Děti a mládež

Honza pase ovce bohatého sedláka na stráni za vsí a sní o tom, jaký je svět za velkým kopcem. A když se ve stádě narodí černý beránek, nejzvědavější a nejčilejší ze všech, důvod k výletu se najde. Sedlákovi je totiž černý beránek trnem v oku, protože prý nosí smůlu, a chce se ho co nejdříve zbavit. Honzovi s beránkem tak nezbývá nic jiného, než se vydat do světa na zkušenou.

„Když jsme oslovili různé autory s výzvou, jak by pro večerníček zpracovali příběhy pohádkového Honzy, vyhrál Michal Čunderle právě proto, že Honzovi svěřil beránka a vytvořil z nich úžasnou dvojici,“ říká kreativní producentka Barbara Johnsonová. Honza s černým beránkem společně prožívají nejrůznější pohádková dobrodružství, ať už s hastrmanem nebo s čarodějnicí, na pouti či na tajemném hrádku. „Seriál je výjimečný nadčasovou originalitou výtvarného rukopisu Josefa Lady. Vůbec poprvé ladovský večerníček namlouvá legendární herec Josef Dvořák, a dokonce v něm i zpívá,“ prozrazuje dramaturg Miloš Zvěřina.

„Jako dítě školou povinné jsem se do obrázků Josefa Lady zamiloval. Začalo to knížkou Bubáci a hastrmani. A nyní díky Honzovi a beránkovi jsem měl možnost namlouvat večerníček, který Lada vymyslel,“ popisuje Josef Dvořák svůj vztah k českému malíři, do jehož rodných Hrusic jsou příběhy zasazeny.

Dobrodružství Honzy a beránka je jedním z mnoha dárků České televize k pětapadesátým narozeninám Večerníčka, které letos kreslený chlapeček v papírové čepici a stejnojmenný podvečerní pořad s pohádkovým příběhem slaví. Ve skupině diváků od čtyř do dvanácti let je stabilně nejsledovanějším dětským pořadem vlastní výroby v Česku. Mezi letošní nejsledovanější tituly patřili Krysáci, Pat a Mat nás baví a Bob a Bobek, králíci z klobouku.

scénář: Michal Čunderle // režie: Pavel Kubant // dramaturgie: Miloš Zvěřina // výkonná producentka: Veronika Trčková // kreativní producentka: Barbara Johnsonová // Večerníček namluvil: Josef Dvořák

 

Jádrem výstavy budou rozkládací papírové betlémy V. Kubašty. Pro srovnání budou vystaveny i jiné, vystřihované papírové jesličky. Dále uvidíte velké množství obrázkových knih, především pohádek, které byly vydávány v 60. a 70. letech 20. století. Výrobu několika příběhů dokonce Kubaštovi zadalo „Walt Disney studio“. V menší míře ukážeme autorovy pohlednice nebo reklamní letáky.

Výstava je zapůjčena od sběratele J. V. Marouška.

Aby všichni návštěvníci mohli zažívat úžas z toho, že jedním otevřením knížka „vyroste“ a příběh živě promluví, připravili jsme kopie vystavených knížek, které si vezmou do ruky.

 

OTEVÍRACÍ DOBA v adventu a o vánočních svátcích:

3. 12. – 23. 12.

od 9.00 – 12.00, 12.30 – 16.00 hod.  so + ne od 12.30 do 16.00 hod.

24. 12. 2020 – zavřeno

25. – 30. 12. od 13.00 – 17.00 hod.

31. 12. 2020 – 1. 1. 2021 – zavřeno

2. – 3. 1. 2021 od 13.00 – 17.00 hod.

Nadace Krása pomoci se věnuje především seniorům, kterým v rámci nejrůznějších aktivit a kampaní zajišťuje kvalitní podmínky pro plnohodnotné stáří. Tváří nadace a předsedkyní správní rady je česká topmodelka a aktivistka Taťána Gregor Brzobohatá, která je rovněž velkou obdivovatelkou Berthy von Suttner. 

Kdo byla Bertha?

Bertha von Suttner byla významnou osobností mírového hnutí přelomu 19. a 20. století. Narodila se v roce 1843 v Praze do rodiny Kinských a své dětství strávila v Brně. V dospělosti žila ve Vídni a krátce i v Paříži, kde navázala dlouholeté přátelství s Alfrédem Nobelem. Při pobytu v Gruzii během rusko-turecké války byla svědkyní lidského utrpení způsobeného válečným konfliktem a stala se odhodlanou pacifistkou.

