Jakých témat se kniha Let’s baROCK! dotýká?
Knihou jsme chtěli upozornit na klíčové osobnosti a díla, ale také teatrologické i společenské mezníky barokního období. Zároveň se obrací k jeho současnému uchopení a mapuje také dvě desítky let tvorby Geisslerů. V této interaktivní encyklopedii nechybí vymezení barokního období, vysvětlení pojmů jako hauptakce či komedie dell‘arte, nahlíží také na jezuitské divadlo či moliérovské baroko, zkoumá divadlo hudební i loutkové. Zmiňujeme i rod Andreini, který má v historii divadla i hrách Geisslerů nepřehlédnutelné místo.
Kniha, kterou společně editorsky zaštítili umělecký šéf Geisslerů Petr Hašek a lektor tvůrčího psaní René Nekuda, v sobě skrývá jak odborné studie z oblasti barokního divadla, tak osobní zkušenosti tvůrčího týmu Geisslerů. Ti se ve svých příspěvcích zamýšlí nad možnostmi uchopení barokního umění v současné době, ale připomínají také zajímavosti z tvorby souboru a přibližují práci na jednotlivých hrách.
Kdo se na této encyklopedii barokního divadla podílel po odborné stránce?
Mezi autory nechybí kromě zakladatele souboru Stanislava Bohadla a ředitelky Kateřiny Bohadlové také významné osobnosti z teatrologického prostředí i odborníci ze souvisejících oborů od hudby po krajinu či výtvarné umění. Z divadelního prostředí můžeme jmenovat Jana Císaře, Vladimíra Justa či Ninu Malíkovou, hudební stránce se věnuje Vojtěch Frank či Tomáš Hanzlík. Propojení s výtvarným uměním zmapovala Andrea Steckerová, z pohledu moravského Mikulova se na barokní slavnosti podíval Miroslav Lukáš, prostorům barokních divadel věnoval svůj příspěvek restaurátor Jan Bláha, krajinářský pohled zase přinesl Václav Cílek. A tak bychom mohli pokračovat…
Čím se Let’s baROCK! liší od ostatních knih věnovaných baroknímu divadlu?
O knížce říkáme, že je zábavnou alternativou k akademickým encyklopediím dějin barokního divadla, a myslím, že to naplno platí. Kromě samotných více či méně odborných textů je totiž nabitá kresbami a odkazy všeho druhu. Díky tomu je její četba opravdu zábavná a umožňuje každou chvíli zjistit něco navíc, přelistovat k dalším zajímavostem v knize, nebo se rovnou kouknout na doprovodný web. Díky tomu vede čtenáře k zamyšlení o barokním umění dnes, o jeho vnímání, poselství a nadčasových hodnotách.
Mezi tyto interaktivní prvky patří poznámky v bočních částech stránek, které působí, jako by do knížky před vámi už někdo zapisoval své vlastní poznatky. Kromě těchto poznámek, které odborné texty různě komentují a doplňují, popřípadě také odlehčují, tu najdete i osobní zpovědi členů souboru. Lehčí a zábavnější tón knížce dodává také velké množství ilustrací.
Zásadní jsou pak odkazy, které čtenáře nabádají k listování do dalších kapitol knihy a objevování souvislostí mezi jednotlivými tématy. Součástí těchto vizuálně zajímavých a zároveň interaktivních prvků je také velké množství QR kódů směřujících na web knihy, kde se čtenáři dozvědí ještě více. Dohromady tyto prvky tvoří ucelený systém, který umožní čtenáři stát se badatelem a zároveň se bavit.
Co všechno mohou čtenáři objevit na doprovodném webu?
Na webu čtenáři najdou především vše, co se do jednotlivých studií nevešlo, tedy rozšíření textů, fotografie, s nimiž grafické řešení knihy záměrně nepracuje, nebo třeba reprodukce barokních obrazů či rytin. Pokud ale poctivě proklikají QR kódy v jednotlivých kapitolách, objeví také spoustu dalších materiálů, které s jednotlivými tématy souvisí, ale v knize na ně není prostor.
