pondělí
27. ledna 2025
svátek slaví Ingrid

Instituce a kulturní zařízení

DALIBOR CHATRNÝ: SLOVEM

od 01.12.2010 do 31.12.2010
V úterý 30. listopadu 2010 bude v Galerii města Trutnova zahájena výstava Dalibora Chatrného: SLOVEM. Dalibor Chatrný patří k neúnavným experimentátorům české výtvarné scény a právě trutnovská výstava představí oblast tvorby, v níž autor řeší sémantickou stránku slov a její souvislost s vizuální podobou. K výstavě je připravena tvůrčí dílna inspirovaná zájmem autora o literaturu a o použití textu ve výtvarném umění. Výstavu můžete navštívit od 1. 12. do 31. 12. 2010. Galerie města Trutnova Slovanské náměstí 38 544 01 Trutnov 499 815 916 www.galerietu.cz galerie@trutnov.cz

S čím si hráli naši pra, pra, pra…

Autor článku: 
Eva Horníčková

<p>BENÁTKY NAD JIZEROU: Zdejší zámek, jehož nejstarší část pochází z roku 1525, se vyznačuje velkou kuriozitou. Kromě městského úřadu v něm totiž sídlí hned dvě muzea.</p> <p>Muzeum Benátky – pobočka muzea Mladoboleslavska – a v přízemí soukromé Muzeum hraček Benátky nad Jizerou. Zatímco první jmenované (pro malé i velké nabízí prohlídku vystavených expozic spojenou s interaktivním programem) se opět otevře až v květnu, muzeum hraček v přízemí, které provozuje Jiří Fiala, ještě stihnete letos navštívit. Má totiž otevřeno do konce listopadu, a sice v sobotu a v neděli od 9 do 12 a od 13 do 16.30 h.<br />
Naleznete zde rozsáhlou sbírku hraček, vyrobených zhruba od roku 1860 do roku 1945, a v České republice zcela ojedinělou. Hodné obdivu jsou například parní strojky, plechová i dřevěná autíčka, koňská spřežení, velký model železnice typu HO, panenky i jejich perfektně vybavené pokojíčky, malé šicí strojky nebo historické náměstíčko s přibližně 50 pohyblivými figurkami. Zajímavostí je 1,5 metru vysoké točící se ruské kolo. Co se počtu a rozmanitosti exponátů týče, je zde kromě Evropy a USA snad nejvíce zastoupeno Japonsko. Díky kontaktu navázanému v roce 2010 s japonským muzeem hraček v Tokiu, které překvapivě část své sbírky rozprodávalo, mohou návštěvníci obdivovat hračky, se kterými si hrály japonské děti kolem roku 1920. Například historické panenky v kimonech, dřevěné panenky Kokeši, kuchyňky a pokojíčky, které dnes jsou i v samotném Japonsku vzácné.<br />
To vše mohou malí i velcí návštěvníci obdivovat díky nadšenému sběrateli a neúnavnému „panu doktorovi“ Jiřímu Fialovi, který mnoha hračkám opět vdechl život. Již od mala nadšeně sbíral všechno možné – obaly od čokolády, poštovní známky – a k velkému překvapení rodičů začal později nosit domů také první panenky.<br />
Ke vzniku muzea hraček, které se „v těžkých bolestech“ nakonec zrodilo v roce 1999 za pomoci zdejšího městského úřadu, však vedla dlouhá cesta, která ani dnes ještě zdaleka nekončí. S rostoucím počtem návštěvníků současně přibývají také sbírkové předměty a vyvstává problém, kam je umístit. Naštěstí se J. Fialovi podařilo v roce 2004 – opět za pomoci města – výstavní prostory alespoň částečně rozšířit.</p> <p>Pro zajímavost a třeba i jako inspiraci jsem pana Fialu trochu vyzpovídala. </p> <p>Nejprve se zeptám na to, o čem již dlouho přemýšlím. Je mezi vámi muži – „sběrači“ také nějaká žena?</p> <p>Sběratelky mezi námi skutečně jsou a řekl bych, že dokonce převažují. Sbírají samozřejmě nejvíce panenky, avšak dnes spíše jen plastové, protože ty vzácné porcelánové jsou už dávno v cizině a ty, co zde snad nedopatřením zůstaly, jsou drahé, anebo jde dokonce o šikovně umazané repliky vydávané za originály. </p> <p>Říká se o Vás, že hračky opravujete sám. Je to vůbec v silách jednoho člověka?</p> <p>Ano, hračky, které jsou většinou ve špatném stavu, si opravuji nejraději sám. Myslím, že jsem dosti trpělivý (prožitá doba mě tomu naučila), a tak je restauruji, aby zásah byl co nejmenší. To platí také o barvě. Měla by odpovídat té původní. Někdy to zabere hodně času, protože odstín je jiný za mokra než za sucha. </p> <p>Jak vypadá spolupráce s místním úřadem? </p> <p>Z městského úřadu jsou na mě hodní, nemohu si stěžovat. Ale jinak jsem „samofinančník“ bez jediného sponzora. </p> <p>Kdo zajišťuje dozor, prodej vstupenek atd.?</p> <p>V muzeu mně pomáhají střídavě dvě ženy, které samozřejmě dostávají odškodné za to, že jim již několik let kazím soboty a neděle. </p> <p>S jakými subjekty spolupracujete?</p> <p>Spolupracuji nejraději s naším městským muzeem (pozn. red.: Muzeum Benátky – pobočka Muzea Mladoboleslavska) a zdá se, že v rámci možností velice dobře. Jak již říkal náš „velký učitel“ Lenin: V jednotě je síla! A tak se snažím.</p> <p>Kolik návštěvníků k vám za rok přibližně zavítá?</p> <p>Od roku 1999 si expozice prohlédly tisíce návštěvníků z naší republiky a stále více k nám nacházejí cestu turisté ze zahraničí, a to i z těch nejvzdálenějších koutů světa. Počítám, že dětí a dospělých k nám za rok v průměru zavítá tak 9000. Určitě k tomu přispívá, že zámek je krásně zdobený sgrafity a že zde svého času působil slavný dánský astronom Tycho de Brahe, také Bedřich Smetana a další hudebníci. </p> <p>Co považujete za hlavní problém vašeho muzea?</p> <p>Hlavní, největší a přímo katastrofální problém je ten, že nemám prostory, kde další exponáty vystavit. O to víc mě mrzí, že jsme měli možnost zakoupit další historické hračky přímo z tokijského muzea. Na co jsem v katalogu ukázal, to jsem mohl mít. A navíc – všechna okolní muzea mám projetá a nikde jsem nic podobného neviděl. Také u nás nedávno byl jeden sběratel z Japonska a nabízel panenky i stará kimona… Ale kam s tím? </p> <p>Děkuji za rozhovor a přeji hodně sběratelských úspěchů, velkou návštěvnost, ale hlavně co nejvíce nových metrů čtverečních!</p>