V roce 1889 vydala román Složte zbraně! (Die Waffen nieder!), jehož moderní překlad bude v případě úspěšné crowdfundingové kampaně podruhé vydán. Symbolicky přesně 75 let od konce druhé světové války.

O čem knížka je?

Autobiografie fiktivní rakouské šlechtičny Marty von Tilling nebývalým způsobem zpochybnila tehdejší představy o ušlechtilosti války a vojenské profese. Široké veřejnosti přiblížila jak utrpení vojáků na frontě, které bylo v té době tabuizováno, tak i širší dopady válek na celou společnost.

Příběh se odehrává na pozadí skutečných evropských konfliktů druhé poloviny 19. století a zásadní část děje je zasazena na české území, kde autorka přibližuje katastrofální dopady bitvy u Hradce Králové v roce 1866.

Příběh je protkán filozofickými úvahami o absurditě válek a mocenské politiky, ale také argumenty podporujícími rodící se mírové hnutí. Bertha se ostatně nikdy netajila tím, že se jedná o román agitační. Po jeho vydání se stala přední osobností evropského mírového hnutí, vydávala protiválečný časopis, stála u zrodu mnoha mírových spolků a účastnila se prvních mírových kongresů. Bertha volala po vzniku evropského společenství a zasloužila se o vznik Mezinárodního smírčího soudu v Haagu. Hájila práva žen a národnostních menšin. Dopisovala si s T. G. Masarykem a Alfreda Nobela inspirovala k vytvoření ceny za mír.

Její filozofie byla ovlivněna díly Immanuela Kanta, Henryho Thomase Buckleho, Charlese Darwina či Lva Nikolajeviče Tolstého, který její knihu Složte zbraně! přirovnal k významnému americkému románu Chaloupka strýčka Toma: „Zrušení otroctví předcházela slavná kniha jedné ženy, paní Beecher-Stoweové. Dej Bůh, aby po Vaší knize následovalo zrušení války.“

V roce 1905 byla Bertha von Suttner jako první žena oceněna Nobelovou cenou za mír. Ani poté se nepřestala angažovat. Až do své smrti propagovala ideje humanismu a varovala před zbrojením a rostoucí hrozbou konfliktu. Zemřela v červnu 1914, dva měsíce před vypuknutím první světové války.

Kdo za knížkou stojí?

Ivona Remundová a Vanda Prošková, dlouholeté obdivovatelky Berthiných myšlenek a také členky studia Prosvěta. Knihu Složte zbraně! vydávají právě pod jeho záštitou a ve spolupráci s Institutem Prague Vision a Ústavem translatologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. 

„Bertha věřila, že válka je koncept, který jednou lidstvo dokáže zcela zavrhnout. Jako tomu v minulosti bylo třeba s upalováním čarodějnic. Na tu dobu to byla myšlenka nesmírně odvážná a je trochu děsivé, že i po téměř 150 letech zůstává utopií. Kniha Složte zbraně! je pro mě stále velmi aktuální zdroj idejí, které je potřeba živit i dnes. Buďme odvážní. Nebojme se říkat věci, které ostatní třeba nechtějí slyšet. A nezavírejme oči před žádnou formou násilí. Jako Bertha. Děkuju, pokud si knihu zakoupíte a pomůžete nám šířit její odkaz dál.“

Ivona Remundová

„Příběh Berthy je mi už několik let velkou inspirací. To, že v češtině už knížka nebyla absolutně dostupná, mi přišlo jako velká škoda. Bertha byla z Prahy, ale přitom málokterý čech o jejím odkazu ví (přitom třeba v Rakousku ji mají na dvoueurovkách!) Zařídit tedy nový překlad byl jasný další krok. Studenti pod dohledem úžasných paní profesorek z Ústavu translatologie FF UK odvedli neskutečnou práci. Máme tedy znovu-přeloženou jednu z nejvýznamnějších knih světového mírového hnutí, která po více než 100 letech míří k českému publiku. Nenechte si to ujít.“ 

Vanda Prošková

Pokud se chcete s Berthou spřátelit, najdete ji na Instagramu jako @bertha__von__suttner nebo vydání knížky sledujte na Facebooku. 

