Děti a mládež

Ambiciozním projektem otevírá Police Symphony Orchestra nový rok. Koncertem, kterým chtějí členové orchestru a sboru zhmotnit radost z hudby, kuráž, příběhy, sny a všechno, co pro ně rok 2024 znamená. Ten letošní bude pro orchestr speciální. „Rok 2024 zahájíme ve sportovní hale, což je pro nás největší prostor, ve kterém jsme doposud hráli. Na první pohled je to možná bláznovství, ale chceme tím poukázat nejen na všechno, co nás letos čeká, ale ukázat i to, že si takový prostor může podmanit parta nadšenců z malého východočeského města,” říká David Ostružár, dramaturg koncertu.

Police Symphony Orchestra už čtrnáctým rokem ukazuje, jak může vypadat mladý a energický symfonický orchestr. A často překračuje hranice, které návštěvník běžně očekává. Orchestr založila Petra Soukupová se svým bratrem v 15 letech a v roce 2019 byla vybrána do žebříčku Forbes 30 pod 30. PSO mají za sebou vyprodanou Lucernu ke svému desátému výročí. Jako první nadšenecký orchestr ovládli Velké finále festivalu Smetanova Litomyšl, kam si na jeviště pozvali francouzskou zpěvačku ZAZ. A i když jsou členové nadšenci a hudbě se věnují ve svém volném čase, nezapomínají benefičními koncerty pomáhat tam, kde je to často potřeba. Ale to je jen malý zlomek toho, co má tahle parta za sebou.

Publiku pardubické enteria areny se představí 65 muzikantů a 35 sborových zpěváků se svými oblíbenými sólisty Vendulou Příhodovou, Josefem Fečem a Karolínou Soukupovou. Zazní zcela nový repertoár, ve kterém nebudou chybět aktuální symfonické, filmové nebo známé popové skladby. Atmosféru dokreslí pro orchestry netradiční light design, který patří na velká pódia. Zkrátka zážitek pro všechny smysly, ať už diváci preferují jakýkoliv hudební žánr nebo prostor. „Připravovaný koncert je pro nás zhmotněním celého následujícího roku,” doplňuje vůdčí osobnost a “máma” orchestru Petra Soukupová. „Bude to jízda a velký milník, který nešlo odpálit jinak než takovým koncertem. Co všechno nás čeká, ale divákům se vším všudy odkryjeme až na místě, 27. ledna v Pardubicích.”

Vstupenky jsou v prodeji v síti Ticketmaster. V rámci předprodeje je možné také přispět na místa pro ty, kteří si je sami nemohou dovolit. Více informací je k dispozici na webu orchestru, www.policesymphonyorchestra.cz, včetně možnosti dopravit se na koncert organizovanými svozy z okolních měst.

O POLICE SYMPHONY ORCHESTRA

Sice to může být trochu zavádějící, ale jmenují se podle Police nad Metují, města se 4 000 obyvateli na okraji republiky, odkud pochází. Police Symphony Orchestra založila v roce 2010 tehdy patnáctiletá Petra Soukupová a její bratr. V roce 2022 se už tak početný orchestr rozrostl ještě o sbor, a tak teď celá hudební banda čítá na 150 mladých muzikantů, zpěváků, dobrovolníků a srdcařů. Svým mládím, troufalostí a nadšením provětrávají zažité vnímání symfonické hudby, a tak se není čemu divit, že jim někteří říkají pankáči mezi symfoniky. Hudbou rozdávají radost, sbližují a pomáhají.

Ke svým 10. narozeninám si nadělili vyprodanou Lucernu a jako první neprofesionální těleso odehráli Velké finále Smetanovy Litomyšle – rovnou s překvapením v podobě francouzské zpěvačky ZAZ, která se k nim na pódiu přidala. Minulý rok postavili obří šapitó na broumovském letišti a do něj zasadili vlastní autorské představení a za dobu svého působení vybrali přes 3 200 000 Kč na pomoc druhým.

Do těch nejbláznivějších nápadů se s nimi vrhlo už více jak 300 umělců, srdcařů a profesionálů. Ať už je to Tomáš Klus, Barbora Poláková, Jan Cina, Vendula Příhodová, Jan Sklenář, členové Baletu Národního divadla, Divadlo Járy Cimrmana, skladatel Jan Lstibůrek, básník a textař Robin Král, Lucie Výborná nebo Loser Cirque Company.

VSTUPENKY | https://www.ticketmaster.cz/artist/police-symphony-orchestra-vstupenky/985082

WEB | www.policesymphonyorcehstra.cz

FACEBOOK | www.facebook.com/PoliceSymphony

INSTAGRAM | www.instagram.com/policesymphony

ADOLF LACHMAN
LACHLAND
SVĚT POST-APOKALYPTICKÉHO ROMANTIKA

Galerie Villa Pellé

24. 1. – 24. 3. 2024

Kurátorka Martina Vítková

Výstava potěší nejen znalce proslulých počítačových her Samorost 3 a Machinarium, za jejichž vizuální stránkou stojí tento šestačtyřicetiletý umělec, autor mrazivě detailních, působivě imaginativních kreseb, malíř, sochař a počítačový grafik. Od přízemí až po půdu se galerie promění v krajinu mechu, rzi a motorů, v níž se prolíná biologické s industriálním a kde vládne postapokalyptická příroda. „Lachland je svět, kde nepoznáváme čas, protože v něm ještě nežijeme, ale asi bychom se na něj měli připravit. Země, kde místo pastýřů na loukách parkují paroboti. Navštivte Lachland a upgradujte se na budoucnost!“ usmívá se Martina Vítková, kurátorka výstavy lákavé pro každého gamera od pěti do sta let. V Galerii Villa Pellé potrvá až do 24. března 2024. Na návštěvníky výstavy čeká i řada tematických doprovodných akcí.

