Cestovní ruch

Událost, která díky neobvyklé kombinaci videomappingů vytvořených exkluzivně pro tuto příležitost, hudby a mimořádné palety občerstvení, získala od České eventové asociace prestižní titul nejlepší event České republiky a 3. nejlepší event světa v mezinárodní soutěži Best Event Award Worldwide, láká každým rokem více návštěvníků

„Vzhledem ke stoupajícímu zájmu jsme se letos rozhodli festival prodloužit a zároveň rozšířit do celého Valašského Meziříčí,“ řekl Pavel Röder, ředitel festivalu Světlo Valmez a dodává: „Přestože areál bude několikrát větší než dříve, jeho předností stále zůstává možnost projít si všechny atrakce pěšky bez nutnosti kamkoli popojíždět.“ Letošní ročník festivalu Světlo Valmez zaujme prostor nad 200 000 m² a využije techniky za více než 60 milionů korun od technologických špiček, jako je ROBE, AV MEDIA, 3apes a Showtacle.

Na trase dlouhé 3,3 kilometru vedoucí od Náměstí až do zámeckého parku Kinských budou příchozí moct obdivovat světelné instalace umělců z Česka, Slovenska, Polska, Ruska i USA. Svá díla zde vystaví například Andrew a Alyssa Ringler, Patryk Lichota, Pavel Korbička nebo Milan Cais, zpěvák skupiny Tata Bojs, který přiveze i své legendární velké oko, jež minulý rok oživilo jadernou elektrárnu Temelín.

Hudební část festivalu otevře v pátek známými filmovými melodiemi zlínská Filharmonie Bohuslava Martinů. Na dvou pódiích umístěných v zámeckém parku bude ke slyšení zpěvačka Lenka Dusilová nebo skupiny Tata Bojs, Zrní, Katarzia, Vložte kočku, Para a další. „Hudební umění vystupujících interpretů doprovodí unikátní videomapping vytvořený exkluzivně pro místo konání, který posluchačům nabídne nevídaný zážitek. Představte si koncert podkreslený sto dvacet metrů širokým videomappingem do korun stromů, který promění místní park v tepající les plný živých bytostí a zvířat. Nic podobného ještě v Evropě k vidění nebylo,“ popisuje jedinečnost festivalu Pavel Röder.

Komplexní prožitek smyslů podpoří také třetí část festivalu. Gastrozóna s dvaceti stánky nabídne občerstvení z celého světa. K ochutnání zde kromě tuzemské kuchyně budou například speciality z Afriky, Bulharska, Itálie, Holandska, Latinské Ameriky nebo Srí Lanky. Z netradičních pochutin budou moci návštěvníci zkusit například pivo nebo palačinky z konopí od společnosti Hempoint, nebo vegetariánskou verzi oblíbených hotdogů značky MrkeWrohlíku.

Součástí doprovodného programu budou i odborné přednášky a diskuze, a to například o startupech a investicích diskuzní formou PechaKucha. Členové spolku Paralelní Polis zájemcům vysvětlí, co je digitální sebeobrana nebo jak fungují platby kryptoměnami. Promítnou také několik filmů o internetu, hackerech, nezávislosti či svobodě.

Festival Světlo Valmez nabídne vyžití i dětským návštěvníkům. Zámek Kinských bude po celou dobu festivalu vyzdoben promítanými obrázky ekologické udržitelnosti očima dětí z předfestivalové soutěže, které se během jarních měsíců účastnilo 760 žáků okolních ZŠ a MŠ. Připravena je pro ně také hra na jedné z městských budov se známými Youtubery. Vyzdobením jednoho z 3 000 lampionů, se mohou podílet na tvorbě instalace v Kouzelném lese. Zaujme je jistě i speciální atrakce s názvem Kvant Dome, jednadvacet metrů velká kopule plná laserů.

Vloni překonal festival Světlo Valmez rekord v návštěvnosti kulturních akcí na Valašsku. „Na první ročník v roce 2017 zavítalo 7 000 lidí, druhý v roce 2018 si nenechalo ujít již 22 000 návštěvníků. Jsme rádi, že se festival, který se odehrává právě v našem městě, setkává s čím dál větším zájmem. Valašské Meziříčí se díky tomu stává výjimečným regionálním centrem kultury,“ řekla místostarostka města Yvona Wojaczková.

O FESTIVALU

První ročník festivalu Světlo Valmez, který se konal v roce 2017, navštívilo 7 000 lidí. Již ve stejný rok ocenila událost Česká eventová asociace a udělila jí cenu Event pro veřejnost roku 2017. O rok později získal festival na konferenci BEA World cenu za třetí nejlepší event na světě. Návštěvnost v roce 2018 vystoupala více než třikrát, a to na 22 000 lidí. Akci spolupořádá město Valašské Meziříčí pod záštitou festivalové gestorky Yvony Wojaczkové a starosty města Roberta Stržínka. Informace o festivalu jsou k dispozici na www.svetlovalmez.cz.

Pokud bychom se odpoutali od země a vzlétli nad krajinu Litoměřicka, očima ptáků spatříme ráz krajiny, který je na jedné straně dán nížinami v povodí řek Labe a Ohře, které protékají krajinou jako pulzující tepny v srdci a na straně druhé členitou oblastí Českého středohoří, kde čedič a znělec vytvořily výrazné kupy, kužele a skály.Byla by škoda nezaznamenat tyto před námi netušené pohledy, kde se uprostřed nížiny vypíná jeden z nejznámějších kopců hora Říp, kde praotec Čech došel svého cíle a oznámil své družině, že toť ona, země zaslíbená. Bývalý gotický hrad nacházející se přímo v jádru v blízkosti náměstí s domy, na jejichž fasádách lze vidět projevy všech stavebních slohů, je perlou královského města Litoměřice.

