Knihy, literatura, média

„Mimo klasické artové filmy chceme program ozvláštnit zcela novými formáty. Plánujeme speciální komponované večery, které se věnují video kultuře či filmovému braku, projekce s živou hudbou nebo právě cyklus Audio Art, poslech rozhlasového obsahu, po kterém následuje masterclass s tvůrci nebo diskuze s dalšími hosty. Tento formát je v dnešní uspěchané a médii přehlcené době velmi populární, v Dánsku se koná celý festival věnovaný poslechu rozhlasové tvorby, v Británii se pořádají speciální site specific poslechy, v Česku je tento formát ale pořád dost ojedinělý,“ popisuje dramaturgyně kina Lada Žabenská.

První Audio Art nabídne ve čtvrtek 30. ledna dokument Peklíčko, osobní výpověď o setkání s vlastním strachem a neobvyklý pohled na českou mikulášskou tradici.  Brit Jensen za něj získala první cenu AUDIOreport 2019 na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Jihlava. Po čtyřicetiminutovém poslechu v přítmí kinosálu se posluchači s autorkou setkají v rámci masterclass.

 „V roce 2020 se budeme snažit divákům nabídnout také více exkluzivního obsahu, například formou festivalových projekcí,“ pokračuje dramaturgyně. Příkladem takové spolupráce může být festival španělského filmu La Película, který se bude v Artu konat od 25. do 27. února.

Program kina doznal značných změn v září loňského roku. Změnilo se jeho plánování – z měsíčního na čtrnáctidenní – i obsah. Svým divákům denně nabízí kvalitní české i zahraniční snímky, filmové předpremiéry, pravidelné středeční projekce dokumentárních filmů, projekce pro nejstarší i nejmladší filmové diváky v rámci cyklů Senior Art a Art Dětem a pondělní dokumentární a hrané filmy věnované výtvarnému umění. Nezbytnou součástí programu kina jsou i pravidelné živé přenosy a záznamy divadelních představení a koncertů.

Kniha „Na křídlech vzpomínek“ vyšla v roce, kdy jsme si připomněli 80. výročí vzniku 2. světové války, která krutě zasáhla do mnoha lidských životů. I těch na Bohumínsku. Válka donutila opustit rodnou vlast například pplk. Bedřicha Bogumského (Rychvald, Záblatí), který se po útěku do zahraničí stal příslušníkem 311. československé bombardovací perutě RAF v Anglii v letech 1940-1945. „Otec říkával, že za život vděčí vynikající posádce – pilotům, navigátorovi a také svému střeleckému umění,“ píše v knize jeho dcera Susan Nail.

Po válce žil Bedřich Bogumský s anglickou manželkou a dcerou do roku 1948 v Bohumíně, po únoru 1948 se rodina obává o svou bezpečnost a opouští Československo, vrací se do Anglie. Více než stostránková publikace připomíná nejen její příběh. „S myšlenkou vydat válečnou story svého strýce přišel Bohumíňák Oleg Kika. Nápad se nám zalíbil a rozhodli jsme je jej rozšířit i o osudy dalších místních, kteří bojovali za svou vlast ´za kanálem´,“ říká Kamila Smigová, předsedkyně spolku Maryška. Následovala výzva v médiích, pátrání v archivech, bádání historiků, shánění fotografických materiálů.

„Na křídlech vzpomínek“ ožívá například příběh Karla Szajny z Nového Bohumína, který se svou ženou pomáhal letcům utíkat z okupovaného území Protektorátu do Polska, odkud se Čechoslováci dostali do Francie a pak do Spojeného království. A není jediný. Válečnou epizodu svého otce, radisty 311. československé bombardovací perutě RAF Josefa Aloise Prágla, nabídl Stanislav Prágl žijící více jak 40 let právě v Bohumíně.

