Olomoucký kraj

<p>LIPNÍK NAD BEČVOU: Po loňském velmi úspěšném koncertu studentského orchestru z Hampshire v klášterním kostele pokračuje spolupráce města Lipník nad Bečvou s agenturou The Prague Concert Co. s.r.o., která zajišťuje evropská prázdninová koncertní turné pro studentská hudební tělesa z celého světa.</p> <p>V Lipníku nad Bečvou bude koncertovat osmdesátičlenný studentský orchestr z Oxfordského hrabství v Anglii. Na programu je mimo jiné také Smetanova Vltava.</p> <p> Školní symfonický orchestr z Oxfordského hrabství (Oxfordshire Schools´ Symphony Orchestra) patří k předním hudebním tělesům v hrabství. Vznikl v roce 1987, aby poskytl možnost mnoha mladým muzikantům pokračovat ve studiu hudby, rozšiřovat své hudební vzdělání a získávat cenné zkušenosti na oficiální půdě Hudebního centra Oxfordského hrabství (The Oxfordshire County Music Service).<br />
Orchestr je tvořen 80 hudebníky ve věku 11 až 18 let. Zkoušky orchestru probíhají o víkendech a během školních prázdnin. Každý rok připravuje orchestr pro své posluchače velmi náročný repertoár. Na konci akademického roku vždy absolvuje evropské turné. V předchozích letech se uskutečnily koncerty v Polsku, Francii, České republice, Belgii, Španělsku a Německu. Dirigentkou orchestru je Caroline Hobbs-Smith.<br />
Mládežnická dechová kapela z Oxfordského hrabství (Oxfordshire Youth Wind Band) čítá na 25 mladých muzikantů ze středních škol celého hrabství Oxfordshire. Zastoupení dřevěných dechových nástrojů, žestí a bicích nástrojů dává kapele možnost prezentovat vedle klasické také vojenskou hudbu. Repertoár je přizpůsoben a aranžován s ohledem na možnosti a dovednosti současných členů. Mnoho hráčů na dechové nástroje hraje v obou souborech, což jim umožňuje rozšiřovat si repertoár. Dirigentem bandu je Mark Prowen.</p> <p> Studentský orchestr vystoupí v úterý 22. července 2014 před Svatojakubskými hody v kulturním domě Echo od 19 hodin.<br />
Vstup na koncert je zdarma.<br />
Koncert pořádá agentura The Prague Concert Co. a město Lipník nad Bečvou ve spolupráci se SVČ.</p> <p> Odpoledne se bude na náměstí T. G. Masaryka konat promenádní koncert dechové sekce jako pozvánka na večerní produkci kompletního orchestru. V programu večerního koncertu zazní skladby M. Glinky, E. Humperdincka, B. Smetany, M. Curtise, A. Chačaturjana, D. Šostakoviče a dalších autorů, zazní např. i známé filmové melodie ze slavné bondovské série.</p>

<p>DOLOPLAZY: Starobylý lidový obyčej Jízda králů se udržoval po celá staletí na moravském Slovácku i na Hané. Je připomínkou dob, kdy knížecí a později královské berně, nutné k vydržování velmožovy ozbrojené moci a úhradu nákladu jeho dvora, bývaly vymáhány na poddaném lidu po dobrém i po zlém.</p> <p>Zdráhal-li se kdo uložené berně odvádět, byl potrestán nucenou výživou králova vojska ať už ležením nebo přezimováním v kraji ‒ a vojáci bez ohledu na nouzi obyvatelstva byli schopni vyjíst města či okolní vesnice do posledního zrna či stébla sena a slámy.<br />
V neklidných dobách byla Morava rozdělena na údělná kněžství. Členové panovnického rodu se navzájem svářili a vyvolávali časté vzpoury proti králi, a to pak mělo za následek trestná tažení, kterými nejvíce trpěl poddaný lid. Z uherského pomezí byly na Moravu podnikány časté loupeživé vpády. V takových poměrech docházelo k situacím, kdy kníže nebo král po nešťastném střetnutí se silnějším protivníkem projížděl v přestrojení v ženském kroji a s růží v ústech s malou družinou svých nejvěrnějších krajem, aby unikl svým pronásledovatelům. Takové události se vtiskly do paměti poddaného lidu. Lidová poezie je přetvářela po svém, ne bez jisté dávky svérázného humoru a ironie. To je patrno jak z celého uspořádání obyčeje, tak z každé věty královských hlasatelů.<br />
