úterý
13. srpna 2024
svátek slaví Alena

Knihy, literatura, média

Knihy, literatura, média

Zveme vás na komponovaný večer s názvem "Božena Němcová: Archeologie jednoho mýtu"

BRNO: Božena Němcová a její dílo měly a stále mají pevné místo v české národní kultuře. Generace čtenářů a čtenářek se setkávaly s Babičkou ve školních lavicích a reprodukovaly pohnutý příběh velké spisovatelky. Kanonické místo paměti tíhne k monumentu s ustáleným významem i formou. 

25.08.2016
18:00 - 21:00

Též „naše paní Božena Němcová“ pomníkově zatuhla do konvencionalizovaných výkladů. Klade si dnes někdo otázky nad významem Babičky? Nabízí dnes někdo překvapivý obraz života slavné spisovatelky?

Komponovaný večer nabídne několik archeologických sond do vzpomínání na Boženu Němcovou a její dílo. Koláž ukázek z filmů, dobových výkladů života a díla Boženy Němcové, učebnic, divadelních inscenací či komiksů o spisovatelce doplní diskuze s umělci, kteří se Němcové věnovali.

Vstupné: 40 Kč
 

http://www.dejepis21.cz/aktualita/archeologie-jednoho-mytu-bozena-nemcova

http://www.dox.cz/cs/specialni-programy/bozena-nemcova-archeologie-jednoho-mytu

 https://www.facebook.com/events/218266251904816/?active_tab=posts

Po Dobré medicíně přinášejí Loutky v nemocnici Pohádkovou medicínu

ČR: Po albu písniček Dobrá medicína nyní přichází projekt Loutky v nemocnici s albem Pohádková medicína. Obsahuje čtyři namluvené pohádky Jiřím Lábusem, Bárou Hrzánovou, Janem Potměšil a Markou Míkovou, které by měly udělat radost především nemocným dětem. Herci a muzikanti budou více než hodinové album Pohádková medicína, obsahující navíc v obalu pexeso, rozdávat dětem zdarma při svých návštěvách v nemocnicích. 

Autor článku: 
Karel Souček

První pohádku s názvem Lenochodi, podle příběhu Anne-Catrine De Boel, namluvil Jiří Lábus. dobrodružství Myši patří do nebe (ale jenom na chvíli) podle knížky Ivy Procházkové ztvárnila Bára Hrzánová, napínavý příběh v převyprávěném příběhu románu Hermana Melvilla Bílá Velryba interpretuje Jan Potměšil a písně zpívá Tomáš Karger a v poslední pohádce O statečném tygříkovi, vycházející z knížky Libuše Palečkové, uslyší posluchači Marku Míkovou. Ta zároveň jednotlivé předlohy převyprávěla a režíruje i celou audionahrávku.

Divadelníci a muzikanti navštěvují pod hlavičkou neziskové organizace Loutky v nemocnici již více než 11 let dětské pacienty hospitalizované v nemocnicích a léčebnách po celé České republice. Zpívají jim písničky a hrají divadlo. Nejsou to však obyčejná loutková představení. „ Hrajeme s dětmi a pro děti. Nabízíme bezprostřední komunikaci a děti  se zapojují do hry: napovídají, pomáhají, vymýšlejí příběhy, hrají s loutkami a často se svěří i se svým trápením,“ říká Marka Míková, principálka souboru Loutky v nemocnici.

Projekt „JSME ZLÍNSKÝ KRAJ“ originálně představuje region

ZLÍNSKÝ KRAJ: Představit občanům i návštěvníkům Zlínského kraje jeho zajímavosti, kuriozity a NEJ a také ukázat, jak je v mnoha ohledech  kraj jedinečný je smyslem aktivity nazvané „Jsme Zlínský kraj", kterou připravilo tiskové oddělení krajského úřadu. Vyšla brožurka, jež atraktivní formou představuje rozmanitost Zlínského kraje v celkem 13 kapitolách věnovaných například zeměpisným a demografickým zajímavostem, osobnostem spjatým s krajem, folkloru a tradicím, přírodě či vybraným informacím z dopravy, školství a kultury.

Autor článku: 
luk

 Čtenáři se tak mj. dozvědí, která obec v kraji je nejstarší, kolik je v kraji kilometrů silnic a železnic, nebo které známé filmy se zde natáčely. V elektronické podobě (formátu PDF) je brožurka volně k dispozici na webových stránkách Zlínského kraje (odkaz Jsme Zlínský kraj).

