Instituce a kulturní zařízení

PRAHA 3: Až do 14. listopadu je možné zavítat na 14. Festival integrace Slunce do Paláce Akropolis (Kubelíkova 27), který ho spolu s o.s. SUKUS a Junior klubem Na Chmelnici pravidelně pořádá. Ve středu 12. listopadu se od 19.30 hodin představí Společenstvo bezhlavých / Spitfire Company s premiéru hry ČERNÝ SMÍCH MEDÚZY, v níž bude tančit, mluvit a ve znakové řeči hrát absolventka Katedry alternativního a loutkového divadla DAMU a nonverbálního divadla HAMU Miřenka Čechová.

Na pódiu ztvární téma tří Shakespearovských ženských hrdinek na pozadí individuálního příběhu ženy, která hledá svůj odraz v zrcadle. Ženy, jejíž osud se zrcadlí s osudem Lady Macbeth, Ofélie i nezkrotné Kateřiny a která nenachází jiné východisko, než surrealisticky projít zrcadlem, přestoupit na druhý břeh existence a ztratit se v příběhu.

Herečka tančí, vypraví tělem a zároveň znakuje, provází nás příběhem jako vypravěč i hrdinka, vede dialog se svým odrazem. Tak jako se díváme na obraz, který nás z ne vždy zcela racionálního důvodu oslovuje, stejně tak je tomu i zde. Divák se nechává vést, vnímá pocity, jevištní obrazy, nechává na sebe působit energii, která je hlavním prostředkem dialogu mezi ním a herečkou na scéně.

Jistá nedořečenost, interpretační svoboda, prostor pro divákovu fantazii a síla hereckého jednání jsou hlavní principy, na kterých Spitfire Company vystavuje svá představení.

Zapomenout rozum a otevřít intuici, osvobodit své vnímání od doslovných vodítek a diktátu jednoznačnosti.

hor

CHANOVICE: Městečko (0,8 tis. obyv.) leží v místě, kde se setkávají hned tři okresy – Klatovy, Plzeň-jih a Strakonice. Postupně se zde buduje skanzen, jehož hlavním posláním

je záchrana ohrožených staveb lidové architektury jihozápadních Čech, jejich uchování a následné představení široké veřejnosti. Po organizační stránce je součástí Vlastivědného muzea dr. Hostaše v Klatovech, příspěvkové organizace zřizované Plzeňským krajem.

Nelehká cesta

První myšlenky na vybudování skanzenu na Klatovsku spadají do roku 1895 a souvisejí s Národopisnou výstavou Českoslovanskou konanou v Praze. Dvacáté století proběhlo ve znamení hledání vhodné lokality. Uvažovalo se o umístění v zahradách nedaleko klatovského muzea a vzorem se mělo stát Dřevěné městečko v rožnovském skanzenu. Později se byly ve hře jiné lokality – Annina-Mouřenec, Poleňka, Jesení a Běšiny. Obrat nastal v roce 1988, kdy klatovské muzeum získalo barokní špýchar v Chanovicích a o pět let později ještě pozemek pro výstavbu Expozice lidové architektury (ELA), jak zní oficiální název zdejšího skanzenu.

Spolupráce muzea a obce

V Chanovicích se muzeu a obci podařilo najít společnou řeč, jejímž výsledkem jsou úzce propojené aktivity. Obec vlastní zámek, v němž je umístěn obecní úřad a základní škola. Návštěvníci se mohou podívat do části původního zámeckého interiéru připomínající posledního majitele panství. Ve sklepení se nalézá expozice lidových řemesel Pošumaví, kterou muzeum připravilo ze svých sbírek. V době letních prázdnin se zdejší školní prostory změní ve výstavní galerii;  letos např. nabídla v rámci 14. ročníku "Kulturního léta v Chanovicích" výstavu fotografií a obrazů.

V těsném sousedství zámku, jehož současná podoba vznikla v letech 1811 – 1838, se nacházejí bývalé provozní budovy. V nich je umístěno informační středisko, galerie Nositelů tradice lidových řemesel a víceúčelový sál k pořádání koncertů, besed či výstav, v nějž se proměnila bývalá konírna. Zámecký areál, včetně anglického parku, je kulturní památkou. V obci byla vyhlášena vesnická památková zóna, kterou tvoří nejen kulturní památky, ale také další hodnotné, významné objekty.

Lidová architektura na zelené louce

Skanzen je situován na okraji obce Chanovice a nyní zabírá plochu 1,5 ha. Výhledově by však mohlo klatovské muzeum získat dalších 9 ha.

