Knihy, literatura, média

„Jsme velmi rádi, že jsme mohli přispět k tomu, že se prvnímu celovečernímu filmu o české přírodě pootevřou dveře dále do světa“ říká umělecká ředitelka Zlín Film Festivalu Markéta Pášmová. Zlínský festival je dlouholetým členem Evropské asociace pro dětský film a v roce 2018 poprvé otevřel soutěž také pro evropské dokumenty pro mladé publikum. Pro producenta filmu Radima Procházku je nominace potvrzením správné strategie. „Chtěli jsme udělat film pro dětské publikum, nebo ještě lépe pro rodiny, a tahle nominace je důkazem, že se nám to podařilo.“   

Film režiséra Mariána Poláka je koncipovaný jako „vzkaz“ dcerám režiséra, kterým chce ukázat, že česká příroda není nudná. Film srovnává stav české přírody v současnosti a v době, kdy autor jako student točil film Jaro v bažině (ze kterého jsou ve filmu ukázky) na rybníce poblíž svého domova. Film vznikl za podpory tzv. Norských fondů, Fondu kinematografie a v koprodukci České televize a společnosti i/o post. Kromě ECFA Doc Award je nyní nominovaný také na Českého lva. 

ECFA je organizace sdružující profesionály, kteří působí v oblasti filmů pro děti a mládež. Již více než 30 let se snaží zpřístupňovat dětem kvalitní filmy a zvyšovat povědomí o potřebě pozitivní mediální politiky v celé Evropě.

Trailer: https://www.youtube.com/watch?v=5kgclbAf2Kk

Zdroj: Kateřina Martykánová, PR manager, ZLÍN FILM FESTIVAL, www.zlinfest.cz
 

Pro autorskou dvojici Marian Hochel, jenž mimo jiné býval kastelánem zámku v Duchcově, situovaného v blízkosti napoleonského bojiště u Chlumce, a Marta Pavlíková, která je specialistkou na hradozámecké mobiliární fondy, působící na ústeckém pracovišti Národního památkového ústavu, není aktuální publikace první spoluprací. Společně navazují na dva roky starou knihu Třináctá komnata Napoleonova a několik předchozích projektů, jakými byl např. výzkumný úkol “Napoleonika v mobiliárních fondech Národního památkového ústavu“ nebo výstava, která se konala na zámku Duchcov v roce 2013 u příležitosti dvoustého výročí bitvy u Chlumce a napoleonských válek v severních Čechách.


Napoleonské historii se na Slezské univerzitě v Opavě historici věnují dlouhodobě a patří mezi evropsky uznávané odborníky na tuto historickou etapu. Vedle výzkumné a publikační činnosti se univerzitní historici mohou pochlubit pořadatelstvím významných mezinárodních konferencí. Zatím poslední se v Opavě odehrála na konci loňského listopadu u příležitosti 80. narozenin emeritního profesora Dušana Uhlíře, který se od roku 1993 na Filozoficko-přírodovědecké fakultě v Opavě začal věnovat dějinám 18. – 20. století s významnou orientací právě na otázky napoleonských válek a jejich důsledků pro evropský prostor a státotvornost. U příležitosti konference dostal prof. Uhlíř od svých kolegů jako symbol své celoživotní práce sošku Napoleona.

Scénář k Poslední aristokratce na motivy knižních bestsellerů Poslední aristokratka a Aristokratka ve Varu spisovatele Evžena Bočka napsal Jiří Vejdělek, který už má za sebou jednu scenáristickou a režijní adaptaci bestlelleru. Vejdělkovu komedii Účastníci zájezdu podle úspěšné knihy Michala Viewegha vidělo v kinech přes 800 tisíc lidí, herecké výkony v tomto filmu ocenila i porota na MFF Tribeca v New Yorku. Tímto divácky nejúspěšnějším snímkem roku 2006 Jiří Vejdělek poprvé vstoupil do celovečerní hrané tvorby.

Příběh filmu Poslední aristokratka začíná na sklonku roku 1996 ve chvíli, kdy rodilý Newyorčan Frank (Hynek Čermák) získá díky svým šlechtickým předkům v restituci zpět dávné rodové sídlo – zámek Kostka. Hrabě František Antonín Kostka z Kostky, potomek emigrantů, se tak po více než čtyřiceti letech chystá s dcerou Marií (Yvona Stolařová) a temperamentní ženou Vivien (Tatiana Vilhelmová) na velký návrat do Čech. Mimochodem - křestní jméno Marie je v rodě Kostků prokleté, protože žádná z jejích jmenovkyň se nedožila více než dvaceti let. Čerství aristokraté jsou neznalí místních poměrů a nepolíbení českou realitou, někdejší vlast znají jen z vyprávění svých předků, záležitosti spojené s restitucí zámku pro ně řeší právní zástupce Benda (Vojtěch Kotek).

