Jestli je něco, co spojuje antické a biblické ctnosti – pak je to především odvaha.
Odvaha jít dál a čelit osudu, i když okolnosti jsou mimořádně nepříznivé, i když se zdá, že vše kolem zahalil stín a život ztrácí smysl. Odvaha vidět svět i jinak než z jeho odvrácené strany.
Za redakci Místní kultury Vám, našim čtenářům, můžeme proto slíbit, že i v příštím roce budeme přinášet světlo dobrých zpráv. A samozřejmě také článků. Mimo jiné těch, které už třetím rokem publikujeme v cyklu Srdcaři, v cyklu věnovaném těm, kteří vědí, že dávat v pravý čas, je cennější než přijímat. Takových lidí je nám dnes zapotřebí víc než kdy jindy.
Tak tedy s přáním pevného zdraví a odvahy do Nového roku
Vaše redakce
OLOMOUC: Moravská filharmonie Olomouc připravila k příležitosti státního svátku sérii pěti koncertů, kterými potěšila publikum ve městech Prostějov, Jeseník, Olomouc, Šumperk a Přerov. U příležitosti letošního Roku české hudby bylo hlavní programovým leitmotivem celého turné hudba výhradně českých autorů. Diváci se mohli těšit z mimořádných výkonů talentovaného rumunského violoncellisty Andreie Ionițy, který je nositelem prestižní ceny z mezinárodní soutěže Petra Iljiče Čajkovského a pravidelně vystupuje s předními orchestry po celém světě.
ČR: Česká republika patří mezi jeden z dvaceti šesti států, které mají polární základnu na Antarktidě. Vědci z Masarykovy univerzity v Brně zde už patnáct let provádějí unikátní výzkumy. Zaměřují se na dopad klimatických změn na Antarktidě a na to, jak tyto změny působí na území naší republiky. Film Petra Horkého Čeští vědci v Antarktidě představuje práci tuzemských výzkumníků a jejich způsob přemýšlení o globálních změnách, které čím dál tím více ovlivňují životy nás všech. To vše v nádherných a dechberoucích scenériích drsné antarktické krajiny. Dokument odvysílal program ČT2 dnes, 29. října, dostupný je i v iVysílání.
ČR: Byl to ten nejveselejší “dušičkový“ rozhovor, jaký jsem kdy vedla. Mým hostem v rozhlasovém studiu byl sochař, malíř, spisovatel a pedagog Vladimír Preclík. Vyprávěl o slavnosti v Den mrtvých v Mexiku, o tradici plné barev, hudby, zábavy a radosti. O pár let později – už o poznání vážněji – jsme se k tématu vrátili v knižním rozhovoru Sochařům se netleská. Tehdy jsem si uvědomila, jak důležité je připomínat si své blízké, a dokonce klást jim i dosud nezodpovězené otázky. Tak jako Vladimír Preclík svému otci Aloisovi v následujícím textu.