Instituce a kulturní zařízení

Od ledna má kraj Vysočina své krajské pracoviště, které sídlí v Telči, jejíž památkové rezervace je zapsána na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Do roku 2010 sídlí v provizorních podmínkách, poté se přestěhuje do tzv. Lammerova domu, jehož rekonstrukce přijde na cca 95 milionů Kč,. Ve své přímé správě má 5 objektů – 3 zámky, 1 hrad a kostel na Zelené hoře, který je také zapsaný na seznamu památek UNESCO. Na území kraje je 3 045 nemovitých památek, 3 323 movitých památek, 8 nemovitých a 2 movité národní kulturní památky. Kraj Vysočina vlastní kolem třicítky objektů prohlášených kulturní památkou – v nich najdeme sociální ústavy, dětské domovy, sídla muzeí atd.

Také Královéhradecký kraj má od počátku letošního roku územní odborné pracoviště NPÚ. Sídlí v Josefově-Jaroměři. Ve své přímé správě má 5 hradů a zámků a 1 zříceninu. Na území kraje se nachází 11 národních kulturních památek, 3 470 nemovitých a 3 100 movitých kulturních památek, 4 městské a 2 vesnické památkové rezervace atd.

[ev]

PÍSEK: Ve městě  se už několik let opravuje židovská synagoga, ve které se počítá se zřízením Muzea holocaustu. Stavba, postavená v pseudomaurském stylu, je majetkem pražské židovské obce.

Momentálně probíhající rekonstrukce nástěnných maleb a interiérů, dle odborníků, potrvá ještě tři až čtyři roky. Opravy si vyžádají celkem asi devět milionů korun, z toho část zaplatí židovská obec a město Písek na ně průběžně čerpá dotaci z programu regenerace městských památkových zón. Federace židovských obcí spolu s píseckými památkáři a radními hledají co nejdůstojnější využití prostoru odsvěcené modlitebny a shodli se na tom, že by zde po ukončení restaurátorských prací mohlo být Muzeum holocaustu. Součástí jeho expozice by byla i část věnovaná utrpení Romů za druhé světové války. Mnozí z nich zahynuli právě v nedalekých Letech, kdese nacházel  romský koncentrační tábor.

[uma]

OLOMOUC: Jak uvedla tisková zpráva olomouckého magistrátu, statutární město Olomouc se pokouší vytvořit pro svou prezentaci jednotný vizuální styl. Vyhlásil proto veřejnou soutěž, které se mohou účastnit právnické i fyzické osoby, návrhy je nutné odevzdat nejpozději do 31. ledna 2008.

Záměrem vyhlašovatele je získat pro město Olomouc, případně pro jím založené a řízené organizace, jednotnou vizualizaci, jejímž základem bude značka a logotyp. Tento má posloužit ke kvalitnější a jasně čitelné prezentaci města na propagačních materiálech, v turistickém informačním systému, na webových stránkách i na oficiálních dokumentech apod. Soutěž byla připravená v odborné spolupráci s (dnes již neexistujícím) Design Centrem ČR, je veřejná, neanonymní a koná se ve dvou kolech. Došlé návrhy bude hodnotit komise složená z odborníků a ze zástupců města.

Vybraných pět návrhů postoupí do druhého kola. Vítěz bude slavnostně vyhlášen na jaře roku 2008. Vybraní účastníci soutěže obdrží finanční ocenění. Podrobné podmínky veřejné soutěže spolu s požadavky na formu soutěžních návrhů naleznete v propozicích soutěže nebo na adrese www.olomouc.eu/design.

[uma]

Provolání k nadcházejícímu 50. jubileu:

PRAHA: V roce 2008 uplyne padesát let od chvíle, kdy vznikla Konzervatoř a VOŠ Jaroslava Ježka. Byl to akt zralé úvahy. V tu dobu už byly v plném proudu vývojové tendence hudby, jež můžeme sledovat od doby zrození jazzu, které je od samého počátku provázeno vznikem médií spjatých se záznamem zvuku a obrazu.

