Instituce a kulturní zařízení

TRUTNOV: Dne 7. října byly poklepem na základní kámen zahájeny práce na  vybudování společenského centra a divadla. Za několik posledních desítek let nejvýznamnější trutnovská stavba vyrůstá v prostoru bývalého autobusového nádraží. Měla by stát 480 milionů korun a s jejím dokončením se počítá v  roce 2010. 

Národní dům nestačí

Původní divadelní a společenský sál v budově Na Nivách vyhořel již v roce 1958 a od těch dob slouží pro kulturní akce více než stoletý Národní dům. Ten však i přes všechny provedené vnitřní i vnější úpravy neodpovídá ani kvalitou hlediště ani svými prostorovými a technickými možnostmi dnešním potřebám na pořádání divadelních představení, koncertů a jiných programů. Celá osmdesátá léta se na místní radnici diskutovalo, jak tuto situaci změnit. V roce 1980 byla zpracována nikdy nezrealizovaná studie, po roce 1989 se přemýšlelo o rekonstrukci některého ze stávajících zařízení. Až studie Koncepce výstavby a reknstrukce kulturních zařízení města Trutnova z roku 2002, prokázala, že situaci nevyřeší pouhá rekonstrukce některého ze stávajících zařízení.  Sociologický průzkum, který radnice zadala odborné firmě, při němž byli lidé tázáni na oblast kulturního vyžití, navíc prokázal, že více než polovina občanů Trutnova souhlasí s tím, aby se ve městě vybudovalo nové divadlo.

Stavba vskutku kolosální

Projekt společenského centra je konstruován velkoryse a s přihlédnutím ke specifiku aktivit, které tady bude možné provozovat. Hlavní sál půjde uzpůsobit pro klasické divadlo, konference či plesy. Kromě kukátkové scény pro 390 diváků umožňuje budova vytvořit divadelní arénu pro 589 diváků. Při přeměně na plesový sál bude mít kapacitu 522 míst, na koncerty 640. Prostory v prvním patře mohou tvořit šest kluboven, které se dle potřeby propojí, až nakonec vytvoří jeden velký sál. Ve druhém patře budou dvě velké zkušebny, třetí patro zaberou kanceláře a technické zázemí. Předpokládá se, že nová budova bude žít denně, po celý týden. K různým aktivitám ji využijí spolky, neziskové či mládežnické organizace a školy. Poslouží k zasedání zastupitelstva, k setkání politických stran, konferencím a sympoziím komerčních subjektů, odborů či profesních sdružení. Kulturní stánek, vyrůstající na náměstí Republiky, nebude sloužit jen Trutnovákům, ale jistě jej rádi navštíví i lidé z celého okolního regionu a Krkonoš. K příjemnému posezení snad přilákají dvě kavárny, pod budovou vznikne podzemní parkoviště pro 81 aut (z toho 6 pro tělesně postižené) a veřejné WC. O možném provozovateli společenského centra není zatím rozhodnuto a rovněž se dolaďují detaily spojené s jeho činností.

Finance z EU doplní úvěr a veřejná sbírka

Myšlenka vybudovat divadlo, patřící k hlavním cílům „Strategického plánu rozvoje města Trutnov v oblasti kultury“, se začala naplňovat v roku 2003 a to vyhlášením anonymní architektonické soutěže. Autorem vítězného projektu na víceúčelové kulturní zařízení je architekt Patrik Vopálecký a realizátorem stavby je trutnovská stavební společnost BAK. Mnohamilionovou investici pokryje město Trutnov z několika zdrojů: v první řadě je to dotace z Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod ve výši zhruba 190 mil. Kč, dále to budou úvěrové prostředky, vlastní prostředky města a také výtěžek z veřejné sbírky.

Na několik skutečností, spojených s realizací nového kulturního stánku, jsme se zeptali Ing. Miroslava France, vedoucího Odboru rozvoje města a územního plánování MÚ Trutnov:

Jakou má sbírka formu a jak na ni veřejnost reaguje?

Veřejná sbírka na „Společenské centrum Trutnovska“ byla zahájena 1. dubna 2008 a potrvá do 31. 12. 2010. Občané můžou přispět v hotovosti do pokladničky umístěné ve vestibulu MÚ, převodem či vkladem na účet u KB, a ve fázi jednání jsou i další možné formy vkladu do této veřejné sbírky. Jména nejvýznamnějších dárců budou trvale uvedena na prosklených vstupech do budovy. O množství dárců a momentálním výtěžku nejsem bohužel blíž informován.

V jaké fázi je harmonogram prací?

Položili jsme základní kámen a proběhly různé přípravné práce, nutné demolice a archeologický průzkum. Nyní jednáme o umístění kamery tak, aby bylo možné on-line sledovat posuny ve stavební činnosti. Odkaz na video bude umístěn na webových stránkách města. (Pozn. redakce: videoweb byl spuštěn 16. 10. a průběh stavby můžete sledovat zde.)

Investorem je město Trutnov. Kde sežene dalších 300 mil., které jsou ještě potřeba? Zbývající finanční prostředky budou zabezpečeny úvěrem. Schválilo to Zastupitelstvo města na svém jednání 20. října 2008.

Děkuji za odpovědi.

Mária Uhrinová

Odbor médií a audiovize Ministerstva kultury ČR vydal v červnu letošního roku Zprávu o české kinematografii v roce 2007, tentokrát ve zcela nové úpravě, a to formou tabulek. V následujícím srovnávacím přehledu je nejprve uveden rok 2007 a v závorkách pak údaje za rok 2006.

