity vznikl v České republice zatím unikátní dotační program s názvem FAJNOVY PROSTOR, díky kterému se již realizovaly desítky projektů. Od menších jako jsou pískoviště či posezení za domem, až po náročné úpravy zeleně a veřejného prostoru, například v městském obvodu Hrabová, kde vznikl lesní park Hrabovjanka. Díky tomuto programu a bohatým zkušenostem se mohla i Ostrava zapojit do tvorby manuálu a podělit se tak o příklad dobré praxe.

 

Zdroj a další podrobnosti ZDE

Regionální nakladatelství Starý most slaví 20. narozeniny

PLZEŇ: Starý most je plzeňské nakladatelství, které vzniklo před 20 lety. Za do­bu své existence vydalo téměř 150 děl, která se zaměřují především na re­gio­nální tématiku – knihy historických fotografií a dokumentů, průvodce, kratochvilné čtení pro děti i pro dospělé a reprezentativní fotografické publikace. V roce 2006 se činnost nakladatelství rozšířila do Bavorska – vyšla první z mnoha dalších knih o Šumavě a Bavorském lese.

Autor článku: 
TZ/klapka

Nápad založit regionální nakladatelství vznikl po úspěšné výstavě ve škodováckém muzeum s názvem Plzeň v dobách Emila a Karla Škodových na starých fotografiích, přibližuje zakladatel nakladatelství Petr Mazný.: „Výstava byla hojně navštěvovaná a lidé říkali, že by si staré fotky chtěli prohlédnout i v klidu doma. Napadlo mě, že by se z toho dala udělat pěkná kniha. A tak jsem oslovil dva kamarády, kterým se výstava také líbila a jako naprostí laici jsme knihu vydali. Měla velký úspěch, kniha se musela dotiskovat a tím začalo nakladatelství fungovat. Vydávali jsme další knihy o Plzni, pak se přidala Šumava, Brdy, jižní Čechy....


První knihu Plzeň 1880–1935 vydal Starý most v listopadu roku 1999 a prodalo se jí přes 9 tisíc kusů. Obsahovala plzeňské dobové fotografie  z archivu Západočeského muzea z přelomu 19. a 20. století. Nejprodávanějšími tituly se následně staly knihy Plzeňsko-český slovník, vydaný v roce 2017, kdy se prodalo téměř 13 tisíc kusů a Brdy opět otevřené z roku 2015 s  12 tisíc kusy prodaných.

Jako hlavní poslání nakladatelství vnímá Petr Mazný probouzet v lidech zájem o historii míst v jejich okolí a posilovat tak lokální patriotismus.

 

Dlouhodobě Starý most spolupracuje se Západočeským muzeum v Plzni, Muzeem Šumavy, s Jihočeským muzeum v Českých Budějovicích,  s Archivem města Plzně, se Státním oblastním archivem v Plzni a se Západočeskou galerií.

Interaktivní inscenace pohádkového světa Františka Hrubína v plzeňském DJKT pro nejmenší

PLZEŇ: Nová interaktivní inscenace činoherního souboru Divadla J. K. Tyla pro nejmenší diváky s názvem 1 × 6 pohádek bude mít premiéru 7. prosince 2019 na Malé scéně DJKT. Děti se tak setkají nejen s Karkulkou, Otesánkem, holoubkem, jelenem či loupežníky, ale samy se budou moci připojit k dění na jevišti.

07.12.2019
Autor článku: 
TZ/klapka

Inscenace vychází z půvabné pohádkové knížky Františka Hrubína 2 × 7 pohádek, jež je známá pro své nádherné, hravé a dobře zapamatovatelné verše. Za vznikem nové pohádky stojí členové činoherního souboru – úpravu textu má na svědomí Apolena Veldová, kostýmy Andrea Mohylová a hudbu Marek Mikulášek. Autorem výtvarného řešení je student Fakulty umění a designu Ladislava Sutnara ZČU v Plzni Štěpán Lipus. „To vše režijně vede utajované činoherní uskupení MOPED, známé inscenovaným čtením V žen Karla IV. Jednoduše řečeno, činohra má skryté talenty i v jiných oborech,“ doplňuje Apolena Veldová.