Ta proměnila v historicky mimořádně krátké době stav planetární civilizace, hudbu nevyjímaje. Navíc - opravdových uměleckých impulsů pramenících z nitra jazzu se od samého počátku začala zmocňovat populární hudba, která jeho vklad trvale rozmělňuje v nenáročnou zábavu, jež má nicméně ambici stát se univerzálním a uniformním hudebním jazykem. Bylo nutno začít systematicky prosazovat hodnotová kritéria, zvláště v zemi, která byla svou hudbou proslulá už v dobách, kdy se o jiných projevech její národní existence nevědělo téměř nic. To bylo motivem vzniku umělecké školy nového typu. Při prosazování kritérií kvality musela najít nové metody práce a pedagogické komunikace, často s dospělými studenty. Nebylo jednoduché pracovat v podmínkách hostování na různých základních školách v odpoledních hodinách a ne vždy ve vhodných prostorách, ale díky úsilí schopných učitelů se každoročně pravidelně dařilo dosahovat dobrých výsledků a absolventi školy se začali bez potíží uplatňovat v praxi. Po tolika letech jsou jich stovky. Dlouhodobá existence pod tajemnou zkratkou LŠU-KPP-SÚS, jež ve skutečnosti znamenala Lidová škola umění, kurzy pro pracující, specializované účelové studium, však položila základ nové pedagogiky v oboru, kde nebylo zkušeností nazbyt. Od samého počátku zde jako umělecký a lidský vzor figurovala osobnost Jaroslava Ježka. Sám pevně zakotvený v domácí hudební tradici vážné hudby zároveň s obdivem přijímal projevy amerického jazzu a rozpoznal v nich rysy hudebního jazyka dvacátého století. Tyto podněty přetavil ve svůj osobitý hudební jazyk a vstoupil do dějin naší populární hudby jako moderní klasik. Svým přístupem k hudbě nás oslnil. Když se na konci 80. let podařilo dosáhnout statutu konzervatoře a posléze přijmout do svého názvu jméno tohoto klasika, započala nová etapa existence školy. Šlo o to trvale spojit české hudební tradice s tendencemi, jež vznikají v nitru širokého spektra moderní populární hudby. Jde zejména o schopnost kriticky vnímat vše, co v daném oboru vzniká a na základě co největšího rozhledu reagovat osobitou a k sobě samému náročnou tvůrčí odezvou. Z Ježkovy tvorby je patrno, že náročnost nemusí být nuda. V situaci, kdy se v naší zemi stále rodí velký počet hudebně nadaných lidí, kteří mají sklon své sebevědomí vyvažovat citlivostí a svou tvořivost zodpovědností, zůstává Ježkův vzor stále aktuální. Dnes, kdy škola sídlí ve vlastní budově, hledíme s nadějí i s novými pedagogickými a uměleckými ambicemi do budoucnosti a věříme, že dosažené hodnoty naší práce budou stále více zajímat komunitu škol podobného zaměření i na mezinárodní úrovni. Cíle formulované v okamžiku vzniku školy před padesáti lety však nemusíme měnit. Chceme prosazovat umělecké a lidské hodnoty nejen sami u sebe, ale i v rámci bohatého spektra českých uměleckých škol, jež si kladou podobně náročné cíle. Jsme přesvědčeni, že doba, ve které žijeme, naši práci potřebuje. I ve sféře populární hudby stojíme na straně vzdělanosti a podle starořeckého Démokrita je vzdělanost šťastným lidem ozdobou a nešťastným útočištěm.

Za Konzervatoř a VOŠ Jaroslava Ježka

 Mgr. Zdeněk BEDNÁŘ člen Umělecké rady Konzervatoře a VOŠ Jaroslava Ježka

PhDr. Karel VRANÝ ředitel Konzervatoře a VOŠ Jaroslava Ježka

Kontakt: e-mail: sekretariat@kjj.cz

 http://www.kjj.cz

BOHUMÍN - Minimálně dalších pět tisíc knih nabízí svým čtenářům od listopadu knihovna K3 Bohumín. Nová výpůjční místnost s 3000 knihami vyrostla v dospělém oddělení knihovny. Výraznou reorganizací prošlo také dětské oddělení.

Na výpůjční ploše přibyly regály, které umožnily rozšířit stávající nabídku dětských knih o dalších přibližně 2000 kusů. Knihy, které v obou odděleních přibyly na výpůjční ploše, byly dosud jen v zázemí knihovny a čtenáři si je mohli vyžádat pouze podle katalogu. Knihovnice jim pak šly konkrétní titul vyhledat do skladů knihovny.