„Fantaskní krajina Adolfa Lachmana je světem velkých i malých mužů, jejichž klukovské duše touží po světě, kde není místo pro fádní realitu všedního dne. To neznamená, že ženám je vstup zakázán. Naopak – je dovoleno do něj vstoupit a obdivovat všechny ty tajuplné přízraky a trochu se krásně bát,“ představuje výstavu ředitelka galerie Villa Pellé Vladana Rýdlová. Bránu Villy Pellé do tajemného světa Adolfa Lachmana v zahradě střeží Pokleslý Atraktor – pohyblivá socha, v jejímž základu je skutečný automobil. Výstava v pražské novorenesanční Ville Pellé představí průřez Lachmanovou tvorbou. K vidění budou hyperrealistická plátna, precizní kresby tužkou a propiskou, kresby s digitální postprodukcí, digitální malba, ale i trojrozměrné objekty a autorovy vstupy do prostředí umělé inteligence. Podkroví vily se promění v herní zónu, v jejímž přítmí se mohou návštěvníci ponořit do imaginativního světa neobyčejných počítačových her. 

Adolf Lachman se narodil v roce 1977 v Pardubicích. Vystudoval Výtvarnou školu Václava Hollara v Praze a Akademii výtvarných umění v Ateliéru klasických malířských technik profesora Zdeňka Berana. Věnuje se převážně kresbě, digitální kresbě a malbě a postprodukci v počítači. Vytváří trojrozměrné objekty, v nichž kombinuje nalezené přírodní i průmyslové části. Má za sebou rovněž zkušenosti s komiksovou tvorbou – podle scénáře Štěpána Kopřivy nakreslil komiks Čtyřlístek v Saigonu a pracoval i na nedokončeném komiksu Pérák. Ve svém díle vytváří nový dosud neexistující svět, který sám nazval „postapo“ (postapokalyptickým) romantismem. Zobrazuje v něm vize biomechanického světa, kde se prolínají pokročilé technologie s přírodními fragmenty, motivy krajinných zákoutí na skutečných či fiktivních místech a kde čas nespěchá.

Od roku 2008 je Adolf Lachman členem nezávislého herního vývojářského týmu Amanita Design. Podílí se na vývoji počítačových her, z nichž nejznámější jsou Samorost 3 a Machinarium. Největším projektem v historii studia je hra Machinarium, jež se dočkala řady ocenění.

Doprovodný program k výstavě:

31. 1. 2024 18:00 – komentovaná prohlídka

28. 2. 2024 18:00 – komentovaná prohlídka

6. 3. 2024   18:00 - komentovaná prohlídka spojená s přednáškou Kouzlo herní grafiky

20. 3. 2024 18:00 - komentovaná prohlídka a koncert skupiny Rowná záda

14. 2. 2024 - koncert Floex (čas bude upřesněn)

Tvůrčí dílny pro děti:

4. 2.  - Roboti a paroboti

3. 3. - Vítejte v Lachlandu

Adolf Lachman
Lachland
Svět post-apokalyptického romantika

Galerie Villa Pellé

Otevírací doba: po – zavřeno út – ne 13-18 hodin

Partneři výstavy: Městská část Praha 6, Nadace PPF, Hlavní město Praha, Ministerstvo kultury ČR, Nadace ČEZ, Porte, Taktum, Renomia, X production, st.dio

Partneři doprovodných programů: FINEP, Václav a Petra Jirků

villapelle.cz

Robert Smolík
Výtvarník Robert Smolík, se věnuje především tvorbě loutek, ilustraci & scénografii. Podílel se např. na loutkách pro film Kuky se vrací a za film Čertí brko byl nominován na Českého lva v kategorii filmová scénografie. Spolupracuje s řadou divadel jako Alfred ve dvoře / Motus a souborů, např. Buchty a loutky nebo divadelní skupinou Handa Gote Researchand Development. Smolík bydlí v Jičíně, kde založil společně s Veronikou Svobodovou loutkové divadlo s názvem Škrobotník, Šlundra a Šibrová – Skupina ŠŠŠ. Momentálně působí jako odborný asistent na DAMU na Katedře alternativního a loutkového divadla.

Veronika Vlková
Umělkyně Veronika Vlková se věnuje především ilustraci knih pro děti, které tvoří ve spolupráci s výtvarníkem Janem Šrámkem. Mezi jejich poslední knihy patří oceňované To je metro čéče nebo Apolenka z modrotisku, za kterou dvojice získala cenu ilustrátor roku v Czech Grand Design, 2020. Působí v ateliéru Malba 3 na Fakultě výtvarných umění v Brně.

Jak byste inscenaci Návštěva popsali vlastními slovy? Dětský divák je, jak známo, upřímný a spontánní, ale také přísný soudce, jak děti na netradiční koncept reagují? Není to pro ně moc náročné na soustředění? Kolik repríz máte za sebou? Předpokládám, že každé představení je trochu jiné. Kdy si řeknete, tak dnes se to opravdu povedlo?

Robert Smolík: Nemyslím si, že je správné cokoliv popisovat, ale můžu říct, o co jsme se snažili. A to bylo vytvořit prostor pro soustředění se na tu chvíli, kdy se štětec dotkne papíru a zanechá otisk. Chtěli jsme pro návštěvníky vytvořit místo, kde by tento okamžik mohli zažít znovu poprvé. A zdá se mi, že děti i jejich rodiče na tuto nabídku reagují s vděkem a tichým soustředěním.

