NÁRODNÍ GALERIE VYDÁVÁ MONOGRAFII SCHWARZENBERSKÝ A SALMOVSKÝ PALÁC
ČR: Navzdory svému významu nebyly dosud nikdy Schwarzenberský a Salmovský palác předmětem samostatné monografie. V tomto směru je nová publikace průkopnická, protože se podařilo získat autorky a autory z různých oborů k tomu, aby se propojila témata z archeologie, archivnictví, dějin architektury a umění i muzeologie, doprovázená přímo pro tento účel pořízenými fotografiemi.
Monumentální Schwarzenberský palác zaujímá v panoramatu Prahy výraznou polohu. Spolu se sousedním Salmovským palácem vytváří urbanistický celek vynikající kvality jako markantní dominanta příjezdové rampy k Hradu. Jeho renesanční architektura evokuje severoitalské reminiscence, zatímco strohost trojkřídlého Salmovského paláce zase připomíná architekturu Říma, Paříže či Vídně. Oba paláce dokumentují staletí českých a evropských dějin: Lobkowiczové, Rožmberkové, Švamberkové, Eggenbergové, Schwarzenbergové a Salmové. Od roku 2002 slouží Národní galerii v Praze pro výstavní účely. Jejími novými dlouhodobými koncepcemi sbírek, expozic a příslušných budov byla od roku 2014 nově definována funkce i obsah paláců na Hradčanech.
Rozhodující osobností pro vznik a podobu dnešního Schwarzenberského paláce byl Jan IV. Popel z Lobkowicz, jeden z nejvýznamnějších českých šlechticů poloviny 16. století. Konkrétní datum výstavby není známo, ale vročení 1567 na jednom originálním sgrafitu je důkazem dokončení stavebních prací. Jak silné bylo jeho architektonické působení kolem roku 1570, dokládá okamžité převzetí jeho stavebních forem několika nejvýznamnějšími soudobými stavbami v Čechách. Palác v průběhu 16. a 17. století několikrát změnil majitele. Roku 1719 přešel dědictvím na rod Schwarzenbergů, kteří roku 1811 koupili sousední Salmovský palác, jež dal krátce předtím postavit pražský arcibiskup Wilhelm Florentin ze Salm-Salmu jako obytný dům pro sloužící a hosty. Jen vzácně využívaný Schwarzenberský palác byl v sedmdesátých letech 19. století restaurován podle plánů architekta Josefa Schulze, který se postaral o rozsáhlou renovaci sgrafitové výzdoby.
Oba paláce pak zůstaly v rodinném držení Schwarzenbergů až do konfiskace německými okupanty v roce 1940, respektive do roku 1947, kdy se majitelem stal československý stát. Zatímco Schwarzenberský palác sloužil do roku 2001 jako Vojenské historické muzeum, v Salmovském paláci byly umístěny byty a až do roku 1983 velvyslanectví Švýcarské konfederace.
Marius Winzeler (ed.), Schwarzenberský a Salmovský palác
272 stran, 241 obrazových příloh, česká a německá verze
Národní galerie Praha, 2018
Zdroj: Mgr. Marcela Hančilová, Ediční oddělení Národní galerie Praha, www.ngprague.cz
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA: Nebylo jim ještě ani třicet let a začali společně ve svém volném čase provozovat klub, sklepní prostor v pražské Soukenické ulici, který si za předchozích majitelů získal pověst místa alternativní, „undergroundové“ kultury, ojedinělého útočiště nekomerčních kulturních aktivit. S Oskarem Hulcem a Milanem Dederou se setkáváme u příležitosti výročí deseti let od založení Spolku pro oživení Paměti právě po noci, kdy opět sklepní prostory komorního klubu zatopila do pěti čísel voda. Ano, není to poprvé, co se podnik potápěl a opět vynořil nad hladinu. Jak se plave v rozbouřených vodách menšinové kultury současným provozovatelům?
JIHOČESKÝ KRAJ: Jihočeská centrála cestovního ruchu, Alšova jihočeská galerie, Biskupství českobudějovické a Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. na zahajovací tiskové konferenci představily ve spolupráci s rakouskými partnery přeshraniční projekt s názvem „Gotická stezka Mühlviertel – jižní Čechy (AT-CZ)“ zkráceně „Gotická stezka“. Rakouským projektovým partnerem je Tourismusverband Mühlviertler Alm Freistadt. Zahajovací konference proběhla dne 10. 10. 2024 v budově Biskupství českobudějovického.
ČR: Optikou proslulých kameramanů nahlíží na vývoj českého filmu dokumentární cyklus České televize Vidět filmem. V Tvůrčí producentské skupině Dušana Mulíčka z brněnského studia České televize natáčel režisér Petr Smělík. Šest dílů vysílá od 8. října program ČT art vždy v úterý ve 21:10.
ŽATEC: Spolek A dál? letos uspořádal sedm komentovaných procházek po Žatci, které přitáhly širokou veřejnost. Většina procházek byla plně obsazená a konala se za příznivého počasí. Účastníci tak mohli objevovat krásu vilových předměstí, specifický stavební styl Heimatstil nebo majestátní budovy žateckých škol. Poslednímu tématu se věnovala zářijová procházka, která proběhla v rámci festivalu Den architektury, dorazilo na ni 42 posluchačů. Jednoznačně největší ohlas měly dvě exkurze do bývalého Dreherova pivovaru, kam se podívalo přes sto lidí.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818