Hrad Bouzov se rozsvítí
<p>BOUZOV: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Olomouci, Správa státního hradu Bouzov a Olomoucký kraj srdečně zvou návštěvníky hradu Bouzova k zahájení provozu osvětlení hradu Bouzova již tuto sobotu dne 25. 8. 2012 ve 21.00 h</p> <p>Akce proběhne za účasti hejtmana Olomouckého kraje Martina Tesaříka a ředitele olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu Františka Chupíka.<br />
Při realizaci osvětlení v hodnotě 2,2 mil. Kč čerpal investor významnou část nákladů z krajských zdrojů, z prostředků Významné projekty Olomouckého kraje 2012 ve výši 2 mil. Kč. V roce 2011 bylo ze strany Olomouckého kraje podpořeno také zpracování projektové dokumentace. Dílo samotné realizovala firma Heinz-elektro s.r.o.<br />
Hrad Bouzov – jedna z nevýznamnějších romantických architektur na území ČR, místo oblíbené filmovými štáby – je ve správě olomoucké pobočky Národního památkového ústavu. Nynější správce se pokouší různými formami přitáhnout a udržet pozornost návštěvníků a veřejnosti, přičemž právě realizace slavnostního osvětlení, může přinést synergický efekt jak pro udržení turistické atraktivity objektu, udržení či zvýšení příjmů lokálně působících subjektů, tak pro propagaci kulturního dědictví minulosti v Olomouckém kraji. Od slavnostního osvětlení lze očekávat kromě podtržení jedinečného působení romantizující architektury v krajině také zvýšení atraktivity pro akce různého druhu, které prokazatelně zvyšují jak finanční výnos, tak společenské povědomí a přitažlivost místa a generují výše zmíněné efekty, ze kterých čerpá užitek nejenom současný správce nemovitosti, ale také zprostředkovaně obecní společenství (Obec Bouzov) a širší pospolitost (Olomoucký kraj).</p> <p>Osvětlování důležitých míst je v Evropě běžné už od období neolitu, po peripetiích historického vývoje přes významné období barokního využití světla pro vybrané příležitosti, je masivní rozšíření osvětlení uplatňováno ve 2. polovině 20. století. V současné době jsou na území České republiky osvětleny stovky dominant jak uvnitř měst, tak mimo ně. Z významných lze uvést Pražský hrad (v Praze je osvětleno 83 historických objektů) nebo hrad a zámek v Českém Krumlově, na území Olomouckého kraje např. hrad Helfštýn, hrad Šternberk, Klášterní Hradisko, Čestný sloup Nejsvětější Trojice aj. </p> <p>Národní památkový ústav za finanční spoluúčasti Olomouckého kraje a dalších subjektů vydal letos knižně Soupis nemovitých kulturních památek okresu Prostějov a naplňuje tak v regionu principy partnerství jak při poznávání památkového fondu, tak při správě a popularizaci kulturního dědictví v majetku státu.</p>
Mohlo by vás také zajímat...
TĚŠÍN: Na sklonku letošního roku vydalo Muzeum Těšínska výpravnou publikaci „Putování za krásou“ s podtitulem „Národopisná kolekce Jiřiny Králové“. Jak název knihy napovídá, bylo záměrem autorek, etnografek Evy Hovorkové a Lucie Kaminské, představit široké veřejnosti unikátní sbírku a celoživotní dílo Jiřiny Králové (1911–1998), rodačky z orlovských Lazů, jež systematicky dokumentovala vývoj a podobu lidového oděvu užívaného na Těšínsku, Opavsku a v přilehlých severomoravských oblastech.
ČR: Čtyřiatřicátý ročník Adventních koncertů České televize doteď diváci podpořili částkou 23 557 196 korun. Ty si mezi sebe rovným dílem rozdělí čtyři vybrané neziskové organizace. Letošní ročník byl unikátní i tím, že se koncerty poprvé konaly i mimo Prahu.
ČESKÉ BUDĚJOVICE: V prosinci před šestadvaceti lety byla v centru Českých Budějovic v blízkosti dominanty města Černé věže s napětím a očekáváním otevřena nová umělecká Galerie Hrozen. Jejím zakladatelem a majitelem, duší celého podniku, byl grafik a ilustrátor Václav Johanus (1947-2024). Jeho životní cesta se bohužel náhle v únoru t.r. uzavřela. Působnost galerie byla v průběhu roku ukončena a Galerie Hrozen tak po čtvrtstoletí intenzivní činnosti završila svoji bohatou historii.
ČR: Původně vystudovaná lékařka v oboru pediatrie v roce 1988 tajně složila v Plzni doživotní řeholní sliby a o půl roku později byla přijata do noviciátu mnišek dominikánek. Od roku 1991 až dosud je ve službách dominikánského řádu a církve. V letech 1998 – 2010 působila na biskupství v Hradci Králové jako asistentka biskupa královéhradeckého a poté jako asistentka arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky OP v Praze. V této roli měla příležitost naplnit heslo sv. Dominika i kardinála Dominika Duky „In Spiritu Veritatis“ a přispět ke kultivovanosti veřejného a církevního života.
Jak ostatně uvádí ve svém životopise: „Jsem vděčná, že jsem mohla být při realizaci sousoší sv. Vojtěcha a Radima na Libici, na jednom z nejstarších archeologicky probádaných míst naší země, nebo sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly umístěného v katedrále sv. Víta. Podobně zahájení Via Sancta Mariana, rozjímavého putování z Prahy od Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí do Staré Boleslavi k Palladiu země české na sv. Silvestra 2019, chápu jako dar Ducha svatého. Těší mě také spolupráce s Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, kde jsem mohla uplatnit svou původní pediatrickou profesi a starost o ty nejmenší.“
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818