Olomoucký kraj

<p>JESENÍK: Unikátní Balneopark v areálu Priessnitzových léčebných lázní v Jeseníku v horkých letních měsících usiloval o ocenění „Park roku 2012.“</p> <p>V pátek 31. srpna na mezinárodním zahradnickém veletrhu Zelený svět v Brně zazněla jména tří vítězů, mezi nimiž jesenický Balneopark nechyběl.<br />
Vedle loňského ocenění České centrály cestovního ruchu CzechTourism a letošního ocenění „Nejinspirativnější projekt roku 2011“ Operačního programu přeshraniční spolupráce ČR-PL 2007 – 2013 tak unikátní vodní zahrada získala další významné uznání reflektující tentokráte především její architektonické a krajinotvorné kvality.</p> <p>Soutěž „Park roku“ vyhlašuje Svaz zakládání a údržby zeleně, jehož posláním je zvyšování vážnosti, kvality a významu zahradní a krajinářské tvorby v České republice. Mezi třemi vítězi v kategorii Park roku 2012 figurovaly tři koncepčně odlišné projekty. Balneopark získal úžasné druhé místo. Třetí místo získala obnova zámeckého parku a realizace nového parku Jižní svahy ve Frýdku-Místku. Vítězným projektem se stala revitalizace vnitrobloku na pražském Žižkově.<br />
Společný projekt Společnosti Vincenze Priessnitze, o.s. a polského města Głuchołazy, který byl realizován pod oficiálním názvem „Odkaz Vincenze Priessnitze v česko-polském příhraničí“ umožnil revitalizovat a obnovit část areálu jesenických lázní do podoby unikátní vodní zahrady, kterou prochází potok s vybudovanou soustavou zastavení sloužících k hydroterapii a relaxaci. Svým pojetím navazuje na tradiční vodoléčebnou metodu Vincenze Priessnitze, který nemá nejen v České republice obdoby. Získání druhého místa je potvrzením skvělé práce zhotovitele, autorů projektu a tedy toho, že Balneopark by měl být návštěvníky vnímán mimo jiné jako jedinečné dílo zahradní architektury a tvorby krajiny.</p>

<p>OLOMOUCKÝ KRAJ: Letos kraj připraví třetí ročník akce Setkání Hanáků, které bude tentokrát hostit město Tovačov. Vznik tradice setkávání Hanáků inicioval hejtman Olomouckého kraje Martin Tesařík.</p> <p>Letošní III. Setkání Hanáků se uskuteční 28. září.</p> <p> Akce začne mší svatou v kostele svatého Václava v Tovačově, na kterou naváže průvod městem. V zámeckém parku poté proběhne Hanácká olympiáda, mezi jejíž disciplíny bude patřit například hod buchtou a jízda s trakařem. Vše doprovodí vystoupení hanáckých a dalších souborů. Akci večer završí ohňostroj.</p> <p> Dosavadní akce se uskutečnily ve Velké Bystřici (rok 2010) a v Doloplazech (2011).</p> <p>Více v přiložené tiskové zprávě </p> <p>ZDROJ zprávy a fotografie

<p>OLOMOUC: Před rokem překvapil pracovníky Vlastivědného muzea v Olomouci objev konvolutu 39 neznámých barokních kreseb, který se uskutečnil v souvislosti s probíhající celkovou inventurou a novým uspořádáním muzejních sbírek.</p> <p>Část těchto kreseb se veřejnosti představila letos na jaře na komorní výstavě Kresby Josefa Winterhaldera ml. ze sbírek VMO. Letošní jaro přineslo další nečekaný „objev“ v muzejních sbírkách. Ačkoliv se na první pohled jedná o předmět daleko skromnější, o to zajímavější příběh se k němu váže.<br />
Při vybalování a ukládání etnografické sbírky Vlastivědného muzea v Olomouci byla nalezena její kurátorkou Veronikou Hrbáčkovou krátká, rukou psaná zpráva popisující osudy jedné drobné tabatěrky z lakovaného papíru, nacházející se již více než sto let ve zdejších muzejních sbírkách. Do čtverečku složený útržek papíru podává svědectví o putování tohoto předmětu běžné denní potřeby, který dle textu během blíže nespecifikovaného polního tažení v Itálii věnoval zdejší velící generál Václav hrabě Radecký plukovnímu soudci – auditorovi jménem Pýč.<br />
