Knihy, literatura, média

Památník národního písemnictví spravuje sbírky dokumentů a uměleckých děl a soustředí se na vývoj literatury a knižní kultury v českých zemích od 18. století až do současnosti. Centrální depozitář Litoměřice, kde je v současnosti deponována převážná většina fondů Památníku národního písemnictví, slouží zároveň jako multifunkční badatelské centrum s přístupem až ke stům tisícům archivních materiálů. „V Litoměřicích tak bude uložena většina sbírek všech tří odborných oddělení Památníku národního písemnictví, literárního archivu, knihovny a uměleckých sbírek. Na jednom místě bude badatelům k dispozici rozsáhlý studijní materiál zahrnující osobnosti literatury, knižního a výtvarného umění,“ doplňuje ředitel PNP Zdeněk Freisleben. 

Oddělení uměleckých sbírek, které pečuje například o galerii Jiřího Karáska ze Lvovic, dílo Jakuba Schikandera, Jana Konůpka či Františka Koblihy, čeká poslední fáze stěhování do prostor depozitáře začátkem přístího roku. Budovy jsou k tomuto účelu vybaveny současnou depozitní technologií, kompaktními regály i specializovanými místnostmi pro uložení nestabilních materiálů. Grafická podoba fasád obou budov depozitáře je dílem českého typografa Jana Solpery.

Depozitář bude pravidelně zpřístupňován badatelské veřejnosti formou komentovaných prohlídek, minivýstav a prezentací vybraných archiválií.

Zlínský region se vrátil na mapu filmového průmyslu. Dokládají to čísla za uplynulý rok. V kraji se točily záběry do 6 celovečerních filmů, 3 seriálů, historické minisérie, pohádky, dokumentu i řady studentských projektů. Nejednalo se přitom jen o české tvůrce. „Ze zahraniční k nám zavítal například americký štáb se seriálem Whiskey Cavalier nebo norský tým s projektem Atlantic Crossing. I některé další filmy se realizovaly za účasti zahraničních partnerů. Například snímek Smečka vznikal ve spolupráci s lotyšskými a slovenskými koproducenty,“ uvádí Magdaléna Hladká ze zlínské filmové kanceláře.

Častější a delší pobyty filmových štábů se mimo jiné odráží ve vzniku nových pracovních příležitostí. „Na začátku byla výpomoc s hledáním komparzistů do jednoho studentského projektu. Pak se ukázalo, že filmařů, kteří chtějí využívat komparzisty ze Zlínského kraje, přibývá. Proto jsem v roce 2018 založila specializovanou agenturu. K dnešnímu dni máme v evidenci více než 1600 komparzistů, které jsme už nabídli do devíti projektů realizovaných napříč republikou,“ popisuje Andrea Miklasová z regionální agentury Comparz Film Morava.

Příchod velkých štábů pomáhá i zlínským filmařům. Zlínský kraj totiž podmínkami svých dotací motivuje produkce k tomu, aby maximálně využívaly právě místní služby. Zlínské studio Kouzelná animace například spolupracovalo na filmu TvMiniUni: Zloděj otázek a na seriálu Kriminálka 5.C. Dalším příkladem je společnost IS Produkce, která se v roli koproducenta zapojila do čtyř projektů. „Dosud jsme se věnovali natáčení reklam, což je odlišný typ filmařiny. Díky spolupráci na filmech přivedených do regionu dotacemi, jsme ale získali jinak těžko dostupné zkušenosti i z této oblasti. V příštím roce se už plánujeme filmovou tvorbou zabývat cíleně. Čekají nás tři nové projekty a zabýváme se myšlenkou film produkovat i jako hlavní výkonný producent,“ říká jednatel Martin Gazda.