Retro v našich domácnostech

od 20.11.2010 do 27.11.2010
MOHELNICE: Muzeum zve na výstavu Retro v našich domácnostech. Technika a nástroje v nedávné i dávnější minulosti ze sbírek Vlastivědného muzea v Šumperku.

Krajinou pěstních klínů

od 20.11.2010 do 03.04.2011
MOST: Oblastní muzeum zve na výstavu Krajinou pěstních klínů ve stopách Jana Fridricha. Chcete vědět jak bydleli neandertálci, prohlédnout si skoro 50 kg vážící největší pěstní klín ve střední Evropě a zakusit atmosféru doby, kdy jedinou starostí člověka bylo plné bříško? Pojďte se podívat na výstavu do mosteckého muzea. Výstava je postavena na dlouhodobém výzkumu pracovníka Archeologického ústavu AV ČR Doc. PhDr. Jana Fridricha, DrCs., který je považován za zakladatele moderní české paleontologické školy a který krajinu kolem Písečného vrchu intenzivně zkoumal více než půl století.

Jablonecká medailérská škola

od 20.11.2010 do 02.01.2011
LIBEREC: Severočeské muzeum zve na výstavu Jablonecká medailérská škola - Jiří Dostál, učitelé a studenti. Výstava ukazuje výběr z mincovní a medailérské tvorby předního českého medailéra Jiřího Dostála a studentů Vyšší odborné školy, specializované na raženou minci a medaili v Jablonci nad Nisou. Toto představení ale není pouze suchopárnou prezentací medailí, plaket a mincí a jejich návrhů pro fajnšmekry a sběratele. Je ukázkou živého tvůrčího procesu, jak takovéto drobné práce vznikají a že ani v dnešní době, kdy do výtvarných disciplín silně proniká moderní technika, není toto opravdové řemeslo zapomenuto.