Po jeho smrti tabatěrka jako cenná relikvie několikrát změnila svého majitele. Postupně ji měli v osobním držení zahradník František Houba a rukavičkář František Sirový, oba z Litomyšle. Poslední jmenovaný poté daroval tabatěrku svému dobrému známému Janu Haladovi, obuvníku v Telči. Uvedená anonymní informace je doplněna přípisem vrchního respicienta c.k. finanční stráže Jana Pěničky, který podle svých slov vyprosil v roce 1905 tabatěrku od pana Halady pro olomoucké muzeum. Zde po dlouhá léta ležela nepovšimnuta mezi ostatními podobnými předměty.<br />
„Tabatěrka je oválného tvaru, 7 cm široká, téměř 5 cm vysoká a 3 cm hluboká. Je vyrobena z tlačeného vrstveného a barveného lakovaného papíru, který dělá dojem tlačeného geometrického vzoru na kůži. Na ploše těla převládá medová barva, dále je patrné, že některé vtlačené vzory byly barveny červeně nebo hnědě. Nahoře a dole je tělo tabatěrky opatřeno kováním z mosazného plechu, zdobeným rytinou nebo leptem s motivem pravděpodobně dubových listů a žaludů, dno je dřevěné, snad bukové. Vrchní strana tabatěrky je v jednom místě poškozená tím, že je kousek papíru vytržen. Víčko chybí,“ popisuje nenápadný předmět etnografka Veronika Hrbáčková.<br />
„Josef Václav hrabě Radecký z Radče (1766 – 1858), český šlechtic a rakouský maršál, během své 72 let trvající vojenské kariéry ve službách rakouské monarchie absolvoval 17 polních tažení a byl sedmkrát raněn. Roku 1813 byl jmenován náčelníkem generálního štábu spojenecké armády, která díky jeho plánu porazila v bitvě u Lipska francouzského císaře Napoleona. Po protinapoleonském tažení vystřídal různé funkce, v letech 1829 – 1831 zastával post velitele olomoucké pevnosti. Sídlil zde v Edelmannově paláci na Horním náměstí. Radeckého zásluhy o monarchii ocenil mimo jiné i olomoucký magistrát, který 5. října 1848 jmenoval maršála Radeckého čestným občanem města Olomouce. Již na sklonku svého života se stal Radecký legendou, jedním ze symbolů rakouské monarchie,“ doplňuje historik Karel Podolský.<br />
Papírová tabatěrka přitom není jedinou památkou na osobnost proslulého vojevůdce, kterou se olomoucké Vlastivědné muzeum může pyšnit. //„Kromě Radeckého portrétu a porcelánové sošky maršála z poloviny 19. století se v našich sbírkách nachází ještě Radeckého masivní, černě lakovaný psací stůl z jasanového dřeva, opatřený mosaznou tabulkou s nápisem ,Schreibtisch Sr. Exl. F. M. Grf. Radetzky 1830–1832 Festungs-Commandant in Olmütz’,“ vypočítává ředitel muzea Břetislav Holásek. Radeckého jméno nese navíc od letošního dubna jeden z nově rekonstruovaných sálů Vlastivědného muzea v Olomouci.<br />
Repliku Radeckého tabatěrky si bude moci veřejnost prohlédnout už na začátku příštího roku, kdy bude prezentována v rámci projektu Galerie osobností Olomouckého kraje, který muzeum připravuje díky velkorysé podpoře svého zřizovatele Olomouckého kraje.<br />
Renáta Fifková, tisková mluvčí VMO</p>

<p>OLOMOUC: Parní lokomotivy Rosničku a Kremáka či elektrickou Bobinu si mohli v srpnových dnech prohlédnout zájemci v Olomouci. České dráhy tam zahájily zkušební provoz Muzea Českých drah. Na původní projekt za stovky milionů korun zatím chybějí peníze, muzeum se proto bude rozšiřovat postupně.</p> <p>Svoji pilotní sezonu uzavře 16. října, informovala regionální mluvčí Českých drah Kateřina Šubová. „Rozhodli jsme se veřejnosti zpřístupnit exponáty, které zde máme. Jsou ve vlastnictví Českých drah a patří Depu historických vozidel v Lužné u Rakovníka, kde máme největší železniční muzeum. Otevřeli jsme zde historickou remízu neboli rotundu z poválečného období, kde se vozy nacházejí. Lidé si mohou exponáty prohlédnout i vylézt si na ně,“ uvedla Šubová.<br />
Podle vrchního přednosty Depa historických vozidel Českých drah v Lužné Jindřicha Rachoty se olomoucké železniční muzeum zaměří na exponáty, které se vztahují k regionu a byly provozovány hlavně na Moravě. Nejstarším exponátem je parní lokomotiva z roku 1898, nejmladší parní lokomotiva pochází z roku 1956. „Jsou tu samozřejmě i vozidla elektrická a motorové trakce,“ uvedl Rachota.<br />