Další informace najdete na odkazech:

• Složte zbraně! na databazeknih.cz
• Bertha von Suttner: 130 let myšlenek, které nestárnou
• Když chceš lidem říct těžkou pravdu, oslaď jim ji milostným románem. Třeba jako Bertha von Suttner
• Nobelistka z Prahy
• Dobrá záminka. Matěj Stropnický nad románem pražské nobelistky Berty Suttnerové

Ve své tvorbě se zaměřujete na poezii – za sbírku básní Větrní jste dostal cenu Magnesia Litera. Čím vás v dnešní digitalizovaně nepoetické době tento – pro mnohé čtenáře okrajový – žánr oslovuje?

Poezií jsem se začal z jakési intuitivní vnitřní potřeby zabývat už asi ve čtrnácti letech a od té doby mě neopustila. V každé době si najde své místo, i když proměňuje své podoby.

 

A jak jste si k poezii našel cestu? „Způsobila“ to nějaká konkrétní sbírka, nebo šlo o pozvolný proces?

V mládí, ale v dospělosti se až jakási potřeba psaní básní ustálila. Šlo a jde o proces velmi pozvolný, domnívám se, že nikdy nekončící.

 

Vzpomínáte na první sbírku poezie, která se vám dostala do rukou a opravdu vás ohromila, nadchla nebo něčím překvapila?

V babiččině knihovničce měla pro mě zvláštní místo sbírka dětských básní Zdeňka Kriebla s tajuplným názvem Stradivárky z neonu. Posměšky na plot. Rozuměl jsem máločemu, ale fascinoval mě řád, symetrie, ale i narachie, které v těch verších panovaly.

 

A „leží“ vám poezie i na nočním stolku, nebo se oddechově věnujete spíš jiné literatuře? Která kniha vás v poslední době zaujala?

Jsem velký fanoušek silných, magických příběhů. Na nočním stolu mám aktuálně Bizarní povídky Olgy Tokarczukové a Safírové ledňáčky Bogdana Trojaka.

 

Byl jste žákem Ludvíka Kundery. Jak vás ovlivnil? Byl a je pro vás dodnes inspirací?

Pan Ludvík byl literárně všestranným mužem, který mě s naprostou samozřejmostí vedl k tomu, že je v pořádku poezii psát, překládat, redigovat i bádat o ní. Vzácný muž, dotek minulého století.

 

Kromě vlastní tvorby se zabýváte i překlady středověkých německých milostných písní. Kolik už jste jich přeložil?

Asi tři písně jsem přeložil před mnoha lety na přání jednoho nakladatele. Projekt ovšem nedopadl.

 

A narazil jste při jejich překladu na nějaký středověký překladatelský oříšek?

Jedna z nejstarších německých milostných písní si rafinovaně zahrává s genderem, kdy není jasné, jestli je mluvčím muž nebo žena. V češtině to bohužel fungovat nemůže, překladatel se musí rozhodnout.

 

Stává se někdy, že je překlad do češtiny „neuskutečnitelný“? Nebo natolik komplikovaný, že musíte kontaktovat autora originálu a překlad s ním konzultovat?

To je docela běžná situace u současné poezie. Překládám pro Drážďanskou cenu lyriky a bez konzultace s autory by básně nebylo často možné vůbec pochopit.

 

Vracíte se – nejen v překladech z němčiny – do světa, ve kterém v Československu žili a tvořili Češi a Němci?

To bylo mé dětství, počátek osmdesátých let na olomouckém sídlišti Povel. Zdejší hřbitovy byly a jsou plné německých jmen. Až mnohem později jsem pochopil, že tuto část Olomouce Němci obývali.

 

Jak vás ovlivňuje vaše dvojjazyčnost?

Dvojjazyčný nejsem, protože němčinu stále vnímám jako cizí jazyk. Ale mám dvojjazyčné děti a rád se jimi nechám opravovat.

 

Jste autorem učebnic češtiny pro děti – můžete přiblížit, jak taková učebnice vzniká a jaké těžkosti musí autor při její tvorbě překonávat?

Učebnice vzniká v pedagogickém nakladatelství a vyžaduje především získání tzv. doložky Ministerstva školství – aby mohla fungovat v systému právě jako učebnice.

 

Vdechl jste do učebnic i něco ze své poetiky?

Mé první básně pro děti vznikaly právě do učebnic, takže předpokládám, že ano.

 

Vyučujete tvůrčí psaní… Myslíte, že se dá spisovatelskému „řemeslu“ naučit?

Jistě, stejně jako jakémukoli umění. Velkou výhodou je ovšem talent.

 

Máte nějaký oblíbený tvůrčí trik či fígl, který doporučujete svým studentům?

Krátit!