Veronika Vlková: Je to o jednoduchém pozorování člověka při práci, do kterého zároveň vstupují ještě jiné, tajemné nebo vtipné děje. Potvrdila se původní domněnka, že pro malé děti koukat na to, co dospělí dělají, je přirozené. Děti sedí blízko sebe, okolo stolu, kde divná hostitelka pracuje a kde samy postupně pomáhají. Vše se odehrává v tichu a pokud se ho podaří nenarušit zvuky, pak jsem většinou spokojená. Dost mě taky baví, když děti komentují, co vidí. Někdy říkají: „kdy už bude to divadlo?“ A pak na to rychle zapomenou. Repríz bylo cca 50 a pokaždé vznikne úplně jiná nálada, často se chechtáme, jindy mi všechno padá a děti se lekají, někdy je to úplně jemné, jen v úžasu. Některé děti s rodiči se opakovaně vracejí. Za nejméně povedené považuji, když pod okny CEDu byly vánoční trhy a musela jsem přetlačovat píseň Hallelujah od Leonarda Cohena.

Jedním z uměleckých záměrů Terénu je iniciovat tvůrčí setkání autorů performativního umění s umělci z jiných uměleckých oblastí. Návštěva je toho jistě dokladem. Svedla dohromady v autorské inscenaci scénografa v oblasti loutkového divadla a ilustrátorku knih pro děti. Terén ke spolupráci na představení pro děti oslovil nejprve Roberta. Měl jste volnou ruku, koho si přizvat? Znal jste tvorbu Veroniky už předtím? Má podle vás performativní charakter? Kdy jste se rozhodl, že to bude ono?

Robert Smolík: Tvorbu Veroniky jsem až na ilustrace neznal, ale když ji Matyáš Dlab (umělecký ředitel Terénu – pozn. red.) nabídl, jako možnost, hned jsem souhlasil. Jinak on to byl spíše můj požadavek, že chci pracovat s někým mimo divadlo, než že by to vyžadoval Terén, spíše jsme se na tom rychle shodli a stejně tak rychlá byla i domluva s Veronikou.

Ona z mého pohledu má každá tvorba performativní charakter. 

Umělci z různých uměleckých oborů často vzájemně nekomunikují a nezajímají se o sebe. Proč by to měli dělat? Sledujete jako divadelník výtvarníky a sledujete jako výtvarnice dění v divadelním světě?

Robert Smolík: Já si myslím, že umělci se o sebe zajímají až moc. Za sebe musím říct, že sleduji výtvarné umění mnohem víc než divadlo, což je dané tím, že divadlo nesleduji skoro vůbec.

Veronika Vlková: Aktivně sleduji hlavně okrajové projekty a tvůrce na české scéně, která je malá a kde jsme všichni docela propletení.

Veroniko, jak se Vám hrála hostitelka? Nemáte jako výtvarník spíše introvertní sklony? Byl to pro vás oříšek, jak tu křehkost tvoření předvést?

S účastí jsem souhlasila jen pod podmínkou, že nebudu muset hrát. Vystupuju sama za sebe, introvertně. Byla to pro mě samozřejmě výzva, a zároveň jsem ráda, že můžu zkoumat a trošku aspoň pochopit, jak to funguje, například jak moc souvisí můj klid a soustředění se soustředěním dětí a že nejde jen o to, že se udělají nějaké úkony na scéně, ale o zpřítomnění mentálního pole a obrazů tělem a o jakémsi zhypnotizování. To je dobrodružné.

Budete v nějaké formě spolupráce dále pokračovat?

Robert Smolík: No to bychom myslím oba chtěli.

Veronika Vlková: Pár nápadů máme.

Oba tvoříte ve dvojicích muž – žena. Veronika s Janem Šrámkem, Robert s Veronikou Svobodovou. Je to náhoda nebo jak vnímáte výhody takové spolupráce?

Robert Smolík: Takhle jsem o tom nikdy neuvažoval. Já asi spíš vím, že někoho k té práci potřebuju, že bez toho rozhovoru mi to nedává smysl.

Veronika Vlková: To je asi spíš náhoda. Pro mě znamená dobrá spolupráce, když vše vzniká s lehkostí, ať už je to s kýmkoli. Naše propojení s Robertem vnímám hlavně jako příklad dramaturgické geniality Lukáše Jiřičky (dramaturg CED – pozn. red.) a Matyáše Dlaba.

Na čem aktuálně pracujete? Co vás nejvíce zaměstnává v Jičíně, Brně, Praze nebo úplně jinde?

Robert Smolík: Připravuji inscenaci s Aničkou Klimešovou do Naivního divadla a nějaké svoje věci pro ŠŠŠ. Ale na ty nespěchám. Loni jsem dodělal Pitvu po více než šesti letech nesoustavné práce, tak asi tak.

Veronika Vlková: Už rok se snažím dokončit projekt pro děti o umělci Josephu Beuysovi. S Janem se také chystáme na knížku o skejtování. Tento týden budu dělat drobnější ilustrace do knihy o historii budovy sochařského ateliéru v Ořechovce a současných aktivitách centra pro umění a ekologii UMPRUM Kafkárna, na to se těším. Kateřina Vídenová mě oslovila ke spolupráci právě poté, co byli u nás v Brně na Návštěvě.

Roberte, v rodném Jičíně jste byl dlouho aktivní ve Valdštejnské lodžii, poslední roky se spolu s rodinou, přáteli a studenty soustředíte na projekt Balbineum, jehož cílem je oživení jezuitské koleje v Jičíně. Jak si v současnosti stojí?

Projekt Balbineum stále pokračuje, abych to vysvětlil, jde o snahu vytvořit udržitelný program v dlouho uzavřené Jezuitské koleji v Jičíně, letos budeme otevřeni třetí sezónu a snažíme se vytvořit místo pro odpočinek uměním a odpočinek umělců. Takže tam pořádáme dílny, rezidence a výstavy. Taky jsme začali vydávat knihy. Je to časově náročné a uvidíme, jak se to vyvine.