Na podzim roku 1994 se sem jako první přesunuly špýchar z usedlosti v Petrovicích a kolna se stodůlkou ze statku v Měčíně. Právě měčínská kolna patří mezi nejstarší dochované dřevěné stavby v Čechách. Dřevo jejích vchodových zárubní pochází z roku 1560. Dalších 15 objektů z lokalit v okresech Klatovy, Plzeň-jih, Rokycany a Domažlice muselo být nejprve rozebráno a poté uloženo do muzejních depozitářů. Jejich postupná instalace bude následovat. Naopak zděná chalupa a zděná stodola, které slouží jako návštěvnický servis, jsou kopiemi postavenými v letech 2006 – 2007.

Spolupráce s mládeží

Kromě depozitáře slouží okolní prostor právě pro zmíněné pracovní pobyty mládeže a právě barokní panský špýchar pomohli opravit studenti středních a vysokých škol. „Spíše než muzeum v přírodě s plnohodnotným návštěvnickým provozem a servisem je výstižnější pojmenování Záchranný projekt pro ohrožené objekty lidového stavitelství v terénu jihozápadních Čech. Areál totiž vzniká díky svépomocné a dobrovolnické práci mladých lidí z Plzeňského kraje,“ vysvětluje ředitel klatovského muzea Mgr. Miloš Smolík a dodává: „pracovněnaučné pobyty mládeže probíhají v předem určených termínech vždy od dubna do listopadu. Muzeum je organizuje se svým muzejním spolkem – Vlastivědnou společností REGIO. V letošním roce jde zejména o očistu a konzervaci sbírkových předmětů, v rámci realizace ELA se zejména odvodňuje vstupní usedlost a obslužná cesta, dokončuje se znovupostavený roubený čeledník z Otěšic, výklenková kaple a upravuje se okolí.“

Skanzen musí žít

V letošním roce se v areálu uskutečnila řada akcí. Například květnový „Dřevěný svět“ ukázal tradiční dřevařskou výrobu spojenou s ukázkami vyřezávání betlému, který se veřejnosti představí v rámci akce „Vánoce ve skanzenu“ 20. prosince. Na 5. července byl připraven „Den řemesel – výroční řemeslnický jarmark“ a od 7. do 11. července se v klatovském muzeu uskutečnil „Týden rukodělných seminářů“, pořádaných ve spolupráci s chanovickým občanským sdružením Panorama. Čtvrtý říjen proběhl ve znamení podniku „Nejen chlebem živ je člověk – vaříme, pečeme a smažíme z mouky“.

Kromě jednorázových akcí je možné se projít naučnou stezkou „Příroda a lesy Pošumaví“, vedoucí od zámku kolem rozhledny do Expozice lidové architektury.

Eva Veselá

PRAHA: Ve středu 12. 11. 2008 představí předseda vlády ČR Mirek Topolánek spolu s místopředsedou vlády pro evropské záležitosti Alexandrem Vondrou logo a jednotný vizuální styl českého předsednictví EU 2009.

Tiskové konference se dále zúčastní autor loga a odborníci z oblasti grafického designu, kteří se na vzniku vizuálního stylu podíleli.

Tisková konference se uskuteční ve Veletržním paláci (Dukelských hrdinů 47, Praha 7 – Holešovice) od 15 hod.

UMA

OLOMOUC: I letošní ročník festivalu Opera Schrattenbach, který se bude konat od 16. listopadu do 8. prosince, nabídne autentickou barokní hudbu a soudobá díla. Představení festivalu pořádaného Katedrou hudební výchovy Univerzity Palackého, agenturou Voor Kunst&Taal a Muzeem umění Olomouc se uskuteční v Atriu Jezuitského konviktu a v sále Mozarteum Arcidiecézního muzea Olomouc.

Festival Opera Schrattenbach nese jméno olomouckého biskupa, kardinála a neapolského místokrále Wolfganga Hannibal Schrattenbacha (1660 – 1738), který byl velkým příznivcem umění a zejména hudby. Na zámcích v Kroměříži a ve Vyškově vybudoval divadla, v nichž byly provozovány neapolské opery i orchestrální skladby, patřil k těm, kdo se nejvíce zasloužili o uvedení opery na Moravu.

Tradičním hostitelem festivalu je olomoucký soubor Ensemble Damian vedený skladatelem Tomášem Hanzlíkem. Toto hudební těleso, tvořené převážně studenty a absolventy oborů hudební výchova a muzikologie na Univerzitě Palackého v Olomouci, vystoupí se sedmičlenným orchestrem, sedmi sólisty a dvacetičlenným sborem.