Po příjezdu rodina zjišťuje, že se zámek nachází ve stavu pozvolného rozkladu, stranou veškerého společenského dění. Jedinými stálými obyvateli Kostky jsou kastelán Josef (Martin Pechlát), bodrá hospodyně paní Tichá (Eliška Balzerová) a hypochondrický údržbář a zahradník pan Krása (Pavel Liška). Nejblíže v okolí, na sousedním zámku Hvězda, bydlí mladý šlechtic Max (Zdeněk Piškula) z početného rodu Launů. Zatímco osazenstvo Kostky pozvolna procitá z mátožného spánku porevolučních let, samotní Kostkovi stojí před těžkou volbou, zda generacemi vybudované sídlo prodat a vrátit se do Ameriky, nebo se pokusit Kostku zachránit. Ve filmu dále hrají Tatiana Pauhofová nebo Zdenka Procházková.

Filmaři natáčejí na širokoúhlý formát cinemaskopu, za kamerou stojí Vladimír Smutný. „Hlavní prostředí příběhu není rozhodně všední, protože být zámeckým pánem se nepoštěstí každému. O to reálněji musí ovšem filmová Kostka vypadat. Žádný ateliér, točit budeme ve skutečných historických objektech,“ říká režisér Jiří Vejdělek a dodává: „Mám k dispozici fantastické herce, které povedu k přesnému komediálnímu hraní, aby současná herecká generace přispěla k oživení tradice komediálního herectví v naší kinematografii.“ Kostýmní výtvarnicí filmu je Katarína Hollá a architektem Martin Kurel. Snímek uvede do kin 24. října 2019 distribuční společnost Falcon.

Monumentální Schwarzenberský palác zaujímá v panoramatu Prahy výraznou polohu. Spolu se sousedním Salmovským palácem vytváří urbanistický celek vynikající kvality jako markantní dominanta příjezdové rampy k Hradu. Jeho renesanční architektura evokuje severoitalské reminiscence, zatímco strohost trojkřídlého Salmovského paláce zase připomíná architekturu Říma, Paříže či Vídně. Oba paláce dokumentují staletí českých a evropských dějin: Lobkowiczové, Rožmberkové, Švamberkové, Eggenbergové, Schwarzenbergové a Salmové. Od roku 2002 slouží Národní galerii v Praze pro výstavní účely. Jejími novými dlouhodobými koncepcemi sbírek, expozic a příslušných budov byla od roku 2014 nově definována funkce i obsah paláců na Hradčanech.

Rozhodující osobností pro vznik a podobu dnešního Schwarzenberského paláce byl Jan IV. Popel z Lobkowicz, jeden z nejvýznamnějších českých šlechticů poloviny 16. století. Konkrétní datum výstavby není známo, ale vročení 1567 na jednom originálním sgrafitu je důkazem dokončení stavebních prací. Jak silné bylo jeho architektonické působení kolem roku 1570, dokládá okamžité převzetí jeho stavebních forem několika nejvýznamnějšími soudobými stavbami v Čechách. Palác v průběhu 16. a 17. století několikrát změnil majitele. Roku 1719 přešel dědictvím na rod Schwarzenbergů, kteří roku 1811 koupili sousední Salmovský palác, jež dal krátce předtím postavit pražský arcibiskup Wilhelm Florentin ze Salm-Salmu jako obytný dům pro sloužící a hosty. Jen vzácně využívaný Schwarzenberský palác byl v sedmdesátých letech 19. století restaurován podle plánů architekta Josefa Schulze, který se postaral o rozsáhlou renovaci sgrafitové výzdoby.

Oba paláce pak zůstaly v rodinném držení Schwarzenbergů až do konfiskace německými okupanty v roce 1940, respektive do roku 1947, kdy se majitelem stal československý stát. Zatímco Schwarzenberský palác sloužil do roku 2001 jako Vojenské historické muzeum, v Salmovském paláci byly umístěny byty a až do roku 1983 velvyslanectví Švýcarské konfederace.

O podporu projektu se v rámci grantu přihlásilo celkem 11 studentských filmů. Zástupci společnosti IS Produkce pak vybrali 3 nejzajímavější. „Hlavními kritérii při výběru byl celkový dojem ze záměru, chytlavost scénáře a úroveň prezentace projektu. Také jsme se při volbě snažili nahlížet na scénáře z pozice diváků,“ upřesnil majitel IS Produkce Martin Gazda a dodal, že tři vybrané snímky přesvědčily porotu i nadšením studentů do projektu.