„Vydáním brožurky naše aktivita zdaleka nekončí, v mapování zajímavostí o Zlínském kraji budeme pokračovat i nadále, neboť je pořád co nového objevovat. Proto jsme pro tento účel založili otevřenou internetovou databázi, vycházející z vydané brožurky, kam v budoucnu hodláme k těm stávajícím doplňovat další zajímavá fakta o kraji. A protože víc hlav víc ví, byli bychom velmi rádi, kdyby se k nám přidala i široká veřejnost. Vyzýváme proto všechny zájemce, aby se s námi podělili o své informace, poznatky, podněty či připomínky a pomohli tak vytvářet bohatou studnici informací o našem kraji," uvedl Jan Vandík z tiskového oddělení krajského úřadu.

Příspěvky je možno posílat na e-mailovou adresu jsmezlinskykraj@kr-zlinsky.cz. Internetová databáze je dostupná na webových stránkách Zlínského kraje (odkaz Jsme Zlínský kraj).

Projekt „Jsme Zlínský kraj" je podpořen rozhlasovou kampaní, která v současnosti běží na Radiu Zlín a potrvá až do konce září.

 

ZDROJ

projekt-jsme-zlinsky-kraj-predstavuje-nas-region-v-originalnim-svetle-aktuality-13352.html

Božena Němcová v Žitavě pomohla zachránit skvosty české literatury

ŽITAVA: Těžko lze odhadnout, kolik lidí odešlo po třicetileté válce do Saska, aby zde našli možnost klidného života. Mnoho Čechů žilo v pohraničním městě Žitavě, byli to učitelé, kazatelé, obchodníci a také zahradníci. Češi sem přinesli svou kulturu a povznesli město hospodářsky. Vydávali knížky, měli svou školu a tak nenídivu, že se zde Češi  udrželi až do padesátých let minulého století. V době národního obrození v Čechách nebyl Palacký jediný, kdo navštívil město a zajímal se o život českých exulantů v Žitavě. V roce 1850 sem za posledním velkým představitelem českých potomků pobělohorských exulantů na Žitavsku, za Karlem Bohumilem Morávkem, přijela spisovatelka Božena Němcová.

15.08.2016
Autor článku: 
Milan Turek

Pětatřicetiletý zahradník byl potomkem českých exulantů. V době návštěvy Boženy Němcové měl již za sebou řadu publikací, z nichž nejzajímavější byly dějiny Žitavy s vyobrazeními Gabriela Moritze. Obsahově šlo o dějiny okolních obcí, a i když byly psány německy, zahrnovaly vzpomínky na české exulanty a jejich život na Žitavsku.
Morávek z vlastní iniciativy uchránil a městské radě zaplatil za exulantskou knihovnu v Heffterově domě. Stal se vlastníkem sbírky rukopisů i prvotisků s náboženskou tematikou. Část vzácných knih poslal na doporučení spisovatelky do Národního muzea v Praze, ale část zůstává dodnes v žitavské knihovně.

Málokdo však ví, že o záchranu vzácných literárních památek se zasloužila i spisovatelka Božena Němcová. V roce 1850 navštívila Žitavu a při rozmluvě se spisovatelem Karlem Bohuslavem Morávkem navrhovala předání jeho sbírky knih do pražského muzea.
V Žitavě vzniklo zvláště v době rekatolizace množství publikací, vydávaných soukromníky. Známé jsou například špalíčky Václava Kleycha, rovněž žitavského zahradníka, který v nákladech několika tisíc, převážel do Čech různé zpěvníky, kázaní a další sakrální publikace bez ohledu na to, že mohl být za ilegální šíření nekatolických tiskovin popraven.

O jednání s Karlem Morávkem napsala Božena Němcová dopis Karlu Jaromíru Erbenovi, který zde zčásti uvádíme pro jeho svědectví a vlastenecké cítění spisovatelky k českým památkám:

Velectěný pane!