Po válce se skoro na 45 let na československé letce, bojující na západní frontě, oficiálně zapomnělo. Nejen morální rehabilitace se dočkali po sametové revoluci v roce 1989. Nová knížka vychází s cílem připomenout meziválečný život na Bohumínsku a osudy místních lidí spjatých s RAF. „Spontánně se k nám přidávali další a další lidé, vzpomínkami i pomocnou rukou při pátrání po faktech, v ověřování údajů. Povedlo se sestavit konkrétní příběhy konkrétních lidí, lidí, kteří neváhali nasadit svůj život ve prospěch vlasti. Na skutečné hrdiny, ať už bojovali na západní či východní frontě, bychom neměli zapomínat,“ říká spoluautorka Jana Leparová.

Redakčně knihu připravili Jana Leparová, Kamila Smigová, Alena Mrázová a Leonard Fulneczek. Na obsahu spolupracovali historici, fotografové, grafici i soukromí sběratelé. Knihu vydal Bohumínský spolek Maryška v nákladu 300 kusů ve spolupráci s nakladatelstvím Oficyna Wydawniczo-Poligraficzna Halegg z polských Krzyżanowic. Vydání finančně podpořilo město Bohumín.

Zájemci si mohou knihu objednat na e-mailové adrese info@maryska.cz, bližší informace jsou k dispozici na webu Maryšky: http://www.maryska.cz/tz-2019-11.htm.

Unikátní a náročný divadelní projekt, který na chvíli alespoň symbolicky zbořil hranice a opět spojil dva národy, odhaluje dvě klíčové postavy významné historické události. V roli TGM diváci uvidí zlínského barda Luďka Randára, M. R. Štefánika ztvárnil slovenský herec Juraj Bača. Dále hrají Marta Bačíková (Městské divadlo Zlín) a Dominika Richterová (Divadlo Aréna Bratislava).

Scénickou hudbu složil Daniel Salontay z kapely Longital. „Soundtrack s názvem Startalker i titulní skladba se před nedávnem objevili i na longlistu na Radio Head Awards v kategoriích Album roku a Skladba roku,“ upozornil Patrik Lančarič.

Na repertoáru Městského divadla Zlín už diváci inscenaci nenajdou, v říjnu měla derniéru. V Bratislavě se ale hraje pořád. Nejbližší reprízy v divadle Aréna budou 27. ledna a 16. února.

V 15 statutárních kategoriích se o sošku Českého lva v závěrečném hlasování utká 17 filmových děl, z nichž nejvíce nominací s téměř vyrovnaným výsledkem patří filmům Vlastníci, Nabarvené ptáče a Staříci.

Moderátorem slavnostního galavečera bude stejně jako v loňském roce Václav Kopta.

O nominacích ve filmových kategoriích 27. ročníku ocenění Český lev hlasovalo 155 členů ČFTA od 1. prosince 2019 do 10. ledna 2020. Měli za úkol vybrat nejlepší díla z 34 celovečerních hraných a animovaných filmů a z 30 dokumentů. V jednotlivých kategoriích vybrali vždy pětici nominovaných. Z kandidátů na České lvy nejvíce zaujala tragikomedie o mikrosvětě spolumajitelů domu Vlastníci režiséra Jiřího Havelky s 12 nominacemi, těsně následována Nabarveným ptáčetem Václava Marhoula, fascinujícím příběhem o hrůze a krutosti, ale i nevinnosti a lásce, s 11 nominacemi. 10 nominací získali Staříci, kteří v režii Martina Duška a Ondřeje Provazníka vyprávějí příběh o pomstě dvou starých přátel za dávné křivdy. Úspěšně si vedla také Amnestie Jonáše Karáska, emotivní thriller o manipulaci, násilí a zradě, nebo film Na střeše Jiřího Mádla, příběh o setkání mladého vietnamského emigranta a starého muže, nesnášejícího moderní svět. Obě díla získala shodně 7 nominací. Skleněný pokoj Julia Ševčíka obdržel od akademiků 6 nominací.

