Olomoucký kraj

<p>LIPNÍK NAD BEČVOU: V přízemí zvonice se ozývá pravidelné tikání, kyvadlo pohání rafiky se žlutými terčíky a po čtvrthodinách se ozývá klepání kladívka na hodinový cimbál. Hodinářský mistr opravář předvádí natahování historického hodinového stroje z věže farního kostela, starého více než 250 let.</p> <p>CO JE TO ZA POKLAD?<br />
V dubnu 2012 byl ve stodole katolické fary v Lipníku nad Bečvou nalezen poklad: věžní hodinový stroj s vřetenovým krokem a čtvrťovým bitím, vzácná kovářská práce z 1. poloviny 18. století. Stav stroje se jevil celkem zachovalý, takže svitla naděje, že jej bude možné znovu zprovoznit.<br />
Původní kovaný stroj věžních hodin dosloužil v roce 1947. Tehdy byly do kostelní věže (a současně i do věžičky radnice na náměstí) instalovány nové mechanické hodinové stroje s elektrickým nátahem. Nepotřebný stroj byl odstaven, později přenesen do stodoly lipenské fary a zde po 65 letech nečinnosti znovu objeven. Město Lipník nad Bečvou rozhodlo, že vzácný nález bude zrestaurován a zprovozněn. Tohoto úkolu se ujal opravář hodin Ivan Kopecký z Daňkovic u Nového Města na Moravě. Stroj tak byl znovu uveden do chodu, aby mohl být pro veřejnost vystaven v přízemí městské zvonice, sousedící s farním kostelem.</p> <p>JAK JE HODINOVÝ STROJ STARÝ?<br />
Věžní hodiny odbíjely v Lipníku čas nejpozději od roku 1613, kdy byl po velkém požáru města ulit v olomoucké dílně Kašpara Geistera dochovaný hodinový cimbál (součást hodinového stroje podobná zvonu, rozeznívaná při odbíjení).<br />
Výrobce věžního hodinového stroje není znám, ale pravděpodobně šlo o hodinářského mistra působícího v některém větším moravském městě, nejpravděpodobněji v Olomouci. Podle barokní volutové výzdoby rámu stroje i podle použitého krokového mechanismu lze stroj datovat do první poloviny 18. století, ale je možné, že jde ještě o starší hodiny, uvedené v první písemné zmínce o hodinách v Lipníku z roku 1682. Tehdy za děkana Martina Málka prováděl olomoucký světící biskup Jan Josef hrabě Breuner generální vizitaci kostela sv. Jakuba Většího a v soupisu vybavení kostela byly uvedeny i hodiny na věži. </p> <p>KDO SE O HODINOVÝ STROJ STARAL?<br />
Z historických pramenů se dovídáme, že v závěru 18. století provedl opravu hodinového stroje olomoucký hodinář Georg Hollmayer a o hodinový stroj se staral Johann Pitzmann. Z konce 19. století známe jména zvoníků Josefa Langera a Františka Luběníka, kteří se starali o pravidelné natahování závaží a o průběžnou údržbu věžního stroje.</p> <p>JAK HODINOVÝ STROJ PRACUJE?<br />
„Rám stroje je vyroben klasickou kovářskou technologií a je složen z pásového železa spojeného klínovými spoji. Mechanismus je tvořen soukolím železných ozubených kol a lucernových pastorků. Chod je regulován formou vřetenového kroku s paletovým hřídelem (vřetenem), který zabírá do horizontálně položeného korunového kola a je pevně spojený s kyvadlem. Stroj je uspořádán do tří sekcí, které obsahují vždy jeden dřevěný natahovací lanový válec, umístěný podélně k delší ose rámu pro jicí stroj, a bicí stroje čtvrtí a celých hodin,“ vysvětluje odborník Mgr. Radim Himmler, ředitel Muzea Komenského v Přerově.</p> <p>Klika točí hřídelí za hlasitého cvakání důmyslných převodů ozubených kol a provazy se napínají pod tíhou kamenných závaží. Stroj zpívá svou kovovou píseň o moudrosti a umu našich dávných předků… </p> <p>Přijďte se přesvědčit! Práci stroje si můžete zdarma prohlédnout od 1. května při komentovaných prohlídkách města s průvodcem TIC a při celoměstských akcích.</p>