Studenti si tak díky grantu mohli při natáčení dovolit zapojit třeba profesionální herce či techniku, investovat do kulis, komparsu či hudební složky. „Byli jsme tak například schopni plně stylizovat stěžejní dekoraci filmu, kterou je byt dvou hlavních protagonistů. Finanční podpora nám dovolila najmout profesionální maskérku, která vytvořila komplexní masku hlavní postavě, a také jsme si mohli dovolit najmout si komparzní agenturu,“ ocenil význam grantu Pavel Jakeš, režisér studentského snímku Tarot, ve kterém si zahrál i herec a dabér Jan Grygar.

Součástí grantu byla i možnost zapůjčit si filmovou techniku od IS Produkce. „Díky této příležitosti jsme měli konečně možnost dovolit si věci natočit jinak než doposud,“ hodnotila koprodukci se zlínským studiem studentka Ida Ralevská, která je autorkou scénáře a režisérkou tanečního snímku Terno.  S ní se ztotožňuje i další studentský režisér Aleš Valtr, který stojí za snímkem Enter Exit. „Podpora od IS Produkce umožnila náš film zkvalitnit a posunout ho na další úroveň,“ řekl začínající režisér.

IS Produkce plánuje v podpoře studentských filmových projektů pokračovat i v příštích letech.

ENTER EXIT

Autory filmu Enter Exit jsou studenti UTB ve Zlíně, pro které se jedná o bakalářský film. Krátkometrážní film Enter Exit sleduje konec kdysi šťastného vztahu mladého Toma a jeho starší přítelkyně Sofie. Tom začíná vztah nový a všechno kolem jeho starého vztahu se Sofií se bortí. Odumírá jeden vztah a s ním i kus světa, aby se zrodil nový, jiný.

Autory snímku jsou Aleš Valtr (scénář a režie), Juliana Rychlíková (produkce), Jan Žůrek (kamera), Tomáš Zlámal (zvuk), David Stachura (střih), Ivana Plačková (architekt), Miroslava Konečná (výtvarnice kostýmů).

Grant IS Produkce 205 000 Kč - finanční: 45 000 Kč, nefinanční: 160 000 Kč (pronájem techniky)

TERNO

Jedná se o taneční film, který se odehrává v supermarketu. V příběhu se mísí muzikálové a hudební prvky s trochou dramatu, akce a romantiky. Snímek vypráví o klukovi s každodenní nudnou rutinou, kterou vyruší dívka v supermarketu, kde společně prožijí magickou noc. Oba dva pojí vášeň především pro tanec. Ale věci se mají jinak, než vypadají.

Autory snímku jsou studenti UTB ve Zlíně: Aleš Solar (produkce), Ida Ralevská (režie a scénář), Tomáš Martinek (kamera), Filip Vojtech (zvuk), Daniel Trögler (střih). 

Grant IS Produkce 230 000 Kč - finanční: 80 000 Kč, nefinanční: 150 000 Kč (pronájem techniky)

TAROT

Film Tarot je sociálně kritické drama, které sleduje hlavní postavu Kristiana. Ten se potýká se svou strastiplnou minulostí a ztrácí vztah ke svému synovi. Pracuje v továrně na pneumatiky a dohnán zoufalou situací postupně porušuje svá základní přesvědčení týkající se výchovy a příkladného postavení. Jeho syn Honza je v nelehké situaci mladého člověka, který má ambice přihlásit na uměleckou školu, ale situace v jejich rodině ho z finančních důvodů a také kvůli praktickému uvažování otce, od jeho ambicí zrazuje. Nelehký příběh však nachází v sociálně kritickém snímku příslib naděje obou postav.

Autory snímku jsou Pavel Jakeš (režie), Jakub Medek (produkce), Lukáš Bistřický (kamera), Lukáš Pešek (zvuk), Tomáš Polách (střih).

Grant IS Produkce 223 000 Kč -  finanční: 50 000 Kč, nefinanční: 173 000 Kč (pronájem techniky)

„Vybrané peníze použijeme na léčbu pacientů. Pořídíme za ně léky a náplasti tišící bolest, což je pro naše klienty velmi důležité,“ vysvětluje ředitelka hospice Blanka Štěvicová a dodává: „Každé pondělí se na seriál díváme a hned v úterý o něm diskutujeme. Zdravíme se ‚Dycky Most!‘“

Komediální Most, tvůrčího dua Jan Prušinovský, Petr Kolečko, se těší velké divácké oblibě. Včerejší pátý díl sledovalo více než 1,5 milionu diváků s podílem na publiku přesahujícím 38 %. Seriál dosahuje rekordních čísel v odložené a internetové sledovanosti, které navyšují živou sledovanost o šestačtyřicet procent.

Každou druhou neděli bude pražské Kino Dlabačov od 19:30 promítat výběrové kultovní filmy ze zlatého fondu československé kinematografie. „Sérii filmů pod názvem 35MM FILM doplníme o dramaturgické úvody se speciálními hosty a tematickými drinky ke každému filmu,“ uvedl Marek Škarpa z Kina Dlabačov. Cyklus startuje již 10. února 2019 v 19:30.