Zvýšený filmový ruch vítají též zlínské filmové školy. Ty oceňují především fakt, že se jejich studenti dostávají k větším produkcím z různých koutů republiky. „Našim cílem je především uplatnitelnost studentů hned po absolvování. Úspěšnému vstupu na trh práce nejvíc pomáhá odžitá praxe. I proto jsme se rozhodli počty povinných dnů na reálných natáčení studentům navýšit. Podpora filmařů ze strany kraje je pro nás důležitou pojistkou, že tyto podmínky studia budou splnitelné,“ sděluje Irena Kocí, vedoucí ateliéru Audiovizuální tvorba UTB ve Zlíně. Podle ní zvýšená aktivita v kraji dobře působí i na filmové profesionály, které ateliér zve do výuky. „Když se nám podaří dostat do hodiny experty ze zahraničí, máme jim co ukázat, a to je pro školu i kraj nejlepší reklama,“ uzavírá Kocí.

Filmové dění se v kraji nezastaví ani v následujícím roce. Už letos v listopadu totiž zastupitelstvo Zlínského kraje rozhodlo u udělení podpory dalším šesti filmovým projektům. Dosavadní výsledky totiž ukazují, že se podpora audiovize Zlínskému kraji vyplácí. Jedna investovaná koruna se vrátí dvojnásobně. Do regionu by tak měl se svým štábem zavítat mimo jiné držitel Českého lva režisér Olmo Omerzu nebo držitel Křišťálového globu i Cen české filmové kritiky režisér Václav Kadrnka. Pro malé diváky se pak začne s podporou kraje ve Zlíně vyrábět také animovaný seriál. Zlínský region se má rozhodně nač těšit.

Zdroj: Magdaléna Hladká

www.zlinfilmoffice.cz

www.zlin-film.cz

„Piktogramy se začnou postupně objevovat primárně u pořadů zařazených do programu po osmé hodině večer. Následně se tento systém stane standardní součástí našeho vysílání,“ říká generální ředitel České televize Petr Dvořák a dodává: „Už dnes označujeme obrazovým symbolem i krátkým upozorněním před samotným začátkem pořadu ty části programu, které jsou vhodné spíše pro diváky starší patnácti let. Nová série pěti obrazových symbolů je ale daleko sdělnější, podrobnější a rodiče tak budou moci díky ní snáz posoudit, co nechají své mladší děti sledovat. Navazujeme tak částečně na systém, který jsme zavedli před několika lety na Déčku. Tam označujeme pořady vhodné pro děti starší osmi let.“

Česká televize bude od ledna pomocí obrazových symbolů označovat pět typů potenciálně nevhodného obsahu: vulgární jazyk, drogy a alkohol, strach, násilí, sex. K tomuto samoregulačnímu označování pořadů přistupuje ČT na základě rozhodnutí generálního ředitele, a to už od začátku ledna 2020.

Daniel Auteuil jako Victor znovu na prvním rande se svou budoucí ženou

Speciální zážitková agentura pro své klienty zinscenuje jakýkoli okamžik historie

Co by se stalo, kdybychom si mohli zopakovat ty nejkrásnější okamžiky našich životů? Přesně s touhle myšlenkou si francouzská komedie Tenkrát podruhé pohrává. Neočekávejte ale žádné zázraky. Cestování v čase tu probíhá díky perfektní práci speciální zážitkové agentury, která jakoukoli dobu nebo okamžik dokáže vytvořit s pomocí profesionálních herců a filmové techniky. Zatímco většina klientů popustí uzdu své fantazii a touží se podívat na dvůr Ludvíka XVI. či zažít pověstný alkoholový dýchánek s Ernestem Hemingwayem, hlavní postava filmu Victor vysloví neobvyklé přání: rád by znovu prožil první rande se svou ženou. Dobu, kdy v něm ještě dokázala vidět víc než jen páprdu v dědkovském pyžamu.

A jaký okamžik svého skutečného života by chtěli znovu prožít herci filmu, kdyby dostali tu možnost jako hlavní postava Victor?