<p>ŠUMPERK: Výtvarná díla ve stylu pop art vystavují začínající autorky Helena Bílková a Adéla Bugnová v Galerii mladých Vlastivědného muzea v Šumperku. Obrazy studentek designu na Vyšší odborné a střední průmyslové škole Šumperk si lze prohlédnout až do 4. května. Výstava je prodejní.</p> <p>„Malování je pro mě velká část života. Nechci se ho nikdy vzdát. Umění je má životní cesta,“ soudí sedmnáctiletá Helena Bílková, studentka prvního ročníku oboru průmyslový design.<br />
Mladá autorka žije v Zábřehu, výtvarné činnosti se věnuje od dětství, od osmi let navštěvovala základní uměleckou školu, své práce vystavuje už podruhé.<br />
„Odmalinka jsem kreslila a malovala, umění je má vášeň,“ přidává se stejně stará Adéla Bugnová, studentka druhého ročníku oboru grafický design. „S Helenou Bílkovou jsme kamarádky. Výstavu jsme uspořádaly na podporu svých snů,“ dodala.<br />
Bugnová by se ráda stala tatérkou. Navrhuje kresby, které by mohly zdobit lidské tělo. Pochází ze Zábřeha, dětství prožila v Hanušovicích.<br />
Vlastivědné muzeum Šumperk propůjčuje prostory Galerie mladých začínajícím tvůrcům, kteří chtějí představit své dílo veřejnosti a sami si výstavu nainstalují. Galerie se nachází v sousedství přednáškového sálu ve východním křídle Pavlínina dvora, je přístupná přes Regionální a městské informační centrum.</p>

<p>ŠUMPERK: Fotografka Guna Leite na své Hostině v šumperské knihovně servíruje luxusní menu o dvaceti chodech; Chřest s holandskou omáčkou, Suši maki, Bouillabaisse, Spaghetti pomodoro, Paella s mořskými plody, Kuře cacciatore a další pochoutky.</p> <p>Tohle není menu luxusní restaurace, ale název děl fotografky Guny Leite. Výstava dvou desítek barevných snímků s názvem Le Festin tedy Hostina je k vidění v prostorách Městské knihovny Šumperk.<br />
„Cituji vizuální podobu klasických zátiší, kompozici i osvětlení, ovšem v novém konceptuálním kontextu. Každé zátiší jsem poskládala ze surovin podle receptů různých světových kuchyní,“ objasnila autorka, která se při tvorbě nechala inspirovat nejen díly holandských mistrů, ale také vzpomínkami na vlastní studia malby.</p> <p> Jídlo jako umění<br />
Cyklem Hostina osobitým způsobem reaguje na rostoucí obecný zájem o jídlo a stravování vůbec, o němž svědčí stále se zvyšující počet vydávaných kuchařek, foodblogů, pořadů, časopisů i reality show o jídle. Lidé mají podle Guny Leite radost z „lovu“ neobvyklých surovin a s potěšením posedí u sklenky vína po společné večeři s lidmi, které mají rádi. Jako umělkyni ji okouzluje, z kolika rozmanitých tvarů, barev a vůní se může skládat to, co máme na talířích.</p> <p>Kručící žaludky mezi spisy klasiků<br />
„Guna se ve své tvorbě věnuje především krajině, proto její nový cyklus překvapil. Kdo výstavu uvidí, nejspíš z knihovny zamíří rovnou do nějaké dobré restaurace, ale já abych teď procházela kolem se zavřenýma očima, jinak mi bude při práci v jednom kuse kručet v břiše,“ posteskla si s úsměvem knihovnice Kamila Šeligová.<br /> Původem lotyšská umělkyně Guna Leite, absolventka oboru fotografie na pražské FAMU, se ve své tvorbě věnuje také grafice. Fotografie však pro ni stále zůstává hlavním vizuálním jazykem. Ve svých projektech tematicky reflektuje okolní dění, zachycuje krajinu, zákoutí města nebo osobní prostor, zajímá ji práce se světlem a s předměty.</p> <p>Výstava je prodejní<br />
Na vizuální Hostině Guny Leite mohou návštěvníci Městské knihovny Šumperk hodovat až do 18. června.<br /> Výstava je prodejní. Lze pořídit signované autorské výtisky s paspartou ve formátu 50 krát 70 centimetrů z limitované edice deseti kusů v ceně 2000 korun. Reprodukce ve formátu A4 autorka nabízí za 500 korun. Náhledy snímků jsou k vidění na adrese: http://gunaleite.com/…/picture-571.</p>