Veroniko, jste známá svými jemnými akvarelovými kresbami, ilustrovala jste řadu knih, zabýváte se také hudbou a vytváříte multimediální performance. Ráda bych se zastavila u oceňované knihy, kterou jste ilustrovala společně s Janem Šrámkem, To je metro, čéče! i Pokrok nezastavíš, čéče! Připomeňme, že Galerie výtvarného umění v Chebu hostí až do 7. dubna výstavu Vašich ilustrací ke knize. Zaujalo mě, že jste dcerou revizorky a řidičky MHD v Brně. To je minimálně krásná souvislost. Pomohlo Vám to nějak při práci na ilustracích?

Hodně jsem s postavou Karla vzpomínala na situace z mého dětství z máminy práce. Vybavovala jsem si, když jsem v létě trávila dny s ní v tramvajích a byla ohromená, jak sebevědomě jedná s lidmi a kolik je kolem toho adrenalinu. Fascinující byly také návštěvy depa nebo různí zábavní a strašidelní zaměstnanci dopravního podniku. Když máma chodila na večerní školení jeden její kolega mi kreslil zvýrazňovači z kanceláře postavičky kačera Donalda a Mickeyho Mouse. Určitě se to tam trochu propsalo. 

jasuteren.cz

www.ced-brno.cz

Ve školním roce 2024/2025 bude otevřeno 16 mentorských skupin. Role mentorů se ujmou virtuosní klavíristé Ivo Kahánek, který stojí u projektu od pilotního ročníku, a Karel Košárek, který se tentokrát bude věnovat i čtyřruční hře. Mezi mentory klasické hudby budou též přední sopranistka Kateřina Kněžíková, koncertní mistr České filharmonie Jan Fišer, inovativní klarinetista Irvin Venyš, a vyhledávaný violista Jiří Kabát, jenž povede již podruhé komorní soubory s převahou smyčců Specifický obor dvouplátkových nástrojů podpoří hráči České filharmonie fagotista Tomáš Františ s hobojistou Pavlem Borovkou. Poprvé bude otevřen obor trubka pod vedením Svatopluka Zaala z PKF – Prague Philharmonia.  Dirigent a virtuosní hráč na lesní roh Radek Baborák se bude věnovat nejen svému sólovému nástroji, ale i souborům. Vyhledávaná skladatelka Beata Hlavenková tradičně povede sekci autorské hudby bez omezení žánrů, zákonitostem a tajům muzikálového zpěvu se bude věnovat Radka Fišarová. Uznávaný choreograf a baletní mistr Jan Kodet se bude věnovat choreografické práci s vybraným tanečním souborem. Výtvarný obor opět představí nové tváře v roli mentorů – přední malířku Eriku Bornovou, oceňovanou ilustrátorku a tvůrkyni komiksu Lucii Lomovou a v neposlední řadě progresivního architekta Petra Jandu. S Divadelním soubory bude pracovat výrazná divadelní režisérka nové generace Anna Klimešová.

Do Akademie MenART se mohou přihlásit žáci základních uměleckých škol, 2. stupně ZŠ, nebo studenti středních škol a gymnázií, kteří touží zdokonalit své umělecké dovednosti ve spolupráci s uznávanými profesionály společně se svými pedagogy. Dvojice studentů a pedagogů absolvují víkendová setkání s mentory během celého  školního roku. Skupiny pracují společně, s důrazem na individuální přístup a potřeby každé dvojice student–pedagog.

Akademie nově zahajuje spolupráci s Pedagogickou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci, kde proběhne úvodní setkání 7. ročníku. „Z navázané spolupráce s MenARTem máme velkou radost, těší nás zejména možnost propojit oborové didaktiky a náš výzkum s příklady dobré praxe v oblasti práce s talenty a podpory expresivní činnosti mladých lidí,“ upřesňuje význam spolupráce Petra Šobáňová, proděkanka fakulty, kde se tradičně věnují také pregraduální přípravě učitelů výtvarné a hudební výchovy pro základní umělecké školy.

Během šesti předchozích ročníků prošlo Akademií MenART přes 600 studentů a 372 pedagogů ze 346 škol ze všech krajů ČR. Mnoho stipendistů dosáhlo vynikajících výsledků v přijímacích zkouškách na umělecké školy v ČR i v zahraničí, pokračuje na umělecké cestě a sbírá úspěchy též na soutěžních pódiích. Stipendisté mají nejen možnost získat zkušenosti od mistrů svého oboru, ale také vystoupit na prestižních festivalech. Mimořádný prostor pro podporu nejmladší generace ve svých programech otevírají naše největší hudební festivaly Pražské jaro a Smetanova Litomyšl a též Smetanova výtvarná Litomyšl. Mladé talenty rovněž představuje a význam a přínos uměleckého vzdělávání skvěle vyzdvihuje festival ZUŠ OPEN.

Podrobnosti a přihlášky: Zájemci najdou detailní informace na oficiálních stránkách www.menart.cz. Uzávěrka přihlášek je 31. 3. 2024.

Akademie MenART má ve vínku dvě hlavní motta: Inspirativní setkání jsou v životě zásadní. Za každým úspěšným umělcem stojí osvícený pedagog. Zakladatelka akademie MenART Dana Syrová doplňuje: „Jako velmi cennou vnímám pozitivní energie, která se v MenARTu díky přístupu týmu a mentorů soustředí. Jde nám o sdílení zkušeností a rozvoj nejmladší generace. Všichni cítíme, že nastavený způsob práce přináší své ovoce a předává chuť pokračovat v další cestě, která je individuální a velmi rozmanitá.“

„U Stipendijní akademie MenART stojím od jejího založení a s každým novým ročníkem s radostí sleduji, jak obrovskou základnu talentovaných mladých klavíristů v českých ZUŠkách máme. Během svých studií jsem potkal mnoho lidí, kteří mi zcela nezištně a s úsměvem pomohli na cestě k profesionalismu. Je mi velkou ctí a radostí, že nyní mohu již pošesté v rámci Stipendijní akademie MenART posílat jejich dar dál svým mladým kolegům,“ říká zakládající mentor a klavírista Ivo Kahánek.