Daniel Auteuil: „Nejradši bych ho prožil znovu celý, protože myslím, že to vůbec nebylo špatné…“ (smích)

Guillaume Canet: „Období kolem narození mé dcery. Byl jsem u narození svého syna a v prvních letech jeho života jsem s ním trávil dost času. V případě dcery už méně, protože jsem byl velmi zaměstnaný natáčením filmu Little White Lies 2, takže jsem byl často pryč. Pochopitelně toho lituji, protože mám pocit, že jsem některé věcí zameškal. V mém životě je ale spousta okamžiků, které bych si přál prožít znovu a lépe. A právě proto je Nicolasova myšlenka tak skvělá a dotýká se nás všech.“

Doria Tillier: „Považuji vše, co už není, vše, co je v minulosti, za posvátné. Takže bych asi těžko vybírala!! Tedy! Moje odpověď se mění každý den, možná dokonce každou hodinu.“

Premiéra v Cannes a mimořádná návštěvnost v domácích kinech

Úspěch chytré romantické komedie Tenkrát podruhé stojí kromě neotřelé zápletky také na hereckých výkonech francouzských legend Daniela Auteuile a Fanny Ardantové. Neméně zdařile jim ovšem sekundují také zástupci mladší herecké generace – Guillaume Canet a Doria Tillier – v roli mladšího zamilovaného páru.

Druhý celovečerní film herce, režiséra a scenáristy Nicolase Bedose byl ve světové premiéře uveden v hlavním programu letošního festivalu v Cannes (mimo soutěž). Kromě nadšeného přijetí ze strany běžných diváků si snímek vysloužil také výborné zahraniční recenze a pyšní se srovnáním s takovými klasikami romantického filmu jako Láska nebeská nebo třeba Amelie z Montmartru.

Kompletní přehled všech projekcí Tenkrát podruhé před i po distribuční premiéře 2. ledna: www.aerofilms.cz/program-kin/?dotaz=tenkrat-podruhe

Pro více informací sledujte www.kviffdistribution.com

Příběh vychází z knižní předlohy „Calaway֥“ spisovatelky Zory Castillo, kterou k napsání inspirovaly skutečné události. Film zachycuje osud bývalé baletky, kterou její manžel skoro zabije. Ona poté bojuje s depresemi a snaží se najít nový smysl svého života. Ten jí pomůže nalézt přátelství a sport. „Děj filmu v sobě nese poselství, jehož obsahem je, že není nutné přijímat vše, co život nadělí s pokorou, ale právě kvůli lásce k sobě samému je zkrátka potřeba sebrat veškerou odvahu a čelit několikanásobně většímu nepříteli,“ uvádí scénáristka Pavla Krečmerová Šindlářová.

Hlavní roli Elizabeth ztvárnila Vlastina Kounická Svátková, ve vedlejších rolích se představí známé herečky Vilma Cibulková, Tereza Kostková, Zuzana Norrisová nebo Nela Boudová. V mužských rolích se objeví například Saša Rašilov, Jaromír Nosek a Pavel Kříž. Režijní taktovky se ujal Libor Adam ve spolupráci s Hanou Hendrychovou.

Během několika natáčecích dní se tak štáb pohyboval kolem 32. budovy v továrním areálu, v k ní přilehlé ulici nebo v parku. „Jsme rádi, že jsme se opět mohli podílet na vzniku snímku s takovou silnou dějovou linkou,“ říká majitel IS Produkce, Martin Gazda a dodává, že ke spolupráci na tomto projektu mu pomohla zlínská filmová kancelář. IS Produkce tak přispěla například zapůjčením filmové techniky, poskytnutím členů do filmového štábu k její obsluze nebo zajištěním lokačního servisu.

Natáčení probíhalo na jaře 2019. Film uvede poprvé na filmovém plátně multikino Golden Apple Cinema ve Zlatém jablku ve zlínské předpremiéře 6. ledna 2020 v 19 hodin. Promítání budou přítomni herečky Vlastina Svátková, Vilma Cibulková a Stanislava Jachnická, režiséři Hana Hendrychová a Adam Libor, kameraman Lukáš Hendrych, autorka námětu Zora CASTILLO, koproducentky Naďa Zímová a Nela Schlaichertová, Pavla Krečmerová z P.A.L Production a Martin Gazda ze zlínské produkční společnosti IS Produkce, která je koproducentem filmu.