<p>ŠUMPERK: Čarodějky, pozor! Pokud v sobotu 26. dubna dorazíte v čarodějnickém odění na pohádkový zámek Úsov, budete náležitě uvítány a ušetříte za vstupné. Toho dne úsovské panství ovládne vaše kolegyně Zlomíra. Kdo přijde, ať čarodějník či mudla, toho čeká den plný kouzel, pohádek a zábavy.</p> <p>Veliký slet čarodějnic, ale také příznivců lidových tradic, pohádek a historie se odehraje na zámku Úsov na Šumpersku v sobotu 26. dubna od devíti hodin. Prohlídky povede čarodějnice Zlomíra, která si kouzlem přivlastní celé panství. V 16 hodin odstartuje čarodějnické odpoledne.<br />
„Zájemci si budou moci nechat věštit z křišťálové koule nebo navštívit kouzelnickou školu, kde se naučí čarovat. Znalci krásy zvolí nejkrásnější čarodějnici, ochotníci sehrají představení, chybět nebude ani táborák,“ zve na úsovský zámek Miluše Berková, tisková mluvčí Vlastivědného muzea v Šumperku.</p> <p> Kostýmované čarodějnice se budou cítit jako mezi svými, když navštíví novou pohádkovou výstavu v nejvyšším patře zámku.<br />
„Svou družku čarodějnice nenaleznou jen na výstavě, ale také ve Strašidelném labyrintu ve sklepení Vlašimského paláce. Ve tmě podkreslené hudbou vzbuzující napětí číhají pohádkové příšerky, jako jsou vodník, čert nebo upír,“ láká Berková ty, kdo se rádi bojí.<br />
Čarodějnice i jiní návštěvníci zavítají pod vedením Zlomíry také do stálé expozice lovecko-lesnického muzea. K vidění je tam unikátní sbírka trofejí africké i domácí zvěře, vytvořená Lichtenštejny na přelomu 19. a 20. století.<br />
„Na zámku se nalézají čtyři tisíce kusů přírodnin, z toho na sedm stovek rohů a parohů. Nechybí ani zbrojnice se zbraněmi, které myslivci zabavili pytlákům. Zajímavostí je také sál vybavený nábytkem ze stromových kořenů,“ upřesnila Berková.</p> <p>Čarodějnice v kostýmech mají v sobotu 26. dubna na Úsov vstup zdarma, mudlové budou muset sáhnout do měšce pro devadesát korun, děti dají polovic.</p>

<p>JESENÍK: Lázeňské město uprostřed nejkrásnějších hor letos opět zahajuje sezonu tradičně v polovině května. Přípravy na tento největší jesenický svátek vrcholí již nyní a návštěvníci se rozhodně nebudou nudit.</p> <p>Koncert Petra Bendeho nebo jedinečný Čechomor, zábava pro celou rodinu, spousta kulturních akcí, rodinné soutěže, taková jsou lákadla květnového zahájení lázeňské sezony v Jeseníku. „Lázeňskou sezonu zahajuje město a lázně společně. V letošním roce se program na jesenickém náměstí ponese v duchu patnáctiletého výročí partnerství Jeseníku s polskou Nisou,“ přibližuje starostka města Marie Fomiczewová. Také proto v pátek na Masarykově náměstí vystoupí niský Big Band nebo jazzová vokalistka Oktawia Kawecka, která je v současnosti považována za jednu z nejnadějnějších mladých tváří polského jazzu. Doprovázet ji bude jeden z nejschopnějších kytaristů současné britské jazzové scény Femi Temowo. Náměstím zazní i old time music, přijede lázeňský vláček nebo všemi oblíbený pojízdný pivní bar, a páteční večer vyvrcholí koncertem všestranného Petra Bendeho.<br />
V sobotu slavnostní program propukne již od časných dopoledních hodin opět na Masarykově náměstí, kde již tradičně sezonu zahájí sám zakladatel zdejších lázní a guru světového hydroterapie, Vincenz Priessnitz. Návštěvníky od Šumperku a Olomouce do Jeseníku přiveze historický parní vlak, takže už jen cesta tzv. Slezským Semmeringem s výhledy k hřebenu Šeráku a Obřím skalám bude zážitkem. Po poledni všechny účastníky čeká program přímo v areálu lázní, který zahájí velkolepá pochodová show. „Těšit se můžete na lidový jarmark, zábavný odpolední program pro děti, nabídneme atraktivní rodinnou soutěž,“ vyjmenovává lázeňský program jejich obchodní ředitel Tomáš Rak. Pomyslnou třešničkou na lázeňském dortu bude podvečerní koncert kapely Čehomor.<br />