Nedávno byla jsem v Žitavě a tam jsem měla příležitost sejít se s jistým Morávkem, potomkem Českých vyhnanců. Je zahradník a spisovatel ; sepsal několik novel, básní, popsání Oibinu, popsání Žitavy s obrazy a historií Českých vyhnanců. On sice umí česky číst a rozumí tomu, než mluvit nezná již, protož také německy píše. Je to podivný člověk, a na první pohled neřekl byste, že je to spisovatel. Má velkou sbírku peněz, dílem co by dostal, dílem v okolí žitavském a na Oibínu sám byl vykopal. Mimo toho má knihovnu as 300 sv. silnou; je v ní větší díl českých kněh, které byl buď po otci zdědil, buď zkoupil z Českého kostela Žitavského nedávno prodaného. Nejstarší knihy – jak mi povídal -  jsou: Postilla ve třech dílech od Martina Filadelfa Zámrského, znovu vytištěná léta Páně 1601 v kurfiršském městě… (Poté následuje popis některých dalších vzácných knih…)

S úctou zůstávám vždy Vaše Božena Němcová, v Liberci 18 21/11 50.

Historický spolek a žitavská knihovna pořádají na oslavu 200. výročí narození českého lidového badatele a historika setkání v jeho ulici 15. srpna, kde bude odhaleno pamětní deska a literární procházku k jeho bustě u řeznické bašty.  

Po skončení procházky přednese ředitel žitavských knihoven Uwe Kahl ve františkánském klášteře krátké pojednání o životě a díle významného lidového badatele. Potomek českých exulantů Karel Bohumil Morávek se narodil v roce 1816 a zemřel v roce 1896 v Žitavě.

OTEVÍRÁNÍ No.18 - Poetický večer s hostem

11.08.2016
19:00 - 22:00
Autor článku: 
Marek Schejbal

 Srpnový, osmnáctý, speciální, prázdninový díl pořadu Otevírání vám v přiměřené teplotě a se zvláštní laskavou péčí představí spisovatele a básníka Filipa Příhodu. 

Členky uskupení Druhá múza, Ivana Beranová a Irina Kolaříková, nám neméně laskavě nadnesou, že zbláznit se vlastně nevadí, protože takový je život a jméno jejich nového almanachu.  Marek Jan vytřepe ze své kytary více než pár libých tónů. Kontrolu proudění a vlhkosti vzduchu, koncentraci kyslíku a celkové teploty večera budou sledovat a stabilizovat moderátoři David Pillow a Marek Schejbal.

Postaráme se o vás ve čtvrtek jedenáctého srpna od sedmi hodin večer v Barriqádě!

https://www.facebook.com/barriqada?fref=photo&ref=stream

Významný český král a bezvýznamný český pes

Římský císař, český král a otec vlasti Karel IV. (1316 – 1378) se narodil jako nejstarší syn Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny. Byl pojmenován jménem běžným u Přemyslovců – Václav a jméno Karel přijal po francouzském králi Karlu IV. Sličném, který byl jeho kmotrem. Uměl číst a psát a ovládal několik jazyků, a to nebylo v té době u panovníků běžné. Z maleb na hradě Karlštejně je známa i jeho podoba. Byl na svou dobu vysoký, mírně nahrbený a hlavu držel k jedné straně kvůli svým četným zraněním. Měl výrazný nos, velké oči, krátké vousy a vlasy až po ramena.

