Instituce a kulturní zařízení

KROMĚŘÍŽ (29,9 tis. obyv.): Město nazývané hanáckými Athénami, je známé především jako město studentů a památek. Zdejší komplex zahrad a zámku byl v prosinci 1998 zapsán do listiny světového dědictví UNESCO. V Kroměříži však najdeme zdařilé stavby s daleko pozdější dobou vzniku. Patří k nim i Dům kultury, příspěvková organizace zřizovaná městem. Dům kultury (DK) byl v Kroměříži uveden do provozu v roce 1963 a v jeho těsném sousedství tehdy ještě působilo i letní kino. Povodně, které Moravu zasáhly v létě 1997, se na stavu budovy bohužel neblaze podepsaly. Stavba byla tehdy staticky narušena, a tak havarijní výměr přikázal její zpevnění. V této chvíli se město muselo rozhodnout zda objekt opraví, či zbourá. Naštěstí zvítězila první alternativa, proběhla architektonická soutěž a v roce 2002 zahájily první práce.

Opravy rozdělené do etap – finanční nutnost

Rekonstrukce objektu DK zatím stála přes 152 miliony Kč, z toho 64,25 milionů činila dotace ze státního rozpočtu. Zlínský kraj opravy DK finančně nepodpořil. V roce 2002 byly podchyceny základy a proběhlo statické zajištění za 11,328 mil. Kč (z toho dotace 11 mil. Kč), v roce 2003 následovalo rozšíření provozního zázemí. Vznikla tak zadní přístavba za 15,657 mil. Kč (z toho dotace 10 mil.  Kč).

V dalším roce se uskutečnila rekonstrukce plynové kotelny v ceně 4,651 mil Kč. V letech 2004 a 2005 byla vybudována ještě jedna přístavba – administrativní část – a nové sociální zařízení, to vše za 36,827 mil. Kč (z toho dotace činily 15 mil. Kč). V letech 2005 a 2006 přibyla restaurace a víceúčelový sál v boční přístavbě za 41,815 mil. Kč (z toho dotace 8,25 mil. Kč). A konečně roky 2006 a 2007 znamenaly rekonstrukci staré budovy. Jednalo se o vstupní část, prosklené stěny a o rozvody inženýrských sítí. Náklady dosáhly téměř 42 mil. Kč (z toho dotace 20 mil. Kč).

„Letos nás čeká oprava požární signalizace v ceně něco málo přes 1 milion Kč,“  plánuje Ing. Josef Koplík, vedoucí odboru rozvoje města MěÚ Kroměříž, a dodává: „Až se nám podaří získatdalší finanční prostředky ze státního rozpočtu nebo z fondů EU, zahájíme další etapu. Celá rekonstrukce skončí, až dořešíme některé stavební úpravy prostranství před DK a v technickém zázemí. Jde zejména o šatny pro účinkující, vzduchotechniku, elektroinstalaci, rozvody topení, sadové úpravy, kašnu před objektem. Projektovou dokumentaci máme již zpracovanou. Rozpočtové náklady jsou kolem 60 mil. Kč a realizace by měla proběhnout maximálně ve dvou etapách.“ 

DK získal stolařské dílny, kulisárnu a malý sál využívaný zejména na kurzy a pohybové aktivity, dále kanceláře, terasu s malým salonkem. Významným přínosem se stalo vybudování hudebního sálu pro 200 lidí a s výbornou akustikou. Slouží také pro vystoupení tzv. malých forem. Úpravou prošla i pokladna a sklad. Letní kino, poškozené při povodních, již obnoveno nebylo.

Rozšíření nabídky

„Provedené opravy umožnily získat DK nejen důstojné pracovní zázemí, ale zejména přinesly nové prostory vhodné k pořádaní dalších kulturních programů. Lidé si oblíbili např. besedy u cimbálu, taneční pro dospělé, menší hudební formy. Nyní disponujeme společenským, divadelním a hudebním sálem a řadou kluboven. Výhodou je i možnost pořádat dvě akce současně. Díky dvěma samostatným vchodům se totiž naši návštěvníci navzájem nesetkávají. Předností je i kompletní bezbariérový přístup v celém objektu,“ pochvaluje si ředitel DK Mgr. Vlastimil Dvořák. A v neposlední řadě dům kultury využívá řadu kluboven, v nichž se konají jazykové a pohybové kurzy, taneční aktivity a společenské akce komornějšího charakteru, v přízemí Posádkového domu, který se jako součást bývalých Žižkových kasáren stal majetkem města.

Od zájmové činnosti po významné akce

V Kroměřížském kulturním domě nachází zázemí 14 kroužků a souborů. Například Fonoklub, Fotoklub, Klub amatérského filmu, dechový orchestr Kroměřížanka, divadelní soubor Nezávislá scéna či loutkářský Říše loutek. Všem město poskytuje cílené dotace, které procházejí přes rozpočet DK, jehož součástí jsou i příjmy ze vstupného. Soubory zdarma vystupují na všech akcích pořádaných městem a DK. Jednou z nich je Mezinárodní tematická výběrová soutěž neprofesionálního filmu a videotvorby o umění, animované tvorby, videoartu a experimentů ARSFILM Kroměříž, která byla původně profesionální, a jednak mezinárodní filmové přehlídky Seniorforum, která je zas omezena věkem účastníků. Zaměstnanci DK se také podílejí na Mezinárodním festivalu vojenských hudeb, který pořádá Armáda ČR spolu s městem Kroměříž.

