Paridův soud patří mezi Kubištova významná díla z období raného kubismu a také mezi nejrozměrnější obrazy, jaké kdy namaloval. Když jej Oldřich Kuba, ředitel Krajské galerie v Plzni (dnes Západočeská galerie v Plzni) koupil v roce 1960 do sbírek instituce, bylo to první kubistické dílo, které získal do galerie. Paridův soud má pozoruhodný příběh, neboť byl postupně v majetku Otakara Štorcha-Mariena, zakladatele významného nakladatelství Aventinum, dále Osvalda Brázdy, brněnského advokáta a otce později oceňovaného malíře – solitéra Pavla Brázdy a konečně Jaroslava Borovičky, jednoho z nejvýznamnějších poválečných sběratelů v Československu. Bohužel, každý z uvedených vlastníků o tento obraz nakonec za dramatických okolností přišel. Právě na jeho pohnutých osudech můžeme mimo jiné ukázat, jak se formovala sběratelská komunita, která po svém vzepětí za první republiky byla s nástupem komunistického režimu po převratu v roce 1948 tvrdě perzekuována.

Další doprovodný program k výstavě Sobě ke cti, umění ke slávě naleznete ZDE.

Výstava Motýli v ghettu nežijí uměleckou formou představuje konkrétní oběti prostřednictvím původních uměleckých děl, které do svých fotografií zakomponovali studenti bakalářského a magisterského ateliéru Užitá fotografie na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara.

Výstava má být místem setkání pro pokojnou připomínku památky všech obětí druhé světové války a vyzývá k toleranci, míru a bratrství v dnešním politicky napjatém světě.

V pondělí 27. ledna 2020 uplyne přesně 75 let od osvobození nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora Osvětim-Březinka. Na základě dokumentů a rešerší bylo vybráno 27 českých Židů, kteří zemřeli v Osvětimi. Do tábora smrti byli v průběhu druhé světové války transportováni převážně z terezínského ghetta. Právě v den 75. výročí osvobození tábora v Osvětimi-Březince tedy 27. ledna se od 19 hodin uskuteční ve Staré synagoze mimořádná akce, na které vystoupí houslista Marek Pavelec a básně Pavla Friedmanna přednese Achab Haidler. Na akci je nutná rezervace předem na mailu  jwoensel@fdu.zcu.cz

Výstava připomíná tyto osobnosti: Hanička Bradyová, Jakob Edelstein, Pavel Friedmann, Bedřich Fritta, Petr Ginz, Pavel Haas, Karel Hartmann, Oskar Hekš, Camill Hoffmann, Ottla Kafka, Franz Peter Kien, Gideon Klein, Margita Koretzová, Hans Krása, Egon Ledeč, Fritz Löhner-Beda, František Mořic Nágl, Ludwig Pollak, Grete Reiner, Rafael Schächter, Malva Schalek, Adolf Strauss, Robert Stricker, Viktor Ullmann, Ilse Weber, Fritz Weiss, Rudolf Wels.

Přednášet bude přední český historik umění prof. Lubomír Slavíček (Seminář dějin umění Filozofické fakulty Masarykovy univerzity).

Přednáška objasňuje motivaci vztahu k umění a strategie uplatňované při jeho shromažďování u dvou mimořádně citlivých a poučených sběratelů meziválečného období: ostravského advokáta Vladimíra Kouřila (1902–1990) a brněnského lékaře-pediatra Otakara Teyschla (1891–1968), kteří svůj přednostní zájem upírali k soudobému, živému umění.