Zámek Libochovice je oblíbeným turistickým cílem pro svoji romantickou polohu na břehu řeky Ohře v pozadí se zříceninou hradu Házmburk a vulkanickými kopci Českého středohoří.Další zámek Ploskovice je krásným místem oblíbeným filmaři. Malá pevnost v Terezíně ukrývá mnohá lidská utrpení, pozůstatky zaniklých vinic jsou dodnes patrné na legendárním vrchu Radobýl s nejsevernějšími českými vinicemi a dokonalým lákadlem Českého středohoří je zřícenina hradu Házmburk.

To vše a mnohé další významné historické památky, skalní stepi, les i kulturní krajinu, města i malebné vesnice Litoměřicka spatříte v knize s leteckými fotografiemi Litoměřicko z nebe, která se právě připravuje. Regionální projektová manažerka Iveta Blažková v současné době sbírá informace přímo v terénu, uvítá každého, kdo působí v tomto regionu - představitele měst, obcí škol, firem, kterým záleží na prezentaci Litoměřicka v tom nejlepším světle.

Více o připravované knize se dozvíte zde: https://bit.ly/300dhfZ

„Plastika Anděla bude na hamerské kulturní památce odhalena v rámci tradiční akce s názvem Cimbál na Šlakhamru, která už po několikáté oživuje zdejší památku,“ přibližuje její správce Aleš Wasserbauer. „Sejdou se zde členové folklorního souboru – Horácká muzika ze Žďáru nad Sázavou, aby od 15. hodiny hráli a zpívali pro veřejnost tradiční muziku našeho regionu,“ pokračuje Aleš Wasserbauer. 

Kovanou plastiku studenti realizovali na památce muzea začátkem července pod dohledem mistra odborného výcviku a zkušených kovářů. Více jak dvoumetrový Anděl bude od 23. do 25. 8. vystaven na tradičním mezinárodním  setkání uměleckých kovářů – Hefaiston v areálu hradu Helfštýn. Poté se přesune na své stálé místo, do blízkosti památky Šlakhamr v Hamrech nad Sázavou.

Hlavní myšlenkou této akce je přiblížení regionálních tradic veřejnosti, či už folkloru nebo kovářského řemesla, které jsou úzce propojeny s památkou v Hamrech nad Sázavou a také celým krajem. „Realizaci sochy jsme svěřili do rukou mladých kovářů, abychom veřejnosti ukázali, že toto řemeslo má i v dnešních dnech své pokračovatele,“ uzavírá správce památky.

Akci pořádá Technické muzeum v Brně ve spolupráci se spolkem Dobrý jeseter. Vstupné je dobrovolné.

„Letošní ročník nabídl velké množství programů a zábavy, které byly volně přístupné, přesná čísla návštěvnosti tak můžeme pouze odhadovat. Dle zkušeností z minulých let a „obleženosti“ města v exponované časy jsme přesvědčeni, že na slavnosti do Kyjova zavítalo přes 30 000 lidí. Letošní návštěvnost je jednoznačně nejvyšší v celé historii Slováckých roků,“ uvádí starosta města a současně prezident festivalu František Lukl.  

Rekordní byla také účast v sobotním krojovaném průvodu. Na seřadišti se sešlo více než 4000 krojovaných ze šestačtyřiceti obcí Kyjovska a Ždánicka.

Kromě hlavní festivalové scény v letním kině byly další programy k vidění, slyšení i vyzkoušení na kyjovském náměstí, v městském parku a také v nově zrekonstruovaném prostoru náměstí Hrdinů před kyjovským gymnáziem. Organizátoři zde vytvořili několik odpočinkových i občerstvovacích zón s volně přístupnými programy. Díky tomu se koncentrace návštěvníků rozptýlila a město nápor návštěvníků zvládlo bez větších organizačních komplikací.

V průběhu slavností i bezprostředně po nich hodnotili účastníci letošní ročník velmi pozitivně. Chválili vysokou úroveň programů, celkovou organizaci, a především neopakovatelnou a přátelskou atmosféru. Kromě tradičních programů, které ke Slováckým rokům nedomyslitelně patří, si velký ohlas získal sobotní večerní pořad Kyjovské pocity a u rodin s dětmi jednoznačně zabodovala interaktivní zábavní zóna Neplechov v městském parku.

„Reakce účastníků, které neustále přicházejí a jsou plné pozitivních emocí a uznání, nás přesvědčují, že se letošní Slovácký rok mimořádně vydařil a naše město právem patří mezi nejvýznamnější folklorní centra u nás. Za dva roky to bude přesně 100 let od konání prvního Slováckého roku. Proto jsme se rozhodli, že porušíme čtyřletý cyklus a na další Slovácký rok do Kyjova můžeme milovníky lidových tradic a skvělé zábavy pozvat už na rok 2021,“ uzavírá Lukl.

Slovácký rok v Kyjově:

Nejstarší národopisnou slavnost v České republice poprvé pořádala kyjovská sokolská obec v roce 1921. Na mimořádný úspěch prvního ročníku se navázalo hned v následujícím roce a poté i v letech dalších. Tradici přerušily politické zákazy v letech 1939 a 1948. Slovácké roky se obnovily v roce 1956 a od roku 1957 se konají pravidelně ve čtyřletých cyklech. Slavnosti si udržují regionální charakter a patří k největším a nejvíce navštěvovaným událostem tohoto žánru u nás. Na rok 2021 připravuje Kyjov mimořádné oslavy 100. výročí. Letošní ročník trval od 15. do 18. srpna.

Více na www.slovackyrok.cz