Muzeum zachycuje paměť města

<p>DOBRUŠKA: Vlastivědné muzeum v Dobrušce je jedním ze středisek, která tvoří organizační složku města s názvem Kulturní zařízení města Dobrušky.</p> <p>Město Dobruška bylo do roku 1960 okresním městem, je historicky spádovou oblastí po stránce kulturní, ekonomické i hospodářské a tato skutečnost se promítá i do činnosti muzea, které celou svou činností přibližuje historii a dění nejen přímo ve městě, ale i v přilehlém okolí. </p> <p>Nahlédnutí do historie</p> <p>Počátky dobrušského muzejnictví spadají do dvacátých let minulého století. Iniciátory jeho vzniku byly místní spolky a organizace, zejména Klub českých turistů, Sokol a Městská spořitelna. Vůdčí osobností pak poštmistr a starosta města – Václav Malý. V červenci 1931 vzniklo Vlastivědné muzeum pro Dobrušsko a Opočensko a poprvé byly veřejnosti představeny muzejní sbírky. Jejich prvním správcem se stal učitel, významný vlastivědný a kulturní pracovník, později též spisovatel, Karel Michl. O něco později byl pro muzejní sbírky získán dům čp. 53, který tomuto účelu sloužil až do jeho zbourání, tedy do poloviny osmdesátých let. Od roku 1984 sídlí muzeum v bývalém rabínském domě. </p> <p>Významné osobnosti </p> <p>Město se může pochlubit velkým počtem osobností, které svým významem v mnohém přesáhly rámec nejen regionu, ale i našeho státu. František Vladislav Hek, výrazná postava národního obrození, se stal předlohou pro hlavní postavu románu Aloise Jiráska a do literatury vstoupil pod jménem F. L. Věk. Magdalena Novotná, manželka Jiřího Novotného z Dobrušky, byla předobrazem postavy babičky ve stejnojmenném díle Boženy Němcové. Lidový umělec Alois Beer po sobě zanechal dílo mimořádné dokumentační hodnoty co se etnografie a historie týče. František Adolf Šubert se věnoval novinářské a spisovatelské dráze a působil v oblasti divadla. Byl ředitelem Národního divadla v Praze a Městského divadla na Královských Vinohradech, ale i iniciátorem a organizátorem Českoslovanské výstavy národopisné v Praze. Světoznámý malíř František Kupka, rodák z nedalekého Opočna, prožil v Dobrušce dětství a mládí. </p> <p>Sbírkový fond a expozice </p> <p>Fond tvoří kolem 13 tisíc položek, což je asi 20 tisíc předmětů. Jde zejména o artefakty z oblasti etnografie, historie a historie umění. Ojedinělý je soubor prvotin Františka Kupky, kronikářské dílo Aloise Beera či pozůstalost Karla Michla.<br />
Stálé expozice se nacházejí na třech místech. V rodném domku Františka Vladislava Heka najdou návštěvníci obytnou světničku, kupecký krám nebo černou kuchyni. Televizní diváci si jistě vzpomenou na úl nebo na váhy v podobě mořských panen, které si „zahrály“ v televizním seriálu F. L. Věk. Závěrečná část expozice, zrekonstruovaná v roce 2010, tuto významnou osobnost Dobrušky připomíná.<br />
V budově renesanční radnice z 2. poloviny 16. století jsou instalovány prvotiny Františka Kupky, jehož pozdější díla obdivují návštěvníci nejrůznějších světových galerií. Další část expozice přibližuje hrdelní právo.<br />
V bývalém rabínském – Laichterově – domě, který je i sídlem muzea, se nachází expozice Židé v dějinách Dobrušky. Exponáty doplňuje promítání krátkého filmu a největším lákadlem je rituální očistná lázeň zvaná mikve. Opomenuta není ani historie dobrušské synagogy, která stojí těsně vedle rabínského domu. Laichterův dům, postavený v 1. třetině 19. století, procházel v letech 2008 – 2010 rekonstrukcí a muzeum zde připravuje expozici věnovanou dr. Laichterovi, významnému nakladateli meziválečného období a příteli T. G. Masaryka. Během roku zde proběhne čtyři až šest výstav zaměřených na vlastivědu a historii města, ale prezentovány jsou zde také práce místních výtvarníků.</p> <p>Akce „Paměť města“</p> <p>Cílem této akce, členěné do šesti oddílů, je přispět k zachování odkazu minulosti pro příští generace.<br />