Podobný názor má i choreograf Jan Kodet, který se do MenARTu vrací opakovaně: „Jsem potěšen, že mohu být součástí tohoto skvělého projektu. Vím, a sám si dobře pamatuji, jak moc mne nejen v dětství, ale i později ovlivňovala setkání s inspirativními osobnostmi. Budu moc rád, když se i mně podaří podpořit, poradit či zapálit pro tanec další generaci a předat tak dále vášeň a radost, bez nichž se neobejde žádná umělecká disciplína.“

„Akademie MenART je unikátní projekt. Být jeho součástí je úžasnou a dobrodružnou příležitostí pro sdílení zkušeností a probouzení nových vizí mezi žákem, učitelem a mentorem. Naše pozice se často stírají a otevíráme společně nové prostory, srdce, zájem, touhu, radost, odvahu…vše co k hudbě patří. Při našich prvních setkáních vlastně nikdo netuší, co vše s v nás skrývá…,“ doplňuje Radka Fišarová, která v MenARTu vede muzikálový zpěv.

Podobný názor má i klavírista Karel Košárek: „Od dětství jsem měl velké štěstí na pedagogy a inspirující osobnosti. Tito lidé mi pomáhali najít si vlastní cestu v interpretaci, chápání hudby a v mnoha dalších směrech. S některými dokonce časem přerostl původní vztah učitel – žák do celoživotního přátelství. Akademie MenART je pro mě mimo jiné příležitostí, jak svým mentorům alespoň symbolicky poděkovat a být pro mladé talenty tím, čím oni byli pro mě.“

Stálou mentorkou Akademie je skladatelka a interpretka Beata Hlavenková. Ke své práci v MenARTu podotýká: „Jednou z věcí, kterou během svého mentorování velmi zdůrazňuji, je, že hudba má mnoho tváří a žádná není něčemu nadřazená ani podřazená. Sděluji mladým hudebním adeptům, že je dobré respektovat všechno, co zní a co je dobré. V tomto ohledu vítám i velkou podporu ředitelky MenARTu Dany Syrové, která vnímá tuto žánrovou rozmanitost.“

Akademie MenART v kostce

Stipendijní akademie uměleckého vzdělávání MenART nabízí roční stipendijní program určený studentům nadaným v uměleckých oborech a jejich pedagogům. Umožňuje jim po dobu jednoho školního roku pracovat v úzkém kontaktu s mentory – výraznými osobnostmi české umělecké scény. Cílem je podpora talentu a inspirace pedagogů díky sdíleným příkladům dobré praxe. MenART realizujeme v oboru hudebním (klasická sekce a sekce bez žánrového omezení), výtvarném, literárně-dramatickém a tanečním. Program je akreditován MŠMT v systému DVPP. Během uplynulých šesti ročníků prošlo Akademií MenART přes 660 stipendistů a 371 pedagogů z celé ČR.

MenART též nabízí webináře určené zejména pedagogům, rodičům i pokročilým studentům. S ohledem na velký zájem nabízí jednodenní semináře MenART+. Ve spolupráci s Atriem Žižkov pořádá cyklus Hudební Odyssea, kde se na podiu setkávání mentoři se svými chráněnci napříč ročníky. České centrum v Bruselu vyzvalo Stipendijní akademii MenART a v prosinci 2022 společně uspořádaly slavnostní závěrečný koncert k českému předsednictví v Radě Evropské unie.

Krátké ilustrační video z práce a atmosféry v Akademii MenART ze zahájení VI. Ročníku v Kroměříži je k dispozici na https://www.youtube.com/watch?v=7LBAd5rElpA&t=3s.

Patron Akademie MenART: RSJ, Nadační fond rodiny Malých

Mecenáš: Julius Prüger, Libor Winkler

Za finanční podpory: Hlavní město Praha, Ministerstvo kultury ČR, Národní plán obnovy – Next Generation

Partneři a podporovatelé: Erste Premier, Aveton, Centrální depozitář cenných papírů, Ivana Janečková, Nadace Albatros

Za podporu klasické sekce: Nadace Stadler-Trier, Concertino Praga

Zvláštní poděkování za podporu mladých talentů: Pražské jaro, Smetanova Litomyšl, Smetanova výtvarná Litomyšl, Bohemian Heritage Fund, Město Litomyšl

Mediální partneři: Harmonie, KlasikaPlus

V mimořádné spolupráci: ZUŠ OPEN, Atrium Žižkov

Spolupráce: Univerzita Palackého v Olomouci

Spolupracující instituce: AZUŠ, UMPRUM, HAMU, DAMU, ZUŠ Jana Hanuše Praha 6, konzervatoř Praha

„V rámci pravidelných připomínek Mezinárodního dne památky obětí holocaustu letos opět ve spolupráci s Židovským muzeem v Praze uvádíme putovní výstavu. Tentokrát ve foyer kina můžete zhlédnout ukázku dětských kreseb s názvem Motýla jsem tu neviděl,“ uvedl organizátor Zdeněk Holoubek z Domu kultury Vsetín. Vystavovaná díla pochází ze sbírky kreseb nejmenších vězňů z Terezínského ghetta, kde bylo během války vězněno okolo 11 tisíc dětí a mladých lidí.