O Hrubínovy verše se podělí vedle domácích herců Simony Rejdové, Matyáše DarnadyhoJaroslava Matějky také děti z nově vzniklé Divadelní dramatické díly, DDD, které se promění na stromky, kapky deště, drobečky a mnohá jiná stvoření. „Zajímavostí je i zapojení publika. Dětští diváci se budou moci připojit k dění na jevišti, a stát se tak součástí divadelního zázraku,“ upozorňuje Apolena Veldová.

Vstupenky můžete zakoupit v pokladně předprodeje Smetanovy sady 16, 301 00 Plzeň, on-line na webových stránkách djkt.eu nebo v síti Plzeňská vstupenka.

Premiéra 7. prosince 2019 na Nové scéně DJKT

Nejbližší reprízy 4. a 21. ledna 2020

Plzeňská přednáška Postmoderní architektura a proměny společností po roce 1989

PLZEŇ: Jak probíhala transformace po roce 1989? A jak s tím souvisí postmoderní architektura bankovních budov? Přednášková série Po Sametu: architektura Plzně „na konci dějin“ se uzavře čtvrtým dílem ve středu 4. prosince 2019 v administrativní budově s regionálním korporátním centrem České spořitelny v Divadelní ulici. 

04.12.2019
18:00
Autor článku: 
TZ/klapka

Historička Adéla Gjuričová z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR i historička a teoretička architektury Jana Pavlová, která v loňském i letošním roce patřila mezi kurátorky progresivní pražské Galerie VI PER, se v přednáškovém cyklu soustředí na společenský a politický rozměr polistopadové transformace společnosti a na roli, jakou v této proměně měla postmoderní architektura bankovních budov.

Dlouho se zdálo, že devadesátá léta minulého století nejsou pro historický výzkum dostatečně vzdálená od současnosti, mezitím se však už stala předmětem retromódy. Adéla Gjuričová v příspěvku Demokratický balíček s překvapením shrne výsledky svého bádání nad polistopadovou transformací politických institucí, včetně například městských samospráv, a jejích kulturních a společenských důsledků. „Pokusí se ukázat specifický politicko-myšlenkový kontext doby, jenž radikální očišťování od komunistické minulosti kombinoval s delegitimizací regulace v nejrůznějších oblastech lidské činnosti,“ uvádí Petr Klíma z pořádajícího spolku Pěstuj prostor.

Jana Pavlová v přednášce Chrámy peněz – architektura bankovního socialismu představí tuto architekturu jako projev specifické fáze českých dějin po roce 1989 definované obdobím vlády Václava Klause, jejíž identitu tvořily nově vzniklé bankovní instituce s ohledem na jejich klíčovou roli v procesu ekonomické transformace. Přiblíží i dobové debaty o architektonické reprezentaci „chrámů peněz“, v nichž zaznívala kritika postmoderny jakožto estetického korelativu neoliberalismu, jak se zformovala v osmdesátých letech na Západě. „Jana Pavlová se rovněž pokusí nastavit některé paralely mezi budováním firemní identity bank a identity nového demokratického státu a odhalit obecněji scénografii společensko-politické transformace, jejích ideálů a mýtů,“ dodává Petr Klíma.

Vstupné na akci činí 50,- Kč. Cyklus připravuje spolek Pěstuj prostor za podpory města Plzně, Ministerstva kultury ČR a Nadace české architektury. Chce jím podporovat a rozvíjet zájem místní odborné i širší veřejnosti o architekturu a vystavěné i krajinné prostředí města.

Aktualizované informace k dispozici ve facebookové události na adrese: http://bit.ly/posametu4

Poprvé v Čechách celosvětově úspěšný muzikálový hit Elisabeth na jevišti plzeňského Nového divadla

PLZEŇ: Divadlo J. K. Tyla minulý týden uvedlo jako první divadlo v republice celosvětově úspěšný muzikálový hit Elisabeth, za jehož vznikem stojí dvojice prestižních evropských tvůrců, textař a libretista Michael Kunze a skladatel Sylvester Levay. Velkolepé dílo o životě proslulé císařovny na Nové scéně připravil renomovaný inscenační tým v čele s režisérem Lumírem Olšovským a překladatelem Michaelem Prostějovským. Do náročné titulní role byly po konkurzech a osobním schválení autory obsazeny sólistka muzikálového souboru Soňa Hanzlíčková Borková a hostující muzikálová a operní zpěvačka Michaela Gemrotová.

