Instituce a kulturní zařízení

<p>PRAHA: Národní muzeum spustilo novou platformu pro prezentaci muzejních a galerijních sbírek. Tato webová prezentace se zaměřuje na odbornou, ale i širokou laickou veřejnost.</p> <p>Internetové stránky www.eSbírky.cz vznikly původně zejména pro usnadnění přenosu digitálního materiálu z institucí spravujících sbírky do Evropské digitální knihovny (Europeany), v současnosti ale plní ještě další funkce. Poskytují prostor pro prezentaci sbírek všem oddělením Národního muzea, ale i všem muzeím a galeriím, které projeví zájem se zapojit do projektu Athena />
Jedná se o atraktivní způsob prezentace s nízkými uživatelskými nároky. Součást webu tvoří také výběr nejzajímavějších předmětů doplněný kurátorskými texty. Jako nejnovější aplikaci naleznete na stránkách také aplikaci eCard, která umožňuje posílat obrázky sbírkových předmětů s doprovodnými informacemi formou elektronické pohlednice.</p> <p>O projektu Europeany jsme na Místní kultuře informovali v roce 2008, informace naleznete v souvisejícím článku.</p>

<p>SEDLČANY: Město (8 tis. obyv.) je spjato s českým skladatelem, houslistou a pedagogem Josefem Sukem. Jméno tohoto rodáka z nedalekých Křečovic nese ve svém názvu kulturní zařízení i místní kulturní dům.</p> <p>Duchovní stránku života již několika generací obyvatel města a širokého okolí významně a systematicky formuje zdejší kulturní dům. Jeho dějiny se začínají psát roku 1829, kdy byly divadlo, kino a další produkce integrovány do jednoho víceúčelového sálu v objektu zvaném Na Kocandě. Od roku 1929 se hrálo divadlo, promítaly se filmy a pořádaly plesy v restauraci U Karla IV. Po 2. světové válce již tyto provizorní prostory nevyhovovaly, a tak se započalo s výstavbou nového kulturního stánku, který byl veřejnosti do užívání slavnostně předán v roce 1954, a který se od roku 1967 nazývá Kulturní dům Josefa Suka v Sedlčanech (KDJS). Záhy poté však musí čelit stále většímu provoznímu zatížení, což vyústí v další stavební úpravy.<br />
V roce 1975 tak po rozsáhlé dostavbě vznikají tři sály, dále kinosál, klubovny a restaurační zařízení. Později nastává další problém s havarijním stavem jevištní techniky, což nakonec vede k rekonstrukci staré části KDJS. Poté – v roce 1991 – již mohou první návštěvníci obdivovat moderní hlediště, jeviště, nový balkon, a provozní technici pak technicky dokonalé provaziště. Po všech stavebních úpravách má dnes největší divadelní sál kapacitu 430 míst a malý koncertní 120 míst.</p> <p>Tato příspěvková organizace města, které ji dotuje zhruba 4 mil. Kč ročně, je v současnosti vyhlášeným kulturním centrem celého regionu. KDJS si pod svá křídla ještě vzal Lidovou hvězdárnu Josefa Sadila postavenou svépomocí před více než 40 lety na Cihelném vrchu, čímž bylo vytvořeno zázemí volnému sdružení amatérů astronomů. To je podle jejich webových stránek „v principu otevřené každému s hlubším zájmem o astronomii s možností využívat zařízení hvězdárny pro svůj ušlechtilý záměr“. </p> <p>Od počátku devadesátých let minulého století pod KDJS spadá také kino, v němž přes deset let funguje filmový klub promítající 1 až 3krát do měsíce. O prázdninách se v něm pravidelně koná přehlídka nejlepších českých filmů posledních let – Sedlčanské filmové léto. </p> <p>Z hlavní pestré nabídky kulturního zařízení jmenujme především divadelní představení, která jsou nejoblíbenější. Jejich příznivci mohou využít možnosti předplatného na sedm představení během sezony za zvýhodněnou cenu.<br />
Radnice kulturnímu zařízení vyšla vstříc zprostředkováním předprodeje vstupenek ve své budově, což díky snadné dostupnosti zásadně zvýšilo návštěvnost. To ostatně vyjádření ředitele KDJS Jiřího Šibravy, že „návštěvnost je – vzhledem k velikosti města a především vzhledem k současné ekonomické situaci ve státě – velice dobrá,“ jen potvrzuje.</p> <p>K dalším programům ředitel KDJS sděluje: „Divadelní představení sice hrají prim, nicméně lidé si k nám rádi zajdou také na koncerty vážné i populární hudby, na zábavné pořady, večery poezie, přednášky a výstavy obrazů, keramiky, fotografií.<br />
Nešidíme ani školní a předškolní mládež, nedělní odpoledne patří pohádkám. Též zde máme kurzy tance, konají se tu plesy, zkoušet a vystupovat u nás mohou divadelní ochotníci a ostatní zájmová sdružení, organizujeme velké šachové turnaje. Naopak radnice u nás pořádá schůze městského zastupitelstva a politických stran.“<br />
