Instituce a kulturní zařízení

VYSOKÝ CHLUMEC: Zdejší Muzeum vesnických staveb středního Povltaví je jednou z poboček Hornického muzea v Příbrami, které v roce 1998 odkoupilo od rodiny Lobkowiczů pozemek na katastru obce Vysoký Chlumec o rozloze 3 hektary. Následující rok započala výstavba muzea, do jehož zařízení jsou přenášeny vybrané typy nejohroženějších lidových staveb, které by v regionu na svém původním místě zanikly.

Sběrnou oblast muzea tvoří stavby z oblastí Středočeské pahorkatiny, povodí Berounky a severní části jižních Čech. V areálu jsou soustředěny obytné, hospodářské a technické stavby, jimž na původním místě hrozil zánik, doplněné zemědělskými stroji a nářadím.

Letos byl návštěvníkům zpřístupněn další, jubilejní desátý objekt. Jde o hospodářské stavení z Olbramovic-Městečka čp. 1. Tato zajímavá stavba obdélníkového půdorysu, která je svým charakterem značně ojedinělá, pochází z konce 18. a počátku 19. století. Objekt má zděné přízemí, v němž jsou dvě části, které sloužily jako kolny, do nichž se ukládalo drobné hospodářské nářadí.

Skanzen je pro vás nyní otevřen od úterý do neděle od 9 do 17 hodin (poslední prohlídka v 16 hodin),  jinak po předchozí dohodě na tel. 737 104 914 (pro skupiny nejméně 20 osob).

Vstupné: dospělí 20 Kč, děti, studenti, senioři 10 Kč.

Podrobnější informace na: Skanzen Vysoký Chlumec, Muzeum vesnických staveb středního Povltaví, tel.: 318 866 103, http://www.muzeum-pribram.cz  a

 http://www.vysoky-chlumec.cz/html/muzeum.htm .

hor

RAJHRAD: V závěru června byly v Památníku písemnictví na Moravě otevřeny nové prostory, které zvou návštěvníky k prohlídce listin a dalších písemností z 8. až 18. století. Výstavy tak naváže na stálou expozici otevřenou v červenci 2005, zaměřenou na významné osobnosti literatury na Moravě v 19. a 20. století. Nově opravené místnosti se nacházejí  v severním křídle benediktinského rajhradského kláštera a kromě expozice tady najdou své místo i dlouhodobé výstavy. Plochy pro expozice a výstavy se tímto zdvojnásobily.

Oprava zmíněné části kláštera přišla na 12,5 milionů Kč. 85% z této částky se podařilo získat z tzv. norských fondů, 15% přispěl Jihomoravský kraj, který tímto způsobem předplatil nájem pro Památník písemnictví na Moravě, který je součástí Muzea Brněnska, příspěvkové organizace zřizované Jihomoravským krajem.

 ev

JIHOČESKÝ KRAJ: Kraj vyhlásil dva grantové programy  pro muzea, která nezřizuje stát ani kraj. První, v celkové výši 4 miliony Kč, je určen na stavební obnovu a úpravy v expozicích, depozitářích či na záchranu, zachování a restaurování sbírkových předmětů.

Jednotlivá dotace nepřesáhne 200 tisíc Kč a vlastník se na realizaci musí podílet 30 %.

 Druhý program, na který je vyčleněno 1,5 milionů Kč, má pomoci při propagaci obecních a soukromých muzeí - např. při pořízení propagačních materiálů. Také v tomto případě je maximální výše příspěvku stanovena na 200 tisíc Kč a opět je nutná finanční spoluúčast žadatele.