Na Českého lva v kategorii nejlepší film roku 2019 jsou nominovány filmy: Na střeše (producentka Monika Kristlová), Nabarvené ptáče (producent Václav Marhoul), Staříci (producent Jiří Konečný), Tiché doteky (producenti Petr Oukropec a Pavel Strnad) a Vlastníci (producent Marek Jeníček). Výroční cenu za nejlepší dokumentární film si v březnu mohou odnést snímky Dálava (režie Martin Mareček), Forman vs. Forman (režie Helena Třeštíková a Jakub Hejna), Jiří Bělohlávek: „Když já tak rád diriguju..." (režie Roman Vávra), Jiří Suchý - Lehce s životem se prát (režie Olga Sommerová) a Jiří Trnka: Nalezený přítel (režie Joël Farges).

Nominace na ceny za televizní tvorbu v kategoriích nejlepší televizní film nebo minisérie a nejlepší dramatický televizní seriál budou oznámeny 10. února. Akademici vybírají ze 14 děl přihlášených Českou televizí, FTV Prima, HBO Europe a TV Nova. Vítězové budou vyhlášeni přímo na slavnostním galavečeru 7. března, kde Prezidium ČFTA udělí také cenu za mimořádný přínos české kinematografii.

Na tiskové konferenci ČFTA byli vedle nominací vyhlášeni také vítězové nestatutárních cen. Cenu za nejlepší filmový plakát získal Roman Mrázek, autor plakátu k filmu Nabarvené ptáče. Cena filmových fanoušků patří filmu Ženy v běhu režiséra Martina Horského. Cenu uděluje ČFTA ve spolupráci s CSFD.cz.

Soška Českého lva za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli poputuje k jedné z následujících dam: Jenovéfě Bokové za film Karel, já a ty, Ivě Janžurové za titulní roli ve filmu Teroristka, Elišce Křenkové za Tiché doteky, Dagmar Havlové nebo Tereze Ramba za jejich role ve filmu Vlastníci.

Filmové akademiky zaujaly také Anna Geislerová ve filmu Amnestie, Jitka Čvančarová v Nabarveném ptáčeti, Kateřina Janečková v Národní třídě i Klára Melíšková a Pavla Tomicová ve Vlastnících, kterým náleží nominace v kategorii nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli.

V kategorii nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli mají šanci „polapit“ Českého lva Alois Švehlík za film Na střeše, Petr Kotlár za Nabarvené ptáče, Hynek Čermák za ústřední roli ve filmu Národní třída, Jiří Schmitzer za Staříky a Jiří Lábus za film Vlastníci.

Za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli byli do druhého kola nominováni Duy Anh Tran za film Na střeše, Jan Cina za film Národní třída, Ladislav Mrkvička za Staříky, Vojtěch Kotek a David Novotný, oba za role ve filmu Vlastníci.

Cena za nejlepší režii může putovat k Jiřímu Mádlovi za film Na střeše, za Václavem Marhoulem a jeho Nabarveným ptáčetem, Martinem Duškem a Ondřejem Provazníkem za Staříky, Michalem Hogenauerem za film Tiché doteky či k Jiřímu Havelkovi, režisérovi filmu Vlastníci.

ČFTA dnes oznámila také nominace na nestatutární Cenu Magnesia za nejlepší studentský́ film, kterou uděluje ve spolupráci s Karlovarskými minerálními vodami a Státním fondem kinematografie. Studentskou cenu si odnese jeden z těchto nominovaných filmů: Anežka (režie Adam Šoltés), Dcera (režie Daria Kashcheeva), Dezertér (režie Sasha Stelchenko), Hra (režie Lun Sevnik) a SH_T HAPPENS (režie Dávid Štumpf a Michaela Mihályi).

