<p>LANŠKROUN: Městské muzeum Lanškroun, příspěvková organizace, poskytuje informace o bohatých dějinách spojených s městem a jeho okolím.</p> <p>Muzejní pracovníci navíc nabízejí řadu aktivit, díky nimž muzejní budova ožívá a přitahuje návštěvníky různých věkových a zájmových skupin.</p> <p>Nahlédnutí do minulosti</p> <p>Lanškroun byl založen asi v 2. polovině 13. století při královské kolonizaci. První písemná zmínka se datuje rokem 1285 v listině, kterou se stvrzuje převzetí majetku ve východních Čechách od Václava II. jeho otčímem Závišem z Falkenštejna. Avšak po Závišově popravě přechází město nejprve zpět do rukou krále Václava II. a poté se stává majetkem nově založeného cisterciáckého kláštera na Zbraslavi. Během dalšího období se zde vystřídá mnoho vlastníků, až je koncem 18. století Lanškroun vyhlášen městem municipálním, tedy se zvláštním druhem samosprávy. Od poloviny 19. století až do roku 1960 je okresním hejtmanstvím a později se stává okresním městem (až do roku 1960). </p> <p>Na osídlení tohoto území se podíleli jak Češi, tak Němci, ale správa města zůstávala jen česká. V druhé polovině 17. století zde však převládalo německé obyvatelstvo, které se sem po Bílé hoře přistěhovalo ze Slezska. Velký zlom nastává v roce 1946, kdy naopak dochází k odsunu Němců a město je dosídlováno českými obyvateli, a to z některých okolních vesnic, ale i z celého československého území.</p> <p>Bohatou historii dokládá řada památek</p> <p>K těm nejzajímavějším pamětihodnostem patří renesanční radnice, zájezdní hostinec zvaný Krčma, dále objekt gymnázia z roku 1872, budova bývalého okresního zastupitelstva z let 1906 – 1907, společenský dům (původně rodinná vila výrobce stříbrných a zlatých předmětů), stará pošta z počátku 20. století a architektonicky zajímavý dům zvaný Piano, který se nachází na místě horní městské brány. Opominout nelze tři městské dominanty. První z nich je Lanškrounský kostel sv. Václava. Poprvé byl zmíněn v roce 1350 a v době baroka prodělal celkovou přestavbu. Pyšní se bohatým štukovým dekorem od Giovaniho Maderny z období gotiky, historicky cennými rokokovými varhanami a nalezneme tu i prvky historismu (napodobování historických slohů spadající v českých zemích do let národního obrození). Druhou dominantou je barokní kostel sv. Anny a třetí pak empírový kostel sv. Máří Magdalény, v jehož stylu byla vytvořena také městská kašna.</p> <p>Městské muzeum sídlí na zámku</p> <p>Pýchou města je někdejší sídlo rodu Kostků z Postupic – Lanškrounský zámek, který má v sobě částečně zakonzervovány také prvky z původního kláštera kanovníků sv. Augustina. V barokní přístavbě zámku dnes sídlí městské muzeum. </p> <p>Již jako zámek je budova poprvé připomínána v roce 1507 a o 80 let později je popisována jako zčásti kamenná a zčásti dřevěná stavba s mnoha pokoji. Poté byla – zřejmě po vypálení husity – přestavěna v renesančním stylu Adamem Hrzánem z Harasova, a to na přelomu 16. a 17. století, což dokládá letopočet 1601 umístěný na vstupním portálu. Mnoho stavebních úprav, včetně dostaveb, následovalo i v průběhu dalších staletí. Po první světové válce zámek získalo od Jana II. z Lichtenštejna město Lanškroun, v jehož vlastnictví je dosud a slouží mj. potřebám městské správy.</p> <p>Muzejní tradice i současnost</p> <p>Počátky lanškrounského muzejnictví se datují rokem 1905. Správu muzea tehdy zajišťoval muzejní výbor, jehož posláním se stalo shromažďování muzejních sbírek a starost o ně. Zprvu byly předměty uloženy v budově nynější základní umělecké školy. V roce 1906 byl založen podpůrný spolek muzea a po opakovaném stěhování nakonec sbírky zakotvily v prostorách zámku a jejich vlastivědnou část mohla veřejnost obdivovat v otevřené expozici. Muzejní prostory se rozšířily v roce 1951, kdy byl celý zámek zpřístupněn veřejnosti. </p> <p>Nově zrekonstruované muzeum se otevřelo v září 1992 a tehdy byla zpřístupněna expozice o historii města