K finanční strategii J. Šibrava uvádí: „Významným finančním přínosem jsou dlouhodobé pronájmy volných prostor několika soukromým subjektům. Například restauračním zařízením, kadeřnictví, kosmetickému salonu, autoškole, právnické a notářské kanceláři nebo redakci týdeníku Sedlčanský kraj. Naopak krátkodobé pronájmy využívají různé podnikatelské společnosti a firmy pro prodejní a předváděcí akce a též soukromé osoby například na rodinné oslavy a podobně.“ </p> <p>K dlouhému výčtu všech aktivit je pro úplnost třeba ještě přidat publikační činnost. KDJS vydává vlastní Kulturní kalendář, významně se podílí na přípravě městského měsíčního zpravodaje Radnice, u příležitosti konání hudebního festivalu Sukovy Sedlčany každoročně připravuje brožuru a na městské internetové stránky dodává své aktuální informace.</p> <p>V současnosti zde pracuje 12 stálých zaměstnanců včetně správce hvězdárny. Na dohodu pak dva promítači kina, pokladník kina a pět divadelních uvaděček.</p> <p>Město se pyšní pořadatelstvím (společně s KDJS) známého hudebního festivalu Sukovy Sedlčany, který má za sebou již 46 ročník. Účinkovali na něm snad všichni význační čeští interpreti vážné hudby i řada předních zahraničních umělců. O své místo na žebříčku popularity se však hlásí také v roce 1990 obnovené městské lidové slavnosti ROSA. Město tak navázalo na tradici spíše náboženského charakteru pocházející patrně z konce 17. století a oslavující údajné vítězství Sedlčanských nad Janem Žižkou v roce 1420. Slavnosti ROSA probíhají pravidelně v měsíci červnu a část programu, který zajišťuje KDJS, je zpravidla stylizována právě do husitské doby.</p>

<p>PRAHA: Moderní multifunkční prostor zaměřený zejména na beletrii se otevřel v Ruské ulici. Kromě jiného nabídne i příjemné místo pro posezení s knihou.</p> <p>Dům čtení, jak se nový prostor jmenuje, vznikl po rekonstrukci pobočky Městské knihovny v Praze, a návštěvníkům nabídne příjemné prostředí ve společnosti knihy a ucelenou nabídku pořadů o knihách, čtení, literatuře a autorech.<br />
Na své si přijdou čtenáři klasických děl, nových románů, detektivek, romantiky, dobrodružství, fantazy i hororů. Důraz bude přitom kladen na setkávání autorů s jejich čtenáři. V plánu jsu poetické večery, ale také klub tvůrčího psaní, seznámení s literárními časopisy a nakladatelstvími a literární soutěže. Nezapomnělo se ani na pořady pro děti a školy. V nabídce je také pravidelné hraní Magic: The Gathering />
To vše pro čtenáře MKP zdarma.</p> <p>Bližší informace naleznete v tiskové zprávě

<p>DOBRUŠKA: Součástí organizační složky s názvem Kulturní zařízení města Dobrušky je i městská knihovna. Od března 2002 sídlí v přestavěném rozšířeném a bezbariérovém objektu.</p> <p>Z historie</p> <p>První snahy o zřízení knihovny se datují 4. prosincem 1863, ale k jejímu skutečnému založení došlo až v roce 1885, kdy byla svolána ustavující schůze čtenářského spolku. Od tohoto data začala knihovna opravdu fungovat. Půjčovaly se zde knihy a časopisy, pořádaly přednášky a zábavy. Na konci 19. století měla knihovna ve svém fondu 353 svazků a čtenáři si knihy mohli půjčovat dvakrát týdně – ve středu a v neděli.<br />
Počátkem 20. století se počet knih rozrostl na cca 1 tisíc svazků a v roce 1919 začala své služby nabízet nová čítárna. V roce 1937 měla knihovna 2607 knih a 172 registrovaných čtenářů.<br />
Novodobá historie knihovny se začala psát 1. ledna 1952, kdy vznikla v Dobrušce Městská lidová knihovna F. L. Věka. Během let měnila místo svého působení i název, ale stále plnila svou původní funkci. V roce 1978 se z této městské knihovny dokonce stala knihovna středisková. Nakupovala a zpracovávala zvláštní knihovní fond, který ve formě výměnných souborů půjčovala sedmnácti knihovnám tvořícím středisko. Tento stav trvá s menšími obměnami dodnes.<br />