Výstava betlémů v Poličce

od 21.11.2010 do 09.01.2011

<p>POLIČKA: Městské muzeum a galerie s Centrem Bohuslava Martinů a s Betlémáři Poličska připravili výstavu Pospěšte k Betlému, k Ježíšku malému.</p> <p>K vidění jsou betlémy starší i současné, vyrobené z různých materiálů. Z historickým betlémů je pro návštěvníky připraven betlém vytvořený v první polovině minulého století poličským občanem Josefem Svobodou. </p> <p>Současnou tvorbu zastupuje vyřezávaný betlém Jaroslava Škrance, keramický Ireny Švecové, pletený z vlny Marie Novotné a další.</p> <p>Podrobnosti na www.cbmpolicka.cz</p>

Do knihovny za divadlem

Autor článku: 
Magdalena Gladišová

<p>HRANICE: V místní části Drahotuše měly děti možnost seznámit se s knížkami neobvyklou formou, a sice prostřednictvím Knihovnické pohádky v podání divadelníka Romana Prokeše a jeho kolegyně Lady Šubíkové.</p> <p>“Pohádka je určena především pro poslední ročníky mateřských škol a 1. až 2. třídu škol základních, tedy pro děti, které se s knihami teprve seznamují” říká Roman Prokeš, který před děti předstupuje jako Knihovník.<br /> Nejde však jen o klasickou loutkovou pohádku, děti jsou do děje intenzivně zapojeny, pomáhají Knihovníkovi, hrají některé z rolí, jsou zároveň diváky i účinkujícími.<br />
“Důležité je, aby se pohádka odehrávala v knihovně, mezi regály s knížkami,” tvrdí Roman Prokeš a vysvětluje: “Toto prostředí navodí zcela samozřejmě správnou atmosféru, ve které je snadné uvěřit, že z každé knížky, kterou otevřete, vyskočí nějaká postava.”<br />
Pro knihovny je to možnost, jak přiblížit svět knih dětem také jinou formou, nespoléhat jen na běžné besedy o knihách. Při divadle si děti užijí spoustu legrace, protože Roman Prokeš to s nimi rozhodně umí.<br />
“Naši žáci chodí do knihovny u nás pravidelně,” říká ředitelka školy v Drahotuších na Přerovsku Dagmar Pospíšilová. “Prvňáčci tady viděli Knihovnickou pohádku, druháčci pak absolvovali divadelní dílničku, při které si namalovali kulisy a sehráli pod vedením Romana Prokeše sami divadlo.” </p> <p>Na Knihovnickou pohádku Roman Prokeš také navazuje například dílničkou, při které děti vyrábějí ruční papír. I ta je v knihovnách oblíbená. Důležité totiž je dětem ukázat, že i papírové knihy mají své kouzlo a fantazie při čtení knížek je mnohem víc, než počítačové hry.</p>

Unikátní jesličky

Autor článku: 
luk

<p>CHEB: Zajímavý exponát, tzv. kynšperskou betlémovou horu, zakoupilo od soukromého majitele Muzeum Cheb za finančního přispění MK ČR v rámci programu integrovaného systému ochrany movitého kulturního dědictví.</p> <p>Betlémové hory, jejichž výrobou byl v minulosti znám i nedaleký Kynšperk nad Ohří, jsou zvláštním typem jesliček, kterého si vysoce cení nejen etnografové a betlemáři, ale obdivuje je i široká veřejnost.<br />
Kulisy a dějové scény mají umístěny buď na pyramidě, nebo homoli, tedy hoře. Vlastní kulisy, postavy a zvířata jsou charakteristické svým miniaturním provedením, což s sebou nese jistá rizika, a proto jsou kryty skleněnými poklopy – šturci.<br />
Celý betlém včetně skleněného krytu je vysoký 60 cm, postavičky měří 2 až 3 cm a figurky oveček pak mezi 1,5 – 2 cm.</p> <p>Více informací zde

COSTA RICA

07.12.2010
7. prosince – úterý v 17,00 hodin, přednáškový sál v 1. patře, Tomkova 177 Cestopisné promítání Dr. Vandy Bostikové, Ph.D. Vypravíme se do tzv. Švýcarska Latinské Ameriky, oficiálně Kostariky, malé středoamerické země, která je rájem neuvěřitelného množství zvířat, ptáků, rostlin, ale i sopek. Vstupné 20,- Kč

