Knihy, literatura, média

Soutěže se zúčastnilo přes 70 knihoven, do posledního kola postoupilo 14 nejlepších, z nichž pak vzešli 4 vítězové kategorií a nakonec také Kamarádky knihovny z Hradce Králové a Loun.

A co vše se hodnotilo?

Spokojenost dětí s knihovnou
Týdenní provozní doba oddělení pro děti
Procento registrovaných dětských čtenářů (do 15 let) z počtu dětí v obci
Počet výpůjček na 1 registrovaného dětského uživatele
Počet kolektivních akcí pro děti, delších než 30 minut (kulturní, vzdělávací akce)
Počet stanic veřejného internetu, které jsou k dispozici dětem
Přírůstek knihovního fondu oddělení pro děti za rok 2016
Členství a aktivita v Klubu dětských knihoven SKIP (KDK)

„Soutěž Kamarádka knihovna, pořádaná Svazem knihovníků a informačních pracovníků ČR (SKIP) a oběma partnery (CEIBA, MINDOK), probíhá už od roku 2007 pod záštitou Ministerstva kultury ČR. Cílem je motivovat knihovny k lepším službám a co největší vstřícnosti k dětským uživatelům. Kromě královéhradecké a lounské knihovny se do finálové soutěže o hlavní cenu dostaly ještě další dvě vynikající knihovny, které zvítězily ve svých velikostních kategoriích: Městská knihovna Dobříš a Městská knihovna Valašské Klobouky“, řekl Roman Giebisch, předseda SKIP.

Soutěže se zúčastnilo přes 70 knihoven, do posledního kola postoupilo 14 nejlepších, z nichž pak vzešli 4 vítězové kategorií a nakonec také Kamarádky knihovny z Hradce Králové a Loun. Zejména tyto, ale i další soutěžící knihovny dokazují, že mohou být vyhledávanými kulturními, vzdělávacími i společenskými centry komunity nejmenších obcí i největších měst.

Vítězkami se knihovny staly nejen za dobrá vysvědčení, která jim vystavili jejich dětští čtenáři, ale především za vynikající služby, které dětem poskytují. Jedním z hlavních kritérií je procento dětských čtenářů z dětské populace v obci. Lounská knihovna sází na prorodinné a komunitní projekty, unikátní je v pořádání příměstského tábora, projekty pro školy všech typů, spoluprací s dobrovolníky, propagací literatury prostřednictvím scénického čtení či pořádáním recitačních přehlídek.

„O titul jsme usilovali mnoho let, od počátku soutěže se necháváme hodnotit, získali jsme ceny ve své kategorii, ale absolutní titul nám stále unikal, teď je tady a já jsem velmi ráda. Dětské oddělení a péče o malé čtenáře je základem každé dobré knihovny“, řekla ředitelka Dagmar Kučerová.

Dětské oddělení lounské knihovny bylo personálně posíleno externími lektory od letošního roku tak, aby se školy mohly dostat na vybrané lekce a nečekaly měsíce, jak tomu bylo dříve. Knihovna ve svém katalogu nabízí 135 lekcí pro všechny typy škol. Během jednoho běžného dopoledne se v knihovně vystřídá i šest školních skupin.

Vstřícná je také otevírací doba, každý den, zvláště nedělní odpoledne je časem návštěv rodičů s dětmi.

Knihovna má další cíle, chce navázat spolupráci s dětskými knihovnami v rámci EU, zapojit se do projektu propojování formálního a neformálního vzdělávání.

Knihovna děkuje všem dětským návštěvníkům za vystavení skvělých vysvědčení, rodičům za přízeň, školám a ostatním subjektům z a spolupráci, zřizovateli za podporu.

Vaše kamarádka, Vaše knihovna

Více o projektu Kamarádka knihovna se můžete dozvědět zde

ZDROJ1

ZDROJ2

Většina poštovních úřadů však byla na Těšínsku zakládána na přelomu 18. a 19. století. Na vývoji jednotlivých pošt a poštoven za uplynulých více jak sto let lze názorně ukázat na změny názvu obcí a měst, z nichž některé měly i 12 variant. Dodnes nemusí být název poštovního úřadu totožný s názvem obce, například obec Bystřice má poštovní úřad nazvaný Bystřice nad Olší.

Posluchače zaujaly především různé druhy pošt - od polní, vlakové, autopošty, letecké nebo balónové či holubí. Poslední jmenovaná sahá až do starověku. Využívali ji zvláště Egypťané, Řekové, Římané nebo Číňané. V nedávné historii se dočkala uplatnění i ve válečných konfliktech. Připomeňme 1. sv. válku, např. v roce 1916 vykonávalo službu na západní frontě 450 pohyblivých stanic se 100 000 holuby. Podobně tomu bylo ve 2. sv. válce. Známý je příběh poštovního holuba „Gustava“, který dne 6. června 1944 doručil důležité informace z invaze spojenců v Normandii. Za své bojové úspěchy byl 1. září 1944 vyznamenán prestižní cenou Dickin Medal.