V neděli pak lázně nabídnou výlety vláčkem Lázeňáčkem k oblíbenému Lesnímu baru, Čertovým kamenům a Jeskyním Na Pomezí.</p> <p>Více se o programu dozvíte na www.mkzjes.cz, www.priessnitz.cz nebo na facebooku. </p> <p>Program slavnostního zahájení lázeňské sezony<br />
Pátek 16. května, Masarykovo náměstí<br />
16:30 Big Band Szkola Muzyczna v Nysie<br />
17:45 Oktawia Kawecka (Polsko), Femi Temowo (GB) & Band<br />
19:30 Funny Fellows (Slovensko)<br />
21:00 Petr Bende a Band, česká superstar</p> <p>Sobota 17. května, Masarykovo náměstí<br />
09:00 Dechový orchestr mladých ZUŠ Jeseník a mažoretky<br />
09:20 Příjezd historického vlaku Vincenze Priessnitze na jesenické nádraží<br />
10:15 Oficiální ZAHÁJENÍ LÁZEŇSKÉ SEZÓNY 2014 s Vincenzem Priessnitzem<br />
11:00 Vystoupení polského souboru<br />
12:00 Ukončení programu na Masarykově náměstí</p> <p>Sobota 17. května, areál Priessnitzových lázní<br />
09:00 Lidový jarmark<br />
12:00 Lázeňské májové odpoledne – ZDRAVÁ RODINA, Česko-polské toulky, rodinná soutěž, zábavný odpolední program pro děti<br />
14:00 Pochodová show<br />
14:15 Slavnostní ZAHÁJENÍ LÁZEŇSKÉ SEZÓNY 2014<br />
14:40 Příjezd Vincenze Priessnitze<br />
15:15 Žehnání pramenům<br />
19:00 Čechomor<br />
20:30 hudba, tanec, zábava</p> <p>Neděle 18. května, areál Priessnitzových lázní<br />
9:00 výlet vláčkem Lázeňáčkem – Čertovy kameny<br />
10:00 Slavnostní otevření Reinholdovy fontány<br />
10:30 Promenádní koncert<br />
11:00 výlet vláčkem Lázeňáčkem – Jeskyně Na Pomezí<br />
13:00 výlet vláčkem Lázeňáčkem – Lesní bar<br />
15:00 Klavírni preludie</p>

<p>JESENÍK: Staré legendy praví, že poslední dubnová noc je magická a čarodějnice se slétají ke svým rejům. Největší dostaveníčka čarodějnic a jim podobných ženštin se prý konala na Petrových kamenech v Jeseníkách.</p> <p>V posledních staletích se však tento zvyk z povrchu zemského vytrácí a především mladá generace chce „být in“ a jít s dobou. Nutnost záchrany tradičních čarodějných zvyků si uvědomili v Priessnitzových léčebných lázních a u příležitosti letošní Filipojakubské noci uspořádají unikátní workshop návratu k čarodějnickým dovednostem.<br />
Jedinečného čarodějnického projektu se mohou zúčastnit čarodějnice, čarodějové i černokněžníci z jesenických hor i podhůří. Všechny zúčastněné čekají tři čarodějnická zastavení, na kterých si osvěží vědomosti z čarodějnické praxe. Důležitou dovedností je rozeznávání kouzelných lektvarů, správný postup přikládání velkou lopatou do pece a samozřejmě létání na koštěti. Poslední jmenovaná dovednost, ačkoliv patří mezi nejdůležitější charakteristiky čarodějnic a byla po staletí předávána z generace na generaci, patří v současnosti mezi nejohroženější tradiční zvyky. Proto organizátoři připravili také její speciální lekce.<br />
Kromě těchto základních čarodějnických dovedností vás nemine malování na obličej, bubnování na bubny afrických domorodců, sportovnější čarodějnice a kouzelníky jistě uvítají závody na koloběžkách. Už od soboty 26. dubna se můžete vydovádět na nafukovacím hradu, superskluzavkách, autodráze, kolotočích nebo bungee jumpingu.<br />