Autor článku: 
Petra Baďurová

Vydal důležité listiny, byl zakladatelem mnoha institucí, dal postavit významné stavby a jeho zásluhou vznikla v Praze první univerzita ve střední Evropě – Univerzita Karlova. Založil hrad Karlštejn, aby tam uložil Korunovační klenoty a také Nové Město pražské, jehož centrem se stalo dnešní Karlovo náměstí. V době hladomoru dal postavit tzv. hladovou zeď na Petříně, aby tak zajistil svému lidu práci. Měl mnoho manželek a též potomků, a ač své sňatky vždy dobře naplánoval, byly to vztahy vždy harmonické.
Historické prameny uvádějí, že na svém hradě Karlštejně se v jeho velkém psinci staral místní lovčí o cílený chov loveckých psů a úroveň chovaných psů tomu musela odpovídat. Na lovy jezdil Karel IV. rád. Se psy je spojen i syn Karla IV. ze třetího jeho manželství, český a německý král Václav IV., neboť v kronikách se uvádí, že i on měl zálibu v loveckých psech, kteří se stali osudnými jeho první manželce – Johaně Bavorské. Měla se jednoho dne v noci probudit, trhnout sebou, čímž vyrušila psy sdílející s nimi ložnici, a ti ji měli zardousit.
Od té doby uběhla hromada času a píše se rok 2016. A i kynologie se dávno ubírá mnohými jinými směry, než tomu bývalo kdysi. Letošní  14. květen byl však i výročím narození jednoho báječného psa, Egona Ort Bohemia (2002 – 2014), který se již téměř dva roky prohání za Duhovým mostem. Jeho životní role se jeví jako zcela bezvýznamná a nemá nic společného s lovem ani královstvím. A přesto mají s Karlem IV. cosi společného.
Egon byl německý ovčák, největší syn Warra Hartis Bohemia a Peggy Milvel. Byl tak pojmenován jen proto, že jeho majitelé neřekli chovateli včas, které jméno od písmena E by se jim líbilo. První dny na něj volali Endy a taky Edo, ale nakonec zůstal Egonem. Aby ne, jméno Egon má nejasný původ a bývalo kdysi velmi oblíbené mezi německou šlechtou. Nevyhrál žádné mistrovství a ani nezískal nejvyšší světové ocenění na mezinárodní výstavě psů. Několikrát navštívil ale podhradí Karlštejna, rád se procházel v parku na Karlově náměstí, na největším náměstí v České republice, do r. 1848 nazývaného Dobytčím trhem, které je zároveň jedním z největších v Evropě. A dobytek, který sem tam městský pes Egon zahlédl na vesnické louce, když trávil víkend na chalupě, ho fascinoval. Jako správný Pražák se byl nejednou podívat i z Karlova mostu na řeku Vltavu aneb byl vášnivý milovník labutí a zdatný plavec, nebylo dne, po celé dlouhé roky, že by si v ní, v létě i v zimě, nezaplaval. Často běhal po Petříně a sem tam zavítal i na Vyšehrad, jehož význam pozvedl až Karel IV., neb jej přestavěl na kamennou pevnost a připojil hradbami k Novému Městu pražskému. A byl to rovněž zdatný lovec. Mezi jeho úlovky patřila myš, rejsek, čmelák, chroust a nebo krtek. Často se svou paničkou navštěvoval i Novoměstskou radnici, jejíž historie začala brzy po založení Nového Města právě Karlem IV. a stala se svědkem mnoha dějinných událostí a v současné době je známa bohatým kulturním programem pro malé i velké.
Během svého pražského života se Egon stal nezapomenutelným kamarádem mnoha fešných psích slečen a oblíbeným přítelem jeho čtyřnohých sousedů i dvounožců v pražské lokalitě Cibulka v Košířích. Ne nadarmo se proháněl dlouhé roky kolem usedlosti Cibulky, poblíž které celý život bydlel.  Nejstarší zmínky o ní totiž pochází právě ze 14. století, kdy oblast patřila Jindřichu Názovi – písaři dvorní kuchyně Karla IV. A gurmánem to tedy Egon byl.
Po několika úrazech musel tento pejsek, který se narodil s balonkem v tlamě a za všech okolností dychtil po práci, přestat sportovat a bylo hodně náročné přizpůsobit jeho temperament omezením, jež vyžadoval jeho zdravotní stav. Byl vysoký, černý, se sytým pálením, měl výrazný nos a hlavu držel na stranu jen tehdy, když zaslechl slovo kočička. Egona rád zmiňoval ve svých článcích a fotil i jeho kamarád, úspěšný fotograf Miroslav Zajíc (*1946), který získal např. v roce 1988 ocenění na výstavě světové novinářské fotografie World Press Photo či Cenu za uměleckou činnost Masarykovy akademie umění v Praze za rok 2003. V prvé řadě byl Egon ale milující pes, vážený a nejlepší přítel svých majitelů, s nimiž tvořil dokonalou smečku.
V posledních měsících života trávil přes den většinu času se svým pánem a stal se známým na sociální síti facebook. „Psal“ si totiž deník www.facebook.com/egonzmyhodenicku. Ten byl plný černého humoru, ironie, nadsázky a fonetiky a příznivci jeho stránky si denně užívali jeho vzpomínek na chlupaté mládí či krátkých příběhů obyčejného psího důchodce, který bok po boku svého milovaného páníčka se zdravým selským rozumem a díky držení basy s malým páníčkem, který je již dávno větší než ten velký, dokázal přežít každodenní útrapy spojené s šílenou důsledností, puntičkářstvím, přísností a hysterií jeho paničky, které „neřekl“ jinak, než-li panda nebo Vona. Vzhledem ke svým zdravotním problémům se stal oblíbeným pacientem svých dvorních lékařů z Vetcentra ve Stodůlkách, ortopeda Lukáše Duchka a Dáši Minaříkové, kteří o něm hlásali, že s klidnějším a trpělivějším pacientem z řad ovčáků, i přes výčet záznamů v jeho kartě, se nikdy nesetkali.  Venku ho neviděl nikdo jinak, než kráčejícího se svým oblíbeným míčkem nebo latexovým prasátkem v tlamě, které vyplivl jedině v čekárně veterinární ordinace, před obchodem, kde čekal na pribiňáka či svůj milovaný Vídeňský párek.  A když se dvořil chlupaté dámě a nebo okusoval listy plicníku. Kdokoliv se s ním setkal nebo ho zahlédl na fotografii, pokaždé ho poznal. Důvodem byly jeho oči. Jiný, pronikavý, zvláštní, jednoduše neodolatelný pohled. Denně čekaly při ranní kávě u počítače na jeho všední příběhy z běžného života stovky fanoušků, kteří prožívali se svými miláčky situace často podobné či shodné a den ode dne jich přibývalo. Jak to tak ale už v tom životě bývá, jednoho dne, většinou zcela nečekaně, v tom nejlepším, všechno skončí…