Na svatodušní pondělí vyjížděli z moravských dědin desítky nejzdatnějších mládenců na těch nejvybranějších koních, aby doprovázeli svého „krále“ na jeho cestě po okolí. Přitom se snažili dopadnout cizího „nepřátelského krále“, za kterého pak požadovali značně vysoké výkupné, rovnající se ceně koně. Docházelo přitom k šarvátkám, které nekončívaly vždy dobře, protože chlapci bývali vyzbrojeni. Tak tomu bylo např. u Halenkovic, Ivanovic, na Určické pláni.<br />
V roce 1819 se nešťastnou náhodou setkaly na loveckých pastvinách u Přerova čtyři královské družiny, které se navzájem vyzvaly, aby vydaly krále do zajetí. Tomuto vyzvání samozřejmě nevyhověla žádná z nich, a tak došlo k opravdové bitvě mezi moštěnickými a šířavskými mládenci na jedné straně a lověšickými na straně druhé. Výsledek byl více než tragický. Z 80 chlapců vyvázlo bez zranění sotva 10. Na místě zůstalo 8 padlých a 20 těžce zraněných. Guberniální úřady zakázaly hned na to při Jízdách králů nošení střelných zbraní a v roce 1835 zbraní sečných a bodných.<br />
Podobné události způsobily, že jízda králů na Hané ztrácela časem na oblibě a postupem doby upadla v zapomnění. Byť na tomto, jinak krásném obyčeji, lpí tato smutná vzpomínka, skutečností zůstává, že urostlí mládenci v národních krojích, sedící na ušlechtilých koních, byli a dodnes jsou tou nejkrásnější podívanou a hlubokým nezapomenutelným zážitkem, jaký může kraj poskytnout.<br />
Jízda králů se jako tradiční národopisná slavnost pořádá mj. v obci Doloplazy na Olomoucku. Vlastní Jízdě králů zde předchází sobotní Hodová zábava, na níž např. letos vystoupí soubory Lipta z Liptálu, Slnečnica z Piešťan, Rut z Prostějova a bulharský soubor Gaitani z Burgasu. Po nedělní Jízdě králů se uskuteční koncert písničkáře Pavla Dobeše.</p> <p> Jízda králů v obci Doloplazy se uskuteční ve dnech 5. ‒ 6. července 2014.</p> <p> Tradiční národopisnou slavnost Jízda králů Doloplazy pořádá Hanácký národopisný soubor Olešnica Doloplazy pod záštitou ministra zemědělství Ing. Mariana Jurečky, za finanční podpory Olomouckého kraje a obce Doloplazy a v rámci oslav 95. výročí vzniku OSA.</p> <p> Plakát s programem v příloze.</p> <p> Zdroj

<p>OLOMOUC: Dvacáté druhé pokračování konference Knihovny současnosti, poprvé konané v roce 1993, bude zahrnovat žhavá témata odrážející rozvojové trendy a nabízející řešení problematických stránek knihoven současnosti.</p> <p>15. konference Knihovny současnosti se uskuteční ve dnech 9. ‒ 11. září 2014 v areálu Univerzity Palackého v Olomouci.</p> <p> Konference se dlouhodobě zaměřuje na poskytování vzdělávacích a kulturních služeb v českých knihovnách. Tento hlavní motiv bude v úvodních přednáškách obohacen o trendy knihovnictví ve Skandinávii a konkrétní zkušenosti z měst Oslo a Sigtuna. Právě v Sigtuně, která prochází obdobím mimořádného a všestranného rozvoje, se díky správným manažerským rozhodnutím podařilo změnit nefunkční systém knihoven na pružný a vyhledávaný. Obliba nových služeb u veřejnosti zde také přispěla k rozhodnutí postavit novou knihovnu.</p> <p> Vzdělaní a vstřícní knihovníci jsou základem každé dobré knihovny, proto padlo rozhodnutí zařadit na konferenci Knihovny současnosti 2014 programový blok k oblasti lidských zdrojů.<br /> V konkurenčním prostředí dalších institucí, zejména ve větších městech, je nutno věnovat patřičnou pozornost marketingovým aktivitám, které v programu konference figurují již potřetí, a to tentokrát jak v přednáškové části, tak i v praktickém workshopu.</p> <p> Na přípravě Centrálního portálu knihoven se podílí týmy odborníků a přípravné činnosti ještě zdaleka nekončí. I celostátní konference je vhodnou platformou k utříbení očekávání a názorů na skokový posun v nabídce služeb veřejnosti, který má portál přinést.</p> <p> Služby pro produktivní generaci, ochrana uživatelů internetu, nástroje k vyhledávání informací a další oblasti jsou součástí nabitého programu, který konference KS 2014 připravovaná pro 300 osob nabídne.</p> <p> Konferenci pořádají Sdružení knihoven ČR a Ústřední knihovnická rada ČR.</p> <p> Program konference <p> Informace pro účastníkyy a formulář přihlášky