 Čtenáři museli čekat a navíc si nemohli předem knihy prohlédnout a přečíst jejich anotace. „V dospělém oddělení jsme zrušili prostornou kancelář. Postavili jsme do ní nové regály a vznikla tak nová, čtvrtá výpůjční místnost v tomto oddělení. Její kapacita je tři tisíce knih. Čtenáři v ní najdou naučnou literaturu. Orientaci v ní zlepší také nové rozřaďovače, tedy cedulky, které naučné knihy dělí do pěti desítek kategorií, podle jejich zaměření,“ řekl ředitel K3 Bohumín Karel Balcar. V dětském oddělení přibylo místo pro knihy logičtějším uspořádáním regálů a jejich vytažením ze zázemí knihovny do prostor pro dětské čtenáře. Na ploše tak přibyly knihy naučné, ale také beletrie pro všechny tři dětské věkové kategorie. I v dětském oddělení se mohou čtenáři lépe orientovat díky novým rozřďovačům.

Lucie Balcarová

tisková mluvčí

PRAHA: Dne 16. ledna se na Filozofické fakultě Karlovy univerzity sešli představitelé mezinárodního PEN klubu, Obce spisovatelů, literárněvědných pracovišť vysokých škol, Ústavu pro českou literaturu AV ČR, spisovatelé, básníci, žurnalisté a literární publicisté. Rozhodli se založit Společnost přátel Památníku národního písemnictví a při této příležitosti zvolili přípravný výbor. Předsedkyní přípravného výboru se stala zástupkyně Masarykovy společnosti Jana Seifertová, členy - vedoucí Ústavu české literatury a literární vědy FF UK Petr A. Bílek, básník a redaktor časopisu Tvar Lubor Kasal a literární historik z Ústavu pro českou literaturu AV ČR Aleš Zach. Tento výbor na své příští schůzce připraví stanovy a svolá plenární ustavující schůzi Společnosti přátel PNP. Z diskuze zástupců široké kulturní i odborné veřejnosti na podporu samostatné další existence PNP vyplynulo, že záměrem zúčastněných je podporovat PNP jako nezpochybnitelnou součást samostatných národních institucí MK ČR. Spisovatel Ludvík Vaculík dále zdůraznil, že literární odborníci, básníci a spisovatelé mají vlastní důvod k zachování PNP jako samostatné nezávislé národní instituce shromažďující odkaz minulých tvůrčích generací. S přihlédnutím k již déle než půl roku trvající práci komise pro transformaci příspěvkových organizací Ministerstva kultury České republiky se obracíme na ministra kultury České republiky Václava Jehličku s výzvou:

1) aby zachoval samostatnost Památníku národního písemnictví,

2) aby podpořil vnitřní transformaci PNP,

3) aby před rozhodnutím o transformaci PNP předložil spisovatelské a odborné veřejnosti k diskuzi odbornou analýzu stávající situace a připravovaných změn,

4) aby přizval k jednání transformační komise představitele Společnosti přátel PNP jako garanta pro obhajobu zájmů badatelské, spisovatelské i laické veřejnosti. V Praze 16. ledna 2008 Za Přípravný výbor Společnosti přátel Památníku národního písemnictví Jana Seifertová, předsedkyně

Zdroj: Institut umění

Kladenské Sládečkovo muzeum zřizované Středočeským krajem, dokončuje v současné době stěhování do nové budovy v Huťské ulici 1375 v Kladně (bývalá ředitelská vila, v níž byly později konstrukční kanceláře Poldi). Rekonstrukce návštěvnických prostor muzea včetně bezbariérového přístupu byla spolufinancována Evropskou unií. Nové muzeum se slavnostně otevře v pátek 28. března 2008.

 Prakticky celé přízemí nové budovy nabídne návštěvníkům muzea stálé expozice a krátkodobé výstavy.

Z kladenského zámku byly přestěhovány a částečně inovovány stálé expozice Pravěk Kladenska a Od tvrzí k baroknímu zámku. Ty postupně nahradí zcela nové expozice Budeč a svatováclavská tradice, Benediktini v Kladně, Život a politika (Kladno a Kladensko v 50. a 60. letech 20. století) a Příroda Kladenska. Pro práci se školami vznikl v patře muzea víceúčelový sál – muzejní herna, ve které budou probíhat vzdělávací projekty pro školy, přednášky, filmová a literární pásma. Zájemci o regionální historii, vývoj přírody i společnosti na Kladensku mohou využít k prezenčnímu studiu muzejní knihovnu se studovnou. Postupně je upravován i park kolem budovy muzea, který poslouží jako arboretum a malá botanická zahrada. I nadále naše muzeum zpřístupňuje v turistické sezóně od konce května do konce září rotundu sv. Petra a Pavla na Budči u Zákolan, která je nejstarší dosud stojící stavbou v ČR. Návštěvníkům nabízí jedinečnou možnost stanout v autentickém prostoru, v němž získával vzdělání budoucí světec a národní patron Václav. Jeho osobnost připomínají Svatováclavské slavnosti, konané každoročně o státním svátku 28. září, a Národní svatováclavská pouť na Budeč v sobotu nejbližší světcovu svátku, letos 27. září. Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně Huťská 1375 272 01 Kladno tel.: 312248045; 312256160 e-mail: muzeum@omk.cz www.omk.cz

Program otevření:

28. března 2008 - pátek

15 h – slavnostní otevření doprovázené hudební skupinou Knezaplacení

17 h – vyhlášení výsledků Fotografické soutěže 2007 – téma Lidé a události v našem regionu vstup zdarma návštěvníci bodou mít možnost nahlédnout do všech nových výstavních sálů, multifunkčního sálu, knihovny a badatelny.

29. března 2008 – sobota 10 h – 15 hprogram „Vítání jara“ – u příležitosti otevření nové muzejní budoby pořádáme zábavnou akci pro rodiny vstup na program zdarma. Vstup do expozic dle běžného muzejního ceníku.

SKUTEČ: Třetí největší město chrudimského okresu, pětitisícová Skuteč, ve svém rozvoji v žádném případě neopomíjí kulturu. V listopadu loňského roku ukončilo město generální rekonstrukci svého kulturního domu za více než třicet milionů korun. Víceúčelové zařízení se dvěma sály a unikátní zvedací podlahou radnice odkoupila v polovině devadesátých let od odborové organizace obuvnického podniku Botana. Ačkoliv zde byly i názory typu prodat objekt soukromníkovi, rozhodlo se město, poté co neúspěšně vyzkoušelo několik nájemců, provozovat kulturní dům samo.

Uvedená generální rekonstrukce byla rozdělena do dvou etap. První v roce 2006 se zaměřila na zázemí KD – v objektu vznikly nové občerstvovací prostory a sociální zařízení, šatna i pokladna. Modernizace se dočkal jak vestibul, tak i malý sál. V druhé etapě, která probíhala od května do listopadu roku 2007, se absolutní proměny dočkal také velký sál se 324 místy a balkon. Podstatnou změnou byla modernizace kina, které přešlo z klasického promítání k digitální technologii. Skutečské kino se tak stalo prvním digitálním kinem v Pardubickém kraji. Ihned po ukončení rekonstrukce se objekt otevřel veřejnosti, a to nejen laické, ale i odborné. Probíhají zde dny otevřených dveří pro zástupce podnikatelských subjektů, vedení škol nebo zájmových a vzdělávacích organizací.

Nové podmínky totiž umožňují podstatně širší využití prostor kulturního domu. Skutečští by rádi do města přilákali také tzv. kongresovou turistiku. Tomu nahrává i komfort v podobě stálého a kvalitního provozovatele občerstvení a rovněž program kulturního domu, který se markantně rozšířil. V únoru t.r. zde zahajují historicky první abonentní cyklus pěti divadelních představení, který je už od prosince vyprodán. K dostání je další, skromnější abonomá se třemi komediemi. Digitální kino láká kvalitou obrazu a ozvučení, probíhají tu dva kurzy tanečních, výstavy i další programy pro veřejnost i pro místní školy. Ve slavnostním prostředí proběhne se od 18. května do 1. června uskuteční také V. ročník festivalu vážné hudby a sborového zpěvu Tomáškova a Novákova hudební Skuteč.

Vedoucí odboru kultury a školství Lenky Balounové, která nám informaci o KD zaslala jsem položila ještě doplňující otázky:

Jaký právní statut má KD a jak je financován?

Správa kulturního domu je v kompetenci odboru kultury a školství. Financování jeho provozu je tedy zahrnuto přímo v rozpočtu města, kapitole našeho odboru. Od nás je také KD řízen. Na jmenovaném odboru pracujeme dva – já a můj kolega Mgr. Petr Sedlák. Přímo V KD je zaměstnán správce p. Stolařík (provozní záležitosti + promítání kina) s manželkou, která zajišťuje úklid objektu (současně zde bydlí). Na dohody zaměstnáváme ještě paní pokladní, šatnářku a uvaděčky. Náklady na kulturní činnost se dosud ročně pohybovaly kolem 800 tisíc, do budoucna předpokládáme navýšení až do milionu korun. V této částce nejsou však započítány režijní náklady (energie, voda, úklid, opravy, platy zaměstnanců atd.). Tyto jdou na vrub města. Příjmy z kulturní činnosti dosahují obvykle částky kolem 400 tisíc korun (včetně příjmů z pronáj1mu prostor). I pokud jde o příjmy, předpokládáme že v příštích letech – díky vylepšenému prostředí – dojde ke zvýšení příjmů. Za nákup budovy město zaplatilo 3,2 mil. Kč + dalších 700 tisíc korun za vykoupení inventáře.

Zajímalo by mě také, jak stanovujete cenu vstupenky na jednotlivá představení?

Ceny na jednotlivá představení stanovujeme pochopitelně s ohledem na cenu pořadu, ale také s přihlédnutím k cenám vstupného, které jsou zde obvyklé, a kupní síle obyvatelstva. Většinou počítáme se ztrátou ve výši kolem 10 – 15 %. Chceme především nabízet kvalitu za přijatelnou cenu.

 Ludmila Kučerová

V zimní zahradě sokolovského zámku (objekt Krajského musea) proběhl 31. 10. 2007 již 4. krajský seminář kronikářů obcí Karlovarského kraje. Program sledovalo na padesát kronikářů. Hlavním tématem letošního semináře bylo ocenění třech nejúspěšnějších kronik v soutěži „Kronika roku“ .

Seminář zahájil historik PhDr. Stanislav Burachovič, který zavzpomínal na nedávno tragicky zesnulého patriota a dlouholetého kronikáře Karlových Varů Vladislava Jáchymovského. Poté následovalo slavnostní vyhlášení nejúspěšnějších kronikářů v soutěži „Kronika roku“, kterou letos poprvé vyhlásil Karlovarský kraj.

Úroveň vedení kronik za loňský rok posuzovala pětičlenná komise ve složení: PhDr. Eva Žáková – ředitelka Krajské knihovny Karlovy Vary, PhDr. Eva Dittertová – ředitelka Krajského muzea Karlovarského kraje, Ing. Jiří Behenský – náměstek hejtmana Karlovarského kraje, PhDr. Jiří Bartoň – publicista a kronikář Městské části Praha 11 a Jan Prudík – vedoucí odboru kultury, památkové péče, lázeňství a cestovního ruchu Krajského úřadu Karlovarského kraje. Jako nejúspěšnější byla vyhodnocena kronika města Chebu, kterou vede Jindřich Turek. Na 2. místě se umístila kronika města Ostrov Walburgy Mikešové a třetí místo obsadily shodně kroniky z Kynšperka nad Ohří Věry Medvecké a kronika obce Stříbrné Hany Vojtěchové. Úspěšní kronikáři převzali z rukou náměstka hejtmana Ing. Behenského čestné uznání spolu s finanční odměnou: vítěz obdržel částku 5 000,- Kč, 2. místo bylo spojeno s odměnou 3 000,- Kč a třetí místo oceněno částkou 2 000,- Kč. V programu pokračovala Mgr. Věra Schollarová, pracovnice Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu (útvaru REGIS), která seznámila kronikáře s doporučujícími postupy vedení obecních kronik. Redaktorka časopisu Místní kultury – Mgr. Eva Veselá stručně informovala kronikáře o prezentaci jejich činnosti v médiích. Po přestávce, kdy měli přítomní možnost zhlédnout všech 21 letos soutěžících kronik seminář obohatil svojí přednáškou PhDr. Jiří Bartoň, který hovořil o tradici českého kronikářství a písmáctví. Před závěrečnou diskusí a následnou exkurzí muzejní výstavy Nosticové se o své zkušenosti s přítomnými kolegy podělil letošní vítěz kronikářské soutěže, pan Jindřich Turek z Chebu.

Tisková zpráva KÚ

Náš seriál, který postupně mapuje uvedenou problematiku, postoupil do dalšího kraje – Karlovarského. Zdejší krajský úřad jako jediný v republice pořádá každoročně (od roku 2004) ve spolupráci s muzei a státními okresními archivy sídlícími v Chebu, Karlových Varech a Sokolově, celokrajské semináře a od minulého roku i soutěž Kronika roku. O tom, jaký význam přikládá Karlovarský kraj vedení kronik vypovídají slova Ing. Jiřího Behenského, náměstka hejtmana: „Karlovarský kraj patří mezi pohraniční území, kde po roce 1945 došlo ke skoro úplné obměně obyvatelstva. Noví, národnostně rozmanití, osídlenci, si velice obtížně hledali vztah k novému domovu. Tyto převážně citové vazby se v současné době, kdy je již v kraji druhá a třetí generace původně přistěhovaných obyvatel, úspěšně začínají navazovat. Ke vztahu «k rodnému kraji» zásadní mírou přispívá poznání historie tohoto území. Velice důležitá přitom je nejen historie celku, ale i dílčí historie jednotlivých obcí. A zde je hlavním zdrojem informací právě obecní kronika. Proto přikládám vedení kronik v našem kraji takový význam a snažím se o podporu této činnosti. Jsem přesvědčen o tom, že v Karlovarském kraji má kronikářství nezastupitelnou roli při vytváření vztahu zdejších obyvatel ke kraji (k území), který již z velké části považují dnes za svůj ‘rodný kraj‘.“

Okres Cheb

„Chebské muzeum proplácelo naposledy kronikářské zápisy za rok 1988 a za 4. kolo kronikářské soutěže. V roce 1989 proběhl poslední seminář pro kronikáře okresu. Po roční přestávce jsme se k pořádání seminářů opět vrátili a tato situace trvala do roku 2003. Spolupořadatelem byl vždy Státní okresní archiv v Chebu,“ vysvětluje PhDr. Iva Votroubková a dodává: „dnes spolupracuje Krajské muzeum Karlovarského kraje Muzeum Cheb s kronikáři aktivně v rámci tzv. pamětnické dokumentace. Celokrajské muzeum spolupracuje s pisateli kronikářských zápisů v rámci své funkce pověřeného pracoviště pro péči o tradiční lidovou kulturu. Naopak v případě potřeby využívají kronikáři muzeum pro svoji práci. Pro kronikáře okresu Cheb fungujeme jako konzultační pracoviště.“ Státní okresní archiv v Chebu se pravidelně podílí na programu seminářů pro kronikáře, při nichž se řeší zejména obecné problémy spojené s vedením kroniky a metodikou zápisu. Kronikáři měli a mají možnost seznámit se s větším množstvím starých kronik, byli seznámeni s chodem archivu i průběhem skartačního řízení. Nabízí kronikářům pomoc při rešerších archivního materiálu a pokud jsou požádáni, pomohou i metodicky. V rámci skartačních dohlídek či státních kontrol na úseku archivnictví a spisové služby pracovníci SOkA nezjistili, že by některá obec či město nevedly kroniku.

Okres Karlovy Vary

„Karlovarské muzeum poskytovalo kronikářům systematickou metodickou pomoc od roku 1976 (1 pracovní pozice byla definována jako metodik kronikářské práce), kontrolovalo jejich aktivity a v součinnosti s Okresním úřadem proplácelo roční kronikářské zápisy. Každoročně jsme pro kronikáře pořádali odborný seminář a dvou až třídenní poznávací výlet. V letech 1976 – 1988 jsme vydávali metodický a historicko-vlastivědný zpravodaj Kroniky a kronikáři, který během let přinesl velké množství cenných článků o historii a přírodě Karlovarska“, sděluje historik PhDr. Stanislav Burachovič. Karlovarské muzeum přestalo kronikáře proplácet ještě před rokem 1989, poslední seminář ve spolupráci s OkÚ Karlovy Vary byl realizován v roce 1988. V druhé polovině devadesátých let pořádal semináře karlovarský OkÚ. Vystupovali na nich zástupci zdejšího SOkA, tehdejší kronikář Karlových Varů Jaroslav Jáchymovský atd. Dnes je spolupráce muzea s kronikáři pouze dílčí – např.v oblasti poskytování badatelských služeb. SOkA v Karlových Varech přednáší na seminářích pro kronikáře, přibližuje činnost archivu, umožňuje studovat kroniky v badatelně atd.

Okres Sokolov

Sokolovské muzeum proplácelo roční kronikářské zápisy naposledy v roce 1992. Poté převzal tuto činnost OkÚ v Sokolově, který pořádal i semináře pro kronikáře. Nyní mohou pisatelé zápisů přijít do muzea vždy v badatelský den, tedy v pondělí. Od února 2008 bude opět otevřena muzejní knihovna, která získala nové vybavení i knihovnický program LANIUS. SOkA v Sokolově kronikáře „neodhání“, chová se k nim jako k ostatním badatelům. Při běžných kontrolách na obecních nebo městských úřadech se archivář také zajímá o to, zda obec vede kroniku.

Eva Veselá