Významný český král a bezvýznamný český pes!  Oba jsou součástí naší minulosti. A již navždy zůstane tajemstvím, zda-li některý zcela nový človíček či štěňátko, které v budoucnu někde zahlédneme, nebude mít v sobě po předcích kapku jejich české krve.

O Karlu IV. bylo za 700 let napsáno nespočetně knih. Ta o psu Egonovi by měla vyjít letos. In memoriam.

 

Petra Baďurová

5. 8. 2016

Karel IV. www.facebook.com/pages/Karel-IV/1506858792948297

Egon - z mýho deníčku - rozloučení www.facebook.com/egonzmyhodenicku/posts/716663025048105

VETCENTRUM www.facebook.com/Vetcentrum.cz , www.vetcentrum.cz

Miroslav Zajíc www.facebook.com/fotozajic

Cibulka https://cs.wikipedia.org/wiki/Cibulka_(Ko%C5%A1%C3%AD%C5%99e)

Novoměstská radnice www.facebook.com/NRpraha , www.nrpraha.cz

Zpěvačka Klára Obručová vydává své třetí sólové CD, kde se vyznává svému rodnému kraji

ZLÍNSKÝ KRAJ: Na pomezí moravsko-slovenském, na pomezí hudebních žánrů, ale i na pomezí důležitých decénií (pěveckého) života hlavní protagonistky Kláry Obručové se nese zbrusu nové CD s výmluvným názvem „V klíně rodných hor“, které v tomto týdnu vydalo brněnské vydavatelství Indies Happy Trails. Legendární poezie Petra Bezruče a Josefa Kainara, procítěné verše Josefa Kaluse, texty lidových poetů z různých koutů Moravy i z východoslovenského Šariše, ale také jedna z Klářiných básnických prvotin. 

Autor článku: 
luk

Tento všechen odkaz se stal inspirací pro hudební zpracování filozofického témbru či naopak letně odlehčeného úsměvu.

CD „V klíně rodných hor“ mapuje první plně dospělé pěvecké desetiletí vsetínské zpěvačky, od energických počátků s rožnovskou kapelou KOTÁR, přes (stále trvající) spolupráci s Brněnským rozhlasovým orchestrem lidových nástrojů až po současnou nadžánrovou jízdu v Ensemble FLAIR. Do pestrobarevné mozaiky autorských děl, citlivých úprav a hudebních dialogů přispěli legendární primárius Janáčkova kvarteta a bývalý legendární primáš BROLNu Bohumil Smejkal, brněnský skladatel Josef Berg, ale i talentovaní muzikanti z rožnovského Kotáru Petr Zetek a Jan Malina či umělecký vedoucí FLAIRu Jan Rokyta. 

 

Více v přiložené TZ

 

Ensemble FLAIR

 

 

Turistická mapa láká k návštěvě Blanenska a Boskovicka

JIHOMORAVSKÝ KRAJ: Od prvního dne letních prázdnin mají návštěvníci Jihomoravského kraje možnost zapojit se do projektu s názvem „Zajímavosti a památky Blanenska a Boskovicka“. Na pokladnách zapojených objektů a v informačních centrech obdrží turistickou mapu oblasti a samostatnou „Kartu návštěvníka“, do které při návštěvě vybraných památek a přírodních atraktivit po zakoupení vstupenky získají razítko.