Zpřístupnění původní motorové remízy označil za počátek fungování železničního muzea. „Využili jsme autentičnosti prostředí, postupně zde budeme ve spolupráci s dalšími subjekty muzeum rozšiřovat. Bude to jediné železniční muzeum na Moravě, návštěvníci uvidí jedinečná vozidla, která kdysi jezdila v moravských zemích,“ řekl Rachota.<br />
Zatímco nyní si lidé ve zkušebním provozu mohou prohlédnout devět vozidel, do budoucna by se počet měl zvýšit na 20.<br />
Lákadlem pro návštěvníky je i parní lokomotiva Rosnička, která ale nyní na historické vyjížďky nemůže. Potřebuje revizi parního kotle, náklady se odhadují až na tři miliony korun. Nadace Okřídlené kolo proto uspořádala veřejnou sbírku, zatím se jí podařilo shromáždit zhruba půl milionu korun. „Na náklady Českých drah se lokomotiva začne postupně opravovat a nadace bude dále sbírat peníze,“ uvedl ředitel nadace Josef Tomeček.<br />
Zájemci o víkendu mohli nahlédnout při dni otevřených dveří i do Depa kolejových vozidel v Olomouci, které zajišťuje veškerou železniční dopravu pro celý Olomoucký kraj i pro některé dálkové spoje.</p> <p> Olomoucká expozice historických vozidel bude veřejnosti otevřena také 7. až 9. září, na Den železnice 22. září a naposledy 16. října 2012.</p> <p> Muzeum nabízí prohlídky pro skupiny nad 20 osob i v jiné termíny (do 15. října) po předešlé objednávce na telefonním čísle 724 557 205 nebo na emailu: holanek@gr.cd.cz.</p> <p> Více informací o největším železničním muzeu v České republice v Lužné u Rakovníka, které zapůjčilo exponáty do pobočky v Olomouci.</p>

<p>PŘEROV: Unhappy Happy Life (Nešťastně šťastný život) je název černobílého dokumentu, jehož předpremiéra se odehrála ve středu 22. srpna v přerovském kině Hvězda. Působivý snímek natočil mladý filmař a přerovský rodák Jakub Krumpoch. A měl úspěch, publikum, které zaplnilo kinosál, mu po projekci tleskalo ve stoje.</p> <p>„Dokument pojednává o životě tří mužů v jedné ubytovně v Olomouci v blízkosti vlakového nádraží. Hlavní postavou je Ivoš, který žije na ubytovně jedenáct let, nevychází ze svého pokoje, pokud nemusí třeba na záchod. Nesleduje televizi, neposlouchá rádio, čte si denní tisk, kterým si následně polepuje a zkrášluje svůj pokoj. Druhou postavou je Milan alias Čára. Je to Ivošův kamarád, na ubytovně bydlí osm let, zajímá se o počasí a politické dění. Třetí postavou je správce ubytovny, kterému se říká Děda a který se stará o nemocného Ivoše a celou ubytovnu. Pracuje v ubytovně již sedmnáct let. Dokument ukazuje život tří mužů v sociální krizi, přesto jsem se snažil o nadhled nad dnešní situací ve světě, u nás a hlavně v politice i životě samém. Snímek je krátkou sondou do názorů, zvyklostí a denních rutin těchto mužů,“ říká Jakub Krumpoch, který svou pětačtyřicetiminutový snímek začal natáčet v lednu roku 2012. S natáčením skončil v půlce května 2012, od té doby do začátku srpna dokument stříhal až do finální verze.<br /> Od kamery, přes zvukovou postprodukci, střih si bez pomoci dělal vše sám. Jen hudbu složil známý hudebník Richard Pachman, který se zúčastnil i přerovské předpremiéry.<br />