Nezůstalo však jen u teorie. Hostem večera byl i předseda Místní organizace Spolku poštovních holubů z Bystřice pan Bronislav Cieslar, který přítomným představil živé  holuby a ocenění za letošní rok. Nechyběl ani poštovní šampión. Během osmi let svého života nalétal 17 000 km.

Poslední letošní 4. večer regionální historie se uskuteční v třinecké knihovně dne 5. září. Bude zaměřen na Spolek rybářů a s tím související vodní toky. Petr Majer představí i bohaté nálezy zkamenělin a nerostů, které byly nalezeny v řece Olši, Hluchové a Kopytné. 

Vřelý vztah básníka Františka Halase k mladším autorům je obecně známým faktem. Tuto část Halasova odkazu se již více než čtyři desetiletí snaží připomínat i literární soutěž nesoucí básníkovo jméno. Cílem této tradiční akce je podchytit mladé literární talenty, umožnit vzájemnou konfrontaci jejich činnosti a dát nejlepším příležitost práce publikovat a propagovat je. Soutěže se může zúčastnit každý autor ve věku od 15 do 29 let svými dosud nepublikovanými básnickými texty napsanými v českém jazyce (mezi nepublikované básně se nezapočítávají rovněž básně otištěné v časopisech a na internetových portálech).

Soutěžní texty hodnotí tříčlenná porota, která určí laureáta Literární soutěže Františka Halase a může udělit Zvláštní cenu Klementa Bochořáka, spočívající v možnosti vydání básnické sbírky dosud knižně nepublikujícímu autorovi. Vybrané práce účastníků budou otištěny na internetových stránkách soutěže lsfh.webnode.cz a v literárních časopisech. Za užité práce nebudou poskytovány autorské honoráře.

Soutěžní texty v rozsahu maximálně 10 nepublikovaných básní napsaných v českém jazyce, doplněné o rok narození a kontaktní údaje (vč. místa působení), zašlete na emailovou adresu lsfh@centrum.cz nebo v tištěné podobě ve třech kopiích poštou na adresu: Městská knihovna, nám. Krále Jiřího 105, 679 72 Kunštát.
Zásilku viditelně označte HALAS 2017.

Uzávěrka zasílání příspěvků: 16. července 2017

„Už do Montrealu se tehdy sjeli zástupci těch nejrenomovanějších filmových produkcí, jakými byly Paramount Pictures a Universal Studios. Všichni chtěli Kinoautomat. Jenže táta nesměl jako občan ČSSR sám rozhodnout, natož pak prodat, nic. A tehdejší rozhodovatelé postoupili Kinoautomat jakési producentce, které náš stát dlužil peníze za spolupráci na oskarovém filmu Obchod na korze. Namísto vyrovnání dluhů předhodil sousto: Kinoautomat. A ona, protože snadno získala, neinvestovala dál, neudělala s Kinoautomatem vůbec nic,“ vzpomíná Alena Činčerová, dcera jednoho z režisérů a tvůrce Kinoautomatu Radúze Činčery.

Projekt Kinoautomatu je s kinem Světozor dlouhodobě spjatý. Samotné kino tehdy na konci šedesátých let prošlo nákladnou rekonstrukcí, přičemž první premiéra se konala čtyři roky po Světové výstavě. „Bylo třeba “prodrátovat” všechna sedadla, na která se montovala tlačítka pro hlasování. Dráty pak vedly do centrálního počítače za plátnem. Tehdy zabíral celou jednu místnost. A do projekční kabiny se muselo vejít šest filmových projektorů, ve kterých paralelně běžely varianty příběhu,“ vzpomíná Alena Činčerová.

V roce 1972 byl Kinoautomat rozhodnutím shora zakázán jako „ideologicky nepřístupný“ a na několik desítek let se zařadil do pomyslného trezoru mezi řadu dalších snímků spjatých s tvz. Novou vlnou. „Byl to vlastně malý zázrak, že táta jako politicky nepohodlná osoba, nakonec Kinoautomat do Prahy dotlačil. Zákaz pak přišel odkudsi shora. Táta a jeho spolutvůrci byli jednoduše nepohodlní. Jak to prakticky proběhlo, nevím. Nestihla jsem se táty zeptat. Nevědí to ani dosud žijící pamětníci, kterých jsem se ptala. Žádný písemný dokument o tom neexistuje. Ale to tak  tehdy bylo běžné. Zákazy chodily odkudsi shora, telefonem. Možná ani ne přímo autorům. Ti se to dozvěděli až z druhé ruky,” shrnuje Činčerová. 