Letošní projekt navazuje na projekt z návštěvnické sezóny 2015, turistickou mapu věnovanou kulturnímu a přírodnímu bohatství česko-rakouského příhraničí nazvanou Cestou památek Znojemska a Podyjí. Za vznikem obou map stojí Memorandum o spolupráci, uzavřené dne 15. ledna 2015 mezi Jihomoravským krajem a Národním památkovým ústavem, jehož cílem je vzájemná propagace historických a kulturních objektů ve vlastnictví a správě zúčastněných stran, podpora vstupu návštěvníků do těchto objektů a propagace při vydávání publikací tematicky zaměřených zejména na výzkum a vývoj nebo péči o historické a kulturní objekty. Do projektu se zapojili i další vlastníci památek, zajímavostí a přírodních atraktivit. 
Záměrem projektu je zviditelnit historické, kulturní a přírodní bohatství severního výběžku Jihomoravského kraje v okolí toku řeky Svitavy – oblasti Blanenska a Boskovicka. Na turistické mapě je vyznačeno deset vybraných objektů, k jejichž návštěvě jsou turisté, kteří do této oblasti zavítají, motivováni možností získání drobné odměny. Ke každé mapě je zájemcům poskytnuta „Karta návštěvníka“, do níž návštěvník sbírá razítka. Odměna je vydávána na pokladnách všech zapojených objektů po nasbírání pěti razítek. Zapojenými objekty jsou: Dům přírody Moravského krasu, Jeskyně Výpustek, Muzeum pivovarnictví Černá Hora, Muzeum Blanenska, příspěvková organizace, Muzeum regionu Boskovicka, příspěvková organizace, Státní zámek Kunštát, Státní zámek Lysice, Státní zámek Rájec nad Svitavou, Zámek Boskovice a Zámek Letovice.

Na tvorbě turistické mapy spolupracovali vlastníci a správci zapojených objektů - Jihomoravský kraj, Národní památkový ústav, Muzeum Blanenska, příspěvková organizace, Muzeum regionu Boskovicka, příspěvková organizace, Správa jeskyní České republiky, Dům přírody Moravského krasu, o. p. s., Sdružením přátel Pivovaru Černá Hora, pan Bohumil Vavříček, a společnost MP Holding, a.s.
 

Podrobné podmínky projektu ke stažení ZDE.

ZDROJ

Po stopách renesance uličkami Českého Krumlova

ČESKÉ BUDĚJOVICE: Zajímavé příběhy a architekturu doby renesance v Českém Krumlově mohou poznávat žáci, studenti i rodiny s dětmi prostřednictvím didaktické brožury s názvem Renesance v Krumlově aneb Spěchej pomalu za trubačem a medvědem, kterou vydal českobudějovický Národní památkový ústav ve spolupráci s Českokrumlovským rozvojovým fondem. Díky finanční podpoře Ministerstva kultury z programu Podpora pro památky UNESCO vyšla brožura v českém, anglickém a německém jazyce. 

Autor článku: 
Eva Neprašová

Brožura je neprodejná, veřejnosti je k dispozici zdarma v Infocentru Český Krumlov na náměstí Svornosti.

Národní památkový ústav v Českých Budějovicích nabízí školám řadu vzdělávacích programů. Pravidelně jsou realizovány programy Objevování barokní zahrady zámku Český KrumlovPutování od bludného kamene aneb České Budějovice gotické či Samson je také baroko. Nyní výčet doplňuje i program pro historické jádro města Český Krumlov, které je od roku 1992, spolu s hradem a zámkem Český Krumlov, zapsáno na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

První verze didaktického programu, jejíž autorkou byla Dagmar Geršlová, byla dostupná pouze v elektronické formě. „Program jsme v průběhu let 2012 – 2015 pilotně testovali. Na základě praktických zkušeností v terénu a konzultací s pedagogy, jsme program upravili, doplnili ilustracemi a řadou úkolů,“ uvádí Eva Neprašová z českobudějovického pracoviště NPÚ a dodává: „Díky dotaci z programu Podpora pro památky UNESCO a finanční podpoře Českokrumlovského rozvojového fondu mohl být vzdělávací program ve formě didaktických brožur ve třech jazycích vydán také tiskem.“