 

Nedávno jste přijal pozvání k rezidenčnímu pobytu v Literárním domku broumovského kláštera. Jaký význam pro vás tento pobyt měl? A vyhýbáte se, či naopak vítáte setkání se čtenáři?

V Broumově jsem pobýval v tandemu s ilustrátorem Matějem Formanem a společně jsme tvořili jakousi básnickovýtvarnou mapu celého kraje. V tomto ohledu jsou rezidenční pobyty nenahraditelné jako místo inspirace, kontemplace, ale i klidu na práci, ke které se spisovatel v běžném provozu dostane zřídka. S broumovskými čtenáři jsme se setkali na besedě v klášterní kavárně a myslím, že setkání bylo oboustranně obohacující.

 

 

Vizitka

Radek Malý (*1977, Olomouc) je bohemista, básník, překladatel, autor knih pro děti a vysokoškolský pedagog. Na Univerzitě Palackého v Olomouci vystudoval bohemistiku a germanistiku, kde byl žákem spisovatele Ludvíka Kundery. Je držitelem Ceny Jiřího Ortena a dvou ocenění Magnesia Litera. Je autorem šesti básnických sbírek: Lunovis, Vraní zpěvy, Větrní, Malá tma, Světloplaší a Všehomír. Pro děti napsal knihy František z kaštanu, Anežka ze slunečnic, Kam až smí smích, Poetický slovníček dětem v příkladech, Příhody matky Přírody, Listonoš vítr, Moře slané vody, Kamarádi z abecedy a Všelijaké řečičky pro kluky a holčičky.  Je autorem antologií německé poezie Držíce v drzých držkách cigarety a Malé lalulá, dále autorského Slabikáře s ilustracemi Matěje Formana a spoluautorem učebnice českého jazyka a literatury pro 1. stupeň základních škol.

Z mnoha článků upozorněme aspoň na několik z nich. Hned v úvodu je medailon rakousko-uherského ministra války Edmunda von Krieghammer, jenž se shodou okolností narodil v Lanžhotě. Na dalších stránkách najdeme rozsáhlý rozhovor s hercem Lukášem Příkazkým, spjatým se Strážnicí. Nechybí ani pozoruhodný příběh prosté vesnické dívky, „hraběnky Verunky“, kterou s oblibou maloval Josef Mánes. V aktuálním čísle Malovaného kraje končí minisérie přehledně objasňující vývoj folkloru na Podluží od 19. století do současnosti nebo cyklus o archeologických výzkumech na Pohansku. Pojednáno je též o pořadu k 50. výročí existence souboru Kunovjan. Připomenuto je i půlstoletí od úmrtí zakladatele časopisu Fanoše Mikuleckého. Dva příspěvky se pak váží k malířům – břeclavskému Cyrilu Urbanovi a k Aleši Černému, proslavenému svého času svými rychlými črtami z Podluží. V seriálu zasvěceném dětským souborům tentokrát přišla řada na tvrdonickou Pomněnku, v dalším, orientovaném na pozapomenuté lidové písně, na baladu Vydala matka. Součástí obsahu je rovněž pravidelný tradiční recept, výběr z obsahů obecních periodik vycházejících na Slovácku, blok anekdot i dvoustrana poezie.

Malovaný kraj je celobarevný, má 32 stran a koupit se dá v některých novinových stáncích a knihkupectvích nebo objednat přímo na adrese redakce Malovaného kraje, 17. listopadu 1a, 690 02 Břeclav, tel.: 602 575 463, 724 965 609, e-mail: malovanykraj@seznam.cz.

Více se o obsahu periodika a jeho zaměření dozvíte na webových stránkách www.malovanykraj.cz

Kniha propojuje nejnovější odborné poznatky o hře s praktickou inspirací a zkušeností rodiny se čtyřmi dětmi a je určena všem rodičům, učitelům a průvodcům dětí. Svobodná hra má v rozvoji dětí zásadní význam. Učí je tvořit, plánovat, rozhodovat se, dávat a brát, naslouchat druhým, vyjednávat, kontrolovat své impulzy, překonávat překážky. Dává jim smích a radost ze života. Dovoluje dětem, aby objevily své silné stránky a staly se samy sebou. Kniha obsahuje 850 fotografií a je vhodná pro rodiče a děti (0-12 let), vychovatele, pro školky.