a jeho osobnostech. Pak již následovalo jedno slavnostní otevření za druhým. O čtyři roky později byla dána do provozu galerie v bývalé konírně, v roce 1997 vznikla malá expozice nazvaná Kabinet mincí a medailí akademického sochaře Zdeňka Kolářského a v roce 2002 přivítala první návštěvníky Pamětní síň hudebního skladatele Jindřicha Pravečka. Zatím posledním počinem je před pěti lety rozšířená stálá expozice mincí, medailí a sochařských prací Z. Kolářského v podkroví galerie. </p> <p>Muzeum a finance</p> <p>Finanční příspěvek zřizovatele, tj. města Lanškroun, představuje pro letošní rok 2 264 000 Kč. „Bez grantů a sponzorských darů se neobejdeme,“ říká ředitelka muzea PaedDr. Marie Borkovcová a dodává: „Další finanční prostředky se snažíme získat z různých grantů, od nadací, sponzorů, z vlastní činnosti (vstupné, prodej publikací) a doplňkové činnosti (prodej suvenýrů a zde vystavovaných uměleckých děl). Město nám poskytuje finanční příspěvek na provoz, na investice a také pokud uspějeme se žádostmi o granty.“ </p> <p>Granty a sponzorské dary muzeum využívá na restaurování sbírek, vydávání knih a na elektronické zabezpečovací, požární a kamerové systémy. V letošním roce obdrželo granty ve výši 128 000 Kč, a to od MK ČR na restaurování hodin a na další aktivity, od Pardubického kraje na vydání knihy o J. Pravečkovi starším, nazvané Láska k vlasti, a také na restaurování výše zmíněných hodin. Dále se od sponzorů zatím podařilo získat 64 000 Kč a město Lanškroun navíc muzeu přerozdělilo část finančních prostředků od sponzora na oslavy 725 let od první písemní zmínky o městě. V minulém roce se podařilo získat další finanční prostředky z mikroprojektu EU o příhraniční spolupráci Euroregion Glacensis – Řemesla neznají hranic, a to ve výši 9434 eur, a sponzorské dary na nákup betlému od orlické řezbářky Jarmily Haldové. V roce 2008 se díky grantům od MK ČR ve výši 81 000 Kč a grantu 45 000 Kč od Pardubického kraje povedlo restaurovat soubor nábytku vyrobeného pro císaře Františka Josefa I. </p> <p>Spolupráce je nutností</p> <p>Muzeum je institucí, která plní úkoly vyplývající ze zákona. Protože se nachází v malém městě a navíc spravuje celý region Lanškrounsko, působí jako organizace kontaktní, otevřená k veřejnosti. „Pořádáme doprovodné akce k vernisážím, také masopust, trhy lidových a uměleckých řemesel, adventní trhy nebo naučně populární večery vztahující se k historii. Kromě toho organizujeme výměnné výstavy v zahraničí, především v Polsku a Slovensku. Spolupracujeme také s hřebečským krajanským spolkem, muzeem a archivem v Göppingenu, které se stalo centrem odsunutých obyvatel z naší oblasti, a se Společností česko-německého porozumění W. Hensela v Moravské Třebové. Samozřejmostí je kooperace se všemi místními spolky jako je Lanškrounský fotoklub, Sběratelé Lanškrounska, klub místních filatelistů, a také s kulturními a školskými institucemi, ale i s Českou poštou, pobočkou Lanškroun a s dalšími zdejšími firmami,“ sděluje ředitelka muzea. </p> <p>Sbírkové předměty</p> <p>Sbírka Městského muzea Lanškroun je zapsaná do Centrální evidence sbírek vedené na MK ČR a počet evidenčních čísel již překročil 5000. (Jen fotografií, skleněných desek a negativů je zde přes 30 000.) Tato kulturní isntituce má velké štěstí na dárce. Získala od nich např. rozsáhlou sbírku mincí, medailí a sochařských prací Z. Kolářského, dále pozůstalost hudebního skladatele a dirigenta Jindřicha Pravečka, soubory obrazů s tematikou města Lanškrouna a okolí od Petra Špačka, Eduarda Landy a dalších. „Nečekáme však jen na dary, v rozpočtu máme vyčleněnou částku na nákup nových sbírkových předmětů. Letos je to 21 000 Kč, za které hodláme získat další figurky do betléma, který na naši zakázku již několik let vytváří řezbář Bedřich Šila. Jeho 25 až 30 centimetrů vysoké postavičky z lipového dřeva zobrazují osobnosti našeho města,“ doplňuje závěrečné informace ředitelka muzea.</p>