„Židovská samospráva usilovala o to, aby dětem v ghettu vytvořila snesitelné podmínky. Nejdůležitější otázkou i nadále zůstávala výuka, tolik potřebná pro uchování a další rozvíjení etických, estetických a intelektuálních hodnot,“ uvádí Židovské muzeum. Součástí výuky byly také hodiny kreslení vedené Friedl Dicker-Brandeisovou. Sbírka kreseb, které děti v ghettu namalovaly, vznikla během necelých dvou let (1942–1944) a s počtem 4 500 prací je ojedinělou a nejrozsáhlejší na světě. „Výstava bude k vidění od 24. ledna v kině Vatra vždy v otevírací době,“ doplnil za Dům kultury Vsetín Zdeněk Holoubek.

www.dkvsetin.cz

V loňském roce Muzeum Kroměřížska navštívilo přibližně 35.000 lidí, z nichž přes 27.000 zamířilo do hlavní budovy na Velké náměstí v Kroměříži, necelých 7.000 do Muzea v přírodě Rymice a přes 1.000 do Větrného mlýna Velké Těšany. V porovnání s rokem 2022 se jedná o nárůst počtu turistů. Tehdy přišlo celkem 28.000 lidí.

„Z těchto rostoucích čísel máme velkou radost. Dokonce jsme překonali předkovidovou návštěvnost z roku 2019, kdy tyto naše tři objekty navštívilo přes 22.000 turistů. Nejnavštěvovanějšími výstavami se loni staly Dotýkat se exponátů přikázáno! a Učitel a žák. Max Švabinský a Antonín Marek Machourek. Ze stálých expozic k největším tahákům patří Poklady staré půdy, Památník Maxe Švabinského a Historie ukrytá pod dlažbou města,“ zhodnotila ředitelka muzea Martina Miláčková. „K nejúspěšnějším akcím v Kroměříži patřila Noc muzeí, program pro děti V muzeu to mravenčí a vánoční akce. V Muzeu v přírodě Rymice to byl Den řemesel a vánoční jarmark,“ dodala ředitelka.

Na tento úspěch chce muzeum navázat i v letošním roce. Hned první dvě nové výstavy jsou věnovány umění. Evropu z výšky si budou moci zájemci prohlédnout na putovní výstavě dronových fotografií Tomáše Neuwirtha Evropa z ptačí perspektivy (2. 2.–17. 3. 2024). Zachycuje známá i méně známá místa z 12 zemí. „K vidění budou i takové turistické perly, k jakým patří například klášter Mont Saint Michel nacházející se na přílivovém ostrově v Dolní Normandii ve Francii nebo alpské jezero Bled se stejnojmenným ostrovem a kostelem ve Slovinsku,“ zve na výstavu ředitelka Muzea Kroměřížska Martina Miláčková. Druhou umělecky laděnou výstavou jsou Barevné světy Tomáše Vosolsobě (1. 3.–2. 6. 2024).

Do časů našich předků návštěvníky vrátí výstava Někdo to rád sušené (12. 4.–22. 9. 2024). „Představí unikátní historické exponáty, které budou doplněny hravými interaktivitami, například modelem zmenšené tradiční sušárny ovoce,“ upřesnila kurátorka Martina Václaviková. Výstavu doplní edukační program pro školy.

Muzeum myslí také na děti, jimž přes letní prázdniny nabídne Zábaviště pro sviště (14. 6.–1. 9. 2024). Jedná se o interaktivní výstavu, kterou doplňují ilustrace Venduly Hegerové. „Herny jsou zaměřené na různá témata tak, aby se zde zabavilo každé dítě. Spojuje se zde chytrá zábava, tvoření a pohyb. Děti se mohou těšit na sviští dráhu, fotokoutek Zvěřinec, balonkoviště či obří leporelo,“ naznačila jedna z kurátorek Kateřina Mozgová.

Milovníky zvířat nadchne výstava Naše koně (20. 9.–1. 12. 2024). Přibližuje zajímavou historii chovu moravského teplokrevníka, plemene úzce spojeného s naším regionem. Návštěvníci se mimo jiné seznámí se způsoby sedlání i zapřahání a uvidí také typický kočár. Audiovizuální část je pak provede osudy těchto jedinečných koní i jejich majitelů.

Podzim v muzeu bude patřit stěžejní akci letošního roku, jíž bude výstava Hradisko u Kroměříže. Pevnost z doby bronzové (11. 10. 2024–16. 3. 2025), která je vyvrcholením několikaletého výzkumu této evropsky významné lokality. „V době bronzové zde vzniká nížinné opevněné sídliště, které se stává politickým, náboženským a obchodním centrem střední Moravy. Dokládají to tři bronzové poklady. Poslední z nich je jedním z nejbohatších moravských hromadných nálezů. Obsahuje přes 850 předmětů o celkové váze 40 kg. Veřejnost poprvé uvidí všechny tři depoty pohromadě,“ uvedla jedna z kurátorek Lenka Pěluchová. Výstavu doprovodí stejnojmenná publikace, kterou muzeum vydalo v prosinci loňského roku, a rovněž edukační program pro školy.

Poslední počinem letošního roku bude výstava Ondřeje Olivy Objekty (13. 12. 2024–2. 3. 2025), který se snaží vytvářet vizuálně zajímavá díla, jež jsou svým tvarem čitelná i pro běžného diváka. V současné době vytváří pro Kroměříž památník biskupa Karla z Lichtensteinu-Castelcorna.