„Uvědomujeme si naléhavou nutnost zachování tradičních čarodějnických zvyků, jejichž existence je ohrožena současnou moderní dobou a ubýváním praktikujících čarodějnic. Naše každoroční setkávání na Petrových kamenech bylo fenoménem jesenických hor, a my bychom si přáli naše reje obnovit,“ vysvětluje jeden z hlavních čarodějů Tomáš Rak. Vzhledem k tomu, že původní místo sletů, tzv. Petráky, se nyní nacházejí v chráněné krajinné oblasti, chtějí organizátoři každoročně novodobé reje konat právě v Priessnitzových lázních v Jeseníku. „Vždyť Jeseník v minulosti byl považován za ohnisko čarodějnických procesů, takže čarodějnice zde žily vždy v hojném počtu,“ uzavírá Rak.<br /> Malý i velcí se však mohou v rámci programu těšit také na novodobější zábavu. Budou stavět májku a tančit v rytmu rocku, popu, disca nebo country.<br />
Celodenní workshop čarodějnických dovedností vyvrcholí zapálením hranice na ochranu před zlými duchy a démony a divokou ohňovou show skupiny POSTPROI. Nakonec ještě s úderem desáté hodiny večerní vypustíme večerní balonky štěstí. </p> <p> Čarodějnický den bude probíhat 30. dubna od 14 hodin na hřišti v Priessnitzových léčebných lázních.</p> <p> Pod názvem „Pálení čarodějnic a májkování v rámci Česko-polských toulek“ jej organizuje Středisko volného času DUHA Jeseník a Společnost Vincenze Priessnitze o.s.</p>

<p>ŠUMPERK: Originální velikonoční vejce, vzešlá z šikovných rukou sklářů z dnes už uzavřené hutě v Rapotíně, jsou k vidění v šumperském muzeu. U příležitosti svátků jara kraslice doplnily výstavu věnovanou severomoravskému sklářství.</p> <p>Unikáty získalo Vlastivědné muzeum v Šumperku teprve nedávno do svých sbírek. Kromě kraslic mohou návštěvníci obdivovat také skleněný košíček.<br />
„Tyto velikonoční dekorace vznikly mimo oficiální výrobní program rapotínské hutě. Skláři je vyráběli o přestávkách a po pracovní době, aby měli čím vyzdobit své domovy a udělali radost blízkým,“ objasnila Mária Kudelová, etnografka šumperského muzea.<br />
Podobně jako unikátní kraslice vznikala také populární těžítka, skleněné figurky zvířat, popelníky, vázičky a další předměty, které skláři rádi věnovali přátelům. Některé šlo dokonce pořídit v reprezentační prodejně sklárny.<br />
„Za těmito dílky nestojí žádný školený designér. Skláři byli nejen zruční, ale měli i své vlastní tvůrčí nápady, a pokud se naskytla příležitost, rádi je i uplatnili. Všechny předměty, které takto vytvořili, jsou originální výrobky. Z tohoto pohledu jsou nesmírně cenné a jsem opravdu ráda, že se je podařilo získat do sbírek a zdokumentovat tak zajímavou oblast místní lidové tvořivosti,“ soudí etnografka.</p> <p> Člověk tvůrce popáté<br />
Nezvyklé exponáty doplnily výstavu Sklo, příběh pátý z cyklu Člověk tvůrce, která je až do 1. června k vidění ve Výstavní síni šumperského muzea. Výstava provází dějinami severomoravského sklářství od nejstarších dob až do současnosti. Návštěvníci si mohou prohlédnout sklářské stroje i výrobky, včetně vzácných uměleckých kousků.<br />
„Výstava zavádí do kouzelného světa skla, představuje jeho křehkou krásu a umožňuje nahlédnout do tajů výroby, která byla pro náš region typická a proslavila Šumperk daleko za hranicemi okresu,“ připomněla Miluše Berková, tisková mluvčí muzea.</p> <p>Šestnáct hutí<br />
Podle historika Zdeňka Doubravského působila na území někdejšího branenského, rudského, štíteckého a velkolosinského panství řada hutí, písemně doloženo jich je šestnáct. Vystaveny jsou unikátní historické stroje, brus i vrták z bývalého sklářského muzea v Rapotíně, dílna s modelem pánvové pece ve skutečné velikosti i s nářadím na výrobu foukaného skla.<br />
„Někdejší slávu rapotínských skláren připomínají stropní svítidla i lisované sklo, například exportně úspěšné Petriho misky. Nechybějí ani umělecké předměty, včetně půvabných obrázků malovaných na skle,“ uvedla Berková.</p>