<p>RAPOTÍN/ŠUMPERK: Téměř půlstoletí pracoval František Kašík v rapotínské sklárně. Oslavit kýžené výročí se mu však nepodařilo, protože podnik před pěti lety uzavřel své brány. Dnes už si rapotínští skláři dobu, kdy jejich řemeslo mělo zlaté dno, připomínají pouze na výstavě ve Vlastivědném muzeu v Šumperku.</p> <p>„Sklářem jsem byl 49 a půl roku, celou padesátku mi osud nedopřál,“ posteskl si František Kašík, když se přišel podívat na výstavu připomínající slávu severomoravského sklářství a umění jeho mistrů. Při pohledu na repliku pece s nástroji, mezi nimiž nechybí ani sklářská píšťala, zavzpomínal na minulost rapotínské hutě, se kterou je propojena i historie jeho rodiny.<br />
„Mí předkové přišli v roce 1888 z Českomoravské vrchoviny. Dědeček patřil ke sklářům, které pozval tehdejší majitel hutě Josef Schreiber,“ líčí František. Vídeňský obchodník Schreiber si sklárnu pronajal v roce 1857, o osm let později ji koupil. Spolu se synovci založil firmu, která rapotínské sklo vyvážela do Anglie i Ameriky. V roce 1871 huť vyhořela a musela se vystavět znovu. Pořídily se pece na plynové vytápění a další moderní vybavení. Začátkem dvacátého století se sklárna specializovala na výrobu svítidel.<br />
„Schreiber se zasloužil o rozvoj sklárny i obce, vystavěl bytovky pro zaměstnance, založil školu, kterou navštěvoval také můj tatínek, narozený v roce 1913. Navzdory tomu, že se čeští skláři ocitli v převážně německém prostředí, nevznikaly národnostní třenice. I ve škole se hovořilo dvojjazyčně, nikdo s tím neměl problém,“ tlumočí František vzpomínky otce.<br />
Za první světové války byla výroba v Rapotíně omezena, po jejím skončení sklárna bojovala se zahraniční konkurencí o odbytiště. Muselo se opět modernizovat, instalovala se elektrická vypalovací pec. Přišla krize, provoz byl přerušen a opět obnoven. Schreiberové překonali i těžké časy druhé světové války, po které byli vysídleni. V zestátněném podniku se začaly vyrábět mísy z tvarovaného skla a Petriho misky.<br />
V roce 1960 se pro sklářské řemeslo rozhodl také mladý Fráňa Kašík. Nebylo se čemu divit, ve sklárně pracoval dědeček, babička i oba rodiče. Po vyučení dvacet let působil jako sklář. Práce byla náročná. Tavicí teploty přesahovaly tisíc stupňů Celsia, poblíž agregátů šplhaly až k sedmdesátce. Navzdory tomu profesi vykonával s láskou a zároveň pokračoval ve studiu. Časem povýšil na mistra, později na vedoucího provozu, vypracoval se až na výrobně-technického ředitele. Pamatuje časy rozvoje podniku zaměstnávajícího stovky lidí. S příchodem nového tisíciletí však nastal soumrak.<br />
„V roce 2000 se sklárna poprvé ocitla v konkurzu. Noví majitelé pak neuváženě investovali, náklady navýšilo také zdražení energií, obojí mělo za následek platební neschopnost. Podnik se sto osmdesátiletou tradicí se uzavřel v únoru 2009,“ vzpomíná František jen nerad. „Sklárna chátrá, výroba by už nešla obnovit,“ líčí se smutkem muž, v jehož rodině byli po generace na sklářské řemeslo hrdí.<br />
Podvečerní procházka Rapotínem mu působí bolest. V domech dosud svítí proslulé rapotínské lustry, už jen ty připomínají někdejší věhlas zdejších sklářů.</p>

