Na kolonádě láká k oddechu nové odpočívadlo
<p>JESENÍK: Dřevo a kov, historie a současnost, tradice a inovativnost, to vše se snoubí v pojetí nového odpočívadla v Priessnitzových léčebných lázních v Jeseníku. Rekonstrukce byla ukončena na konci července.</p> <p>Nyní se chystá slavností otevření tohoto prostoru v blízkosti Polského památníku, které je plánováno na září 2012.<br />
Prostor odpočívadla u Polského památníku na lesní kolonádě jesenických lázní, na které se nachází několik dalších pozoruhodných pamětihodností, byl již dlouhou dobu v neutěšeném stavu. Konstrukce původního odpočívadla byla značně narušena a střecha z dřevěných šindelů byla na mnoha místech ztrouchnivělá a nahnilá. Rovněž architektonický výraz poplatný době svého vzniku esteticky zcela nevycházel z obecného pojetí lázeňské architektury. Cílem revitalizace prostoru bylo realizovat milou, jemnou, kultivovanou stavbu, která bude místem zastavení a možného úkrytu před nepohodou.<br />
Netradiční půdorys nového odpočívadla v podobě rovnostranného trojúhelníku vychází z daností a dispozic samotného prostoru, na kterém je odpočívadlo realizováno. V architektonických prvcích a detailech je zřetelná idea spojení tradičního a inovativního, historického a moderního. Celá konstrukce je nesena třemi sloupy. Svou formou navazují na klasické architektonické řády, materiálem však odkazují k možnostem dnešní doby a invenci naší generace. V samotném středu stavby je umístěna dřevěná, opět atypicky řešená lavice, přirozeně trojúhelníková. Uchopení zadání, jaké se povedlo olomouckému ateliéru, tedy naplnilo zadání revitalizace; je zcela nové, svěží a harmonické. Celý prostor pod korunami vzrostlých stromů působí vzdušně a otevřeně.<br />
Rekonstrukce odpočívadla u Polského památníku je pořízena za přispění prostředků státního rozpočtu České republiky z programu Ministerstva pro místní rozvoj ČR.</p>
Mohlo by vás také zajímat...
TĚŠÍN: Na sklonku letošního roku vydalo Muzeum Těšínska výpravnou publikaci „Putování za krásou“ s podtitulem „Národopisná kolekce Jiřiny Králové“. Jak název knihy napovídá, bylo záměrem autorek, etnografek Evy Hovorkové a Lucie Kaminské, představit široké veřejnosti unikátní sbírku a celoživotní dílo Jiřiny Králové (1911–1998), rodačky z orlovských Lazů, jež systematicky dokumentovala vývoj a podobu lidového oděvu užívaného na Těšínsku, Opavsku a v přilehlých severomoravských oblastech.
ČR: Čtyřiatřicátý ročník Adventních koncertů České televize doteď diváci podpořili částkou 23 557 196 korun. Ty si mezi sebe rovným dílem rozdělí čtyři vybrané neziskové organizace. Letošní ročník byl unikátní i tím, že se koncerty poprvé konaly i mimo Prahu.
ČR-ZAHRANIČÍ: Vousatý, šlachovitý muž se stále usměvavýma modrýma očima, kterého můžete potkat v každé roční době při koupání na pražském Džbánu, nebo někde na kole. Taky ale na kajaku, na kterém v posledním desetiletí postupně splouvá nejdelší evropské řeky od pramene až k ústí. Začal Labem, Dunajem a Odrou, pokračoval Rhônou, Rýnem, Vislou a Seinou a příští rok se chystá na některou z řek vysoko na severu. Pobýval totiž celkem 15 let ve Švédsku a v Dánsku a sever je jeho druhým domovem. Čtrnáctkrát běžel slavný lyžařský Vasův běh ve Švédsku a přešel na lyžích grónský pevninský ledovec. A spoluzaložil Arktický festival, kterého se letos konal už 6. ročník. Kdo by za tou tváří drsného sportovce a polárníka hádal i Zdeňka Lyčku – diplomata, dokonce velvyslance, a také překladatele z dánštiny? O tom všem bude tento rozhovor.
ČESKÉ BUDĚJOVICE: V prosinci před šestadvaceti lety byla v centru Českých Budějovic v blízkosti dominanty města Černé věže s napětím a očekáváním otevřena nová umělecká Galerie Hrozen. Jejím zakladatelem a majitelem, duší celého podniku, byl grafik a ilustrátor Václav Johanus (1947-2024). Jeho životní cesta se bohužel náhle v únoru t.r. uzavřela. Působnost galerie byla v průběhu roku ukončena a Galerie Hrozen tak po čtvrtstoletí intenzivní činnosti završila svoji bohatou historii.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818