Podrobnosti na http://www.kraj-jihocesky.cz/

ev

Cílem programu nazvaného Škola naruby, který organizuje Klub dětských knihoven regionální pobočky Svazu knihovníků a informačních pracovníků (SKIP) Moravskoslezského a Olomouckého kraje, je podporovat dětské čtenářství. Výzkumy sice ukazují, že největší význam pro rozvoj dětského čtenářství má rodina, nicméně veřejné knihovny zde mají také své nezastupitelné místo. Dnes již nejsou jen pouhou půjčovnou, ale plní celou řadu osvětových a vzdělávacích funkcí. Například výchova k tzv. dětské čtenářské gramotnosti je jednou z priorit, kterou se zabývají dětská oddělení většiny veřejných knihoven. Noc s Andersenem, Kde končí svět, Pasování prvňáčků ..., to je jen pouhý zlomek stovky lokálních programů. Ten nejnovější z nich se jmenuje Škola naruby a je součástí projektu Celé Česko čte dětem.

Klub dětských knihoven jím chce oslovit děti i jejich rodiče, prarodiče a další dospělé, kteří mají smysl pro humor a jsou ochotni věnovat svůj čas. Protože si děti rády hrají na školu, mají možnost stát se učitelem a přimět dospělé k vyplnění Čtenářského deníčku pro děti a dospělé, aby do něho proti podpisu zaznamenávali, co a jak dlouho svému potomku četli. Dítě pak třeba na volné stránky Deníčku své zážitky z četby namaluje, udělí pochvalu, nebo naopak poznámku například za to, že „maminka u čtení usínala“.

Dojmy z přečtených knih si mohou "čtecí rodiny" sdělovat na pravidelných schůzkách v knihovně, ty zajímavé doporučit ostatním a prostřednictvím knihovnic se také seznámit s novinkami na knižním trhu.

Akce Škola naruby začala v březnu k Měsíci knihy a ukončena bude v prosinci oceněním nejlepších "čtecích rodin". Vše je hrazeno z grantu MK ČR za finančního přispění SKIP 10.

Knihovnám krajů Moravskoslezského a Olomouckého jsou deníčky zasílány zdarma, ostatní knihovny musí 10 Kč za 1 kus a poštovné uhradit samy.

O deníčky je možné si psát na adresu jana.galas@knihovna.ctesin.cz  nebo kochovad@seznam.cz .

Eva Horníčková

VSETÍN: Od července je možné navštívit unikátní stálou expozici, která mapuje historii podnikání na Valašsku od středověku až do poloviny 20. století. Je umístěna v nově otevřených Maštaliskách – dominantě vsetínského Horního náměstí. Tento zrekonstruovaný objekt s bohatou historií (panský šenk a panský dům, zemědělská usedlost s maštalemi, cholerová nemocnice, škola či dokonce výrobna rakví) dnes slouží jako zázemí pro zdejší podnikatele, a tak je expozice na tom správném místě.

Jednadvacet výstavních panelů přináší informace o cechovní výrobě, živnostech, domácí výrobě, stavebnictví, dopravě a pod., ale i dobové fotografie a dokumenty. „Materiály, které jsem získala, ukrývají spoustu zajímavostí ... Například pod Hrbovou, v prostoru kolem dnešní ulice 4. května, se nacházel panský dvůr, pivovar, cukrovar, Thonetka, lihopalna, sodovkárna, kablovka a další,“  říká spoluautorka výstavy Irena Horešovská.

Kromě toho se však lidé mohou z této expozice, kterou texty vybavil její spoluautor a vsetínský historik PhDr. Ladislav Baletka, dovědět další podrobnosti. Například, že prvním známým obyvatelem města Vsetína, o němž existuje doklad z roku 1516, byl kovář Toman, že nejstarší cech vytvořili patrně řezníci, jichž bylo na území Vsetína v roce 1666 hned devatenáct, nebo že ojedinělým oborem v oblasti domácí výroby bylo zhotovování spon z perleti pro lidové oblečení. Zajímavostí také je, že silnice se ve Vsetíně poprvé začaly válcovat až v roce 1911 a v roce 1927 už v jeho ulicích jezdilo 33 osobních a 10 nákladních aut, 22 motocyklů a že v tomtéž roce zahájil dopravce Jaroslav Vaněk pravidelnou autobusovou dopravu ze Vsetína do Vizovic...

Expozice bude otevřena v pracovní dny od 8 do 16 hodin.

E. Horníčková