Muzeum zachycuje paměť města

Autor článku: 
Eva Veselá

<p>DOBRUŠKA: Vlastivědné muzeum v Dobrušce je jedním ze středisek, která tvoří organizační složku města s názvem Kulturní zařízení města Dobrušky.</p> <p>Město Dobruška bylo do roku 1960 okresním městem, je historicky spádovou oblastí po stránce kulturní, ekonomické i hospodářské a tato skutečnost se promítá i do činnosti muzea, které celou svou činností přibližuje historii a dění nejen přímo ve městě, ale i v přilehlém okolí. </p> <p>Nahlédnutí do historie</p> <p>Počátky dobrušského muzejnictví spadají do dvacátých let minulého století. Iniciátory jeho vzniku byly místní spolky a organizace, zejména Klub českých turistů, Sokol a Městská spořitelna. Vůdčí osobností pak poštmistr a starosta města – Václav Malý. V červenci 1931 vzniklo Vlastivědné muzeum pro Dobrušsko a Opočensko a poprvé byly veřejnosti představeny muzejní sbírky. Jejich prvním správcem se stal učitel, významný vlastivědný a kulturní pracovník, později též spisovatel, Karel Michl. O něco později byl pro muzejní sbírky získán dům čp. 53, který tomuto účelu sloužil až do jeho zbourání, tedy do poloviny osmdesátých let. Od roku 1984 sídlí muzeum v bývalém rabínském domě. </p> <p>Významné osobnosti </p> <p>Město se může pochlubit velkým počtem osobností, které svým významem v mnohém přesáhly rámec nejen regionu, ale i našeho státu. František Vladislav Hek, výrazná postava národního obrození, se stal předlohou pro hlavní postavu románu Aloise Jiráska a do literatury vstoupil pod jménem F. L. Věk. Magdalena Novotná, manželka Jiřího Novotného z Dobrušky, byla předobrazem postavy babičky ve stejnojmenném díle Boženy Němcové. Lidový umělec Alois Beer po sobě zanechal dílo mimořádné dokumentační hodnoty co se etnografie a historie týče. František Adolf Šubert se věnoval novinářské a spisovatelské dráze a působil v oblasti divadla. Byl ředitelem Národního divadla v Praze a Městského divadla na Královských Vinohradech, ale i iniciátorem a organizátorem Českoslovanské výstavy národopisné v Praze. Světoznámý malíř František Kupka, rodák z nedalekého Opočna, prožil v Dobrušce dětství a mládí. </p> <p>Sbírkový fond a expozice </p> <p>Fond tvoří kolem 13 tisíc položek, což je asi 20 tisíc předmětů. Jde zejména o artefakty z oblasti etnografie, historie a historie umění. Ojedinělý je soubor prvotin Františka Kupky, kronikářské dílo Aloise Beera či pozůstalost Karla Michla.<br />
Stálé expozice se nacházejí na třech místech. V rodném domku Františka Vladislava Heka najdou návštěvníci obytnou světničku, kupecký krám nebo černou kuchyni. Televizní diváci si jistě vzpomenou na úl nebo na váhy v podobě mořských panen, které si „zahrály“ v televizním seriálu F. L. Věk. Závěrečná část expozice, zrekonstruovaná v roce 2010, tuto významnou osobnost Dobrušky připomíná.<br />
V budově renesanční radnice z 2. poloviny 16. století jsou instalovány prvotiny Františka Kupky, jehož pozdější díla obdivují návštěvníci nejrůznějších světových galerií. Další část expozice přibližuje hrdelní právo.<br />
V bývalém rabínském – Laichterově – domě, který je i sídlem muzea, se nachází expozice Židé v dějinách Dobrušky. Exponáty doplňuje promítání krátkého filmu a největším lákadlem je rituální očistná lázeň zvaná mikve. Opomenuta není ani historie dobrušské synagogy, která stojí těsně vedle rabínského domu. Laichterův dům, postavený v 1. třetině 19. století, procházel v letech 2008 – 2010 rekonstrukcí a muzeum zde připravuje expozici věnovanou dr. Laichterovi, významnému nakladateli meziválečného období a příteli T. G. Masaryka. Během roku zde proběhne čtyři až šest výstav zaměřených na vlastivědu a historii města, ale prezentovány jsou zde také práce místních výtvarníků.</p> <p>Akce „Paměť města“</p> <p>Cílem této akce, členěné do šesti oddílů, je přispět k zachování odkazu minulosti pro příští generace.<br />