Skutečnou lahůdkou pro olomoucké milovníky klasické hudby bude jistě recitál slavné operní pěvkyně Soni Červené. Mezzosopranistka se světovým renomé se narodila roku 1925 v Praze a svou uměleckou dráhu zahájila ve Voskovcově a Werichově Osvobozeném divadle. V roce 1951 ji angažovala Janáčkova opera v Brně, v roce 1962 emigrovala do Západního Berlína a postupně hostovala na předních operních scénách Evropy.

Představení festivalu Opera Schrattenbach se mohou uskutečnit i díky finanční podpoře Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouc.

Informace o konkrétních vystoupeních najdete zde.

UMA

KARLOVY VARY: Krajská knihovna Karlovy Vary (KVV) vešla ve známost nejen unikátní rekonstrukcí původního vojenského objektu, ale také doprovodnými akcemi zaměřenými na široké spektrum návštěvníků. Toto nejmodernější multifunkční kulturní centrum u nás bylo otevřeno po sedmiměsíční přestavbě vojenské kuchyně. O náklady ve výši 88,5 milionu se podělila Evropská unie (fond Phare), státní rozpočet a Karlovarský kraj (z prostředků programu SROP).

Čtenáři s handicapem mají své oddělení

Knihovna nabízí kromě klasických knihovnických služeb také pomocnou ruku handicapovaným lidem. Ve speciálním oddělení mají registrovaní nevidomí čtenáři bezplatný přístup jak na internet, tak ke zvukovým knihám na magnetofonových kazetách nebo ve formátu MP3. Díky špičkovému technickému vybavení mohou dále využívat specifické zařízení k převodu tištěných materiálů na obrazovku počítače (Recognita Plus 5.0) s hlasovým doprovodem (OutSpoken) a program pro zvětšení textu speciální lupou ZoomText.

Počítačovým začátečníkům vychází KVV vstříc spoluprací s Tyfloservisem a TyfloCentrem, o.p.s., jejichž pracovníci docházejí každý čtvrtek do oddělení pro nevidomé a seznamují je se základy práce na počítači a internetu. Oddělení navíc nabízí bohatý výběr z časopisů jako Zora, Oblastník (i ve zvukové podobě), Zpravodaj FRPSP, Gong (pro neslyšící), Vozíčkář, Senior revue, Abilympijský zpravodaj, Nejsi sám a Skok do reality.

Knihovna má otevřené dveře i neslyšícím, pro něž jsou připraveny tlumočené přednášky, exkurze a kurzy. Bez problémů mohou také zavítat do Společenského sálu vybaveného indukční smyčkou.

KVV je pro handicapované snadno přístupná – na parkovišti jsou pro ně vyhrazená místa, signální hlasový majáček naviguje nevidomé, hlavní vchod je opatřen nájezdovou rampou a celá budova je bezbariérová (včetně toalet, výtahu a vstupních dveří s automatickým otevíráním).

Knihovna 21. století

Knihovnická práce dnes již nespočívá jen ve shromažďování, katalogizaci a půjčování knih. Je mnohem rozmanitější. Současné knihovny často fungují i jako společensko-kulturní centra, která svým čtenářům zprostředkovávají nejrůznější kulturní vyžití. Ani KVV nezůstává pozadu.

Například nejen pro lidi s handicapem pořádá pravidelná setkání spojená s výstavami a praktickými ukázkami kompenzačních pomůcek, kulturním programem a občerstvením. Jedno z nich proběhlo na jaře letošního roku. Ve spolupráci s Klubem přátel červenobílé hole přiblížilo svět hluchoslepých lidí.

Unikátní výstava nazvaná Nevidíme, neslyšíme, ale cítíme... představila výrobky lidí s postižením zraku a sluchu, zasloužený ohlas sklidily také hmatové knížky pro nevidomé děti. V říjnu pak proběhlo již 15. setkání nazvané Svět nevidomých aneb Život bez bariér určené nevidomým čtenářům, klientům TyfloCentra i veřejnosti.

Dopoledne byly pro studenty středních škol připraveny dvě odborné přednášky o odstraňování bariér pro nevidomé a o světě hluchoslepých, odpoledne mezi hudbou a tancem čaroval nevidomý kouzelník Ivo Ouřada.