Web je zároveň tím, co knihu doslova oživuje a umožňuje jí mluvit, zpívat, zářit. Právě jeho prostřednictvím může čtenář zhlédnout záznamy představení, poslechnout si hudbu i různé podcasty, záznamy přednášek či rozhlasové pořady.
Velkou součástí webu je také kronika všech inscenací Geisslerů, kterých za ty dvě desítky let vzniklo více než čtyřicet. U jednotlivých her nechybí kromě základnách údajů jako anotace či obsazení také programy, bohatá fotodokumentace, mnohdy ukázky hudby či video záznamy. Přečíst si můžete i scénáře, nebo v některých případech i původní překlady her, ze kterých Geissleři při jejich tvorbě vycházeli. Web je zvláštní i tím, že se k němu lidé zatím jinak, než pomocí QR kódů v knize nedostanou.
Kniha je velice zajímavá také po vizuální stránce, kdo stojí za její grafickou podobou a ilustracemi?
Je to tak, hravost prvků podporují obrázky a různé grafické prvky, kterých je v knížce mimochodem víc než tisícovka. Minimalistické dvoubarevné grafické řešení vytvořila Barbora Sléhová, mimo jiné autorka vizuálu festivalu THEATRUM Kuks. Ta se v celé knize obešla bez černé barvy, stejně jako beze všech ostatních barevných odstínů kromě modré a růžové.
Autorkou ilustrací je Jitka Nejedlá, která je dvorní scénografkou Geisslerů. Jitčinu práci můžete znát z dnes už klasických představení jako Láska ke třem pomerančům, kde celou scénografii postavila na banánových krabicích, stejně jako z novějších výpravných her jako Pudl a pudr, kde její elegantní bílou barokní scénu s pianem a houpačkami rozzáří barevná světla v disco stylu. A neméně hravé jsou i její ilustrace v knize.
Co vlastně Geisslery jako divadelní soubor přivedlo k napsání knihy?
Knihu Let’s baROCK! jsme si vymysleli tak trochu k narozeninám, kromě encyklopedie barokního divadla je tak i kronikou dvou uplynulých dekád Geisslerů, zdrojů jejich tvorby a způsobů práce. Jak už jsem zmínila, najdete tu informace o veškerých inscenacích a také soupis všech současných i bývalých členů souboru. Mimochodem, každý ze současných Geisslerů se může najít v některé z ilustrací, ať už jako socha, rytíř nebo mořská pana…
Je kniha podobně jako tvorba Geisslerů napojená na barokní a současný Kuks?
Rozhodně, kapitola o Kuksu a hraběti Šporkovi v naší knížce nemůže chybět. Úvodu do historie tohoto jedinečného místa se ujal Stanislav Bohadlo, svými postřehy přispěl významný geolog, krajinář a znalec genia loci Václav Cílek.
Knihu jste pokřtili začátkem prosince. Jak proběhl její křest a kde si v současnosti mohou lidé knížku koupit?
Knihu jsme pokřtili v sobotu 2. prosince v našem domovském Divadle VILA Štvanice. Byla to opravdu veliká sláva, během večera jsme totiž kromě samotného křtu odhalili také ocenění Artis Bohemiae Amicis pro našeho zakladatele Stanislava Bohadla. Toho ministr kultury Martin Baxa ocenil za dlouhodobý přínos české muzikologii a šíření dobrého jména české kultury doma i v zahraničí.
Kmotry knihy pak byli herci z představení Dvě komedie v komedii, protože kdo jiný má být sudičkou nově-barokní knihy, než tyto dvě herecké trupy. Od začátku prosince je tak kniha nejen v distribuci dobrých knihkupectví, pořídit si ji můžete i před každým představením Geisslerů v Divadle VILA Štvanice a také na už několikrát zmíněném webu www.letsbarock.cz.