Oběma se téměř bezezbytku podařilo naplnit požadavek vyjádřený v citátu proslulého historika a teoretika umění Alberta Kutala, když v jedné z četných úvah, zamýšlejících se ve třicátých letech minulého století nad povahou a přínosem soukromého sběratelství, vyslovil následující, ve své době obecně akceptovaný názor:

„Obrazová sbírka může vzniknouti z různých důvodů. Ze snahy výhodně uložiti nejistý kapitál, z čisté vášně sběratelské, která ve svém základu není vázána na předmět, nebo prostě proto, že patří k dobrému tónu mít ve svém majetku několik slavných jmen. Chybí-li však vnitřní zaujetí pro estetickou hodnotu uměleckého díla, schází ono intimní pouto mezi sběratelem a jeho sbírkou, které ji teprve dává vyhraněný, osobitý charakter. Dosáhne-li však sběratel schopnosti vnitřní rezonance na hodnoty, jež umění vyzařuje, dovede-li pochopiti estetickou kvalitu jako kvalitu absolutní, nevázanou na cenění materiální, a oddati se estetické kontemplaci zcela bezúčelně, vyrůstá z běžné konvence k důležité úloze na poli výtvarné kultury. Neboť sbírky, zrodivší se na takovém podkladě, jsou nejen výrazem současného vkusu, nýbrž i živnou půdou výtvarného života, zvláště tehdy, směřují-li k umění soudobému.“

Historie a současnost městské části Plzeň - Nová Hospoda
Kolektiv autorů, editor: Dana Vondrášková, Starý most 2019, 144 s.

Dějiny obcí obohacují naše kulturní prostředí a představují nezastupitelnou součást české historiografie, zejména jsou-li pojaty v souvislosti s širším dějinným kontextem. Tento cíl sleduje reprezentativní publikace o historii a proměnách městské části Plzeň-Nová Hospoda. Věnuje se nejen historickým faktům a událostem obce provázaných s minulostí Plzně, ale také dějinám každodennosti, a zároveň se dotýká i demografie, sociologie, archeologie, geografie, antropologie či etnografie.

Kolektiv autorů, významných plzeňských odborníků a specialistů - Mgr. Tomáše Bernhardta, Mgr. Karla Fouda, Mgr. Milana Metličky, PhDr. Jitky Janečkové, Mgr. Petra Sokola, Ing. Petra Náhlíka, PhDr. Marie Maderové a dalších znalců spolu s novohospodskými starousedlíky předkládá široké veřejnosti ucelený pohled na vývoj obce, jejíž území bylo osídleno již v době bronzové.

Obraz někdejší i současné každodennosti dává nahlédnout do osudů zdejších obyvatel zejména v období 19. a 20. století. Plasticky zachycuje jejich všední, sváteční, kulturní, politický, spolkový i sportovní život (zdejší TJ Sokol letos oslavil sté výročí) prožívané strasti i radosti. Seznamuje se zvyklostmi spojenými s důležitými životními událostmi, ale také s významnými osobnostmi Nové Hospody a jejího okolí. Články doplňuje množství barevných i černobílých dobových fotografií, historických záznamů, včetně první písemné zmínky z roku 1713, osobní i úřední doklady, cenné archiválie a vzácné mapy.

Publikace vznikla z touhy zachytit mizející svědectví o době minulé v zajímavé části plzeňského regionu, která si dosud uchovává víceméně vesnický ráz, ačkoliv zde pulzuje bohatý kulturní a sportovní život, utužovaný dobrými sousedskými vztahy, který podporují i zástupci městské části Plzeň 3, v jejímž obvodu se Nová Hospoda nachází.
Spolu s autory se tímto dílem chtějí novohospodští podělit o to, co oni i jejich předci prožili, co formovalo a ovlivňovalo jejich život a je v mnohém podobné se zkušenostmi a prožitky každého z nás.

Kniha je věnována všem, kteří ji se zájmem budou číst a je zároveň výrazem úcty našim předkům s láskou předávaným odkazem současné i budoucím generacím. Významným dílem k jejímu vydání přispělo statutární město Plzeň v čele s primátorem Mgr. Martinem Baxou, jenž do knihy napsal úvodní slovo.

Knihu lze zakoupit denně v kiosku u paní Heleny Videršperkové, K lesu 5, Plzeň - Nová Hospoda, (konečná linky č. 12 a 15 na Nové Hospodě), tel.: 723 831 175, e-mail: vidersperkova@seznam.cz, nebo objednávkou pro zaslání poštou na e-mail: novahospoda2019@seznam.cz.
Pražským zájemcům je možno dodat publikaci osobně po předběžném dojednání na adrese davoko@gmail.com.

