Veselí nad Moravou není jen Mekkou filmových fanoušků

Město Veselí nad Moravou (12,6 tis. obyv., Jihomoravský kraj) žije bohatým kulturním životem. Převážná část dění se soustřeďuje kolem Městského kulturního střediska, příspěvkové organizace zřizované městem. K nabídce přispívají i další kulturní zařízení, ale i řada subjektů v oblasti zájmové umělecké činnosti.

Střípky z historie

Příhodně položená oblast při řece Moravě byla osídlena již v mladší době kamenné, tedy až 5 tisíc let před naším letopočtem.

Původní veselský hrad byl v 11. století jednou z uherských pohraničních pevností a po ovládnutí kraje českými panovníky plnil již jako nově upravený i nadále svou obrannou funkci. Veselí nepochybně vzniklo v první čtvrtině 13. století s rozšířením obchodní cesty do Uher a první zmínka o něm pochází z r. 1261. Název město (civitas) je pro Veselí doložen v roce 1396. Jeho jádrem bylo dnešní Bartolomějské náměstí a vedle významu vojenského mělo i význam obchodní, tj. oživení ruchu na uherské cestě. Od této doby existovaly samotné město Veselí i starší Předměstí Veselí vedle sebe jako dva samostatné a samosprávné celky. Doba pobělohorská přinesla rozkvět rozličných řemesel a ustavení cechů. Od roku 1871 až do roku 1945 vlastnili veselské panství Chorinští. Poslední čtvrtina 19. století proběhla ve znamení rozvoje železniční dopravy, která sebou přinesla i vznik nových pracovních příležitostí. Název Veselí nad Moravou byl poprvé použit jako pojmenování železniční zastávky v roce 1883. Ke spojení Veselí, Předměstí Veselí a Židovské obce došlo však až v červnu roku 1919. Období 1. republiky znamenalo rozvoj průmyslu, byl vybudován závlahový systém luk a zprovozněn tzv. Baťův plavební kanál. Zámek, který prošel posledními stavebními úpravami v polovině 19. století, byl na konci 2. světové války značně poškozen. Kromě zámku však zdejší bohatou historii připomínají i tři kostely, barokní panský dvůr a množství soch.

Město Veselí dnes aneb O financích a kultuře

Letošní rozpočet hospodaří na straně výdajů s částkou 250 204 200 Kč, z toho je pro oblast kultury vyčleněno 12 588 000 Kč. Z této sumy jde 800 tisíc Kč na dotace, o které se ucházelo 13 projektů a 11 z nich uspělo. Oblast kultury spadá na MěÚ pod odbor rozvoje a správy města. Komise pro školství, kulturu a tělovýchovu má 11 členů a je poradním orgánem městské rady. Podává podněty na zlepšení činnosti institucí zřizovaných městem, posuzuje návrhy na dotace, které jim předkládá příslušný odbor. Město podalo v březnu 2008 v rámci 1. kola žádostí o finanční podporu z prostředků EU – Regionální operační program, celkem 4 projekty. Jedním z nich je i revitalizace kulturního domu. Předpokládané náklady činí 110,1 milionu Kč, dotace by měla dosáhnout 63,1 milionu Kč. KD by pak mohl nabídnout programy a akce v moderním a příjemnějším prostředí.

Prostředky se daří získávat i z jiných zdrojů

Další finanční prostředky v podobě grantů poskytuje Jihomoravský kraj. Například na Seminář indonéských a japonských filmů vyčlenil 100 tisíc Kč, na přehlídku dechových hudeb „Na veselském rynečku“ 40 tisíc Kč, 100 tisíc získal Mezinárodní dětský folklorní festival „Štěpy“, XV. ročník Semináře ruských filmů 60 tisíc Kč, na koncerty vážné hudby šlo 40 tisíc Kč, přehlídka dětských zpěváčků „Stuha“ byla podpořena 20 tisíci Kč, oprava pískovcového kříže 50 tisíci Kč. Nadace Českého hudebního fondu přispěla 6 tisíc Kč na cyklus koncertů Kruhu přátel hudby. Z Ministerstva kultury, ze Státního fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie, se díky 182 tisícům Kč podařilo pořídit datový projektor Panasonic pro kino Morava. Ministerstvo kultury v rámci Programu regenerace památek poskytlo 400 tisíc Kč, město „přidalo“ ze svého rozpočtu cca 3 miliony Kč.

Městské kulturní středisko (MěKS)

Značná část kulturních aktivit probíhá v objektu kulturního domu, stavby vzniklé v roce 1959. Od původního majitele – Železáren Veselí n. M – ho město koupilo v roce 1991. Kapacita jeho sálu je 500 míst, z toho 100 na balkoně, objekt má navíc bezbariérový přístup. Pod MěKS spadá kino Morava, Galerie Ve dvoře, kde se ročně pořádá 8 – 9 výstav, Městská galerie v Zámeckém parku (ročně 4 – 5 výstav) a Městská knihovna. MěKS rovněž pro informační měsíčník města Veselské listy připravuje stránky zabývající se kulturou.

Pod kulturním střediskem v současné době nepůsobí žádné soubory zájmové umělecké činnosti, nyní má většina z nich podobu občanského sdružení. Jde např. o Dechovou hudbu Šohajé, Soubor lidových písní a tanců Radošov, Dětský folklorní soubor Štěpnička, Ženský pěvecký sbor Libuše, Horňáckou cimbálovou muziku Martina hrbáče, Žesťové kvinteto. Tyto soubory pak pravidelně vystupují na akcích, které MěKS pořádá. Jsou to např. Ekojarmark, Bartolomějský jarmark či Svátek hudby. Příznivci vážné hudby se sdružují v Kruhu přátel hudby, který působí pod MěKS od roku 1986.

Letní kino, které dříve působilo v areálu zvaném Komár, bohužel kvůli malému diváckému zájmu muselo svou činnost ukončit. Milovníci netradičních filmových představení si však nemusí zoufat, protože již pět let pro ně MěKS zajišťuje promítání mezi objekty KD a kinem Morava v centru města. Na týden sem totiž přijíždí maringotka a Veselští si tak mohou vychutnat kouzlo promítání mimo kamenný kinosál. Do improvizovaného hlediště se jich vejde kolem tří stovek.

Klasické kino – Morava, s hledištěm o kapacitě 471 sedadel, bylo postaveno v rámci akce Z v sedmdesátých letech minulého století. Umožňuje konání celé řady akcí, které navštěvuje doslova mezinárodní publikum. (Jde například o semináře věnované asijskému či ruskému filmu.) Promítání vždy doprovází řada dalších akcí – koncerty, divadelní představení, výstavy vážící se k danému tématu. Filmový klub zde vznikl v roce 1980 a jeho činnost jako jediného na okrese přetrvala bez přerušení až dodnes. Již 15 let zde funguje dětský filmový klub Bijásek – jeho základnu tvoří 60 dětí.

Eva Veselá