 

Proč si přečíst tuto knihu:

1. Podíváte se na „obyčejnou“ dětskou hru z mnoha úhlů a objevíte, jak geniálním vynálezem pro lidský rozvoj hraní je.

2. Zjistíte, jak dnešní dětství hubne a co vše děti ztrácejí, když nemají dost příležitostí řídit svou vlastní svobodnou hru.

3. Objevíte, že čím jednodušší jsou hračky, tím různorodější hru nabízejí, a naopak čím uklizenější je hřiště, tím monotónnější je hraní.

4. Dozvíte se, kde dětem v hraní nepřekážet, a naučíte se, jaký je rozdíl v roli hlídače, ředitele a herního průvodce.

5. Než vyzkoušíte všech 500 startérů-tipů svobodného hraní, začnete hravě vymýšlet své vlastní.

 

Vydalo nakladatelství Smart Press, k dostání na: https://www.smartpress.cz/svobodna-hra, Formát 210 x 210, Počet stran: 312,  MOC 599 Kč

Obsah knihy a ukázka přiloženy.

 

Díky open callu, který Zlin Design Week spouští, mohou mladí tvůrci prezentovat svou práci v mezinárodním kontextu, zajistit si další propagaci díky mediálním kanálům festivalu nebo se setkat se zástupci partnerských firem. Zájemci mohou přihlásit projekt či produkt, který souvisí s tématem Spolupráce a Nejskromnějšího designu. Toho, který - byť často nepovšimnut - zásadně ovlivňuje kvalitu našich životů, designu, který nám dovolí užívat si jeho užívání. Více informací naleznete na www.zlindesignweek.com.

Může se jednat o samostatné aktivity studentů s konkrétní firmou/institucí nebo hotové výstavní projekty, pro které bude připravena zvláštní sekce. Podmínkou je, že práce nesmí být starší 5 let. Organizátoři poskytují výstavní plochu zdarma a zajišťují instalaci, takže jediné, o co se sami tvůrci musí postarat, je doprava díla.

„Podpora mladých designérů je jednou ze stěžejních aktivit, na které festival stavíme, a proto se snažíme hledat cesty, jak to dělat co nejlépe. Vím, že řada začínajících tvůrců se potýká s tím, zda se do podobných výzev vůbec zapojovat, a proto bych jim chtěla vzkázat jednu jedinou věc. Zkuste to. Nikdy nevíte, kam vás to nakonec může zavést a koho během toho potkáte,” říká k open callu ředitelka festivalu, Jitka Smolíková.

Přihlašovací formulář je otevřený do 31. 1. 2021 na adrese https://zlindesignweek.com/2021/zdw/opencall/. Tam lze nalézt i bližší informace k pravidlům a tématu výzvy. Začátkem února následně zasedne odborná porota v čele s kurátorkou výstavy, Romanou Veselou, a vybere nejzajímavější projekty, které se stanou součástí Zlin Design Week výstavy. Ta proběhne ve dnech 7. - 14. května 2021. Více informací naleznete na www.zlindesignweek.cz

Co všechno se chystá a na jaké novinky se předběžně můžou mladí designéři i příznivci umění těšit, najdete ve článku Omezení? Ty nás nebaví!.

https://zlindesignweek.com/2021/2020/11/22/omezeni-ty-nas-nebavi/

Vojtěch Martínek je veřejnosti znám především jako spisovatel, šíře jeho zájmů a pracovních zkušeností však byla mnohem pestřejší. Působil jako novinář, literární historik, středoškolský učitel, dramaturg, knihovník, komunální politik či rozhlasový pracovník. Všechny tyto tváře Vojtěcha Martínka budou představeny na putovní výstavě, která je připravována ve vědecké knihovně, či v jubilejních novinách dostupných zdarma v tištěné podobě i k online stažení.

„Zájemcům o život a dílo Vojtěcha Martínka bych ráda doporučila také nově vzniklý portál www.vojtech-martinek.cz, který je nabitý informacemi o tomto autorovi. Portál obsahuje mimo jiné i pracovní listy pro žáky a studenty, které přivítají zejména pedagogové. Kdokoliv si zde může stáhnout rovněž několik e-knih,“ sdělila Monika Oravová z Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě. Jakub Ivánek a jeho kolegové z Centra regionálních studií Filozofické fakulty Ostravské univerzity připravují online přednášky týkající se života a díla Vojtěcha Martínka, které doplňují zmíněný portál. „Každý formát má své výhody. Zatímco na webu se snažíme podat informace o jednotlivých dílech a místech tzv. v kostce, přednášky přinesou více ukázek a povídání o jednotlivých knihách. Zase však nemohou plně nahradit obrazovou a mapovou složku portálu, která se snaží přiblížit prostor Martínkova života a díla pomocí interaktivní mapy a množství fotografií, často z osobního života spisovatele,“ říká Jakub Ivánek z Filozofické fakulty Ostravské univerzity. Přednášky budou dostupné na YouTube kanálu Moravskoslezské vědecké knihovny od začátku prosince. Tyto aktivity určené k připomenutí Martínkovy osobnosti finančně podpořilo Statutární město Ostrava i Ministerstvo kultury ČR.

