Eduzměna bude předávat své know-how a zkušenosti z pilotního projektu, který třetím rokem realizuje na Kutnohorsku s cílem zvýšit kvalitu vzdělávání na všech místních školách. Dosud do něj nadační fond investoval více než 86 milionů korun. „Máme za sebou řadu výsledků a dat, popisujeme slepé uličky i příklady dobré praxe. A tak jsme se rozhodli, že začneme ověřovat postupy, jak to, co funguje na Kutnohorsku, šířit dál,“ uvedl Zdeněk Slejška, ředitel Nadačního fondu Eduzměna.
Aktuálně je do pilotního projektu v kutnohorském regionu zapojeno 57 z 59 škol. A to zejména prostřednictvím „regionálních průvodců škol“, devítičlenného týmu expertů se zkušenostmi s prací učitele či ředitele, kteří školy podporují v jejich rozvoji.
Začátek projektu v roce 2020 byl zásadním způsobem poznamenán covidovou situací a uzavřením škol, což znesnadnilo práci v terénu a zpomalilo plánované aktivity. Covid však paradoxně nebyl pouze negativním faktorem. Rodičům přinesl větší vhled do škol, pro Eduzměnu byl příležitostí k rychlé a konkrétní pomoci. Následovalo zřízení krizového fondu, který podpořil 41 žádostí škol a neziskových organizací v celkové výši 2 miliony korun k zajištění techniky pro online výuku, doučování pro potřebné žáky či adaptačních kurzů.
Navzdory okolnostem se i v době lockdownů dařilo zjišťovat potřeby škol z pohledu ředitelů, učitelů, žáků i rodičů. Ukázalo se, že dětem zásadně chybí propojení výuky s praktickým životem. Po přechodu na druhý stupeň základní školy děti často ztrácí motivaci, pro niž je velice důležitý také jejich vztah s konkrétním učitelem. Školy mají zase pocit, že spolu spíš soutěží, než spolupracují. Ředitelé i pedagogové jsou přetížení a nemají čas na sebevzdělávání. Učitelé postrádají respekt a ocenění své práce ze strany rodičů i širší veřejnosti. Rodiče zase mají málo informací, často jen ty provozní.
Co se tedy na Kutnohorsku osvědčilo a bude se předávat dál? „Průběžně vyhodnocujeme všechny naše aktivity, abychom z nich vybrali dlouhodobě udržitelné přístupy s dopadem na zlepšování učení dětí,“ popisuje Zdeněk Slejška a doplňuje: „Dosavadní zkušenost z Kutnohorska nám potvrdila, že nutnou podmínkou pro inspirování se a spolupráci je vytvořit nehodnotící bezpečný prostor. Zároveň se ukazuje, že zapojení pedagogů do vzdělávacích programů ještě automaticky neznamená posun na školách – propisuje se komplikovaně a omezeně v případě, kdy není podpořen ze strany vedení školy. Posun je problematický také tam, kde v pedagogickém sboru panují napjaté vztahy.“
K posunu tak snadněji dochází tehdy, když se zapojí více aktérů současně, ideálně jak učitelé, tak vedení školy, zřizovatel, děti i rodiče. Proto Eduzměna školám nabízí více variant spolupráce a jednotlivé nabídky tematicky propojuje, aby nekončily pouze krátkodobými změnami.
Jako nesmírně důležitá se ukázala spolupráce a sdílení mezi jednotlivými školami v regionu, proto se je Eduzměna snaží propojovat. Jen v roce 2022 proběhlo celkem 11 setkání ředitelů. Jejich nejčastěji zmiňovaným přínosem je síťování, tedy možnost navázat mezi sebou kontakty. Pro učitele pořádá metodická centra, kde se setkávají vyučující stejných předmětů a vzájemně sdílí příklady dobré praxe. Propojit se podařilo například zdejší průmyslovou školu, která pomáhá jedné z místních školek s webovými stránkami. Velmi oblíbené jsou také návštěvy pedagogů do škol uvnitř i mimo region.