I letos se návštěvníci mohou těšit také na jednorázové akce. Muzeum se opět připojí například k Noci muzeí či Noci vědců. Muzeum v přírodě Rymice znovu ožije Dnem řemesel nebo vánočním jarmarkem.

www.muzeum-km.cz

Nová výstava vám představí každodenní život ve středověku. Uvidíte, jak se lidé oblékali, jak to bylo s hygienou, co jedli a pili, jak to vypadalo na trhu i jak trávili volný čas.  

Prohlédnete si dobově precizně vyhotovené repliky a vyzkoušíte hravé i vzdělávací aktivity, při kterých zjistíte množství zajímavostí. „Obléknete si gotický oděv nebo kroužkovou košili, ozdobíte se čelenkou se závojem nebo nasadíte rytířskou přilbu, potěžkáte meče a bijáky, vyskočíte na koně, zakusíte rytířský turnaj na koních nebo střelbu z kuše. Můžete postavit hradby nebo naopak obléhat město katapultem. Přičichnete ke středověké uličce a vyrobíte si dobovou voňavku,“ vypočítává aktivity kurátorka výstavy Mgr. Simona Valachová. A to není zdaleka vše. „Můžete se stát písařem ve scriptoriu, poměřit se s Karlem IV., vyzkoušet si náročnou práci iluminátora, ověřit své řemeslné dovednosti nebo zpytovat hříchy na pranýři,“ dodává.

Středověká výstava se do výstavních sálů vrací často, naposledy to bylo v roce 2021 k výročí 600 let Jana Žižky v Poličce. Letošní výstava ale přichází s novinkou. „Výstavu jsme doplnili o téma trávení volného času ve středověku a vznikla herna, kde se pobavíte ryze středověce - roztáčením káči, chozením na chůdách, bořením kuželek, hrou šachy nebo mlýn a brnkáním na citeru. Nemůže chybět ani hazard – hra v kostky, karty a vrhcáby!“ vysvětluje Valachová.

Výstava bude zahájena 4. února a můžete ji navštívit do 21. dubna.

Vernisáž výstavy se uskuteční v neděli 4. února v 16 hodin v poličském muzeu.

Úderem 16. hodiny přijede do muzea král Karel IV. na koni se svojí družinou. I vy jste zváni k bohaté hostině na jeho počest! Ochutnáte středověké dobroty - placky, zelňáky, uzené, rybu, kaši, zvěřinu a jiné. A samozřejmě si jako první návštěvníci prohlédnete výstavu Vzhůru do středověku! s aktivitami na každém kroku.

„Když jsem přišel k souboru, první půlrok jsme hlavně hledali témata a já sám pak hledal předlohy, které bych studentům nabídl,“ vysvětluje Pazdera. Podle jeho slov bylo nejtěžší navázat na tzv. dramaturgii čtenářského deníku, které se Slovanský tyátr dlouhodobě věnoval, a za níž se těšil celé řadě ocenění z českých divadelních festivalů. „Sartrovo S Vyloučením veřejnosti byl vlastně jeden z prvních textů, co mě napadl a nejvíc seděl k tématům, co jsme při našich setkáních nacházeli. Přečetli jsme si jej a studenti se vyslovili, že je baví a že ho chtějí dělat,“ doplňuje Pazdera, absolvent souboru, který divadlo převzal v roce 2022. V té době už existovalo 19 let a zakladatelka Martina Bičová se s Pazderovým předchůdcem Zdeňkem Vévodou rozhodla současnému studentovi dramatické výchovy na JAMU ansámbl svěřit. „Všichni víme, jak covid zasáhl české školství i kulturu. U takovéto školní umělecké činnosti pak byly dopady dvojnásobné a nahodit znovu řemen představovalo obrovskou výzvu. Jsme rádi, že se Albert sám nabídl a chopil se jí,“ popisuje Bičová.

Nová inscenace s názvem NO EXIT, která měla premiéru 12. listopadu minulého roku, teď vstupuje do další fáze svého života. Vidět ji v reprízách může jak olomoucké, tak přespolní publikum. „Hrát, hrát, hrát. Přihlásit se na festivaly. Co nejvíce se konfrontovat jak s laickou, tak odbornou veřejností. Pro všechny ze souboru je to v něčem debut, takže jsme hladoví po reakcích, názorech a zpětných vazbách,“ představuje plány Pazdera. V Olomouci bude NO EXIT znovu k vidění 24. a 31. ledna nebo 7. a 14. února, vždy od 19 hodin v Divadle K3 Uměleckého centra Univerzity Palackého. Vstupenky za 150 a 100 Kč jsou k dostání na webu souboru www.tyatr.cz.

První oslavy masopustu odstartují už v sobotu 20. ledna v Klecanech. Od rána bude možné ochutnat masopustní chody za doprovodu flašinetáře a po 14. hodině vyrazí průvod masek přes Klecany. Jen o týden později v sobotu 27. ledna oslaví masopust v Jílovém u Prahy. Tradiční Jílovský masopust plný dobrého jídla, pití, hudby a zábavy zavítá opět na náměstí. Nebudou chybět masopustní hody, rej masek, jarmark a průvod Jílovým.

Každoročně oblíbenou akcí, kam se sjíždějí lidé z celého Česka, je Roztocký masopust. Vznikl jako lokální počin malé skupiny lidí a za více než dvacet let vyrostl do jedinečné živoucí akce. V sobotu 10. února se mohou návštěvníci těšit na průvod, který vyrazí za svou královnou. Průvod plný originálních masek poputuje přes Roztoky na Holý vrch, kde se setkává s průvodem z dalších obcí. Společně pak tančí a odcházejí za masopustní zábavou. Ve stejném termínu proběhne masopustní zábava v Miličíně na Benešovsku nebo v Hornickém skanzenu Mayrau ve Vinařicích na Kladensku.