Všichni autoři na ní pracovali bez nároku na honorář. Vydána byla díky poskytnutým grantům i finanční podpoře donátorů. Text podpořily odborné lektorské posudky, úvodní slovo poskytl primátor města Plzně.

Kniha kolektivu autorů má 144 s., rozměry 225 x 305 mm, vazba pevná, křídový papír, četné černobílé a barevné fotografie.

EAN 9788076400009

ISBN 978-80-7640-000-9

Více o knize: https://umo3.plzen.eu/zivot-v-obvodu/aktualne-z-obvodu/nova-hospoda-ma-vlastni-knihu-ktera-mapuje-jeji-historii-i-soucasnost.aspx  

dále: https://biblio.hiu.cas.cz/documents/478686?back=https%3A%2F%2Fbiblio.hiu.cas.cz%2Fauthorities%2F330731%3Flocale%3Dcs&group=478686,442017,349369

a také: https://plzenoviny.cz/novodobou-historii-nove-hospody/  

Výstava je určena pro děti od šesti do patnácti let. Vstupné na dílnu činí 6O kč a zahrnuje i materiál. Kapacita účastníků je omezena, proto zasílejte své přihlášky na mail: cislerova@zpc-galerie.cz.

Většina cestovatelů nám zážitky z exotických krajin zprostředkovává prostřednictvím cestopisů, Jiří Šorm je vkládá do svých obrazů. 

Na cestách píše deníky a čerpá inspiraci pro svou tvorbu. Nečekejme ale realistické obrázky z cest. Z jeho obrazů prýští vůně pralesů, 

jeskyní a dalekých krajin, které procestoval. Jeho díla jsou hluboce inspirována pravěkým a domorodým uměním.

Vernisáž: 7. ledna 2020 v 17:00

Součástí výstavního projektu je 7. mezinárodní fotografické sympozium, které se konná od 10. do 12. prosince v budově Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara (Sutnarka). Jak výstava fotografií, tak fotografické sympozium zkoumají pragmatické a koncepční periferie fotografie a její propojení s jinými obory. Fotografie jako integrované médium v grafice, ilustraci, reklamě, koláži, malbě, sochařství, instalaci, videu, představení, či jako kombinace oborů s vyústěním v klasickou fotografii, jasně opouštějící své původní druhořadé postavení, vytvořila vzrušující nový směr v umění. První snahy o umělecké postupy, v nichž je fotografie integrovaným prvkem vytvářejícím synergický vztah s uměleckými díly, začaly vznikat již v období evropského avantgardního hnutí a existují dodnes. Průkopnickým příkladem je dílo Mana Raye z roku 1922 ´Object to Be Destroyed´: metronom s fotografií oka umístěnou na kyvadle. Toto provokativní kombinované dílo navždy změnilo umělecký jazyk praxe Mana Raye, jež tvořil proslulé fotografie se záměrem ´narušit hranice média´ pomocí experimentů s chemií, expozicí, objekty a kompozicí.

Dalším příkladem, který se liší svým charakterem, je vývoj fotografie od dokumentární až po konstitutivní v interpretačním umění šedesátých let. Ve svém původním záměru nabízela tehdy nová umělecká forma performačního umění originální live zážitek, určený pouze pro užší publikum. Akční fotografie se stala jakýmsi alibi pro krátkodobé představení, a zachycený obraz sloužil jako užitečný prostředek k oslovení širšího publika. Umělci začali postupně veřejnost obcházet a pořádali své akce výhradně pro oko kamery. Výsledkem jsou jak nahrávky soukromé události, tak i autonomní umělecká díla, která zachycují neopakovatelné životní okamžiky. Fotografie se tak stala plně integrovaným ´raison d'être´ performačního umění.

7. mezinárodní sympozium a doprovodnou výstavu pořádají Vojtěch Aubrecht a Štěpán Grygar z ateliéru Užitá fotografie na Sutnarce společně s kurátorem Janem Van Woenselem. Sympozium sdružuje skupinu mezinárodních umělců, aktivně přispívajících k debatě o integrované hodnotě fotografie v rámci jejich praxe.

Výstava potrvá do 4. ledna 2020.