Slavnostní předávání 27. výročních cen České filmové a televizní akademie se uskuteční v sobotu 7. března 2020 v pražském Rudolfinu. Moderovat bude již podruhé herec Václav Kopta a galavečer budou moci zhlédnout i televizní diváci v přímém přenosu České televize od 20 hodin na ČT1. Kreativní supervize večera se ujme renomovaný režisér Marek Najbrt, zatímco z režisérské židle bude průběh slavnostního večera řídit jeho neméně zkušený kolega Michael Čech. Scéna bude dílem Martina Chocholouška.

Ve spolupráci s DaFilms.cz připravuje ČFTA tradiční přehlídku nominovaných filmů aktuálního ročníku Českých lvů. Vybrané filmy bude možné zhlédnout on-line na DAFilms.cz od 2. do 15. března. Přehlídka vybraných snímků nominovaných na Českého lva proběhne i v síti multikin CineStar po celé České republice.

Přehled nominací najdete ZDE

„Když se potkám se svými čtenáři a zejména čtenářkami, které tvoří nejvěrnější jádro mých příznivců, vždy jsem překvapený a potěšený, jak milí a sympatičtí jsou to lidé: zajímaví a přemýšliví muži, oduševnělé, vzdělané a často i vyloženě krásné ženy,“ říká Jiří Peňás. Úspěch jeho knihy předznamenala už sbírka na Hithitu, kde se na její vydání podařilo vybrat 143 % z cílové částky. Zájem o koupi tehdy povzbudila i nabídka procházky po „Praze mizerné“ nebo poetických jarních výletů (pro ženy, muže a genderově neutrální), podniknuté pod vedením autora.

Přesto nebylo jisté, jestli zápisky z cest, pravidelně publikované v posledních dvou letech v Týdeníku Echo, uspějí i na knižním trhu. Ten je totiž různými cestopisy, bedekry a „toulkami“ přesycen. „Je to nejspíš tím, že podobným způsobem o místech a krajinách – ne těch exotických, ale těch snadno dostupných a často hned za humny – nikdo nepíše,“ uvádí Jiří Peňás, pokračují v tradici zvídavých cestopisů Karla Čapka i v hrabalovském nalézání skrytých „perliček na dně“.

Čerstvé výtisky budou k mání také v Knihovně Václava Havla, kde bude 27. ledna, v předvečer autorových 54. narozenin, věnován Výpravám zábavný večer pro starší a pokročilé.

https://eshop.echomedia.cz/p/U7Zdz/knihy

Výstava vznikla péčí německé novinářky a reportérky Hannelore Brenner-Wonschick, která na základě osobních vzpomínek žen vězněných v mládí v Terezíně vydala v Německu stejnojmennou knihu, doplněnou dochovanými dokumentárními materiály. Graficky zpracované panely s fotografiemi a texty představují srozumitelným způsobem život několika mladých židovských děvčat z jednoho pokoje v terezínském dětském domově a přibližuje nejen jejich každodenní strádání, ale především malé radosti a silná přátelství, která na tomto místě vznikala.

Výstava bude oficiálně zahájena 27. ledna v 15 h úryvkem z divadelní hry Mlčení, kterou nově nastudovali bývalí i současní členové spolku Na cestě.

K letošnímu Mezinárodnímu dni památky obětí holocaustu se pojí ještě jedno důležité výročí celosvětového významu. Dne 27. ledna si připomínáme 75 let od osvobození nacistického koncentračního a vyhlazovacího táboru Auschwitz-Birkenau. World Jewish Congress k Mezinárodnímu dni památky obětí holocaustu spouští kampaň #WeRemember. Kampaň si klade za cíl přiblížit tématiku holocaustu a zvýšit povědomí o nebezpečí rasismu, nesnášenlivosti a xenofobii. Je důležité si stále připomínat.

Návštěvou otevření výstavy Děvčata z pokoje 28 L410, Terezín budete mít možnost se spolu s námi symbolicky připojit k této celosvětové kampani. #WeRemember.