S velmi pozitivní odezvou se setkal projekt Řešíme společnou výzvu. Jeho cílem je podpořit zapojení dětí a pomoci jim nacházet vlastní řešení problémů v jejich bezprostředním okolí. Jednotlivé třídy vyberou, co by se dalo na jejich škole zlepšit, a za podpory mentora a finančního příspěvku od Eduzměny zkusí vymyslet, jak na to. V loňském školním roce se programu zúčastnilo celkem 15 tříd a stejný počet je zapojený i letos. „Program bych doporučila každému, kdo je nakloněn změnám, nemusí mít věci úplně pod svým vedením a dokáže se spolehnout trošku na děti. I když je to někdy třeba těžší, nebo ne vždycky to klapne a ne každý se zapojí vždy na sto procent. Ale už to, že to děti měly ve svých rukou, je hrozně začalo bavit,“ znělo jako zpětná vazba od zapojených pedagogů.
Téměř milion korun už Eduzměna rozdělila v rámci výzvy Minigranty pro Kutnohorsko. Projekt spustila v listopadu 2021 s cílem podporovat spolupráci škol a organizací napříč celým regionem a prakticky zapojit žáky a studenty do procesu učení. Doposud je podpořeno celkem 31 projektů. Díky této podpoře vedou například studenti z průmyslovky na jedné z kutnohorských základních škol kroužek robotiky. Studenti pedagogické školy zase spoluvytváří aktivity pro děti z mateřské školy. A jinde škola pozvala rodiče na večeři do školní jídelny – jednak aby se lépe poznali, jednak aby ochutnali, jaká jídla se ve škole vaří dětem.
Na špatnou dostupnost psychologické a psychiatrické péče pro děti reagoval projekt Duševní zdraví pro děti. Od září 2021 působí jeden mobilní tým duševního zdraví v Kutné Hoře, druhý ve Zruči nad Sázavou a v případě potřeby jsou k dispozici všem školám na Kutnohorsku. Fungují v nich speciální pedagogové, sociální pracovníci, psychologové a zdravotní sestra. Kromě krizové intervence pořádají semináře pro učitele, aby tito sami dokázali rozpoznat děti, které potřebují pomoc. Doposud týmy uskutečnily na 4 100 intervencí a proškolily téměř 1 000 osob. „Tento typ multioborové spolupráce nám ukazuje, jak důležité je provazovat jednotlivé oblasti, které mají vliv na efektivní zlepšování vzdělávání dětí,” upozorňuje Zdeněk Slejška.
Spolu s MAP Kutnohorsko realizovala Eduzměna také například projekt logopedických depistáží. Tato konkrétní potřeba vzešla ze zjišťování potřeb na školkách přímo od učitelek. A tak „létající“ logopedka objela v roce 2022 třiadvacet mateřských škol a chystá se do nich i letos. Ukázalo se, že dvě třetiny vytipovaných dětí by skutečně měly vyhledat pomoc logopeda, a potvrdil se tak závěr některých studií, že logopedických problémů mezi dětmi přibývá. I z tohoto důvodu vznikla v Kutné Hoře díky spolupráci s městem nová pozice městské logopedky. „Tento příklad “mobilní služby” bychom rádi nabídli jako inspiraci v nových regionech. Vyplývá z něj totiž, že budování odborných kapacit na úrovni regionu dobře reaguje na jeho konkrétní potřeby, které lze jen obtížně řešit na dálku – např. z kraje nebo z MŠMT, a zároveň si je těžko zajistí obec sama,” uzavírá Slejška z Nadačního fondu Eduzměna.
Nadační fond Eduzměna pracuje na trvalé změně vzdělávání. Na Kutnohorsku od roku 2020 hledá společně s pedagogy, dětmi, rodiči, vedením škol a jejich zřizovateli, co je třeba udělat pro to, aby se všechny školy v regionu dál rozvíjely. A aby děti chodily do školy rády a škola je dokázala připravit do života. Nyní uskutečňuje kroky, které zlepší celkové klima a výuku na školách. Zároveň průběžně ověřuje, co funguje a co ne, a to nejlepší plánuje rozšířit dál. V roce 2030 by se ověřený model měl používat na školách ve 20 % regionů Česka.
