Cestovní ruch

„Potenciál našeho kraje je v tomto směru obrovský, v zahraničí je pevnostní turistika velmi populární. Máme zde několik pevnostních komplexů i velké množství samostatných objektů různých typů. To vše v různých fázích dokončení stavby a jejího vybavení. Jedním z příkladů je pevnostní komplex v Dobrošově na Náchodsku, který je v majetku kraje a jeho význam dokládá i fakt, že je národní kulturní památkou,“ říká hejtman Jiří Štěpán.

Podle provozovatelů československých předválečných pevností je ale potřeba tyto kulturní památky lépe a systematičtěji propagovat.

„Tato záležitost přesně zapadá do kompetencí krajské destinační společnosti, na jejímž založení společně s městy a informačními centry intenzivně pracujeme. Jejím úkolem bude propagace kraje jako celku, nikoliv jen jednotlivých, vzájemně si konkurujících regionů. Provozovatelé pevností nás přesvědčili, že obdobná turistická lákadla si nemusejí konkurovat, ale naopak intenzivně spolupracují a vzájemně se podporují,“ dodává radní Pavel Hečko odpovědný za oblast regionální rozvoje, grantů, dotací a cestovního ruchu.

Na území Královéhradeckého kraje se nachází tvrze Stachelberg, Dobrošov, Skutina a Hanička, samostatné pěchotní sruby a velké množství objektů lehkého opevnění – takzvaných řopíků. Provozovatelé pevností i přístupných samostatných objektů neustále pracují na jejich uvedení do stavu z doby zářijové mobilizace roku 1938.

ZDROJ

„Památník se v nedávné době dočkal kompletní rekonstrukce, a to nejen budovy samotné, ale i expozic. Určitě stojí za to do Pasek se vydat,“ uvedla Květa Vinklátová, radní pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje. Budova, respektive její rekonstrukce, se uchází o cenu v letošní celokrajské architektonické Soutěži Karla Hubáčka; hlasovat pro ni lze na webu https://stavbaroku.lk.

Muzeum vzniklo v roce 1958 díky nadšencům a ochotným dárcům rodinných památek původně jako literární památník věnovaný památce písmáka, houslaře a učitelského pomocníka Věnceslava Metelky, jehož osobností se inspiroval Karel Václav Rais ve svém románu Zapadlí vlastenci.

Roku 1979 došlo k rozšíření expozice o výstavu krkonošské houslařské školy, jejímž zakladatelem byl právě Věnceslav Metelka. Bohatá sbírka hudebních nástrojů vede od zakladatele školy až po žijící houslaře slavných rodů Pilařů a Špidlenů. Novou praktickou součástí je expozice Jak se rodí housle, která prezentuje za pomoci trojrozměrných předmětů, textů a fotografií postup stavby nástroje od hrubého klínu po hotové dílo.

Sbírky muzea současně připomínají historii, řemesla a průmysl obce od 19. do poloviny 20. století. Nechybějí odkazy na divadelní a hudební tradici obce. V muzeu je možno vidět dva tkalcovské stavy v činnosti nebo můžeme nahlédnout do tajů soustružnického řemesla. Dokladem lidového umění je pohyblivý betlém bratří Škrabálků z počátku 20. století. Od roku 1980 muzeum zřizuje Správa Krkonošského národního parku.

Kam ještě vyrazit na výlet nebo za zajímavou událostí? Tipy, přehledy akcí, možnosti ubytování a další zajímavosti se nalézají na webu www.liberecky-kraj.cz, na YouTube prostřednictvím kanálu Region Liberec nebo na facebookové stránce Liberecký kraj — cestou necestou.

ZDROJ

Součástí webu jsou ale i kvízové otázky pro zvídavé. „Zprovoznění mikrowebu je jedním z prvních kroků, na který bychom chtěli navázat širší marketingové aktivity na turistickou sezónu 2020, ideálně ve spolupráci s městy, jichž se týká zápis na Seznam UNESCO. Konkrétně jde o Boží Dar, Jáchymov, Horní Blatnou, Abertamy a Ostrov. Dále počítáme se zapojením společnosti Montanregion Krušné hory a partnerů v Ústeckém kraji a v Sasku,“ vysvětlil Petr Židlický, předseda krajské destinační agentury Živý kraj. Na stránku mohou odkázat právě i jednotlivá města, když chtějí návštěvníkům i občanům přiblížit základní informace o historii hornictví v Krušnohoří.

„Se starosty už jsme také jednali o tom, že jednou ze společných priorit musí být jednotná kampaň a společný marketing, který se zaměří na území zapsaná na seznam UNESCO nejen na české straně, ale i v Ústeckém kraji a na saské straně. Ruku v ruce s tím jde dobudování infrastruktury, jež v řadě míst chybí,“ řekl Vojtěch Franta, uvolněný zastupitel Karlovarského kraje pro oblast lázeňství, cestovního ruchu a UNESCO.

O zápisu hornické krajiny Krušnohoří na Seznam UNESCO rozhodl v červenci letošního roku Výbor světového dědictví na svém 43. zasedání v ázerbájdžánském Baku. Po kynžvartské daguerrotypii je to druhá památka pod ochranou UNESCO na území Karlovarského kraje.

ZDROJ