Komentovaná prohlídka výstavy Operace Barium – 2. světová válka a Královéhradecko

3. ledna od 16:30

V rámci komentované prohlídky si kromě Baria, význačné odbojové akce úzce spjaté s Hradcem Králové – místem seskoku, rozsáhlou sítí domácích spolupracovníků i smrtí velitele skupiny, připomeneme další důležitá výročí spjatá s československou armádou 100 let od unifikace čs. branné moci a 80 let od bojů 1. čs. divize ve Francii. O těchto událostech můžete debatovat s autorem výstavy Mgr. Janem Hrubeckým či si vyslechnout výklad k výstavě.

Vstup zdarma.

Komentovaná prohlídka výstavy Tajemství ptačí sekery

8. ledna 2020 od 16:30

Mgr. Petra Sehnoutková pohovoří o unikátní stříbrem tauzované miniaturní sekeře - moravské bradatici z 9. století. Návštěvníci se mimo jiné dozví souvislosti, které vedou  archeology v pátrání po jejím původu.

Vstup zdarma.

Premiérová pohádka režiséra Karla Janáka měla ohlas i z hlediska odložené televizní sledovanosti. V rámci dvou dnů po jejím úterním uvedení si ji pustilo dalších více než půl milionu diváků starších čtyř let. Druhým nejsledovanějším pořadem Štědrého dne se stala pohádka Anděl páně 2, kterou vidělo živě 2,2 milionu diváků starších čtyř let při podílu na sledovanosti 48 %. Trojici nejsledovanějších pořadů večera uzavřely Pelíšky.

Na Boží hod vánoční nejvíce zaujala pohádka Čertí brko, kterou živě vidělo více než 2,3 milionu diváků starších čtyř let a dalších 300 tisíc odloženě v rámci následujícího dne po odvysílání. Podíl na sledovanosti činil více než 51 %. Jedná se tak o druhou nejsledovanější pohádku na první svátek vánoční v této dekádě.

Na Štěpána zvolili televizní diváci po desetiletí oblíbenou pohádku Václava Vorlíčka Tři oříšky pro Popelku. Živě ji vidělo téměř 1,6 milionu diváků starších čtyř let při podílu na sledovanosti 38 %.  

Uzavřením poboček dojde k omezení dostupnosti knihovnicko-informačních služeb pro obyvatele sociálně vyloučených lokalit Kamenný vrch a Krásné Březno. Rušení poboček je důsledkem sporu o jejich financování, kdy město odmítá zvýšit financování poboček, které plní městskou funkci. Příspěvek na její činnost je z magistrátu Ústí nad Labem pouze symbolický. Celkové náklady na provoz krajské knihovny se ročně pohybují kolem 57,3 mil. Kč ročně, z této částky činí provoz na městskou funkci za rok 2018 přibližně 17 mil. Kč. Město na činnost přispívá částkou pouze 0,6 mil. Kč.

Podílet se na financování krajské knihovny, pokud město nezřizuje vlastní knihovnu, ukládá knihovní zákon /1/. Skutečnost, že krajská knihovna v Ústí nad Labem plní současně úlohu městské knihovny, je pro město Ústí nad Labem jednoznačně výhodné. Pro srovnání uvádíme výdaje na městskou knihovnu v krajských městech, kde město samo knihovnu provozuje a financuje: Brno (377 131 obyv.) dává ročně na svou městskou knihovnu 90,4 mil. Kč, Ostrava (298 331 obyv.) dává 77,9 mil. Kč, Plzeň (175 614 obyv.) dává 42,9 mil. Kč, Olomouc (102 791 obyv.) dává 22,3 mil. Kč, Hradec Králové (94 165 obyv.) dává 40,3 mil. Kč.