„Oficiálně se film bude promítat až příští rok, do konce tohoto roku se bude vytvářet promo, webové stránky a produkce pro distribuci,“ dodává mladý filmař. </p> <p>„Přišlo přes dvě stě lidí,“ vzpomíná na přerovskou projekci, debutující režisér. „Po úvodním přivítání mé kamarádky, která akci moderovala, vystoupil s jednou ze svých písní Richard Pachman, a poté si mne zavolal na podium. Já pozdravil lidi, lehce jim naznačil, co se bude na plátně odehrávat, a šel si sednout na schody v sále a sledoval reakce publika. Přišla spousta lidí, co jsem ani neznal, všech věkových kategorií. Při scénách, které byly vtipně pojaté, se chechtali, při těch vážnějších zas bylo hrobové ticho. Po závěrečných titulcích nastal krásný potlesk, který byl ukončen malou děkovací prezentací s hudbou, kde proběhlo poděkování mé rodině, Richardu Pachmanovi a dalším. Poté se rozsvítilo a já – se slzami na krajíčku – šel na podium. Když jsem na něj vylezl a podíval se do sálu, lidi tleskali – a dokonce si někteří stoupli, a já tak zažil nefalšovaný a upřímný standing ovation, který mne zlomil a já se rozbrečel jak malé děcko. V tu chvíli se mi splnil sen a nic se tomu nevyrovnalo. Neměl jsem slov a pozval všechny do předsálí, kde jsem měl vínko a raut. Asi do 22 hodin si mne pak odchytávali diváci a ptali se ještě na zajímavosti ohledně našich "hrdinů“. Taky se ptali, co bude dál s dokumentem a prosili, ať ho už nepředělávám a ponechám veškerá sprostá slova, veškeré pasáže, že to bylo skvělý apod. Nějaké malé výtky se vyskytly, ale spíš takové lehce technické. Celý koncept, nápad a myšlenku – to vše lidé pochopili a chválili. Zjistil jsem, že mnoho lidí si i poplakalo při závěrečné scéně…"</p> <p>Mladý filmař studoval rok filmovou a divadelní vědu v Olomouci na Filozofické fakultě Univerzity Palackého, studium však přerušil z důvodu práce na dokumentu Unhappy Happy Life. Letos – po přestěhování do Prahy – by se rád pokusil o přijetí na FAMU, kde by chtěl studovat obor režie. Jeho další dokument je právě ve fázi zpracovávání scénáře – mimochodem autorem námětu je Richard Pachman, který i v tomto případě napíše a natočí muziku. Námět je zatím tajný, přičemž režie a jedné z kamer se ujme Jakub Krumpoch, který už pracuje na dalším scénáři, tentokrát by měl být hlavním antihrdinou pedofilní kněz.</p>

<p>OLOMOUCKÝ KRAJ: Senioři v kraji mohou od konce července využívat výhod Senior pasů. Jeho držitelé uplatní slevy v lázeňství, wellness, zdravotnictví, cestování, vzdělávání třetího věku nebo při návštěvě muzeí a galerií, nechybějí ani zvýhodněné spotřební nákupy.</p> <p>Podmínkou je věk od 55 let a bydliště na území Olomouckého kraje, který projekt podpořil částkou téměř 194 tisíc korun.</p> <p>Zájemci se mohou registrovat online na www.seniorpasy.cz, telefonicky na čísle 543 210 790 nebo zasláním registračního formuláře na adresu Senior pasy, Mendlovo nám. 1a, 603 00 Brno. Na základě bezplatné registrace obdrží do několika týdnů kartu velikosti klasické platební karty, která opravňuje k čerpání slev 5 – 50% u vybrané sítě 241 poskytovatelů.</p> <p>„Od projektu si slibuji jasnou, konkrétní, efektivní pomoc – ulehčení a zpříjemnění života seniorů,“ nastínil na tiskové konferenci náměstek hejtmana Pavel Horák. //„O to lépe, že ji nabízíme bezplatně v novém projektu s velkou budoucností. Žijeme v době, kdy je každá možnost vítaná. Těší mě, že ještě před spuštěním programu už byl o kartu velký zájem,“ komentoval již 987 evidovaných požadavků na registraci.</p> <p>Projekt, který koordinuje společnost Sun Drive Communications, již úspěšně funguje v Jihomoravském kraji.<br />
Více na www.seniorpasy.cz.</p>

<p>BOUZOV: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Olomouci, Správa státního hradu Bouzov a Olomoucký kraj srdečně zvou návštěvníky hradu Bouzova k zahájení provozu osvětlení hradu Bouzova již tuto sobotu dne 25. 8. 2012 ve 21.00 h</p> <p>Akce proběhne za účasti hejtmana Olomouckého kraje Martina Tesaříka a ředitele olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu Františka Chupíka.<br />
Při realizaci osvětlení v hodnotě 2,2 mil. Kč čerpal investor významnou část nákladů z krajských zdrojů, z prostředků Významné projekty Olomouckého kraje 2012 ve výši 2 mil. Kč. V roce 2011 bylo ze strany Olomouckého kraje podpořeno také zpracování projektové dokumentace. Dílo samotné realizovala firma Heinz-elektro s.r.o.<br />