Knihovna rovněž vydala v listopadu audioknihu nazvanou O královně Života, která je určena nevidomým a slabozrakým a obsahuje soubor 31 pohádek Vojtěcha Martínka. Ve studiu Českého rozhlasu Ostrava ji načetla členka činohry Národního divadla moravskoslezského Anna Cónová. Příběhy jsou inspirovány různými evropskými motivy a náměty, mají spád a zajímavé dějové linky. „CD vychází v edici Regionální audioknihy, kterou knihovna vydává již šestým rokem. Zdarma bude zasláno do všech zvukových knihoven pro zrakově handicapované v České republice. Tato audiokniha vznikla stejně jako v minulých letech díky finančnímu přispění Moravskoslezského kraje,“ doplnila informaci Monika Oravová z Moravskoslezské vědecké knihovny.

Původně v lednu vyprodaný rodinný festival se letos z důvodů pandemie překládal dokonce dvakrát, ale nakonec se v tradiční podobě nemůže uskutečnit. Jeho pořadatelé se proto rozhodli zpestřit nejen svým fanouškům předvánoční čas alespoň v on-line prostoru. První ochutnávka je na https://youtu.be/5Evy9MG_90U.

Těšit se můžeme na rovné tři tucty nejen vánočně laděných písniček či skladeb muzikantů, kteří měli v letošním roce na festivalu vystupovat nebo se objevili v programu některého z předchozích ročníků. Vedle výše uvedených muzikantů tak v kalendáři najdeme i kapely Hm…, Clarinet Factory a Bardolino nebo hudebníky Gabrielu Vermelho, Mateje Benka, Marca Čaňa a Iliu Chernoklinova z Cover Paradise nebo Justina Svobodu a Markétu Holou ze StorytellingCZ. Kalendář nabídne i trochu „hudební osvěty“ ve formě lehce absurdního stand-up úvodu. Slavný světočeský hudební teoretik Petr Reif aka Petr Balzám každý den představí originální hudební adventní pranostiku. V prvních dnech nám tak poradí, co mají muzikanti dělat na den svaté Ziny: „Na den svaté Ziny polkni v puse všechny sliny.“ A v pondělí třeba poradí: „Na svatého Ondřeje vyměň struny odřené.“ „Věříme, že náš kalendář zpestří adventní čas nejen dětem a rodičům, ale i všem hudebním fanouškům české hudební scény. Tato zvláštní doba snad brzy pomine a věříme, že se opět setkáme v koncertních sálech,“ dodává ředitelka festivalu Struny dětem Dana Syrová.

Web: www.strunydetem.cz
Facebook: www.facebook.com/Strunydetem
Youtube: www.youtube.com/channel/UCgDtQJmdIjtMFKeacPmqSgw
Instagram: www.instagram.com/struny_detem/

Struny dětem v Minoru, festival pro zvídavé děti a hravé rodiče, nabízí od roku 2010 uměnímilovným rodinám víkend naplněný zážitkovým poznáváním rozličných uměleckých forem. Posláním festivalu je přiblížit dětem umělecké prostředí takovou formou, aby jej přijaly za své, považovaly za přirozenou součást svého života a měly touhu se do něj vracet, ať již jako tvůrci či jako posluchači. Festival nabízí příležitost setkat se nablízko s osobnostmi české umělecké scény, nové zážitky a nečekané souvislosti. Program každoročně nabízí nejen koncerty či divadelní přestavení, ale i celou řadu workshopů s profesionálními umělci. V minulosti na festivalu například vystoupili Aneta Langerová, Hradišťan, Tatabojs, Spirituál kvintet, Thom Artway, Lenka Nová, Monika Načeva, Clarinet Factory, Epoque Quartet, Miloš Vacík, Anna Polívková, Petr Wajsar, Slavomír Hořínka, Jitka Šuranská, bratři Ebenové, Radek Baborák, Ondřej Ruml a mnoho dalších.