TEREZÍN: Putovní výstava Schalekovi – středoevropská rodina vypráví dějiny střední Evropy an základě pěti biografií pražské německo-česko-židovské rodiny Schaleků. Výstava skláda se z 10 oboustranných (česká a německá strana) roll up bannerů.
Krátký dokumentární film k výstavě najdete zde.
Jde o pět protagonistů:
Robert Schalek (1877–1963): spisovatel, předsedající soudce v procesu s jasnovidcem Hanussenem, který měl později úspěšnou kariéru za nacistů v Berlíně.
Alice Schaleková (1874–1956): jediná válečná zpravodajka v celé c. a. k. monarchii a světoběžnice
Malva Schaleková (1882–1945): malířka, mimo jiné obrazů z terezínského ghetta
Lisa Fittko (1909–2005): pomáhala uprchlíkům před nacistickým režimem, např. literárnímu kritiku a filosofu W. Benjaminu
Fritz Schalek (1913–2006): odbojář, emigrant a aktivista německé menšiny v Československu
Výstava kromě těchto pěti životopisů představuje i jejich historické pozadí, a ukazuje tak různorodé zpřetrhané vazby v srdci Evropy, které byly znovu navázány po pádu železné opony.
Kontextuální tabule tématizují mimo jiné židovský život v Praze a Vídní na přelomu století, první světovou válku a roli žen v ní nebo postavení Němců v Československu před a po odsunu.
Výstava si klade za cíl přiblížit široké veřejnosti německo-rakousko-českou historii prostřednictvím jednotlivých lidských osudů, které oslovují v osobní rovině, a to ve všech třech zemích. Film a výstava jsou příležitostí k zamyšlení nad propojením vlastních rodin se středoevropskou historií. Tím pádem jsou vhodné jako výchozí bod pro workshopy se školami a jinými vzdělávacími institucemi, a to i přeshraničně.
Autorem výstavy a filmu je publicista Ralf Pasch ve spolupráci s Německým kulturním fórem střední a východní Evropy, které má také na starosti grafickou stránku. Film vytvořila berlínská produkční firma „Die Kulturingenieure“ pomocí 2-D animací z fotografií a dokumentů.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz