Instituce a kulturní zařízení

OSTRAVA: Janáčkova filharmonie oslaví v sezóně 2008/2009 úctyhodné 55. výročí založení orchestru. Profesionální Ostravský symfonický orchestr má ve svém rodném listě datum 1. ledna 1954. Zrození této instituce, která Ostravanům, ale i dalším obyvatelům regionu umožňuje pravidelná setkání se symfonickou hudbou ve špičkové interpretaci, předcházely dlouholeté snahy o její početí. Také jubilejní sezóna nabídne posluchačům program, jehož přitažlivost je patrná již při zběžném pohledu na dramaturgii Velkého symfonického cyklu, která je dílem šéfdirigenta JFO Theodore Kuchara.

Janáčkova filharmonie Ostrava uvede řadu kocnertů a cyklů a ve své jubilejní sezóně připravuje i několik zahraničních turné, z nichž nejvýznamnější je jednoznačně do USA,  které čeká filharmoniky na přelomu ledna a února 2009 do USA.

Předplatné je možné objednat na níže uvedené adrese. Objednávky se vyřizují postupně v pořadí, v jakém budou doručeny do JFO. Pro datum zpracování je rozhodující razítko podatelny JFO. Dlouhodobí abonenetimohou počítat s rezervací míst do 21. 8. 2008, po tomto datu budou nabídnuta k dalšímu prodeji.

Oddělení předplatného jek dispozici v následujících termínech:

26. května 2008 - 17. října 2008

Po - Čt : 9.00 - 12.00, 13.00 - 15.30 hodin

10. 7. - 31. 7. 2008 dovolená

 Veškeré další informace o předplatném získáte na oddělení předplatného:

tel.: 597 489 466, fax: 596 619 997, e-mail: abonoma@jfo.cz

Adresa pro korespondenci a objednávky: Janáčkova filharmonie Ostrava 28. října 124 702 00 Ostrava

PRAHA: Ministr kultury Václav Jehlička a generální ředitel Národní knihovny Vlastimil Ježek jednali koncem května o další budoucnosti Národní knihovny. Generální ředitel Ježek na pracovní schůzce předložil návrh na kvalitní uložení i následné využívání novodobých fondů Národní knihovny veřejností. Řešení navržené generálním ředitelem Ježkem vychází z reálné ekonomické situace a finančních prostředků, které má rezort kultury momentálně k dispozici. Odborníci ministerstva a knihovny navržené řešení v řádu dní dopracují a poté jej představí na společné tiskové konferenci. Před touto tiskovou konferencí nebude Národní knihovna ani Ministerstvo kultury navržené řešení prezentovat ani jinak komentovat.

TZ/luk

UHERSKÉ HRADIŠTĚ: Město uděluje každoročně od roku 2005 Cenu Vladimíra Boučka za zachování a rozvoj lidové umělecké výroby jako formu veřejného uznání lidovým mistrům v regionu. Před čtyřmi letyji  po Ing. arch. Vladimíru Boučkovi pojmenovala Rady města na návrh odborné komise. 

Celý život této výrazné osobnosti byl pevně spjat s Uherským Hradištěm. Vladimír Bouček (1901 – 1985) studoval architekturu na Vysokém učení technickém v Brně a po absolutoriu spolupracoval s arch. Bohuslavem Fuchsem. 

Během druhé světové války se stal profesorem Baťovy Školy umění ve Zlíně, kde vznikl projekt pod názvem Ústředí lidové a umělecké výroby, legislativně ukotvený v roce 1945 . Vedoucím jedné z prvních dílen této instituce se stal právě Ing. Bouček. Po rozsáhlém průzkumu stavu lidových řemesel a lidové umělecké výroby v tehdejším Československu formuloval teoretický základ pro praktický program. Je nejenom zakladatelem novodobých forem péče o tradiční lidovou uměleckou výrobu, ale i významnou a důstojnou osobností města Uherské Hradiště.

Cena od odborníků i veřejnosti

O udělení ceny rozhoduje Zastupitelstvo města Uherské Hradiště na základě doporučení poradní komise složené z představitelů města, odborných pracovníků - etnografů, zástupců odboru kultury a cestovního ruchu, zástupců odboru architektury, plánování a rozvoje. Při posuzování návrhů na udělení ceny se členové komise řídí předepsanými kritérii. Podmínky pro ocenění lidových tvůrců Uherskohradišťska  respektují vládní usnesení „Koncepce účinnější péče o tradiční lidovou kulturu v České republice“ i dokument UNESCO „Doporučení k ochraně tradiční a lidové kultury“ o identifikaci a dokumentaci tradiční lidové kultury a její prezentac. Cena upozorňuje na nenápadné a skromné osobnosti  města a okresu, které svou tradiční rukodělnou činnost představují široké veřejnosti. Akt oceňování jednotlivých lidových umělců přesahuje svým významem hranice města. Poučené i laické veřejnosti je dána možnost navrhovat v průběhu roku kandidáty, z nichž komise doporučuje k ocenění jednoho tvůrce. Návrhy všech dalších kandidátů přecházejí do dalšího ročníku.

Tato prestižní cena města může být udělena osobám, které udržují a zachovávají při své činnosti znalosti a dovednosti nutné pro provozování tradičních lidových řemesel, lidem, kteří výsledky své činnosti prezentují na veřejnosti při konání jarmarků lidových uměleckých řemeseli, při akcích pořádaných Slováckým muzeem a při jiných podobně zaměřených akcích na území města Uherské Hradiště. Řemeslné obory jsou pro účely tohoto statutu rozdělené podle základního materiálu, z něhož jsou výrobky vyrobeny – z hlíny (černá hrnčina, glazovaná hrnčina, majolika, kamenina), ze skla (foukané a tvarované sklo, malba na sklo, práce s korálky), kámen (kamenictví, kamenosochařství), z kovu (kovářské práce, kutí, drátování, odlévání, ciselování), z přírodních pletiv (ze slámy, orobince, proutí, loubku), ze dřeva (štípání, dlabání, soustružení dřeva, zdobení kovem, řezbářství), z textilních vláken (vázání na modle, tkaní na destičkách, ruční tkaní v různých vazbách, výšivka, krajkářství, modrotisk, batika), z materiálů živočišného původu (s výjimkou vlny), které nejsou určeny ke konzumaci jako potraviny (ševcovství, brašnářství, řemenářství), výroba kostěných, perleťových a rohovinových knoflíků, spínadel a ozdob, drobné zvykoslovné předměty - zdobení kraslic, pečivo (perníky zdobené, tlačené, vizovické pečivo)

 Laureáti už jsou tři

V roce 2005 byla cena udělena Františku Mikulcovi, uherskohradišťskému krojovému krejčímu, který vytvořil úctyhodné množství krojových součástek a krojových kompletů z různých oblastí Slovácka. Význam jeho práce sahá i mimo region, neboť se během svého zaměstnání v družstvu Slovač spolupodílel na krojovém vybavení souborů celého Československa.

V roce 2006 ocenění získala Františka Snopková, zaškolená v dílnách Ústředí lidové umělecké výroby, která stále přichází s novými kompozicemi drobné figurální tvorby z kukuřičného šustí. Její tvorba je známá nejen v České republice, ale i v zahraničí.

O laureátovi roku 2007, resp. laureátce rozhodlo Zastupitelstvo města Uherské Hradiště v dubnu a ocenění si v oboru uměleckého zpracování přírodních pletiv – košíkářství převzala  v rámci červnového Svatojánského jarmarku v Uherském Hradišti Hana Špalková. Ta pracuje se zeleným vrbovým proutím, jež si sama pěstuje, dalšími přírodními materiály jako jsou pedig, červené proutí nebo šén. Sortiment H. Špalkové vychází z tradiční technologie a její zboží můžeme vidět na většině jarmarků u nás i v zahraničí.

Letos boduje dřevo zdobené kovem

V roce 2008 se sešlo sedm návrh na oceněníi:

Janě Mikulcové, Ostrožská Nová Ves – kraslice,

Antonínu Hájkovi, Uherské Hradiště – soustružené dřevo,

Igoru Chrástkovi, Zlechov – keramika,

Zdeňce Vlachynské, Uherské Hradiště - kroje,

Anně Pohunkové, Uherské Hradiště – kroje,

Marii Vojtěškové, Uherské Hradiště – kroje,

Marii Sobkové, Uherské Hradiště – keramika.

Odborná komise doporučila udělit Cenu Vladimíra Boučka za zachování a rozvoj lidové umělecké výroby v roce 2008 Antonínu Hájkovi, který se zabývá pracemi se dřevem a jeho zdobením - vyléváním kovem. Jeho výrobky dosahují už mnoho let vysoké umělecké úrovně, což už i minulosti potvrdili odborníci Ústředí lidové umělecké výroby. Prostřednictvím uherskohradišťského střediska ÚLUV se především jeho dekorativní a drobné užitkové předměty dostávaly jako sortiment tradiční lidové výroby do prodejen Krásné jizby po celé České republice i do dalekého zahraničí, kde se vždy setkaly s velkým zájmem.

Antonín Hájek je příkladnou osobností dovedného lidového umělce, který je schopen předávat umění svého řemesla příštím generacím a proto mu bude v den narozenin - v pátek 20. června 2008 - za jeho tvorbu a k jeho životnímu jubileu slavnostně předána Cena Vladimíra Boučka.

Celoživotnímu dílu lidového umělce je věnována výstava Antonín Hájek - práce se dřevem, cínem, intarzie. Otevře se 12. června 2008 v malém sále Slováckého muzea v Uherském Hradišti ve Smetanových sadech. při této  příležitosti vyšchází stejnojmenný katalog finančně podpořený městem Uherské Hradiště, Slováckým muzem v UH, Nadací Děti-kultura-sport a dalšími sponzory.

Redakce děkuje za poskytnutý textový materiál PhDr. Romaně Habartové,

kurátorce vzpomínané výstavy A. Hájka.

Mária Uhrinová

SVITAVY: Město má  novou moderní knihovnu, která se stala součástí vzdělávacího a kulturního centra Fabrika Svitavy. Vybudování nové knihovny ve Svitavách navazuje na trend výstavby knihoven v posledních 10 letech, který souvisí s nárůstem významu informačních služeb ve společnosti. Knihovny v současnosti poskytují velký potenciál. Boom výstavby nových knihoven lze ilustrovat na příkladu Prahy, Brna, Liberce, Ostravy či Hradce Králové.

V posledním období je tendence při výstavbě knihoven zachovávat otevřený prostor s minimálním množstvím vnitřních zdí a bariér, snahou je knihovny začlenit do prostoru města a poskytnout uživatelům knihovny atraktivní výhled. Uvedené parametry knihovna ve Fabrice Svitavy naplňuje bezezbytku.

Ve světě se staví knihovny jako otevřená multifunkční centra. Umístění svitavské knihovny do multifunkčního vzdělávacího a kulturního centra Fabrika je z toho hlediska nadčasové a nemá v regionu obdoby. Služby knihovny doplňují ve Fabrice umístěné učebny, přednáškový sál, studovna, restaurace, hala s ochozy, internetová kavárna, univerzita třetího věku, výstavní galerie, antikvariát a další služby. Knihovny současnosti nejsou již založeny výhradně na vlastních knihovních fondech. Svým uživatelům zpřístupňují informace z klasických, ale i elektronických dokumentů celého světa. Jedná se o reakci na rozvoj internetu a vyhledávacích služeb jako je například Google.

 „Po přestěhování do Fabriky budou mít uživatelé k dispozici 21 internetových kiosků. Vznikne samostatná studovna, kde budou k dispozici kromě internetu také databáze – právní ASPI a CODEXIS včetně legislativy Evropské unie, infobanka České tiskové kanceláře a monitoring článků novin a časopisů Anopress. Studenti, kteří nemají doma PC, si zde mohou zpracovávat a tisknout své seminární práce,“ uvedla ředitelka knihovny Milada Vacková.

V nové svitavské knihovně je většina knih umístěna do volného výběru, jsou proto čtenářům dostupné okamžitě a v budoucnu již nemusí  čekat na jejich vyhledání ve skladech. Knihovna ve Fabrice podstatně rozšíří své služby: „Nabídneme více knih ve volném výběru, rozšíříme odběr periodik. V novém hudebním oddělení bude možné půjčit kromě hudebních nosičů a AV médií pro slabozraké a nevidomé i mluvené slovo. Je nakoupeno přes 800 hudebních CD. Děti budou moci využívat multimediální vzdělávací programy a formou hry si rozšiřovat své znalosti,“ vyjmenovává novinky knihovny ve Fabrice ředitelka a dodává: „Chceme pořádat besedy se spisovateli, přednášky pro všechny věkové kategorie, cestovatelské večery. Plánujeme více se věnovat seniorům zejména v oblasti dalšího vzdělávání a využití volného času. Nabídneme vzdělávací akce pro nezaměstnané a matky na mateřské dovolené, a handicapovaným možnost setkávání. Rádi bychom spolupracovali s pobočkou SONS – slabozrakými a nevidomými, pro které máme zvukovou knihovnu a připojení k internetu se speciálními programy, které převádí písmo do zvukové podoby.“ 

Samozřejmostí knihovny je její bezbariérovost. Hlavním cílem projektu nové knihovny a celé Fabriky bylo vytvořit prostor k vzájemnému setkávání různých generací lidí, společenských skupin a kultur. „Jde o to, aby nová knihovna byla oblíbeným místem setkávání všech, kteří potřebují informace, přečíst si denní tisk nebo jen příjemně strávit svůj volný čas,“ poznamenává M. Vacková.

Kamil Vařeka,

úředník odpovědný za vnější vztahy

Město Veselí nad Moravou (12,6 tis. obyv., Jihomoravský kraj) žije bohatým kulturním životem. Převážná část dění se soustřeďuje kolem Městského kulturního střediska, příspěvkové organizace zřizované městem. K nabídce přispívají i další kulturní zařízení, ale i řada subjektů v oblasti zájmové umělecké činnosti.

Střípky z historie

Příhodně položená oblast při řece Moravě byla osídlena již v mladší době kamenné, tedy až 5 tisíc let před naším letopočtem.

Původní veselský hrad byl v 11. století jednou z uherských pohraničních pevností a po ovládnutí kraje českými panovníky plnil již jako nově upravený i nadále svou obrannou funkci. Veselí nepochybně vzniklo v první čtvrtině 13. století s rozšířením obchodní cesty do Uher a první zmínka o něm pochází z r. 1261. Název město (civitas) je pro Veselí doložen v roce 1396. Jeho jádrem bylo dnešní Bartolomějské náměstí a vedle významu vojenského mělo i význam obchodní, tj. oživení ruchu na uherské cestě. Od této doby existovaly samotné město Veselí i starší Předměstí Veselí vedle sebe jako dva samostatné a samosprávné celky. Doba pobělohorská přinesla rozkvět rozličných řemesel a ustavení cechů. Od roku 1871 až do roku 1945 vlastnili veselské panství Chorinští. Poslední čtvrtina 19. století proběhla ve znamení rozvoje železniční dopravy, která sebou přinesla i vznik nových pracovních příležitostí. Název Veselí nad Moravou byl poprvé použit jako pojmenování železniční zastávky v roce 1883. Ke spojení Veselí, Předměstí Veselí a Židovské obce došlo však až v červnu roku 1919. Období 1. republiky znamenalo rozvoj průmyslu, byl vybudován závlahový systém luk a zprovozněn tzv. Baťův plavební kanál. Zámek, který prošel posledními stavebními úpravami v polovině 19. století, byl na konci 2. světové války značně poškozen. Kromě zámku však zdejší bohatou historii připomínají i tři kostely, barokní panský dvůr a množství soch.

Město Veselí dnes aneb O financích a kultuře

Letošní rozpočet hospodaří na straně výdajů s částkou 250 204 200 Kč, z toho je pro oblast kultury vyčleněno 12 588 000 Kč. Z této sumy jde 800 tisíc Kč na dotace, o které se ucházelo 13 projektů a 11 z nich uspělo. Oblast kultury spadá na MěÚ pod odbor rozvoje a správy města. Komise pro školství, kulturu a tělovýchovu má 11 členů a je poradním orgánem městské rady. Podává podněty na zlepšení činnosti institucí zřizovaných městem, posuzuje návrhy na dotace, které jim předkládá příslušný odbor. Město podalo v březnu 2008 v rámci 1. kola žádostí o finanční podporu z prostředků EU – Regionální operační program, celkem 4 projekty. Jedním z nich je i revitalizace kulturního domu. Předpokládané náklady činí 110,1 milionu Kč, dotace by měla dosáhnout 63,1 milionu Kč. KD by pak mohl nabídnout programy a akce v moderním a příjemnějším prostředí.

Prostředky se daří získávat i z jiných zdrojů

Další finanční prostředky v podobě grantů poskytuje Jihomoravský kraj. Například na Seminář indonéských a japonských filmů vyčlenil 100 tisíc Kč, na přehlídku dechových hudeb „Na veselském rynečku“ 40 tisíc Kč, 100 tisíc získal Mezinárodní dětský folklorní festival „Štěpy“, XV. ročník Semináře ruských filmů 60 tisíc Kč, na koncerty vážné hudby šlo 40 tisíc Kč, přehlídka dětských zpěváčků „Stuha“ byla podpořena 20 tisíci Kč, oprava pískovcového kříže 50 tisíci Kč. Nadace Českého hudebního fondu přispěla 6 tisíc Kč na cyklus koncertů Kruhu přátel hudby. Z Ministerstva kultury, ze Státního fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie, se díky 182 tisícům Kč podařilo pořídit datový projektor Panasonic pro kino Morava. Ministerstvo kultury v rámci Programu regenerace památek poskytlo 400 tisíc Kč, město „přidalo“ ze svého rozpočtu cca 3 miliony Kč.

Městské kulturní středisko (MěKS)

Značná část kulturních aktivit probíhá v objektu kulturního domu, stavby vzniklé v roce 1959. Od původního majitele – Železáren Veselí n. M – ho město koupilo v roce 1991. Kapacita jeho sálu je 500 míst, z toho 100 na balkoně, objekt má navíc bezbariérový přístup. Pod MěKS spadá kino Morava, Galerie Ve dvoře, kde se ročně pořádá 8 – 9 výstav, Městská galerie v Zámeckém parku (ročně 4 – 5 výstav) a Městská knihovna. MěKS rovněž pro informační měsíčník města Veselské listy připravuje stránky zabývající se kulturou.

Pod kulturním střediskem v současné době nepůsobí žádné soubory zájmové umělecké činnosti, nyní má většina z nich podobu občanského sdružení. Jde např. o Dechovou hudbu Šohajé, Soubor lidových písní a tanců Radošov, Dětský folklorní soubor Štěpnička, Ženský pěvecký sbor Libuše, Horňáckou cimbálovou muziku Martina hrbáče, Žesťové kvinteto. Tyto soubory pak pravidelně vystupují na akcích, které MěKS pořádá. Jsou to např. Ekojarmark, Bartolomějský jarmark či Svátek hudby. Příznivci vážné hudby se sdružují v Kruhu přátel hudby, který působí pod MěKS od roku 1986.

Letní kino, které dříve působilo v areálu zvaném Komár, bohužel kvůli malému diváckému zájmu muselo svou činnost ukončit. Milovníci netradičních filmových představení si však nemusí zoufat, protože již pět let pro ně MěKS zajišťuje promítání mezi objekty KD a kinem Morava v centru města. Na týden sem totiž přijíždí maringotka a Veselští si tak mohou vychutnat kouzlo promítání mimo kamenný kinosál. Do improvizovaného hlediště se jich vejde kolem tří stovek.

Klasické kino – Morava, s hledištěm o kapacitě 471 sedadel, bylo postaveno v rámci akce Z v sedmdesátých letech minulého století. Umožňuje konání celé řady akcí, které navštěvuje doslova mezinárodní publikum. (Jde například o semináře věnované asijskému či ruskému filmu.) Promítání vždy doprovází řada dalších akcí – koncerty, divadelní představení, výstavy vážící se k danému tématu. Filmový klub zde vznikl v roce 1980 a jeho činnost jako jediného na okrese přetrvala bez přerušení až dodnes. Již 15 let zde funguje dětský filmový klub Bijásek – jeho základnu tvoří 60 dětí.

Eva Veselá