Klasická kina versus multikina

V roce 2007 působilo v ČR celkem 728 kin (759) s 893 plátny (907) a počtem sedadel 249 336 (259 152). Z toho bylo 467 kin stálých (497), 95 letních (100), 21 multikin (19), 42 kinokaváren (37), 58 míst s provozem putovních kin (51), ostatních nepravidelných promítacích míst bylo 45 (37). Pokud se podíváme na uvedená čísla, zjistíme, že s výjimkou stálých a letních kin došlo k mírnému početnímu nárůstu.

V roce 1999 do multikin zavítalo 1 601 026 diváků, což bylo 18,4 % z celkové návštěvnosti kin. Vloni se podíl multikin zvýšil na 63,8 %, tedy 8 185 612 osob a jejich podíl na tržbách představoval v roce 1999 necelých 17 %, vloni již 78,5 %.

Počet diváků klesl, cena vstupenky stále roste

Pro srovnání uvádíme údaje z roku 1989, v závorkách jsou údaje za rok 2007. V roce 1989 se v našich kinech uskutečnilo 540 592 představení (353 801), navštívilo je 51 452 520 diváků (12 829 513), hrubé tržby činily 354 404 326 Kč (1 200 004 225 Kč) a průměrná cena vstupenky: 6,9 Kč (93,53 Kč). Nejméně diváků přišlo na filmová představení v roce 1999 – 8 370 825. Cena vstupenky se v letech 1989 až 2007 zvýšila více než 13krát.

Jak se našim divákům líbí české filmy

Nejnavštěvovanějším titulem se v letech 1992 až 2007 stali Černí baroni s premiérou v červnu 1992, které zhlédlo 1 470 531 diváků. Film Kolja, jehož premiéra proběhla v květnu 1996, vidělo 1 346 669 diváků. Třetí místo patří Vratným lahvím uvedeným do našich kin v březnu 2007. Na ně přišlo 1 222 890 zájemců. Tmavomodrý svět, promítaný od května 2001, vidělo 1 196 321 osob. Posledním filmovým titulem s návštěvností přes 1 milion byly Pelíšky, uvedené do našich kin v dubnu 1999. Ty vidělo 1 060 375 osob. Dvacítku nejnavštěvovanějších českých filmů uzavírá Román pro ženy s premiérou v říjnu 2005. Na něj přišlo 560 668 diváků.

V roce 2007 nejvíce diváků přitáhly Vratné lahve

Druhá příčka za Vratnými lahvemi v celkové návštěvnosti patří také českému filmu. Na titul Obsluhoval jsem anglického krále přišlo 849 078 zájemců. Do první desítky se dostaly čtyři filmy americké provenience, jeden britský a tři české snímky. Divákům se nejvíce líbil Gympl, Medvídek a Bestiář. V roce 2007 se u nás promítla filmová díla z více jak padesátky zemí. První místo patří Česku – 347 titulů, z USA to bylo 335 filmů, z Francie 81, z Velké Británie 63, z Německa 39. V Česku se vloni natočilo necelých šedesát filmů.

Státní fond ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie v roce 2007

Fond vloni finančně přispěl na výrobu 29 dlouhometrážních filmů. Podporu dostaly například Nejkrásnější hádanka, Máj, Venkovský učitel, ale také 13 filmových scénářů nebo 27 krátkometrážních filmů.

Na distribuci hodnotného filmového díla získalo podporu 22 akcí jako například putovní přehlídka Projekt 100 nebo obnovená premiéra Kinoautomatu. S žádostí o finanční příspěvek na propagaci českého kinematografického díla uspělo 23 projektů, např. Film a škola 2006 - 2007, AniFest 2007 nebo 33. Letní filmová škola.

V rámci podpory technického rozvoje kin a modernizace české kinematografie bylo schváleno 24 projektů, např. na modernizaci kina v Hořovicích, Míru v Příbrami, Artu v Brně, Května v Teplicích či pražského Světozoru. Úspěšných bylo i dalších 28 projektů – např. First film s Anglickými jahodami, Studio FÁMA 92 se Smutkem paní Šnajderové.

Další dotace

V roce 2007 udělil odbor médií a audiovize Ministerstva kultury ČR dotace v celkové výši 118 828 tisíc Kč. Finanční prostředky tak obdrželo přes 70 projektů – např. Filmové tematické semináře, Dny evropského filmu, Febiofest 2007, Jeden svět 2007, Kino na hranici 2007 nebo Devět bran 2007.

Z programu EU Media, který mj. podporuje vývoj kinematografie, distribuci, propagaci, festivaly, vzdělávání, byly podpořeny projekty ve čtyřech řadách. V kategorii Vývoj bylo rozděleno 345 425 eur mezi devět projektů, v Distribuci 310 411 eur celkem 22 projektům, Festivaly získaly 341 761 eur na osm projektů a v kategorii Vzdělávání se rozdělilo 107 045 eur dvěma projektům.

Podpora z fondu EURIMAGES (Mezinárodní fond pro finanční podporu filmových koprodukcí realizovaných v evropských zemích, jejich distribuce do sítě kin, která je uvádějí) byla ve výši 390 800 eur. O tuto částku se podělily české nezávislé produkční společnosti, které v koprodukci se zahraničmími subkjekty zrealizovaly čtyři filmové projekty: "Venkovský učitel" režiséra Bohdana Slámy , "Karamazovovi", režiséra a scenáristy Petra Zelenky, "Pluto/Malé oslavy" Zdeňka Tyce a "Faubourg 36" Cristopha Barratiera. 

Roční příspěvek Česka do tohoto fondu činil vloni 205 414,73 euro.

Eva Veselá