Autor článku: 
TZ/klapka

Inscenace Elisabeth je považována za nejúspěšnější původní muzikálové dílo kontinentální Evropy a od její světové premiéry v Divadle Na Vídeňce v roce 1992 ji viděly jen ve Vídni dva milióny diváků. V Plzni je uvedena ve spolupráci s Vereinigte Bühnen Wien (Spojené scény vídeňské), jež patří mezi celosvětově nejvýznamnější muzikálové producenty. „Obsazení všech sólových rolí schvalovali samotní autoři a  hudební přípravy přijel zkontrolovat také dirigent posledního vídeňského nastudování,“ přibližuje průběh zkoušek Pavel Bár. Česká premiéra muzikálu Elisabeth zazní v překladu Michaela Prostějovského, který do češtiny převedl již několik děl této uznávané autorské dvojice. „Muzikál Elisabeth znám od jeho světové premiéry a patří mezi moje nejoblíbenější. Měl jsem ohromnou radost, když se DJKT rozhodlo jej uvést,“ říká Prostějovský. Že se diváci mají na co těšit, potvrzuje i režisér Lumír Olšovský: „Elisabeth přináší nejen podmanivý příběh doprovázený působivou hudbou, ale také velkou divadelní podívanou, v níž se mimo jiné vystřídá téměř dvě stě padesát kostýmů.“

Děj muzikálu vypráví o životním osudu legendární nekonformní císařovny Elisabeth Bavorské, manželky císaře Františka Josefa I. zvané Sisi, která se vzhledem ke svému osobnímu charakteru těžce vyrovnávala se zvyklostmi konzervativního císařského dvora. „Libretista Kunze líčí Elisabeth jako moderní ženu, která se ‚pouze‘ narodila a žila na nevhodném místě v nevhodnou dobu, a představuje její život jako celoživotní milostný tanec se smrtí, tedy osudovou postavou pohledného muže, který jí byl již od dětství nablízku v klíčových okamžicích jejího života,“ popisuje pojetí autorů Pavel Bár.

V titulní roli diváci uvidí přední sólistku muzikálového souboru Soňu Hanzlíčkovou Borkovou nebo hostující Michaelu Gemrotovou. „Právě na představitelku titulní role klade toto dílo obrovské nároky. Nejenže musí být skvělá pěvecky, ale zároveň i velmi přesvědčivá herecky, protože muzikál líčí život Sisi od mladé dívky až do konce jejího života,“ upozorňuje Lumír Olšovský. „Po celou dobu zkoušení jsem se snažila zůstat optimistická a nepřipouštět si, jak je ta role obrovsky těžká a nezvládnutelná. Když přišlo něco, čemu jsem úplně nerozuměla, skvěle mi pomáhal Lumír Olšovský,“ podotýká Soňa Hanzlíčková Borková. Její kolegyně Michaela Gemrotová doplňuje: „Je to nádherný a silný příběh o ženě, která byla plná života a která chtěla zkoušet a zažívat nové věci. Přísná pravidla, stálé zákazy a příkazy co má a co nemá dělat, ji ale vedly k velice přísnému a chladnému jednání.“ Zajímavostí je, že obě představitelky Elisabeth získaly v minulosti nominaci na prestižní Cenu Thálie za titulní roli ve slavném muzikálu Evita.

Vraha Elisabeth Luigi Lucheniho ztvární Lukáš Ondruš v alternaci s Martinem Holcem, v  uhrančivé roli Smrti se představí Pavel Režný nebo Jan Kříž, jehož muzikálová kariéra začala před 12 lety právě v Plzni. „Nikdy na důvěru, kterou do mě plzeňské divadlo vložilo, nezapomenu. Po letech se sem vracím do muzikálu, který je skvostně napsaný a který přináší velkou řemeslnou výzvu pro muzikálové herce. Role Smrti je zajímavý úkol, se kterým je radost se popasovat, a už teď vím, že jsem se na něm zase hodně naučil,“ komentuje své účinkování Jan Kříž a dodává: „Je skvělé, že plzeňské divadlo má dnes tak silnou pozici a tak zralý soubor, že si může dovolit přinést v českých premiérách tituly jako je právě Elisabeth.“ V dalších rolích se mimo jiné představí Jozef Hruškoci, Venuše Zaoralová Dvořáková, Renáta Podlipská, Pavel Klimenda či Jan Ježek v alternaci s Romanem Krebsem.