„Hlavní hvězdou bude známý britský spisovatel Ben Aaronovitch, který se prosadil jako televizní scenárista pro proslulý anglický seriál Doctor Who či space operu Jupiter Moon,“ prozradil Pavel Renčín, marketingový ředitel Active Radio, jejíž produkční divize NoLimits akci spolupořádá.  Mezi nejznámější knižní díla Bena Aaronovitcha patří Řeky Londýna, Zvony Londýna, Strom viselců nebo Měsíc na Soho.

„Z českých spisovatelů a spisovatelek sci-fi, fantasy a hororu nám svoji účast již potvrdili Miroslav Žamboch či František Kotleta. Dorazí také Vilma Kadlečková, Petra Neomillnerová, Karolína Francová, Kristýna Sněgoňová, Jan Kotouč či Jiří Walker Procházka,“ doplnil Václav Pravda, programový ředitel festivalu. Spisovatelky a spisovatelé si pro návštěvníky na pátek a sobotu připravují řadu zajímavých diskusních témat jako Moderní akční fantastika, Česká fantastika v angličtině, Psaní sexuálních scén, Tvorba literárních světů, Fantastické příběhy v českém prostředí, Moderní česká high fantasy nebo Povídky a povídkové sbírky.

Hlavní literární program v neděli bude probíhat na HumbookStage, kterou organizuje nakladatelství Albatros ve spolupráci s Euromedia Group a Argo. Návštěvníci se mohou těšit na pestrý program se zahraničními spisovateli, komiksovými tvůrci, domácími literárními hvězdami i redaktory.

„Jsme rádi, že kromě zavedených spisovatelů můžeme na naší akci přivítat i mladé talenty domácí literatury, třeba Katku Šardickou, která v loňské anketě Kniha roku zvítězila v kategoriích Young Adult a Objev roku nebo talentované spisovatele Pavla Bareše či Martina Bečana a další,“ dodal Pavel Renčín.

Na festivalu popkultury samozřejmě nesmí chybět ani tvorba komiksových malířů a ilustrátorů. Mezi umělce, kteří navštíví Comic-Con Prague, patří Brian Azzarello, John McCrea, Rafa Garres, Alvaro Martínez, Marco Turini, Vlastislav Toman, Petr Kopl, Jonáš Ledecký a mnoho dalších. Zatímco komiksový program v pátek bude převážně se zahraničními hosty, sobotní a nedělní program se rozšiřuje i o domácí hosty.

Přítomnost hostů na akci je možné zjistit na těchto stránkách: https://www.comiccon.cz/guests-presence.

Na Comic-Con Prague si stánky a doprovodné programy připravují nakladatelství a vydavatelství: Albatros, Argo, Comics Centrum, Crew, Epocha, Euromedia, Fantom Print, Knihy Dobrovský a Pevnost.

Festival Comic-Con Prague organizují poprvé v ČR společnosti Active Radio a.s. a Comic-Con Prague s.r.o. (založená pořadateli Festivalu fantazie) ve spolupráci s rádiem Evropa 2.  

Novinky a aktuality o akci můžete sledovat na webu a sociálních sítích, kam budou postupně přidávány nové podrobnější informace. 

Web: https://www.comiccon.cz/

Facebook: https://www.facebook.com/comicconprague/

Instagram: https://www.instagram.com/comiccon_prague/

S citem je jiskřivě bahnivá posázavská love story na půdorysu románu Jáchyma Topola Citlivý člověk. S citem je oslavná píseň o nefatální fragmentaci myšlení a lidech s jakýmsi citem.

... dneska to bude vo svatbě ... vo velkolepý zářící svatbě ve vymydleným, navoněným posázavským borďásku ... vo svatbě, při který vobsluhujou piercingovejma peckama rozfragmentovaný holky z toho borďásku ... jsou to andělové, andělkyně, andělky ... a vdává se Světlana, a žení se Kája ... Světlana je hodná, krásná holka ... Kája je hodnej, silnej kluk ... voba jsou fragmentovaný i za ušima ...

námět: Jáchym Topol: Citlivý člověk
struktura a scénář: Petr Odo Macháček
hrají a jednají: Lucie Zachovalová, Lenka Chadimová, Olga Ježková, Světlana, Vladimir Benderski, Martin Poláček, Vít Macháček
čte: Jáchym Topol

více: www.divadlokamen.cz

Výstava Motýli v ghettu nežijí uměleckou formou představuje konkrétní oběti prostřednictvím původních uměleckých děl, které do svých fotografií zakomponovali studenti bakalářského a magisterského ateliéru Užitá fotografie na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara.