Karlovarská knihovna, povzbuzená obrovským zájmem, chce jít ještě dál. Například v oddělení pro nevidomé nyní vzniká podle vzoru pražské Botanické zahrady hmatová sbírka přírodnin.

Eva Horníčková

PLZEŇ: Bienále kresby je unikátní projekt, který se jako jediný v Evropě zabývá jednobarevnou kresbou. V letošním roce tento projekt zaštítili: Ministr kultury Mgr. Václav Jehlička, Česká komise pro UNESCO a International Association of Art – Europe.

V průběhu předcházejících ročníků se z Bienále kresby stal jeden z nejvýznamnějších mezinárodních kulturních projektů v České republice, na němž se každý rok prezentuje stále více autorů ze všech kontinentů.

Bienále kresby se setkává s velkým ohlasem české i zahraniční veřejnosti, k čemuž přispívají i četné putovní výstavy vyznamenaných prací v lichých ročnících /USA, Norsko, Itálie, Francie, Německo v roce 2007/. Letošní ročník obeslalo 429 autorů ze 43 zemí, kteří zaslali 1619 kreseb.

Vystaveno je 176 kreseb od 112 autorů. Jsou to výtvarníci z České republiky a dále z těchto zemí: Argentina, Austrálie, Belgie, Bělorusko, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irán, Irsko, Itálie, Izrael, Kanada, Kosovo, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Mauritius, Mexiko, Německo, Nizozemí, Norsko, Polsko, Portoriko/USA/, Rakousko, Rumunsko, Rusko, Řecko, Singapur, Slovensko, Slovinsko, Srbsko, Švédsko, Švýcarsko, Turecko a Spojené státy Americké, Velká Británie.

Mezinárodní porota zasedala ve dnech 1. - 3. července 2008 a pracovala v tomto složení: Prof. Werner Schaub, prezident IAA Europe, Německo Prof. Christine Midgley, Fine Art University of Northampton, Velká Británie Prof. Ak. mal. Jitka Svobodová, Akademie výtvarných umění, Praha, Česká republika PhDr. Jana Potužáková, výtvarná teoretička,Plzeň, Česká republika Prof. Jacek Szewczyk, rektor, Akademia Sztuk Pieknych we Wroclawiu, Polsko Doc. Stanislav Bubán,Vysoká škola výtvarných umení, Bratislava, Slovensko István Madácsy, držitel Grand Prix Bienále kresby Plzeň 2006, Magyar Grafikmüvészek Sövetsége, Maďarsko.

Předsedou poroty byl zvolen Werner Schaub

Byly uděleny tyto ceny:

Grand Prix – Marianne Wille Ogilvie, Německo

Cena hejtmana Plzeňského kraje – Jiří Voves, Česká republika

Cena primátora města Plzně – Jacques Valot, Francie

Cena Unie výtvarných umělců České republiky – John Jones, Irsko Cena Magyar Grafikmüvészek Sövetsége – Jarek Grulkowski, Polsko Cena The International of Art Europe Regional Committee IAA/AIAP – Rastislav Podoba, Slovensko Cena studentů Ústavu umění a designu Západočeské univerzity v Plzni – Pawel Warchol, Polsko Short list /ocenění nejvyšší kvality/ byl udělen těmto autorům: Ursula Goeb, Německo, Dobroslava Broďáková-Urbanová, Česká republika, Lenka Zajícová, Česká republika, Stefan Berger, Švédsko, Bahadir Gokay, Turecko, Jaroslav Hamža, Česká republika, Rika Deryckere, Belgie,Jaroslav Jebavý, Česká republika, Dorota Szczepanowska, Polsko, Marcin Szymielewicz, Polsko, Zdeněk Tománek, Česká republika, Kate Seržáne, Lotyšsko, Péter Balász Kovácz, Maďarsko, Ruth Esserman, USA, Roswitha Josefine Pape, Německo, Manfred Riederer, Německo, Paul Manfred Kaestner, Německo.

V letošním roce se podmínky soutěže neměnily. Základním požadavkem účasti bylo předložení max. 5 kreseb, vytvořených v posledních 5 letech, jednobarevných a do formátu 70 x 100 cm.

K výstavě byl vydán katalog, ve kterém jsou zastoupeni všichni autoři, kteří byli vybráni mezinárodní porotou pro účast v expozici.

Skleněnou plastiku pro držitele Grand Prix vytvořil Akad.soch. Bohumil Eliáš, Cenu hejtmana Plzeňského kraje a Cenu primátora města Plzně vytvořil Akad. mal. Ludvík Kovář.