Součástí českého inscenačního týmu jsou také choreografové Pavel Strouhal, který se v DJKT podílel například na muzikálech Spamalot nebo Evita, a Denisa Komarov Kubášová, k jejímž posledním pracím patří choreografie k muzikálu Billy Elliot, vyhledávaný kostýmní výtvarník Roman Šolc, který byl v minulosti členem baletního souboru v Plzni a v Praze a v DJKT výtvarně spolupracoval například na muzikálech Někdo to rád horké, Řek Zorba nebo na baletu Anna Karenina, či scénograf Ondřej Zicha, s jehož scénou se plzeňští diváci mohli naposledy setkat v muzikálu Josef a jeho úžasný pestrobarevný plášť.

Ženy v disentu v DEPO2015

PLZEŇ: V kavárně plzeňského DEPA2015 je od minulého týdne k vidění výstava s názvem Ženy v disentu. Na fotografiích jsou zde představené ženy, které se pro lepší vidinu svobodného života nebály vyjádřit svůj názor na úkor vlastního klidu a svobody. Byly tak nedílnou součástí disidentské komunity, která pomohla k nakročení ke svobodě pro celý národ.

od 20.11.2019 do 31.12.2019
Autor článku: 
klapka

Výstava představuje 21 žen, které svým zapojením do boje proti totalitě chtěly spoluvytvářet lepší podmínky pro život svůj i svých dětí. Příbehy i fotografie se váží ke knize rozhovorů Bytová revolta: Jak ženy dělaly disent, která vyšla na podzim 2017 k příležitosti 40. výročí Charty 77 ve spolupráci Sociologického ústavu AV ČR a nakladatelství Academia.

„Do knihy jsme se pustili vpředvečer 40. výročí Charty 77, kdy jsme zjistili, že do té doby se nikdo souborně nevěnoval ženám disidentkám. Neexistovala publikace, která by přibližovala život československých disidentek. V Praze byla koncentrace protirežimně aktivních žen samozřejmě nejvyšší, ale i v regionech se našly statečné ženy, které se nebály postavit zvůli komunistického režimu. Ty kolikrát zažívaly daleko krutější represe ze strany Státní bezpečnosti než v Praze, kde byl na pět disidentů jeden estébák, kdežto v odlehlých místech republiky bylo pět estébáků na jednu disidentskou rodinu“, vysvětluje Naďa Straková, spoluautorka knihy Bytová revolta.

Obecně se na ženy disidentky ve společnosti zapomíná, nebo jim není věnovaná stejná pozornost jako mužům v disentu. Ženy v disentu nevykonávaly pouze podpůrné a servisní role, podotýká Naďa Straková: I ženy byly velmi aktivní aktérky - pašovaly kopírky, fotodokumentovaly protirežimní události, chodily na soudy, psaly zprávy do zahraničí a díky znalosti jazyků byly ve spojení se západními tiskovými agenturami. Navíc dělaly jednu činnost v daleko vyšší míře - přepisovaly samizdat, což byla velmi nebezpečná činnost. Za tu mohly jít rovnou do vězení. Všechny činnosti byly v disentu propojené a bez nich by nemohl fungovat tak, jak fungoval a přispět k pádu komunismu.“

Výstava i kniha chtějí připomenout, jakým způsobem tyto ženy fungovaly v prostředí Charty 77 i mimo něj, v kulturním undergroundu, ve velkých městech i na venkově. Zároveň představuje ženy ukotvené v různých proudech Charty 77 – v proudu filozofickém, křesťanském, reformně komunistickém a v undergroundu.

Výstava Ženy v disentu potrvá v kavárně DEPO2015 do konce roku.

Neoklasicismus mezi technikou a krásou. Pietro Nobile (1776–1854) v Čechách

PLZEŇ: V Západočeské galerii v Plzni je otevřena nová výstava. Klasicistní architekt Pietro Nobile, který je u nás známý především svou činností pro knížete Metternicha na jeho zámku Kynžvart a v Plasích, byl kosmopolitní osobností: narozen v italskojazyčném kantonu Švýcarska, absolvoval studia v Římě, prosadil se u vídeňského dvora. Italové jej vnímají především jako zachránce amfiteátru v Pule, Rakušani jako vlivného učitele na vídeňské akademii a v Čechách byl ve své době nechvalně proslulý kvůli svému podílu na zboření pozdně gotického východního křídla Staroměstské radnice v Praze.