Jedna z největších a na kulturní program nejbohatších akce svého druhu ve středních Čechách míří letos opět do Zadní Třebaně. Poberounský masopust a největší „fašaňk“ široko daleko se zde bude konat v sobotu 10. února i v neděli 11. února. Masopust začne v sobotu ráno staročeským jarmarkem, kde budou k dostání preclíky, koláče, maso nebo koblihy. Děti se mohou svézt na koních, dospělé potěší zabíjačkové pochoutky nebo oblíbená masopustní tombola.

Od 10 hodin se na improvizovaném jevišti v podobě valníku postupně představí staropražská kapela Třehusk, dětská lidová muzika nebo taneční a pěvecký soubor. Nakonec bude symbolicky pochován Masopust a oceněny ty nejnápaditější maškary. Poté se vydá na obchůzku obcí průvod v čele s kapelou a kvartetem hlavních postav: medvědem, medvědářem, policajtem i Masopustem-Bakchem. Všichni budou ochutnávat koblihy, škvarkové placky, uzené maso, pálenku a další dobroty, které pro ně připraví místní hospodyňky a hospodáři. Večer po skončení průvodu se ještě ve Společenském domě v Zadní Třebani bude konat výroční masopustní tancovačka. Následující den, v neděli 11. února, masopustní oslavy vyvrcholí dětským karnevalem.

V sobotu 17. února projde masopustní průvod také předměstím Kaňk u Kutné Hory. Do kroku zahraje živá kapela a připraveno bude občerstvení ve formě zabijačkových specialit. Maškarní průvod a veselice proběhne také v prostředí historických báňských objektů v areálu Ševčinského dolu v Příbrami. „Diváci si mohou užít hornický masopust 17. února včetně humorných scének a hornických písniček. O den později bude maskám patřit Muzeum lidových staveb v Kouřimi. Pestrobarevný průvod doprovázený hudbou a tancem projde skanzenem třikrát za den. K ochutnání bude zabijačka a koblihy, děti si vyrobí laufrovský klobouk,“ popisuje akce Jakub Kulhánek, ředitel Středočeské centrály cestovního ruchu.

Mělnický masopust propukne v neděli 19. února. Kromě trhů se bude zpívat a dovádět v masopustním průvodu, který vyrazí z náměstí Míru. Zakončení akce proběhne za doprovodu folklorních souborů.

Masopustní zábava se letos nevyhne ani Nymburku. V sobotu 24. února se vydá průvod masek z náměstí Přemyslovců až na Rejdiště, kde bude připravena hudba, zábava a zabijačkové speciality.

Video z masopustů ve středních Čechách najdete zde.

www.sccr.cz

www.strednicechy.cz

„Máme obrovskou radost, že se série filmových koncertů o Harrym Potterovi opět vrací do České republiky a že českému publiku můžeme v Praze nabídnout tuto jedinečnou podívanou. I když samotný film známe téměř všichni, spojení s živým 90členným symfonickým orchestrem Filharmoniků města Prahy bude zážitkem z úplně jiné dimenze,“ říká Tibor Engler, producent českých koncertů a dodává, že koncerty budou 100% propojením filmu, hudby a živého orchestru v pravém slova smyslu. V rámci koncertů totiž poběží na plátně, zcela bez hudby, celý film s českým dabingem. A právě o hudbu se postará renomovaný orchestr Filharmoniků města Prahy.

Unikátní série filmových koncertů Harryho Pottera tak opět vstupuje do České republiky, která patří k dalším 48 zemím, v nichž se tyto koncerty konají, a které od roku 2016 zhlédlo přes 3 miliony diváků. Pražské koncerty Harry Potter a Kámen mudrců in Concert navíc nabídnou i bohatý doprovodný program, který pořadatelé odtajní v nejbližších dnech.

Vstupenky jsou už nyní k dispozici v předprodejních sítích Ticketportal a Ticketmaster.

Co je Harry Potter in Concert

Připomeňme, že v roce 2016 Warner Bros. Discovery Global Themed Entertainment a CineConcerts společně vytvořili sérii filmových koncertů Harry Potter in Concert, která je jediným oficiálním celosvětovým tour oslavující filmy o Harrym Potterovi. Od světové premiéry filmu Harry Potter a Kámen mudrců in Concert v roce 2016 si už více jak 3 miliony diváků užilo tento magický zážitek ze světa čarodějů. Do roku 2025 bude mít za sebou více než 2973 představení ve více než 48 zemích světa.

Ve filmu Harry Potter a Kámen mudrců se Harry Potter na své 11. narozeniny dozví, že je sirotkem po dvou čarodějích a že i on sám má magické schopnosti. Ve škole čar a kouzel v Bradavicích se naučí, jak hrát famfrpál a zahraje si napínavou hru „živých“ šachů na cestě k temnému čaroději, který si dal za cíl jej zničit. 

„Filmová série o Harry Potterovi je jedním z ojedinělých kulturních fenoménů, který stále přináší potěšení milionům fanoušků po celém světě. Těší mě, že můžeme divákům poskytnout unikátní možnost poslechnout si oceňovanou hudbu, v živém podání symfonického orchestru, a zároveň si užít i kultovní film promítaný na velkém plátně. Bude to rozhodně nezapomenutelný zážitek,“ říká Justin Freer, prezident CineConcerts a producent série filmových koncertů o Harrym Potterovi. „Harry je na celém světě synonymem vzrušení a proto věřím, že díky filmovém koncertu s živou hudbou propojenou s filmem si diváci užijí návrat do tohoto magického světa,“ dodává Brady Beaubien z CineConcerts, producent série filmových koncertů o Harrym Potterovi. 

Trailer k Harry Potter a Kámen mudrců in Concert (ENG) https://vimeo.com/240288019

Více informací o sérii filmových koncertů na www.harrypotterinconcert.com.