Expozice kreseb, vybraných pro Bienále, je v těchto plzeňských výstavních síních:

Západočeské muzeum v Plzni, Galerie Jiřího Trnky,  Univerzitní galerie

Bohatý doprovodný program nabídne mezinárodní konferenci a řadu tematických výstav, reflektujících kresbu:

11. září – 9. listopadu, Galerie města Plzně o.p.s., nám. Republiky: Adriena Šimotová: Hosté, Svatopluk Klimeš: Kresby světlem a ohněm,

30. září – 31. října, Galerie Evropského domu: Miloš Ševčík – Kresby

1. října – 14. listopadu, Výstavní síň Městského obvodu Plzeň – Doubravka: Miloš Franče – Kresby a grafiky,

7. října – 10. listopadu, Galerie Nad schody: Ústav umění a designu, Západočeská univerzita v Plzni: Kresby studentů,

8. října – 16. listopadu, Městský obvod Plzeň 2 -Slovany: ZUŠ Plzeň, Jagelonská a Galerie Paletka – Dětská kresba,

9. října, Západočeské muzeum v Plzni Mezinárodní konference – Významné projekty výtvarného umění v Evropě a ve světě

Národní technické muzeum (NTM) dokončilo II. etapu rekonstrukce, která probíhala v letech 2005 – 2008. Od podzimu 2006 bylo NTM  poprvé v historii NTM bez návštěvnického provozu.

Byla provedena stavební obnova expozičních a výstavních sálů, úpravy ve vstupním vestibulu, respiriích jednotlivých pater, rekonstrukce hlavního vnitřního schodiště, vybudování nového služebního vchodu, rekonstrukce výtahů, sociálního zázemí na všech podlažích, kinosálu pro 100 diváků a prodejny. Náklady dosáhly cca 218 milionů korun.

III. etapu (2009 – 2011) má muzeum ještě před sebou. Zahrne úpravy severovýchodního křídla, suterénů, obvodového pláště a areálu v okolí muzea, rekonstrukci interiérů původních pracoven, depozitářů, dílen, knihovny a zbývajících technických zařízení budovy.

Sbírky muzea jsou nadále rozšiřovány, avšak kapacita hlavní budovy pro vystavení dalších sbírkových předmětů je zcela naplněna. Proto bude od roku 2009 připravován investiční záměr na přístavbu muzea na přilehlém muzejním pozemku. Záměrem je v novém objektu zpřístupnit syntetickou expozici dějin vědy a techniky. Přesunou se sem také  některá pracoviště a sbírkové fondy ze stávající budovy. Úložné kapacity muzea se zvětší výstavbou dalších depozitárních hal v areálu v Čelákovicích.

Dosavadní rekonstrukce se dotkla všech expozic muzea. Prostory pro obnovované expozice dopravy, fotografické a filmové techniky (INTERKAMERA), hornictví, astronomie a dějin železa byly stavebně připraveny tak, aby mohly v následujících letech projít zásadními dispozičními a ideovými proměnami. Celková výstavní plocha se zvětšila na 6800 m2, což otevřelo cestu k zpřístupnění sbírek oborů, které doposud nebyly veřejnosti prezentovány. Nově se v muzeu objeví expozice Tiskařství, Hnací stroje a motory, Technika v každodenním životě a Architektura a stavitelství.

Kurátoři, autoři ideových záměrů a architekti nyní mají náročný úkol naplnit zrekonstruované sály novými expozicemi tak, aby výsledné prezentace byly hodnotné, originální a pro návštěvníky inspirující. Technické muzeum však není jen budova na Letné. Technické muzeum jsou především lidé – kurátoři sbírek, odborníci či archiváři, kteří přicházejí s novými vizemi.

Prioritou muzea pro příští léta je vybudování samostatného Železničního muzea v areálu bývalého lokomotivního depa Masarykova nádraží, jehož realizace je nařízena i usnesením vlády ČR z roku 2000. Oddělení architektury a stavitelství usiluje o vznik Centra stavitelského dědictví v Plasích, které by mělo sloužit jako středisko odborných informací o historickém stavitelství, řemeslech a stavebních technikách. Jeho součástí by byl depozitář stavebních prvků přístupný veřejnosti.

Národní technické muzeum má před sebou náročné období budování, změn a realizace dlouhodobých záměrů.

Po znovuotevření by se muzeum mělo se ctí přihlásit k odkazu svých zakladatelů, návštěvníkům pak nabídout oživené tradiční expozice i zcela nové.

TZ/luk