Na letošním již 15. ročníku, který se uskuteční v srpnu, se představí dechové orchestry z celého světa. Ty se pak na závěr vždy sejdou na Velkém náměstí ke společnému monstrkoncertu.

Eva Veselá

Sekce veřejných knihoven Svazu knihovníků a informačních pracovníků vyhlašuje 12. ročník celostátní akce Týden knihoven. Předpoklad je, že se i letos zapojí několik set knihoven (loni to bylo 354) a připraví pro své uživatele bohatou nabídku programů. Letošní motto Knihovny  "Rodinné stříbro"  má připomenout všeobecně známou skutečnost, kterou si ne všichni zcela uvědomují,  že bez knihoven to ani v digitálním věku nebude možné.

Úloha knihoven je ve vzdělávacím procesu nezastupitelná, přičemž platí, že jen vzdělaní občané mohou vést stát k prosperitě. Proto se musíme o naše rodinné stříbro náležitě starat.

Týden knihoven začíná 6. 10. 2008 celostátní akcí Velké

říjnové společné čtení aneb Pocta Karlu Čapkovi, od jehož

úmrtí uplyne koncem roku 70 let (celoročně již probíhá kampaň Česko čte Čapka – ČČČ), i on je v souladu s naším mottem rodinné stříbro české kultury.

Společné aktivity:

Pá 3. 10.

Knihovnický happening v Kutné Hoře

Po 6. 10.

Velké Říjnové Společné Čtení aneb Pocta Karlu Čapkovi Další aktivity knihoven: besedy, přednášky, kurzy, dny otevřených dveří, autogramiády, soutěže, nejrůznější setkání, výstavy, happeningy, otevření nových oddělení knihoven, zkrátka vše, v čem se jako obvykle projeví nápaditost, kreativita a invence knihovníků i knihoven…

Čt 9. 10.

Knihovna roku – vyhlášení státní ceny (předběžně stanovený termín)

Podrobné informace naleznete na adrese: http://skip.nkp.cz/akcTyden08.htm

Kontakty:  PhDr. Vít Richter, předseda SKIP ČR:  vit.richter@nkp.cz

ČESKÝ TĚŠÍN:  Pamětní deska Ladislava Báči (1908 – 1990), zakladatele Muzea Těšínska,  bude slavnostně odhalena 20. června 2008 na historické budově muzea v Českém Těšíně. Desku posvětí Mons. František Václav Lobkowicz, O. Praem, biskup ostravsko-opavský. I když Ladislav Báča nebyl zdejším rodákem, s Těšínskem se ztotožnil a stal se významnou postavou kulturního života regionu. Od r. 1930 zde působil jako pedagog v různých školách.

Za poměrně těžkých podmínek založil 11. 6. 1948 muzeum, ve kterém pracoval denně mimo svou pedagogickou činnost. Později zde působil jako dokumentátor, a to až do odchodu do důchodu. Založil věstník Zprávy muzea v Českém Těšíně (1954), který redigoval a doplňoval texty a kresbami. Stal se rovněž spoluzakladatelem vlastivědného časopisu Těšínsko (1957). Zdokumentoval a navrhl k ochraně první sérii nemovitých památek na Těšínsku, byl inspirátorem národopisných slavností v Dolní Lomné. Jeho dlouholetá kresebná dokumentace lidové výtvarné tvorby, lidové architektury a těšínské vesnice je uložena v Muzeu Těšínska. Sbírka je mimořádným faktografickým materiálem a L. Báča je považován za průkopníka a inspirátora řady akcí na sblížení muzea a školy.

U příležitosti 100 let od narození zakladatele Muzea Těšínska Ladislava Báči (1908 - 1991) a 60. výročí založení muzea byl za finančního přispění města Český Těšín zhotoven podle návrhu akademického sochaře Martina Kuchaře  bronzový basreliéf s portrétem L. Báči, který bude připomínat tuto zajímavou osobnost Těšínska.

Mária Uhrinová

ROŽNOV POD RADHOŠTĚM: Zřejmě nejrevolučnější změnu v oblasti městské kultury v tomto miléniu čeká rožnovské kino Panorama. To v příštích letech nahradí moderní víceúčelové kulturní centrum (VKC). Rozhodnutí radních předcházela zdlouhavá jednání, během nichž se formovaly představy o tom, jak by vlastně mělo VKC vypadat.