Paměť věcí se zaměřuje na získávání trojrozměrných exponátů – jde např. o vybavení dřívějších domácností.<br />
Paměť písma se soustřeďuje na materiály archivní povahy – např. vysvědčení z dobrušských škol, psané vzpomínky, deníky, kroniky. Právě deníky dvou dobrušských občanů, psané den po dni až do sedmdesátých let 20. století, objasnily přesné datum historické události, tzv. nepravého převratu z 5. října 1918, kdy na zdejší poštu přišel telegram oznamující, že skončila 1. světová válka i Rakousko-uherská monarchie.<br />
Paměť slova – jde o zaznamenávání vzpomínek pamětníků jako jsou historky, staré zvyky, příběhy na magnetofonovou pásku.<br />
Paměť fotografie dnes obsahuje desítky tisíc fotografií nebo pohlednic od období Rakousko-Uherska. Muzeum si je od občanů zapůjčí, naskenuje a uloží na DVD.<br />
Paměť filmu – materiál se muzeum snaží získat od okruhu amatérských filmařů. Zatím se podařilo převést na DVD filmy od dvacátých let minulého století, které přibližují dění v Dobrušce a okolí.<br />
Paměť lidí přibližuje historii z pohledu osudů jednotlivých osob. </p> <p>Vedoucí Vlastivědného muzea Mgr. Jiří Mach k této činnosti ještě podotýká: "Při této práci se snažíme maximálně využívat možnosti převodu získaných informací na elektronická média, která tak zaručí zachování slova, písma i obrazu a umožní přenesení na případná další nová média v pozdějších letech.“ </p> <p>Muzeum a kroniky</p> <p>Vlastivědné muzeum v Dobrušce se problematice kronik věnuje ve spolupráci se Státním okresním archivem v Rychnově nad Kněžnou. „Do digitální podoby se nám podařilo převést přes stovku obecních, farních a školních kronik a také pořádáme semináře pro kronikáře. Zatím poslední se uskutečnil koncem června v Dobrušce (místa konání se střídají) a šlo o přátelské setkání v rámci oslav 690 let od první písemné zmínky o Dobrušce. Jeho součástí byla i návštěva výstavy k této události,“ doplňuje Mgr. Mach, který je také kronikářem města Dobrušky a na setkání přednesl referát. Kroniku vede na počítači a zveřejňuje na městském webu.</p> <p>Spolupráce se školami </p> <p>Muzeum se nechá inspirovat podněty od vyučujících na základních školách a na gymnáziu a připravuje netradiční materiál, zejména pro výuku ve vlastivědě a dějepisu. Učitelům pak zpracovává počítačové prezentace, které je možné využívat ke konkrétnímu učivu. Besedy s muzejními pracovníky probíhají jak ve škole, tak přímo na půdě muzea a některé z nich jsou pořádány společně se zdejší městskou knihovnou. </p> <p>Muzeum má širokou působnost </p> <p>Přestože v muzeu pracují pouze tři zaměstnanci (jeden na plný úvazek, a další dva na zkrácenou pracovní dobu – 7 a 5 hodin), paleta činností této instituce je opravdu pestrá. Například jde o přípravu CD ROMů a DVD a také o natáčení filmů. Filmový dokument Dobrušskou minulostí již dospěl do období 2. světové války a má zatím 14 dílů. Propagační film o Dobrušce byl vyhotoven v české a anglické verzi.<br />
Publikační činnost se také zaměřuje na zdejší region. Jmenujme například tituly Dobrušská privilegia, Pověsti z Dobrušska nebo Dobruška. </p> <p>Pro úplnost je třeba ještě zmínit akce, které muzeum organizuje, ať již jsou to muzejní přednášky, vánoční jarmark, den otevřených dveří či toulky po dobrušských památkách. O všech iniciativách pracovníků dobrušského muzea se zájemci mohou přesvědčit na jeho přehledných a podrobných webových stránkách