<p>OLOMOUC: Mezinárodní festival flamenca a španělské kultury Colores Flamencos patří mezi nejvýznamnější festivaly tohoto žánru ve střední a východní Evropě.</p> <p>Jeho počátky sahají již do roku 2009, kdy se uskutečnil v Olomouci historicky první ročník. Již od samého počátku festival kladl důraz na kvalitní a vysoce profesionální dramaturgii. Cílem je představit široké veřejnosti španělskou kulturu v mnoha jejích podobách, zejména potom žánr flamenco, který je zapsán na listině nehmotného dědictví UNESCO. </p> <p>Letošní ročník se uskuteční v termínu 24. – 27. července 2014.</p> <p>Za šest let konání festivalu ho navštívilo více než 20 tisíc návštěvníků. Po loňském velmi úspěšném koncertu světové hudební hvězdy, fenomenálního kytaristy Paco de Lucíi, se zájem o festival ještě zvýšil. Také letos se předpokládá zájem návštěvníků nejen z celé České republiky, ale také z okolních zemí, jako je Slovensko a Polsko. Z tohoto pohledu se jedná o unikátní a velmi prestižní akci. </p> <p>Právě za ročník 2013 získal festival významné ocenění. Jedná se o Cenu města Olomouce za počin roku v oblasti kultury. </p> <p>Festivalu poskytuje záštitu španělská ambasáda, která jej zařadila mezi nejvýznamnější jí podporované projekty v České republice. Již od prvního ročníku je akce podporována také Olomouckým krajem, který se stal pro letošní rok hlavním partnerem, Statutárním městem Olomouc a v posledních letech také ministerstvem kultury České republiky.<br />
Takto náročný projekt by se samozřejmě neobešel také bez podpory soukromých subjektů. </p> <p>Více v přiložené tiskové zprávě.</p>

<p>PROSTĚJOV: Jen několik málo dní nás dělí od zahájení 57. ročníku Wolkrova Prostějova, celostátní přehlídky nejinspirativnějších sólových vystoupení a inscenací v oblasti uměleckého přednesu a divadla poezie. Letošní ročník přehlídky nabídne tematicky i žánrově pestrý program.</p> <p>Vystoupí 86 sólových recitátorů a 9 inscenací divadla poezie vycházejících z literárních děl českých i zahraničních autorů. Přehlídka sólových recitátorů, recitačních souborů a inscenací divadel poezie je příležitostí k setkání interpretů literárních textů, ke konfrontaci tvůrčích výsledků a postupů, ke vzájemné inspiraci a výměně názorů a zkušeností. </p> <p> 57. ročník Wolkrova Prostějova se uskuteční ve dnech 17. ‒ 21. června 2014.</p> <p> Zahájení Wolkrova Prostějova proběhne v úterý 17. 6. 2014 na náměstí T. G. Masaryka v Prostějově od 21.25 hodin. Návštěvníci zhlédnou představení Drak a rytíř Veršotepec v podání divadla Kvelb, na které naváže dračí průvod k soše Jiřího Wolkera, kde bude z rukou primátora města předán účastníkům Wolkrova Prostějova klíč od městských bran.</p> <p> Součástí festivalu je i neformální část programu ve večerních hodinách, ve které vystoupí kapely Kajbar, Mandrage, Sabrage, Burma Jones a proběhne zápas v improvizaci.<br />
V sobotu 21. 6. 2014 přehlídka skončí tradičním závěrečným večerem, na kterém vystoupí ocenění sóloví recitátoři a budou předány ceny festivalu. </p> <p> I letos jsou pro všechny zájemce od 15 let otevřeny vzdělávací semináře:</p> <p> Poezie kavárny ‒ kavárny poezie<br />
Na tomto semináři se bude hovořit o poezii a kávě. Pod kofeinovou vlajkou se prostějovská posádka ponoří do meziválečných poetických oceánů a divokých zrnkových pohoří.<br />
Lektor: Radovan Lipus.</p> <p> Práce s hlasem<br />
Dílna, ve které se účastníci pustí do práce s hlasem, se způsobem, jakým mluví, jakým o textu přemýšlí, s tím, jak v sobě cítí, ctí a nesou svůj jazyk.<br />
Lektorka: Eva Spoustová.</p> <p> Scénář ‒ podstavec pro výstavbu inscenace nejen v divadle<br />
Hledání literárních východisek… Mám ho, ale co s ním? Dřina u stolu se vyplatí. Aneb společná konzultace scénářů v jakémkoli stádiu.<br />
Lektorka: Ema Zámečníková. </p> <p> Živé vyprávění příběhů (storytelling)<br />