„Každý architektonický a stavební počin má několik fází svého vývoje, během kterých dílo vzniká, a na základě kterých jej pak dlouhodobě a spokojeně užívají lidé, pro které byl vytvořen – v našem případě tedy převážně občané města. Na začátku je úvaha, nápad vznikající nejčastěji z obecné potřeby. V určitém momentu je ovšem verbální vyjádření nedostačující, jelikož v lidské rozdílnosti si každý udělá jinou představu. Tady přichází ten vhodný a správný okamžik, pro uchopení myšlenky a její ztvárnění do virtuální budovy, protože jen smyslově vnímatelný výstup nás může posunout blíže k vytyčené metě a ukázat, jestli jdeme správným směrem,“ objasnil smysl architektonické soutěže městský architekt Aleš Jílek.

Kino je v letošním roce svědkem již druhé radikální změny. V loňském roce se s ním po dlouhých desetiletích rozloučila Vlasta Nováková a novým provozovatelem se stal T klub – kulturní agentura. Právě spojení kina a T klubu přineslo zrod myšlenky na VKC.

„Kino samo o sobě je již řadu let v kritickém stavu. Prováděly se v něm vždy jen nezbytně nutné opravy v případě, že hrozily havárie,“ vysvětlila Vičarová.

T klub – kulturní agentura spoustu let pořádá nejrůznější kulturní akce. Přímo v její budově sice funguje malý sál, svou kapacitou je však dle slov Vičarové nevyhovující pro pořádání větších akcí. Ty se pořádají zejména v sále Společenského domu a v restauraci Harcovna, kde však musí agentura platit nájem. Ani tyto prostory však nejsou zdaleka vyhovující. „Pro akce, které pořádáme, nemají tyto prostory z dlouhodobého hlediska dostatečné technické ani kapacitní zázemí. Rovněž podmínky pro účinkující nejsou zcela vyhovující. Velmi ošidné je i to, že jsme prakticky neustále odkázáni na libovůli vlastníků těchto prostor a platíme nájem. Nedávno například nemohl divadelní soubor gymnázia odehrát své představení, protože elektrárenská společnost odpojila sál od přívodu elektřiny a my jsme to nemohli nijak ovlivnit,“ řekla Vičarová.

V moderní víceúčelové budově najde své útočiště kromě kina také Městská knihovna a poputují sem i pracovníci T klubu – kulturní agentury včetně redakce Spektra Rožnovska. Knihovna získá díky větším prostorám hudební oddělení a učebnu výpočetní techniky. Sál poslouží nejen k promítání filmů, ale také pro pořádání koncertů a divadelních představení. V budově by měla vzniknout rovněž výstavní galerie, která v Rožnově doposud chybí. Na své si přijdou také vyznavači méně formální kultury – naleznou zde kavárnu a hudební klub. Počítá se také s klubovnou pro neziskové organizace, kde se budou moci jejich členové scházet. Na tyto požadavky by měla reflektovat vítězná studie.

Na vybudování takto pojatého VKC bude podle prvotních odhadů nutná částka kolem 110 milionů korun. „Je třeba zdůraznit, že se jedná skutečně o odhad. Teprve až na základě konkrétní studie bude možné vykalkulovat skutečné náklady,“ sdělil Jan Kučera z oddělení projektového řízení MěÚ Rožnov. Třetina přitom připadá na vybudování knihovny, zbývající část na víceúčelové centrum. Podle slov Kučery je čistě na uvážení architektů, zdali využijí stávající budovu, nebo navrhnou postavit zcela novou.

Výměra pozemku, na němž by mělo VKC stát je zhruba 5000 m². Město nežádá nápady architektů zadarmo. Na soutěž uvolnilo 325 tisíc. „Vítěz získá 150 tisíc,“ potvrdil Kučera s tím, že studie umístěná na druhém místě získá 75 tisíc, na třetím pak 50 tisíc.
Provoz kina to v letošním roce nejspíš nijak nepoznamená. „Studie vyhodnotíme na podzim, poté budeme muset zpracovat projektovou dokumentaci pro změnu územního rozhodnutí. Žádost o dotaci podáme až v roce 2009. Na projekt je možné získat až 85 % finančních prostředků z EU,“ informoval Kučera.

Protože se jedná o velký projekt, zorganizovaly dotčené organizace ve spolupráci s vedením radnice veřejné diskusní fórum, které se odehrálo 4. června, příhodně v kině Panorama.

Zde mohli občané města vyjádřit svůj názor na projekt, popřípadě se dotázat na věci související s VKC přímo těch nejkompetentnějších. 

 „Rožnov má velký a nedoceněný kulturní potenciál. Navštěvuji velkou spoustu kulturních akcí, ale tyto nikdy nevyzní tak, jak by měly. Vždy jim něco chybí. Ať už jde o ozvučení či reprezentativnost prostor, jinými slovy o zázemí. Jak účinkující, tak návštěvníci akcí si VKC zaslouží,“ je přesvědčena místostarostka města Markéta Blinková.

Lukáš Martinek

Pozn. redakce: Výstavbu VKC v Rožnově pod Radhoštěm nepustíme ze zřetele a průběžně budeme  naše čtenáře informovat o tom, jak se daří záměr realizovat.