Ženy v disentu v DEPO2015
PLZEŇ: V kavárně plzeňského DEPA2015 je od minulého týdne k vidění výstava s názvem Ženy v disentu. Na fotografiích jsou zde představené ženy, které se pro lepší vidinu svobodného života nebály vyjádřit svůj názor na úkor vlastního klidu a svobody. Byly tak nedílnou součástí disidentské komunity, která pomohla k nakročení ke svobodě pro celý národ.
Výstava představuje 21 žen, které svým zapojením do boje proti totalitě chtěly spoluvytvářet lepší podmínky pro život svůj i svých dětí. Příbehy i fotografie se váží ke knize rozhovorů Bytová revolta: Jak ženy dělaly disent, která vyšla na podzim 2017 k příležitosti 40. výročí Charty 77 ve spolupráci Sociologického ústavu AV ČR a nakladatelství Academia.
„Do knihy jsme se pustili vpředvečer 40. výročí Charty 77, kdy jsme zjistili, že do té doby se nikdo souborně nevěnoval ženám disidentkám. Neexistovala publikace, která by přibližovala život československých disidentek. V Praze byla koncentrace protirežimně aktivních žen samozřejmě nejvyšší, ale i v regionech se našly statečné ženy, které se nebály postavit zvůli komunistického režimu. Ty kolikrát zažívaly daleko krutější represe ze strany Státní bezpečnosti než v Praze, kde byl na pět disidentů jeden estébák, kdežto v odlehlých místech republiky bylo pět estébáků na jednu disidentskou rodinu“, vysvětluje Naďa Straková, spoluautorka knihy Bytová revolta.
Obecně se na ženy disidentky ve společnosti zapomíná, nebo jim není věnovaná stejná pozornost jako mužům v disentu. Ženy v disentu nevykonávaly pouze podpůrné a servisní role, podotýká Naďa Straková: „I ženy byly velmi aktivní aktérky - pašovaly kopírky, fotodokumentovaly protirežimní události, chodily na soudy, psaly zprávy do zahraničí a díky znalosti jazyků byly ve spojení se západními tiskovými agenturami. Navíc dělaly jednu činnost v daleko vyšší míře - přepisovaly samizdat, což byla velmi nebezpečná činnost. Za tu mohly jít rovnou do vězení. Všechny činnosti byly v disentu propojené a bez nich by nemohl fungovat tak, jak fungoval a přispět k pádu komunismu.“
Výstava i kniha chtějí připomenout, jakým způsobem tyto ženy fungovaly v prostředí Charty 77 i mimo něj, v kulturním undergroundu, ve velkých městech i na venkově. Zároveň představuje ženy ukotvené v různých proudech Charty 77 – v proudu filozofickém, křesťanském, reformně komunistickém a v undergroundu.
Výstava Ženy v disentu potrvá v kavárně DEPO2015 do konce roku.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Z redakce Místní kultury Vám naposledy přejeme hezké vánoční svátky a šťastné vkročení do Nového roku. Proč naposledy? Po více než třiceti letech se náš časopis dočká nového názvu PRO KULTURU a s ním také proměny webových stránek www.pro-kulturu.cz, které, jak věříme, budou přehlednější a lépe uzpůsobené pro prohlížení na chytrých telefonech.
Co se však nezmění, bude chuť i nadále vytvářet spolu s Vámi obsah časopisu. Uvítáme Vaše tipy, společně vkládané pozvánky, příspěvky a příběhy a také nové čtenáře, sledující i followery na sociálních sítích.
Pojďte s námi tvořit Pro kulturu – portál dobrých témat a zpráv!
Vaše redakce
ČR: Původně vystudovaná lékařka v oboru pediatrie v roce 1988 tajně složila v Plzni doživotní řeholní sliby a o půl roku později byla přijata do noviciátu mnišek dominikánek. Od roku 1991 až dosud je ve službách dominikánského řádu a církve. V letech 1998 – 2010 působila na biskupství v Hradci Králové jako asistentka biskupa královéhradeckého a poté jako asistentka arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky OP v Praze. V této roli měla příležitost naplnit heslo sv. Dominika i kardinála Dominika Duky „In Spiritu Veritatis“ a přispět ke kultivovanosti veřejného a církevního života.
Jak ostatně uvádí ve svém životopise: „Jsem vděčná, že jsem mohla být při realizaci sousoší sv. Vojtěcha a Radima na Libici, na jednom z nejstarších archeologicky probádaných míst naší země, nebo sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly umístěného v katedrále sv. Víta. Podobně zahájení Via Sancta Mariana, rozjímavého putování z Prahy od Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí do Staré Boleslavi k Palladiu země české na sv. Silvestra 2019, chápu jako dar Ducha svatého. Těší mě také spolupráce s Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, kde jsem mohla uplatnit svou původní pediatrickou profesi a starost o ty nejmenší.“
ČR: Divadelní streamovací platforma Dramox spouští tolik očekávanou aplikaci pro Google TV (dříve Android). Po chytrých televizích LG a Samsung tak diváci naladí všechny divadelní záznamy Dramoxu i na televizích Sony, Philips, Hisense, TLC a mnoha dalších. Drtivá většina diváků tedy bude moci během svátků sledovat divadlo online pohodlně z velké televizní obrazovky.
ČR: Vánoční pohádky jsou dlouhá léta symbolem českých Vánoc. Generace diváků si je spojují s rodinnou pohodou, vůní cukroví a kouzlem svátečních dní. Statistiky z loňského roku sice potvrzují, že zájem o pohádky neochabuje, ale zároveň se čím dál hlasitěji ozývá kritika na adresu jejich klesající kvality. Může si česká pohádka udržet své pevné místo na vrcholu televizní zábavy, nebo čelíme postupnému úpadku tohoto kdysi zářivého žánru?
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818