Někteří lidé říkají, že staré filmy už nefrčí. Opak je ale pravdou. I zahraniční klubová kina stále častěji zařazují promítání starých filmů na klasickém pásu do svého programu.  Někteří režiséři dokonce trvají na uvedení svých filmových novinek mimo jiné i na filmových pásech. Zážitek z klasického filmu je v mnoha ohledech nenapodobitelný. V televizi totiž často vidíte staré filmy špatně oříznuté a u černobílé verze nemají ten správný kontrast.

Důvodem, proč multikina klasické filmy nepromítají, je hlavně úplná digitalizace filmové distribuce a likvidace starého technologického vybavení. V Kině Dlabačov se však projektorů nezbavili. Naopak je pečlivě udržovali v chodu, a to převážně pro archivní filmy.

35MM FILM: Vražda Ing. Čerta

Nejbližší a zároveň první projekcí na Dlabačově bude film výtvarnice Ester Krumbachové – Vražda Ing. Čerta z roku 1970. Kultovní absurdní černá komedie s prvky erotiky a hororu, při které jistě dostanete chuť na všechna ta skvělá jídla! Zvláštností tohoto díla je malý počet herců. Film je vlastně hereckým duetem Jiřiny Bohdalové a Vladimíra Menšíka.

Kdy? 10.2. neděle od 19:30

Cena: 100 Kč

Režie: Ester Krumbachová Hrají: Jiřina Bohdalová, Vladimír Menšík, Helena Růžičková, Ljuba Hermanová   Kamera: Jiří Macák   Scénář: Ester Krumbachová   Scénografie: Boris Moravec   Kostýmy: Ester Krumbachová   Hudba: Angelo Michajlov

Další plánované projekce

Kino Dlabačov dále uvede například komiksový film, Kdo chce zabít Jessii (10.3.), jediný film na světě, který byl natočený pozpátku, Happy End (24.3.), expresionistické dílo Jana Němce a Michaela Rittsteina, V žáru královské lásky (7.4.) a tramvajácký muzikál, Dáma na kolejích (21.4.). Vždy
od 19:30!

Vstupenky si můžete zakoupit v předprodeji na: www.dlabacov.cz.

Kino Dlabačov najdete na Praze 6 hned vedle OREA Hotelu Pyramida na adrese: Bělohorská 125/24, 169 00 Praha – Břevnov, nejlépe se sem dostanete tramvají č. 22, 23, 25 a 97 nebo autobusem 143 a 194 (zastávka Malovanka) nebo 149 (zastávka Pod Královkou).

Výstava v GFD Příbram je reprízou expozice na Staroměstské radnici (prosinec 2018 - leden 2019). Představí 444 fotografií a několik videí od více než 100 autorů.

Czech Press Photo je prestižní fotografická soutěž s více než dvacetiletou tradicí, která každoročně prostřednictvím nejlepších fotografií a dokumentárních filmů mapuje nejvýznamnější události uplynulého roku v mnoha oblastech života – od zpravodajských aktualit přes umění, každodenní život až po přírodu a sport. Soutěž (a následná výstava) dává možnost zveřejnit i takové fotografie, které z nejrůznějších důvodů nenašly v médiích uplatnění.

Mezinárodní porota hodnotila v roce 2018 práce 430 fotografů s trvalým bydlištěm v České a Slovenské republice s celkovým počtem 6 456 fotografií. Videosekce se zúčastnilo 26 autorů celkovým počtem 41 videí.

Výstava Czech Press Photo 2018 ukáže nejen snímek vítěze hlavní ceny „Fotografie roku“, ale také práce těch, kdo uspěli v jednotlivých kategoriích a další vybrané neoceněné fotografie.

Celkově se soutěžilo v osmi různých foto a třech video kategoriích. Soutěžit mohl každý, kdo má trvalé bydliště v Česku nebo na Slovensku. A to jak vydavatelé, agentury, odborné školy, tak i volní fotografové.

Největší pozornost zpravidla přitahují tradiční kategorie, jako jsou například Aktualita, Každodenní život, Sport či Příroda, věda a životní prostředí.

Výstava bude otevřena denně kromě pondělí od 9:00 do 17:00 h.

Pořádá Czech Photo o. p. s. a Galerie Františka Drtikola Příbram

O sto let později stejnou cestou šli manželé Martina a Vladimír Kožíškovi s fotoaparátem a dokumentovali proměněná místa. Na základě jejich a Malochových poznámek tak vznikla knížka, která vzdává hold kráse krajiny a síle přírody Pootaví a Povydří. Promítání snímků ze Šumavy a prezentace knihy začíná v přednáškovém sále Prácheňského muzea ve čtvrtek 7. února v obvyklých 16 h. 

Aktuální informace a zajímavosti můžete rovněž sledovat na www.facebook.com/pmpisek