Občané Ústí nad Labem organizují proti rušení poboček knihovny petici, viz:

https://www.petice.com/petice_proti_zrueni_provozu_poboek_knihovny_kamenny_vrch_krasne_bezno_a_hornicka_v_usti_nad_labem

Petice proti zrušení provozu poboček knihovny Kamenný vrch, Krásné Březno a Hornická v Ústí nad Labem

Vážení, my, níže podepsaní občané, nesouhlasíme s uzavřením poboček knihovny Kamenný vrch, Krásné Březno a Hornická na území Statutárního města Ústí nad Labem, které provozuje příspěvková organizace Severočeská vědecká knihovna v Ústí nad Labem, jejímž zřizovatelem je Krajský Úřad Ústeckého kraje. Zastupitelstvo Ústeckého kraje rozhodlo 9. 12. 2019 o zrušení poboček Severočeské vědecké knihovny v Ústí nad Labem, p. o. Kamenný vrch na adrese Rubensova 29 a Krásné Březno na adrese Krčínova 6 k datu 1. 1. 2020 a pobočky Hornická na adrese V Kutišti 7 k datu 30. 6. 2020. Jako občané Statutárního města Ústí nad Labem nesouhlasíme se zrušením výše zmíněných poboček zejména proto, že bude i tímto krokem dále klesat kulturní vybavenost krajského města a zejména proto, že knihovnické služby budou pro mnoho občanů města, kteří navštěvují výše zmíněné pobočky, obtížně dostupné. Jde především o děti, osoby s omezenou hybností a seniory.

Podpisem dokumentu dochází k deklarování podpory a spolupráce ve vybraných oblastech rozvoje kulturních projektů. Hlavním cílem této deklarace je využít stávající potenciál Českých center a IDU k zajištění dlouhodobé spolupráce s efektivním dopadem na propagaci České republiky ve světě. Zástupci obou institucí vyjádřili zájem o vzájemnou podporu účasti obou institucí na mezinárodních akcích. Spolupráce se týká oblastí spojených s tvorbou a sdílením prezentačních projektů, součinnosti při tvorbě koncepcí vybraných výstav směřujících do v zahraničí, vyšší informační provázanosti a možnosti spolupráce s odborníky a specialisty obou institucí.

ONDŘEJ ČERNÝ, GENERÁLNÍ ŘEDITEL ČESKÝCH CENTER:  

„Česká centra prosazují českou identitu, kreativitu, networking na poli veřejné diplomacie. V této souvislosti bych rád zdůraznil, že k úspěšné prezentaci české kultury v zahraničí je nezbytná spolupráce s klíčovými českými kulturními institucemi na tomto poli. Účelem memoranda mezi Českými centry a  Institutem umění – Divadelním ústavem je ukotvení spolupráce, která tímto počinem získává  koncepci  pro naši další spolupráci. Jedná se tedy o další, konkrétní krok v intencích koordinace zahraniční prezentace  mezi organizacemi spravované  Ministerstvem zahraničních věci (Česká centra) a Ministerstvem kultury (IDU). "

PAVLA PETROVÁ, ŘEDITELKA IDU:

„Posláním IDU je poskytovat české a zahraniční veřejnosti komplexní služby z oblasti divadla a dílčí služby z dalších oblastí umění (hudba, literatura, tanec a vizuální umění). Shromažďujeme, zpracováváme a zpřístupňujeme předměty sbírkového charakteru vztahující se k oblasti divadla, věnujeme se vědeckému výzkumu a vzdělávání, podílíme se na mezinárodních projektech a vydáváme odbornou literaturu. Jsme také sídlem Kanceláře Kreativní Evropa – Kultura. Významnou agendou je také realizace zahraničních výstav a rezidenčních pobytů pro české umělce, koordinace kurátorských cest, visitors programů, presstripů, prezentace a propagace české hudby a ostatního scénického umění v teritoriích působnosti zahraniční sítě ČC. Považuji proto spolupráci s Českými centry za další posun v oblasti propagace a prezentace České republiky v zahraničí.“