Instituce a kulturní zařízení

<p>PROSTĚJOV: Ve východní části prostějovského zámku se veřejnosti otevřelo nové Regionální informační centrum, které se zaměří především na turistiku a cestovní ruch regionu.</p> <p>Zrekonstruované křídlo zámku je výsledkem první fáze celkové obnovy renesanční památky. Investice zatím dosáhla 20 milionů korun. Podle odhadů prostějovské radnice by se celkové náklady měly vyšplhat do výše 100 milionů korun.<br />
Zámecká budova, v níž v minulosti sídlil například archiv, se dlouhodobě nacházela v poměrně špatném stavu a centrum města příliš nezkrášlovala. Po dokončení rekonstrukce by měl zámek sloužit kulturním potřebám města a jeho občanů. Hovoří se o divadelním sále nebo dílnách historických řemesel. Komerční subjekty by zde mohly nalézt kancelářské zázemí a své služby nabídnout vinárna či restaurace.<br /> Zatím mohou zájemci navštívit v zrekonstruovaných výstavních prostorách první expozici, která je věnována architektonickým skvostům Prostějova. Výstava Slavné stavby Prostějova potrvá až do poloviny září.</p> <p>Otvírací doba centra: pondělí – pátek od 9 do 17 hodin a sobota – neděle od 9 do 12 hodin.</p>

<p>ÚSTÍ NAD LABEM: Kino Hraničář působí v budově bývalého Lidového domu, kterou vybudovala německá sociální demokracie v roce 1908 na dnešní Masarykově třídě. Promítá se zde už od roku 1912.</p> <p>Neslavnější ústecké kino a ve své době jeden z největších kinosálů v republice, na konci června končí. Jeho provoz byl ztrátový; nedokázalo konkurovat modernímu multikinu. Zajímavé je, že další dvě malá ústecká kina, Mumie a Biograf u Františka, multikino přežila, protože obě zvolila specifický program i otvírací dobou.<br />
Společnost Falcon, která kino Hraničář vlastní, požádala na ministerstvu kultury o dotaci z Fondu pro rozvoj kinematografie na jeho digitalizaci, a obdržela ji. Budova ale vyžaduje také investice do exteriéru a interiéru ve výši okolo dvou milionů korun. Podle finanční analýzy, by investovaná částka měla návratnost delší než pět let. A tak se společnost rozhodla raději kino zavřít a dotaci od ministestva kultury vrátila. Budovu si společnost zatím ponechá, ale co se týče jejího využití nemá jasno.<br />
Toho, že dům zpustne, se obávají památkáři. Zatím se rozhodli prověřit jeho historickou hodnotu a posoudit, zda by měl šanci dostat se na seznam památek. Podporu této myšlence vedle vyjadřují také někteří zastupitelé města a kraje. Takový krok může stavbě zajistit dostatečnou právní ochranu, díky níž s ní vlastník nebude moci naložit, jak se mu zlíbí. Ani ho nemůže zbourat, jak se tomu stalo již v případě mnoha ústeckých starých domů. </p> <p>Zdroj: ufd.cz, denik.cz a usti.naseadresa.cz</p>

<p>BRNO: V rámci programu „Vracíme památky do života“ proběhne slavnostní zahájení projektu Centra obnovy památek architektury 20. století (COPA).</p> <p>Projekt počítá s vytvořením národního metodického centra, a to v rámci ukázkové komplexní obnovy areálu vily Stiassni. Rozhodnutí o poskytnutí dotace ve výši 179 milionů korun z Integrovaného operačního programu předá ministr kultury Václav Riedelbauch generální ředitelce NPÚ Naděždě Goryczkovéve ve vile Stiassni ve středu 30. června 2010 ve 14 hodin.</p> <p>Vilu Stiasnni převzal Národní památkový ústav v létě 2009 a na začátku srpna v ní začal pořádat dny otevřených dveří, které zahájil tiskovou konferencí, kde projekt představil. Podporu mu tenkrát vyslovila Naděžda Goryczková, která na zvýšení zájmu o památky 20. století ve své funkci soustavně apeluje.<br />
Památkovou ochranu těchto staveb však komplikuje absence ucelených metodických pravidel. Ta má nové centrum v budoucnu zajistit. Informace o nejdostupnějším způsobu obnovy památky by zde také získávali majitelé meziválečných staveb. K hostům konference patřil rovněž děkan Fakulty architektury VUT v Brně Vladimír Šlapeta, jehož bohatou odbornou knihovnu zaměřenou na architekturu 20. století metodické centrum zpřístupní veřejnosti. Ze strany ministerstva kultury vyjádřila projektu podporu ředitelka Odboru památkové péče Anna Matoušková.</p> <p>Ještě před vznikem specializovaného pracoviště musí samotná vila projít rekonstrukcí. S jejím přízemím se počítá k výstavám, vznikne badatelna, kavárna pro veřejnost a v patře obytné apartmány. Knihovnu profesora Šlapety by měly pojmout rozsáhlé sklepní prostory, původní umístění obslužného zařízení domu a tělocvičny. Samotné centrum nalezne umístění v zahradě, v místě původních skleníků, na jejichž místě v 80. letech vyrostl byt správce a garáže. Objekty nahradí novostavba moderního metodického centra s přednáškovým sálem a kancelářemi pracovníků NPÚ. </p> <p>S výstavbou vily Stiassni se započalo v roce 1927 podle plánů brněnského architekta Ernsta Wiesnera. Úpravu zahrady zajistil další významný brněnský architekt Otto Eisler. Zajímavý komplex vznikl na základě objednávky manželů Alfreda a Hermie Stiassnych. Stopa židovské rodiny však mizí po druhé světové válce, o navrácení svého majetku nikdy nepožádali.</p> <p>Kontaktní informace na NPÚ ÚOP Brno a pozvánka