Po roce 1990 bylo nutné z prostorových důvodů knihovnu přestěhovat, ale žádný městský objekt požadavkům moderní knihovny nevyhovoval. Nakonec se řešení přece jen našlo. Úpravami a přístavbou totiž z nefunkčního výměníku tepla vznikla nová bezbariérová knihovna, která se otevřela 1. března 2002. Její provoz zajišťují čtyři zaměstnanci. </p> <p>Pozvání do knihovny</p> <p>Knihovní fond dnes představuje přes 30 tisíc svazků, počet evidovaných čtenářů je 1200, z toho 360 dětí. V loňském roce bylo zakoupeno 1030 knih v celkové hodnotě 263 tisíc korun a pro letošní rok bylo z rozpočtu města Dobrušky na nákup knih a periodik vyčleněno cca 250 tisíc. Uskutečnilo se přes 52 tisíc výpůjček a z toho tvořily knihy 84,8 %, periodika 15,2 %. Čtenáři mohou využívat počítače a internet, ke zlepšení vzájemné komunikace slouží elektronická pošta nebo zasílání SMS, knihy lze vyhledávat pomocí on-line katalogu. Na webových stránkách knihovny či sociální síti Facebook se zájemci dozvědí o připravovaných akcích, knižních novinkách atd.</p> <p>Kulturní i vzdělávací akce</p> <p>„Pro veřejnost organizujeme celou řadu kulturních nabídek. Například zmíním autorská čtení, besedy se známými osobnostmi, výstavy, výtvarné nebo literární soutěže pro děti, exkurze a další programy určené školám z Dobrušky, ale i z přilehlého okolí. Speciálně školní knihovně Gymnázia Dobruška navíc poskytujeme konzultační služby, a to zejména ohledně obsluhy automatizovaného systému Clavius. Naše knihovnice nezapomínají ani na děti předškolního věku, vloni pro ně uspořádaly přes osmdesát akcí. Také se účastníme celostátních projektů, jako je například Kniha mého srdce, Noc s Andersenem, Týden knihoven, Den poezie, Magnesia Litera, Den pro dětskou knihu. S velkým ohlasem se setkala naše výtvarně-literární soutěž pro děti nazvaná Od vizuality k virtualitě, jejímž výstupem se stal drobný sborníček básní,“ přibližuje některé aktivity knihovny její vedoucí Lenka Bendzová.<br />
V rámci zlepšování knihovnické gramotnosti realizovaly knihovnice téměř 30 informačních lekcí určených pro žáky mateřských, základních i středních škol. Rovněž dětem je určena v letošním roce vydaná informační brožurka „Průvodce Dobruškou s mimozemšťany“. Autorem textů je spisovatelka Petra Braunová, ilustrace vytvořil výtvarník Milan Starý.<br />
Dlouhodobě probíhající pořad Škola naruby je projektem v rámci akce Celé Česko čte dětem a jeho posláním je propagovat četbu u dětí předškolního a mladšího školního věku. Naopak senioři velmi kladně přijímají nabídku zaškolování v práci s počítačem a internetem. </p> <p>Regionální služby </p> <p>Výkon regionálních funkcí (RF) v dohodnutém rozsahu a obsluhu obecních knihoven zajišťuje pracovnice Městské knihovny Rychnov nad Kněžnou formou objednávky na detašovaném pracovišti Dobruška.<br /> „Do obvodu patří od 1. ledna 2008 celkem 18 základních knihoven; všechny registrované u ministerstva kultury. Obecní knihovny pracují dle svých možností, některé odebírají málo knih, jiné si odvážejí velké soubory čítající i 150 kusů. Spolupráce s nimi se výrazně zkvalitnila, dokladem je vzrůstající počet výpůjček, rozsáhlá korespondence i ohlasy dobrovolných knihovníků. Přístup k veřejnému internetu je ve všech knihovnách nebo v budově obecního úřadu, pokud úřad a knihovna sídlí v jedné budově. Řada knihoven požádala o grant na nákup licencí programu Clavius Rex,“ říká Miroslava Cvejnová, která se problematikou RF zabývá, a dodává, že bez dotací Královéhradeckého kraje by se fondy nemohly rozvíjet a sloužit základním neprofesionálním knihovnám v malých obcích.</p> <p>Obce v dobrušské spádové oblasti přispívají malou částkou na nákup knih a na informační servis. Z těchto prostředků se buduje vlastní výměnný fond, který je v majetku města. Nákupy knih přímo v obcích se téměř nerealizují. Účastníci pravidelných setkávání dobrovolných knihovníků jsou na každoročních poradách informováni o výkonu RF, provozování veřejného internetu, o grantu na Clavius Rex, revizích, náhradách poškozených a ztracených svazků atd. Zároveň jsou proškoleni ve vyplňování statistických výkazů. „Do všech obcí pravidelně rozesíláme časopis pro čtenářskou veřejnost Grand Biblio, plakáty a pozvánky na připravované kulturně-výchovné akce a výstavy i další aktuální informace o dění v dobrušské a rychnovské knihovně. V naší práci klademe hlavní důraz na osobní přístup ke každé malé knihovně a jejímu knihovníkovi, což se nám stále více potvrzuje jako ideální způsob k dosahování lepších výsledků,“ doplňuje na závěr Miroslava Cvejnová.</p>