 

od 20.11.2019 do 09.02.2020
Autor článku: 
TZ/jal

Autorkou koncepce výstavy je Taťána Petrasová z Ústavu dějin umění Akademie věd ČR, kurátorem výstavy za ZČG je Petr Jindra. Výstava vznikla ve spolupráci s Ústavem dějin umění Akademie věd ČR a s podporou celé řady zahraničních institucí, protože stopy Nobileho činnosti jsou rozesety po celé střední Evropě. Součástí expozice je mimo jiné sedm děl zapůjčených z vídeňské Albertiny a téměř padesát exponátů z Polo museale del Friuli Venezia Giulia v Terstu.

Výstava potrvá ve výstavní síni „13“ do 9. února 2020.

Unikátní liberecké zpracování Máchova díla hostuje v Plzni

PLZEŇ: Jedno z nejlepších jevištních zpracování díla českého básníka Karla Hynka Máchy hostí v pondělí 25. listopadu od 19 hodin plzeňské Divadlo ALFA. Pod názvem Pouť krkonošská představí příběh básníka a jeho tvůrčí cesty Naivní divadlo Liberec.

25.11.2019
19:00
Autor článku: 
TZ/klapka

Severočeská scéna, která získala letošní Cenu Divadelních novin, pojala Pouť krkonošskou jako unikátní příběh cesty, na pomezí reality a snu, jak tomu je i u Máchova díla. Výtvarná, textová, herecká a hudební složka tu tvoří naprosto výjimečnou koláž.

Tvůrci se inspirovali při vzniku inscenace krátkou povídkou Karla Hynka Máchy, která je považována za jeden z prvních českých literárních hororů. Fantaskní básnivá próza je na jedné straně záznamem živého snu, který se Máchovi zdál při jeho cestě do Krkonoš, na straně druhé i reminiscencí některých tragických životních zkušeností Máchových. Hlavní postavou je poutník, který se snaží při své cestě po vrcholcích Krkonoš zapomenout na nešťastně prožitou lásku. Pod vrcholem Sněžky narazí na starý gotický klášter. Poutník si nepamatuje, že by zde takový někdy viděl. A co víc! Po setmění klášter ožívá pohybem dávno již zemřelých mnichů.

Inscenaci o hledání lásky, víry a naděje, stejně jako o boji se šílenstvím připravili herec, muzikant a režisér Filip Homola a scénograf Kamil Bělohlávek.

Pouť krkonošská je součástí dramaturgické řady Divadla ALFA, která v Plzni představuje špičková díla současného divadla. „Kromě libereckého Naivního divadla se v letošní sezóně mohou diváci v rámci hostujících souborů těšit také na představení Dejvického divadla nebo Divadla DRAK,“ upozornil ředitel Divadla ALFA Jakub Hora.

Inscenace je určena divákům od 12 let. Cena vstupenky 110 Kč, prostřednictvím sítě Plzeňská vstupenka nebo na místě v pokladně Divadla ALFA.

Listopad 1989 v Plzni objektivem Radovana Kodery s fotopříspěvkem Tomáše Hausnera

PLZEŇ: Západočeská galerie v Plzni představuje výstavu fotografií Radovana Kodery z revolučního dění podzimu roku 1989 v Plzni. Ve výběru fotografií jsou vystaveny záběry z některých exponovaných míst – vývěska před „Alfou“, ohrady u „Branky“ a před kostelem sv. Bartoloměje, plakát ve výloze městské knihovny v ul. Bedřicha Smetany, polepený KV KSČ. Nejvíc fotografií je z události v pravdě zlomové – generální stávky konané na území celé ČSSR v pondělí 27. listopadu od 12 do 14 hodin.

od 15.11.2019 do 15.12.2019
Autor článku: 
TZ/klapka

K výstavě je připojena série fotografií Tomáše Hausnera dokumentující demontáž pomníku z roku 1971, připomínajícího 50. výročí založení KSČ, z prostoru před tehdejším Gottwaldovým nádražím v Plzni.