Hrad Bouzov – jedna z nevýznamnějších romantických architektur na území ČR, místo oblíbené filmovými štáby – je ve správě olomoucké pobočky Národního památkového ústavu. Nynější správce se pokouší různými formami přitáhnout a udržet pozornost návštěvníků a veřejnosti, přičemž právě realizace slavnostního osvětlení, může přinést synergický efekt jak pro udržení turistické atraktivity objektu, udržení či zvýšení příjmů lokálně působících subjektů, tak pro propagaci kulturního dědictví minulosti v Olomouckém kraji. Od slavnostního osvětlení lze očekávat kromě podtržení jedinečného působení romantizující architektury v krajině také zvýšení atraktivity pro akce různého druhu, které prokazatelně zvyšují jak finanční výnos, tak společenské povědomí a přitažlivost místa a generují výše zmíněné efekty, ze kterých čerpá užitek nejenom současný správce nemovitosti, ale také zprostředkovaně obecní společenství (Obec Bouzov) a širší pospolitost (Olomoucký kraj).</p> <p>Osvětlování důležitých míst je v Evropě běžné už od období neolitu, po peripetiích historického vývoje přes významné období barokního využití světla pro vybrané příležitosti, je masivní rozšíření osvětlení uplatňováno ve 2. polovině 20. století. V současné době jsou na území České republiky osvětleny stovky dominant jak uvnitř měst, tak mimo ně. Z významných lze uvést Pražský hrad (v Praze je osvětleno 83 historických objektů) nebo hrad a zámek v Českém Krumlově, na území Olomouckého kraje např. hrad Helfštýn, hrad Šternberk, Klášterní Hradisko, Čestný sloup Nejsvětější Trojice aj. </p> <p>Národní památkový ústav za finanční spoluúčasti Olomouckého kraje a dalších subjektů vydal letos knižně Soupis nemovitých kulturních památek okresu Prostějov a naplňuje tak v regionu principy partnerství jak při poznávání památkového fondu, tak při správě a popularizaci kulturního dědictví v majetku státu.</p>

<p>JESENÍK: Dřevo a kov, historie a současnost, tradice a inovativnost, to vše se snoubí v pojetí nového odpočívadla v Priessnitzových léčebných lázních v Jeseníku. Rekonstrukce byla ukončena na konci července.</p> <p>Nyní se chystá slavností otevření tohoto prostoru v blízkosti Polského památníku, které je plánováno na září 2012.<br />
Prostor odpočívadla u Polského památníku na lesní kolonádě jesenických lázní, na které se nachází několik dalších pozoruhodných pamětihodností, byl již dlouhou dobu v neutěšeném stavu. Konstrukce původního odpočívadla byla značně narušena a střecha z dřevěných šindelů byla na mnoha místech ztrouchnivělá a nahnilá. Rovněž architektonický výraz poplatný době svého vzniku esteticky zcela nevycházel z obecného pojetí lázeňské architektury. Cílem revitalizace prostoru bylo realizovat milou, jemnou, kultivovanou stavbu, která bude místem zastavení a možného úkrytu před nepohodou.<br />
Netradiční půdorys nového odpočívadla v podobě rovnostranného trojúhelníku vychází z daností a dispozic samotného prostoru, na kterém je odpočívadlo realizováno. V architektonických prvcích a detailech je zřetelná idea spojení tradičního a inovativního, historického a moderního. Celá konstrukce je nesena třemi sloupy. Svou formou navazují na klasické architektonické řády, materiálem však odkazují k možnostem dnešní doby a invenci naší generace. V samotném středu stavby je umístěna dřevěná, opět atypicky řešená lavice, přirozeně trojúhelníková. Uchopení zadání, jaké se povedlo olomouckému ateliéru, tedy naplnilo zadání revitalizace; je zcela nové, svěží a harmonické. Celý prostor pod korunami vzrostlých stromů působí vzdušně a otevřeně.<br />
Rekonstrukce odpočívadla u Polského památníku je pořízena za přispění prostředků státního rozpočtu České republiky z programu Ministerstva pro místní rozvoj ČR.</p>