Paměť věcí se zaměřuje na získávání trojrozměrných exponátů – jde např. o vybavení dřívějších domácností.<br />
Paměť písma se soustřeďuje na materiály archivní povahy – např. vysvědčení z dobrušských škol, psané vzpomínky, deníky, kroniky. Právě deníky dvou dobrušských občanů, psané den po dni až do sedmdesátých let 20. století, objasnily přesné datum historické události, tzv. nepravého převratu z 5. října 1918, kdy na zdejší poštu přišel telegram oznamující, že skončila 1. světová válka i Rakousko-uherská monarchie.<br />
Paměť slova – jde o zaznamenávání vzpomínek pamětníků jako jsou historky, staré zvyky, příběhy na magnetofonovou pásku.<br />
Paměť fotografie dnes obsahuje desítky tisíc fotografií nebo pohlednic od období Rakousko-Uherska. Muzeum si je od občanů zapůjčí, naskenuje a uloží na DVD.<br />
Paměť filmu – materiál se muzeum snaží získat od okruhu amatérských filmařů. Zatím se podařilo převést na DVD filmy od dvacátých let minulého století, které přibližují dění v Dobrušce a okolí.<br />
Paměť lidí přibližuje historii z pohledu osudů jednotlivých osob. </p> <p>Vedoucí Vlastivědného muzea Mgr. Jiří Mach k této činnosti ještě podotýká: "Při této práci se snažíme maximálně využívat možnosti převodu získaných informací na elektronická média, která tak zaručí zachování slova, písma i obrazu a umožní přenesení na případná další nová média v pozdějších letech.“ </p> <p>Muzeum a kroniky</p> <p>Vlastivědné muzeum v Dobrušce se problematice kronik věnuje ve spolupráci se Státním okresním archivem v Rychnově nad Kněžnou. „Do digitální podoby se nám podařilo převést přes stovku obecních, farních a školních kronik a také pořádáme semináře pro kronikáře. Zatím poslední se uskutečnil koncem června v Dobrušce (místa konání se střídají) a šlo o přátelské setkání v rámci oslav 690 let od první písemné zmínky o Dobrušce. Jeho součástí byla i návštěva výstavy k této události,“ doplňuje Mgr. Mach, který je také kronikářem města Dobrušky a na setkání přednesl referát. Kroniku vede na počítači a zveřejňuje na městském webu.</p> <p>Spolupráce se školami </p> <p>Muzeum se nechá inspirovat podněty od vyučujících na základních školách a na gymnáziu a připravuje netradiční materiál, zejména pro výuku ve vlastivědě a dějepisu. Učitelům pak zpracovává počítačové prezentace, které je možné využívat ke konkrétnímu učivu. Besedy s muzejními pracovníky probíhají jak ve škole, tak přímo na půdě muzea a některé z nich jsou pořádány společně se zdejší městskou knihovnou. </p> <p>Muzeum má širokou působnost </p> <p>Přestože v muzeu pracují pouze tři zaměstnanci (jeden na plný úvazek, a další dva na zkrácenou pracovní dobu – 7 a 5 hodin), paleta činností této instituce je opravdu pestrá. Například jde o přípravu CD ROMů a DVD a také o natáčení filmů. Filmový dokument Dobrušskou minulostí již dospěl do období 2. světové války a má zatím 14 dílů. Propagační film o Dobrušce byl vyhotoven v české a anglické verzi.<br />
Publikační činnost se také zaměřuje na zdejší region. Jmenujme například tituly Dobrušská privilegia, Pověsti z Dobrušska nebo Dobruška. </p> <p>Pro úplnost je třeba ještě zmínit akce, které muzeum organizuje, ať již jsou to muzejní přednášky, vánoční jarmark, den otevřených dveří či toulky po dobrušských památkách. O všech iniciativách pracovníků dobrušského muzea se zájemci mohou přesvědčit na jeho přehledných a podrobných webových stránkách

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Instituce a kulturní zařízení