Plzeňská přednáška Postmoderní architektura a proměny společností po roce 1989
PLZEŇ: Jak probíhala transformace po roce 1989? A jak s tím souvisí postmoderní architektura bankovních budov? Přednášková série Po Sametu: architektura Plzně „na konci dějin“ se uzavře čtvrtým dílem ve středu 4. prosince 2019 v administrativní budově s regionálním korporátním centrem České spořitelny v Divadelní ulici.
Historička Adéla Gjuričová z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR i historička a teoretička architektury Jana Pavlová, která v loňském i letošním roce patřila mezi kurátorky progresivní pražské Galerie VI PER, se v přednáškovém cyklu soustředí na společenský a politický rozměr polistopadové transformace společnosti a na roli, jakou v této proměně měla postmoderní architektura bankovních budov.
Dlouho se zdálo, že devadesátá léta minulého století nejsou pro historický výzkum dostatečně vzdálená od současnosti, mezitím se však už stala předmětem retromódy. Adéla Gjuričová v příspěvku Demokratický balíček s překvapením shrne výsledky svého bádání nad polistopadovou transformací politických institucí, včetně například městských samospráv, a jejích kulturních a společenských důsledků. „Pokusí se ukázat specifický politicko-myšlenkový kontext doby, jenž radikální očišťování od komunistické minulosti kombinoval s delegitimizací regulace v nejrůznějších oblastech lidské činnosti,“ uvádí Petr Klíma z pořádajícího spolku Pěstuj prostor.
Jana Pavlová v přednášce Chrámy peněz – architektura bankovního socialismu představí tuto architekturu jako projev specifické fáze českých dějin po roce 1989 definované obdobím vlády Václava Klause, jejíž identitu tvořily nově vzniklé bankovní instituce s ohledem na jejich klíčovou roli v procesu ekonomické transformace. Přiblíží i dobové debaty o architektonické reprezentaci „chrámů peněz“, v nichž zaznívala kritika postmoderny jakožto estetického korelativu neoliberalismu, jak se zformovala v osmdesátých letech na Západě. „Jana Pavlová se rovněž pokusí nastavit některé paralely mezi budováním firemní identity bank a identity nového demokratického státu a odhalit obecněji scénografii společensko-politické transformace, jejích ideálů a mýtů,“ dodává Petr Klíma.
Vstupné na akci činí 50,- Kč. Cyklus připravuje spolek Pěstuj prostor za podpory města Plzně, Ministerstva kultury ČR a Nadace české architektury. Chce jím podporovat a rozvíjet zájem místní odborné i širší veřejnosti o architekturu a vystavěné i krajinné prostředí města.
Aktualizované informace k dispozici ve facebookové události na adrese: http://bit.ly/posametu4
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
ČERVENÝ KOSTELEC: V sobotu 20. dubna se v kině Luník v Červeném Kostelci uskutečnilo 71. krajské kolo celostátní filmové přehlídky České vize. Filmová soutěž je určena neprofesionálním filmovým tvůrcům starším osmnácti let. Přihlášeno bylo 19 snímků. Nejlépe z nich uspěly filmy studentů filmových škol, dařilo se i hraným filmům. Porota také rozdala čestná uznání.
HRADEC KRÁLOVÉ: Filmový dokument „Petrkov 13“ představuje místo, ve kterém žil a tvořil básník, grafik a překladatel Bohuslav Reynek se svojí francouzskou ženou, básnířkou Suzanne Renaudovou, a také osudy obou umělců. V obrazech je přítomný i Grenoble, kde se roku 1923 Suzanne s Bohuslavem nad svou básnickou sbírkou seznámila a odkud se do Petrkova po svatbě roku 1926 vydala. Petrkov se měl stát domovem vždy jen na půl roku, aby se manželé a později i se syny Danielem a Jiřím vraceli do Francie vždy na chladné měsíce. Údělem rodinných i dějinných událostí se však stal místem, ze kterého se od roku 1948 do své domoviny Suzanne Renaudová již vracet nemohla. Současná tvář místa si zachovává otisk celé rodiny Reynkových a vypovídá příběh domova i exilu, ve kterém se zrodila dodnes nesmírně ceněná umělecká díla a přivádí nové návštěvníky z české i francouzské kulturní oblasti. Po promítání filmu následuje přednáška Lucie Tučkové Petrkov jako domov i exil, v průsečíku putování. Akce se koná u příležitosti 60. výročí úmrtí básnířky Suzanne Renaudové.
OSTRAVA: Sedmý ročník uměleckých Cen Jantar vyvrcholí gala večerem, jehož součástí budou hudební vystoupení, připravené speciálně pro tuto příležitost. I letos o držitelích Ceny Jantar za celoživotní přínos rozhodlo odborné kolegium, složené z řady osobností kulturního života Moravskoslezského kraje.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818