Expozice zahrnuje 18 fotografií Radovana Kodery a 6 fotografií Tomáše Hausnera. Autory textů jsou Ondřej Maglič, Radovan Kodera a Tomáš Hausner.

Kurátorkou za ZČG je Marcela Štýbrová.

„Plzeň po většinu roku 1989 nezažívala podobně velké demonstrace, jaké se odehrávaly v Praze například při Palachově týdnu. Výjimkou byla demonstrace 6. května 1989 na náměstí Míru, která se díkybohu obešla bez zásahu předem připravených ozbrojených složek. Naopak opoziční aktivisté byli v Plzni pod větším drobnohledem SNB a StB, než tomu bylo v Praze. Tamní brutální zmlácení studentů 17. listopadu na Národní třídě bylo (nejen) pro Plzeňany nepříjemným probuzením. Orgány státostrany tímto zákrokem vygradovaly svoji snahu o udržení moci, byť z politické situace v SSSR a okolních státech socialistického bloku začínalo být patrné, že se jedná o labutí píseň.

Od 19. listopadu začalo v Plzni docházet k integraci a koordinovanému postupu studentů, divadelníků a nezávislých skupin a aktivistů. Zatímco v pondělí 20. listopadu se sešlo před Velkým divadlem cca 30 takto aktivních osob, v úterý již bylo založeno v Pivovarském muzeu Občanské fórum Plzeň a téhož dne vznikl stávkový výbor Škody Plzeň. Od středy 22. listopadu se pak náměstí Republiky pravidelně intenzivně plnilo nespokojenými Plzeňany a občany z blízkého okolí. Nad protestujícími se samozřejmě vznášely obavy, zda nezasáhnou Lidové milice a další ozbrojené složky nebo zda nebudou vyhozeni ze školy či zaměstnání. Ale i pro komunisty začínala být situace vážná. Probíhaly přípravy na generální stávku, v podnicích vznikaly stávkové výbory a zárodky podnikových OF, do Plzně jezdili informovat o situaci známí herci z Prahy.

Generální stávka 27. listopadu byla v Plzni plně v režii stávkujících studentů VŠ. Třicetitisícová účast na náměstí Republiky a následný příchod přibližně 15 000 škodováků znamenal fenomenální úspěch, který (stejně jako jinde v republice) odstartoval skutečný dialog o podobě vlády v Československu.“

/Z úvodního textu Ondřeje Magliče/

DOPROVODNÝ PROGRAM

02. 12. 2019 │17:00 h Listopadový uragán. Období normalizace zakončené sametovou revolucí v dobových písních, projevech, literatuře a dramatu.

Západočeská galerie v Plzni, přednáškový sál, Pražská 13, Plzeň. Vstup zdarma.

Konference: Vizuální smog a reklama ve veřejném prostoru

PLZEŇ: Konference na téma vizuální estetiky a vizuální komunikace města má za cíl informovat zastupitele města a odbornou i širokou veřejnost o problematice, a nastartovat tak ozdravný proces města.

27.11.2019
17:00
Autor článku: 
klapka

Snahou organizátorů není reklamu zakázat, ale kultivovat a dostat ji do patřičných mezí, protože současná přebujelá reklama výrazně negativně ovlivňuje kvalitu městského prostoru a života ve městě včetně zdraví jeho obyvatel. Konference chce vyvolat diskusi založenou na faktech a představit proveditelné návrhy řešení.

V první polovině konference pohovoří tři vystupující (15-20 min) na téma vizuální kultury, architektury a reklamy ve veřejném prostoru. Poté proběhne moderovaná diskuze s diváky. Po přestávce a občerstvení bude následovat malé překvapení a představení záměru dalšího postupu v Plzni – vytvoření Manuálu dobré praxe označování provozoven a komplexního Manuálu reklamy ve veřejném prostoru a implementace těchto dokumentů do praxe.

Konferenci se uskuteční v kulturním prostoru Moving Station 27. listopadu od 17 hodin a moderovat ji bude architekt Petr Klima.

Pořádá: iniciativa Vizuální smog v Plzni ve spolupráci s Pěstuj prostor z. s.
a Útvar koncepce a rozvoje města Plzně

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Plzeňský kraj