Legendární Kinoautomat v kině Světozor oslaví padesát let od svého památného uvedení

„Už do Montrealu se tehdy sjeli zástupci těch nejrenomovanějších filmových produkcí, jakými byly Paramount Pictures a Universal Studios. Všichni chtěli Kinoautomat. Jenže táta nesměl jako občan ČSSR sám rozhodnout, natož pak prodat, nic. A tehdejší rozhodovatelé postoupili Kinoautomat jakési producentce, které náš stát dlužil peníze za spolupráci na oskarovém filmu Obchod na korze. Namísto vyrovnání dluhů předhodil sousto: Kinoautomat. A ona, protože snadno získala, neinvestovala dál, neudělala s Kinoautomatem vůbec nic,“ vzpomíná Alena Činčerová, dcera jednoho z režisérů a tvůrce Kinoautomatu Radúze Činčery.

Projekt Kinoautomatu je s kinem Světozor dlouhodobě spjatý. Samotné kino tehdy na konci šedesátých let prošlo nákladnou rekonstrukcí, přičemž první premiéra se konala čtyři roky po Světové výstavě. „Bylo třeba “prodrátovat” všechna sedadla, na která se montovala tlačítka pro hlasování. Dráty pak vedly do centrálního počítače za plátnem. Tehdy zabíral celou jednu místnost. A do projekční kabiny se muselo vejít šest filmových projektorů, ve kterých paralelně běžely varianty příběhu,“ vzpomíná Alena Činčerová.

V roce 1972 byl Kinoautomat rozhodnutím shora zakázán jako „ideologicky nepřístupný“ a na několik desítek let se zařadil do pomyslného trezoru mezi řadu dalších snímků spjatých s tvz. Novou vlnou. „Byl to vlastně malý zázrak, že táta jako politicky nepohodlná osoba, nakonec Kinoautomat do Prahy dotlačil. Zákaz pak přišel odkudsi shora. Táta a jeho spolutvůrci byli jednoduše nepohodlní. Jak to prakticky proběhlo, nevím. Nestihla jsem se táty zeptat. Nevědí to ani dosud žijící pamětníci, kterých jsem se ptala. Žádný písemný dokument o tom neexistuje. Ale to tak  tehdy bylo běžné. Zákazy chodily odkudsi shora, telefonem. Možná ani ne přímo autorům. Ti se to dozvěděli až z druhé ruky,” shrnuje Činčerová. 

O Kinoautomatu 

Kinoautomat: Člověk a jeho dům sleduje osudy poněkud nešikovného pana Horáka ztvárněného Miroslavem Horníčkem. Diváci pomocí hlasování rozhodovali o jeho dalších krocích, a to v momentu, kdy se herec objevil na pódiu a samotný snímek se zastavil. K natočení unikátního díla přizval Radúz Činčera část tvůrčí elity šedesátých let. Námět a scénář dal společně dohromady s Pavlem Juráčkem, Jánem Roháčem a Vladimírem Svitáčkem, na příběhu se podílel i představitel hlavní role herec Miroslav Horníček. V dalších rolích v Kinoautomatu hrají Miroslav Macháček, Josef Somr, Karla Chadimová, Libuše Švormová, Jiří Schmitzer a další. Zajímavostí je, že Miroslav Horníček neuměl anglicky a své výstupy pro zahraniční publikum se tak naučil pouze zpaměti a foneticky.

http://www.kinosvetozor.cz/cz/program/