Dílna pro ty, kteří se rádi vydávají na výlety do krajin příběhů, pro ty, které přitahuje starodávné řemeslo vypravěčů, pro ty, kteří chtějí své vypravěčské dovednosti objevit a rozvinout.<br />
Lektor: Martin Hak. </p> <p> Z pověření a za finanční podpory Ministerstva kultury ČR přehlídku pořádá NIPOS-ARTAMA Praha ve spolupráci se Statutárním městem Prostějov, Magistrátem města Prostějova – odborem školství, kultury a sportu, oddělením DUHA – kulturním klubem U hradeb, Městským divadlem v Prostějově, Městskou knihovnou Prostějov, Divadlem Point při Gymnáziu Jiřího Wolkera v Prostějově, pod záštitou ministra kultury Daniela Hermana, hejtmana Olomouckého kraje Jiřího Rozbořila a primátora města Prostějova Miroslava Pišťáka. Přehlídka probíhá za finanční podpory města Prostějova a Olomouckého kraje.</p> <p> Program 57. Wolkrova Prostějova 2014

<p>PŘEROV: Příznivci muzejních nocí si opět přijdou na své. Již příští pátek, tedy 6. června, totiž zůstanou brány přerovského zámku otevřeny o něco déle, až do 23. hodin, a návštěvníci si budou moci prohlédnout jeho prostory v netradiční době a samozřejmě i netradičním způsobem.</p> <p>Stane se tak v rámci další z řady přerovských muzejních nocí, tentokrát nazvané, jako celý výstavní projekt, Za císaře pána a jeho rodinu. Akce se uskuteční v rámci kampaní Asociace muzeí a galerií České republiky Festival muzejních nocí a Muzea a Velká válka.<br />
Pořadatelé akce připravili pro návštěvníky zajímavý program, který souvisí výhradně s výstavním projektem Za císaře pána a jeho rodinu – Přerov na prahu 1. světové války. Ten představuje umění českých zemí a život města Přerova na počátku 20. století a ukazuje, jak 1. světová válka město a jeho obyvatele ovlivnila a zasáhla do jejich životů. Návštěvníci si budou moci za snížené vstupné (40/20 Kč) prohlédnout všechpět výstavních sálů, podívat se na večerní Přerov z výšky zámecké věže, navštívit muzejní promítárnu, zapojit se do hry Po stopách Velké války a zúčastnit se spolu se svými dětmi edukačního programu v doprovodu kostýmovaných lektorek. Tento lektorský program bude třikrát opakován, začne v 18, 19.30 a 21 hodin, potrvá 75 minut.<br />
Výstava Za císaře pána a jeho rodinu je rozdělená do čtyř tematických okruhů: Srdečné pozdravy<br /> z c. k. Přerova (každodennost Přerova před Velkou válkou), Ze všedního dne do uměleckých představ (umění a řemesla v letech 1900–1914), Do bouřného času (počátek 1. světové války na Přerovsku) a Za císaře, za vlast! (školství na Přerovsku v době 1. světové války). Každý návštěvník si v ní najde něco zajímavého, ať už dobové fotografie, předměty denní potřeby, informace o školách a školácích během války, dobové interiéry v některém z tehdejších uměleckých slohů nebo výrobky uměleckého řemesla. Navíc bude v provozu muzejní promítárna, kde kromě dobových obrázků (a možná i pohyblivých obrázků) bude znít hudba reprodukovaná starým gramofonem. A především pro děti je připravena soutěžní hra Po stopách Velké války, za jejíž zdárné absolvování získají sladkou odměnu. Aby ji získaly, musejí splnit úkoly na pěti stanovištích. Budou například odhalovat nepřátelského špiona, vyrábět papírové podešve (vložky) do vojenských bot a cupaninu do obvazů, plést kousek šály, házet na cíl, poznávat jedlé a nejedlé houby, sušit listy na vaření čaje a ukazovat své vědomosti o 1. světové válce.<br />
Vlastní muzejní noc bude probíhat v pátek 6. června od 18.00 do 23.00 hodin. Prodej vstupenek zahájí v ten samý den, v 17.50 hodin, skončí ve 22.30 hodin. Poté již nebude vstup do zámku dalším návštěvníkům umožněn.</p> <p> Mgr. Lubor Maloň<br />
vedoucí oddělení společenských věd<br />
Muzeum Komenského v Přerově, p. o.<br />
Horní náměstí 7<br />
750 11 Přerov<br />
e-mail: malon@prerovmuzeum.cz<br />
tel.: 581 250 534<br />
mobil: 724 947 542</p>