Didaktický program s názvem Renesance v Krumlově aneb Spěchej pomalu za trubačem a medvědem má dvě části. „První zavede účastníky do Starého města, kde se učí poznávat prvky renesanční architektury, seznamují se s pojmy atika, arkýř, ostění, sgrafito, portál, prampouch či šambrána, dozvídají se o kamenických značkách, o době posledních Rožmberků, Viléma z Rožmberka a Petra Voka, s jejichž panováním je spojena doba největšího rozkvětu Českého Krumlova,“ uvádí Šárka Kosová, jedna z autorek programu. Druhá část putování vede do městské části zvané Latrán. „Je více zaměřena na příběhy, pověsti a tvůrčí úkoly. Zároveň si zde žáci si ověřují znalosti, které získali při procházce Starým městem,“ dodává Kosová.

Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích, realizuje ve spolupráci s Českokrumlovským rozvojovým fondem a správou Státního hradu a zámku Český Krumlov vzdělávací programy dvakrát ročně, vždy na jaře v rámci Mezinárodního dne památek a historických sídel a na podzim v rámci Dnů evropského kulturního dědictví. „Programy vedené lektorem nabízíme základním a středním školám zdarma, staly se již součástí školních vzdělávacích programů,“ říká Neprašová a dodává, že na programy vedené lektorem je třeba se předem přihlásit. Jsou ale koncipované tak, aby jej mohli pedagogové se svými žáky a studenty i rodiny s dětmi využívat i bez asistence lektora. „Věříme, že dokreslování obrázků, plnění úkolů a hledání odpovědí v uličkách Českého Krumlova přinese jak zábavu, tak poznání dětem i jejich rodičům. Budeme se těšit na místní rodiny, školy, na české i zahraniční návštěvníky, kteří si do našeho infocentra na náměstí Svornosti přijdou brožuru vyzvednout. Brožura je rovněž k dispozici na našich webových stránkách www.ckrumlov.cz,“ doplnila Jitka Boháčová z Českokrumlovského rozvojového fondu.    

 

Eva Neprašová

NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV
územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích
Senovážné nám. 6, 370 21 České Budějovice

Audioknižní rekord překonán! 203 lidí načetlo Osudy dobrého vojáka Švejka

OSTRAVA: V rámci fóra Meltingpot, které bylo součástí festivalu Colours of Ostrava, vznikla audiokniha s nejvíce inteprety u nás a byla zaznamenána v České knize rekordů pod záštitou pelhřimovské agentury Dobrý den. Klasické české dílo od Jaroslava Haška a jeho první díl si tak zájemci mohli vyzkoušet načíst v pojízdném studiu pod vedením týmu ze soundpoint.

Přes 200 lidí usedlo do nahrávacího studia v rámci oblíbeného festivalu na KNIHCENTRUM.cz stage, kde měla Audiotéka svůj audioknižní koutek. Za necelých 24 hodin bylo načteno 195 stránek audioknihy, mezi interprety je možné najít různé hlasy od těch nejmenších až po zkušenější.

Mezi známými osobnosti, které načetly část knihy a podpořily tak překonání rekordu, byla zakladatelka festivalu Zlata Holušová, spisovatelka Iva Pekárková, reportér Jakub Szántó nebo třeba otec LiStOVáNí Lukáš Hejlík.

Cílem celé akce bylo to, aby si zájemci mohli vyzkoušet, jaké to je být hlasem knihy a doprovodit svým přednesem vyprávění příběhu. Hlavní myšlenkou akce byla propagace audioknih a zvýšení povědomí o nich. Nahrávací akce se setkala s velkým ohlasem mezi lidmi a přiblížení vzniku audioknihy se díky nahrávání v rámci festivalu stalo jedinečným zážitkem.

Audiokniha Osudy dobrého vojáka Švejka je na stažení na www.audioteka.cz  po zadání kódu ctemesvejka. Odkaz pro stažení audioknihy http://bit.ly/ctemesvejkaaudiokniha.

Video Audiotéky na festivalu ke zhlédnutí http://bit.ly/audioteka_colours.

ZDROJ fotografie 

 

Mgr. Alžběta Vorlová
Marketingový specialista
alzbeta.vorlova@audioteka.cz
www.audioteka.cz
Tel: +420 778 747 967

 

 

 

 

 

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Knihy, literatura, média