O Kinoautomatu 

Kinoautomat: Člověk a jeho dům sleduje osudy poněkud nešikovného pana Horáka ztvárněného Miroslavem Horníčkem. Diváci pomocí hlasování rozhodovali o jeho dalších krocích, a to v momentu, kdy se herec objevil na pódiu a samotný snímek se zastavil. K natočení unikátního díla přizval Radúz Činčera část tvůrčí elity šedesátých let. Námět a scénář dal společně dohromady s Pavlem Juráčkem, Jánem Roháčem a Vladimírem Svitáčkem, na příběhu se podílel i představitel hlavní role herec Miroslav Horníček. V dalších rolích v Kinoautomatu hrají Miroslav Macháček, Josef Somr, Karla Chadimová, Libuše Švormová, Jiří Schmitzer a další. Zajímavostí je, že Miroslav Horníček neuměl anglicky a své výstupy pro zahraniční publikum se tak naučil pouze zpaměti a foneticky.

http://www.kinosvetozor.cz/cz/program/

TIC nyní nabízí smaltované plecháčky s nápisem Tenhle hrnek nepraskne, k hrnku zákazník dostane i komiks s příběhem o praskání keramiky a objevu stříbra. Grafika je z dílny Evy Bystrianské.

Hrníčky jsou k sehnání v Turistickém informačním centru, kde návštěvníci najdou další propagační materiály města. 

ZDROJ

Patří k nejslavnějším přerovským rodákům, i když ve městě prožil jen dětství a část mládí – zatímco v dospělosti se už do rodiště příliš nevracel. Přesto ho Přerované vnímají jako „svého“ a i po letech se k němu hlásí.

„Symbolicky právě v pondělí 29. června se sejdeme na letní divadelní scéně u Galerie města Přerova na Horním náměstí, kde v 17 hodin zahájíme komponovaný pořad, složený z básní, které napsal Kainar. Recitovat bude Čestmír Beťák, jeho písně zazpívají přerovští muzikanti. Vstup bude volný,“ uvedla vedoucí kanceláře primátora Daniela Novotná.

V tentýž dne bude v salonku Galerie k vidění informační panel, který připomene život a dílo Josefa Kainara.

„Zároveň se tam pokusíme o velmi zajímavý rekord – a tím bude přepisování Kainarových veršů. K dispozici bude jeho kniha básní, kterou návštěvníci mohou po kouscích přepisovat a zároveň u vlastnoručně přepsaného kousku připsat i své jméno či krátký vzkaz,“ konstatovala spolupořadatelka akce Marta Jandová.

V osm hodin večer pak na letní divadelní scéně vystoupí partička brněnských herců, která zahraje představení na kainarovské téma s názvem The Impro Džow.

Kromě toho bude symbolicky 29. června zahájena fotosoutěž, která rovněž odkazuje na Kainara, o němž je známo, že byl nejen básník, textař, dramatik, překladatel, hudebník, ilustrátor, výtvarník, novinář a scénárista – ale také nadšený fotograf. 

„Od 29. června až do konce září nám mohou lidé posílat na adresu fotosoutez.prerov@email.cz snímky z Přerova. Je jedno, jestli na nich bude zákoutí, nebo zda půjde o fotku z nějaké akce. Důležité je, aby byla fotka opatřena krátkým veršem. Nemusí jít o nic složitého, třeba o jeden výstižný či vtipný rým,“ nastínila Daniela Novotná.

V říjnu pak budou fotky na webu města, kde jim budou návštěvníci přidělovat body. První místo bude ohodnoceno částkou 5 tisíc, druhé 3 tisíce a třetí 2 tisíce korun.

Kainarovo dílo bude připomínáno v rámci nejrůznějších akcí ještě i na podzim. Například akce nazvaná „Přerovské dvorky“ – kdy se lidem otevřou pro veřejnost dvorky v centru města – bude rovněž souviset s dílem Kainara.

ZDROJ

Kromě čtyř soutěžních filmů se diváci mohou v kinech těšit na další filmové novinky, jejichž nákupy proběhly v Cannes na filmovém trhu. Ten probíhá paralelně při festivalu, prezentuje filmové novinky v různých fázích jejich vývoje a často zažívá jiné vrcholy než oficiální program festivalu. Novými nákupy Aerofilms se tak na trhu staly nový film Paola Sorrentina s pracovním názvem Loro, ve kterém se Sorrentinův dvorní herec Toni Servillo zhostí role Silvia Berlusconiho, očekávaná americká komedie z produkce Judda Apatowa Pěkně Blbě (The Big Sick), divácky hit z festivalu Sundance, a francouzská komedii C’Est la Vie od režisérů filmu Nedotknutelní o jedné popletené svatbě.

 Čtyřlístek již dříve zakoupených filmů, které letos soutěžily na festivalu v Cannes, pak doplňují drama Happy End oscarového režiséra Michaela Hanekeho s Isabelle Huppert v hlavní roli, novinka dnes již klasika francouzského filmu Françoise Ozona s názvem Dvojí milenec (L’Amant Double) a v neposlední řadě snímek Měsíc Jupitera (Jupiter’s Moon) maďarského režiséra Kornéla Mundruczóa.

 
www.aerofilms.cz