<p>ŠUMPERK: Od Velikonoc do Velikonoc etnografka Mária Kudelová shromažďuje a pečlivě uchovává vejce s bílou skořápkou pro příští svátky jara, kdy je spolu se šumperskými dětmi použije na výrobu kraslic. Pomáhají jí kolegové v muzeu i maminka na Slovensku. Dokonce kvůli tomu i uzpůsobili chovy slepic.</p> <p>Děti, které se chystají na tradiční Velikonoce v muzeu, ani netuší, že mnohé ze skořápek, jež jim poslouží k výrobě kraslic, snesly oravské slípky až na slovensko-polském pomezí. Než kraslice ozdobí domácnosti v podhůří Jeseníků, musela vejce urazit dalekou cestu.<br />
„Pomáhá mi nejen rodina, ale i spolupracovníci. Kolegyně, botanička Magda Zmrhalová, která mě techniku zdobení naučila, chová speciálně kvůli kraslicím slepice snášející bílé vejce. Moje maminka občas žehrá, že hnědé nosnice by byly lepší, jenže pro kraslice jsou bílé skořápky nezbytné,“ usmívá se Mária Kudelová, etnografka Vlastivědného muzea v Šumperku.<br />
Letos se podařilo nashromáždit na tři stovky skořápek. Šumperští muzejníci už je pečlivě omyli a usušili a křehký materiál čeká na děti, které jej zužitkují 17. dubna na Zelený čtvrtek.<br />
„Velikonoce v muzeu pořádáme každoročně. Děti mají prázdniny, rády s námi stráví den a připomenou si lidové tradice. Pleteme pomlázky, zdobíme kraslice, pečeme perníčky, vyrábíme dekorace,“ líčí Kudelová.<br /> Kromě oravských nosnic vypomohl majitel rybníčku z Jakubovic.<br />
Spolu s vejci šumperští muzejníci chystají pro děti další potřebné suroviny. Nezbytné je vrbové proutí.<br /> „Není možné po dětech žádat, aby si samy zajišťovaly materiál. I kdyby si jich devět z deseti přineslo vyfouknuté vajíčko, nějakému zapomnětlivci vždy bude líto, že nemůže kraslici ozdobit. Pokud jde o proutí, ve městě ani není příležitost opatřit si je. Nemůžeme po dětech chtít, aby orvaly kdejakou vrbu v okolí, proto i proutí obstaráváme sami. Dovážíme je z Jakubovic, vypomáhá nám majitel zahradního rybníčku,“ vysvětlila organizátorka.<br />
Zdroje jsou limitované, a tak muzejníci s proutím nakládají jako se vzácným zbožím a snaží se je spotřebovat do poslední mrtě. Konzervátor Robert Lubina celý den tráví tříděním a rovnáním proutků, děti budou mít vše pečlivě připravené.<br /> Muzejní oslava jara<br />
„Proutí je symbolem znovu se obnovující přírody, vejce příslibem nového života, takové jsou hlavní motivy Velikonoc v lidové tradici. Ačkoliv se jedná o křesťanské svátky, v obecném pojetí se proměňují v oslavu jara,“ objasňuje etnografka.<br />
Na Zelený čtvrtek se návštěvníci muzea dozvědí podrobnosti o původu svátků, o starobylých oslavách, křesťanské tradici i o tom, proč Velikonoce putují v kalendáři. Především si však sami vyzkoušejí, co v minulosti zvládl každý kluk i holčička.<br />
Ve foyeru Výstavní síně se budou plést pomlázky, v Galerii mladých a v přednáškovém sále malovat kraslice, vyrábět dekorace a péct perníčky.<br />
„Kraslice ozdobíme negativní technikou. A aby dětem nebylo líto, že se po obarvení vosk sloupne, budou si moci vyzkoušet i opačný postup. Vejce obarví, pak teprve vyzdobí,“ přibližuje Kudelová.<br /> Letošní ročník Velikonoc v muzeu doprovází výstavu o místním sklářství. Novinkou proto bude výroba skleněných dekorací. Přímo ve Výstavní síni budou děti i dospělí malovat na sklo, navlékat korálky i vyrábět kaleidoskopy.<br />
Vstupné pro dospělé stojí třicet korun, děti zaplatí polovinu.</p> <p>Velikonoce v muzeu začínají ve čtvrtek 17. dubna v devět hodin. Potrvají až do sedmnácti hodin.</p>