Výstava má být místem setkání pro pokojnou připomínku památky všech obětí druhé světové války a vyzývá k toleranci, míru a bratrství v dnešním politicky napjatém světě.

V pondělí 27. ledna 2020 uplyne přesně 75 let od osvobození nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora Osvětim-Březinka. Na základě dokumentů a rešerší bylo vybráno 27 českých Židů, kteří zemřeli v Osvětimi. Do tábora smrti byli v průběhu druhé světové války transportováni převážně z terezínského ghetta. Právě v den 75. výročí osvobození tábora v Osvětimi-Březince tedy 27. ledna se od 19 hodin uskuteční ve Staré synagoze mimořádná akce, na které vystoupí houslista Marek Pavelec a básně Pavla Friedmanna přednese Achab Haidler. Na akci je nutná rezervace předem na mailu  jwoensel@fdu.zcu.cz

Výstava připomíná tyto osobnosti: Hanička Bradyová, Jakob Edelstein, Pavel Friedmann, Bedřich Fritta, Petr Ginz, Pavel Haas, Karel Hartmann, Oskar Hekš, Camill Hoffmann, Ottla Kafka, Franz Peter Kien, Gideon Klein, Margita Koretzová, Hans Krása, Egon Ledeč, Fritz Löhner-Beda, František Mořic Nágl, Ludwig Pollak, Grete Reiner, Rafael Schächter, Malva Schalek, Adolf Strauss, Robert Stricker, Viktor Ullmann, Ilse Weber, Fritz Weiss, Rudolf Wels.

Krátký dokumentární film k výstavě najdete zde. 

Jde o pět protagonistů:
Robert Schalek (1877–1963): spisovatel, předsedající soudce v procesu s jasnovidcem Hanussenem, který měl později úspěšnou kariéru za nacistů v Berlíně.
Alice Schaleková (1874–1956): jediná válečná zpravodajka v celé c. a. k. monarchii a světoběžnice
Malva Schaleková (1882–1945): malířka, mimo jiné obrazů z terezínského ghetta 
Lisa Fittko (1909–2005): pomáhala uprchlíkům před nacistickým režimem, např. literárnímu kritiku a filosofu W. Benjaminu
Fritz Schalek (1913–2006): odbojář, emigrant a aktivista německé menšiny v Československu

Výstava kromě těchto pěti životopisů představuje i jejich historické pozadí, a ukazuje tak různorodé zpřetrhané vazby v srdci Evropy, které byly znovu navázány po pádu železné opony.

Kontextuální tabule tématizují mimo jiné židovský život v Praze a Vídní na přelomu století, první světovou válku a roli žen v ní nebo postavení Němců v Československu před a po odsunu.

Výstava si klade za cíl přiblížit široké veřejnosti německo-rakousko-českou historii prostřednictvím jednotlivých lidských osudů, které oslovují v osobní rovině, a to ve všech třech zemích. Film a výstava jsou příležitostí k zamyšlení nad propojením vlastních rodin se středoevropskou historií. Tím pádem jsou vhodné jako výchozí bod pro workshopy se školami a jinými vzdělávacími institucemi, a to i přeshraničně.

Autorem výstavy a filmu je publicista Ralf Pasch ve spolupráci s Německým kulturním fórem střední a východní Evropy, které má také na starosti grafickou stránku. Film vytvořila berlínská produkční firma „Die Kulturingenieure“ pomocí 2-D animací z fotografií a dokumentů.