Cestovní ruch

Když vloni v létě čtyři mladí skladatelé navštívili společně s hudebníky Orchestru BERG Kateřinskou zahradu, byli okouzleni jejím nenápadným půvabem. Katarzyna Krzewińska (PL), Máté Balogh (HU), Samuel Hvozdík (SK) a Ian Mikyska (CZ) zvítězili v otevřené výzvě pro skladatele do 35 let, jejímž výsledkem jsou nové kompozice volně inspirované tématy udržitelnosti a soužití člověka s přírodou. V každé zemi vybírala odborná porota na základě přihlášených projektů, s přihlédnutím ke kvalitě jejich dosavadní tvorby. V té české byli skladatelé Slavomír Hořínka, Ondřej Adámek a také Peter Vrábel, umělecký šéf Orchestru BERG.

Součástí Orchestru BERG se na necelý týden stanou dva hudebníci partnerského UMZE Ensemble z Budapešti. Aurél Holló je mimo jiné členem mezinárodně proslulého souboru Amadinda Percussion Group, Péter Szücs je jedním z nejvýznamnějších maďarských klarinetistů, který se věnuje současné hudbě. Dva z hudebníků Orchestru BERG se hned následující den po pražském koncertě vydají do Varšavy, kde se stanou součástí Hashtag Ensemble. V každé zemi se koná setkání s místní uměleckou komunitou – především se skladateli a hudebníky. To pražské bude symbolicky ve vile Amerika, sídle Muzea Antonína Dvořáka, které je za zdí Kateřinské zahrady, přímo u místa koncertu.

Orchestr BERG se zaměřuje na současnou hudbu a podporu českých skladatelů především mladších generací. Hudbu kombinuje s filmem, tancem, divadlem nebo výtvarným uměním, své posluchače často zve do netradičních prostor. Ve světové premiéře uvedl již více než dvě stovky nových děl, jeho působení je tak pro vývoj české hudební scény naprosto zásadní. Za dobu své existence si Orchestr BERG vybudoval pověst špičkového tělesa, které se s odvahou a kreativitou pouští do těch nejnáročnějších projektů v oblasti současné hudby. V roce 2021 získal pro Českou republiku po půl století prestižní cenu Prix Italia. www.berg.cz

 

RENEWABLE MUSIC | … letní open air – hudba ve skryté zahradě

pondělí 15. července 2024, 20:00, Kateřinská zahrada

při nepřízni počasí: 20:15, kostel Nejsv. Salvátora u Karlova mostu

18:00 – komentované procházky

(Zapomenutý Albertov, Tajemné Nové Město pražské, O brutalismu a tak)

 

veřejná generální zkouška

neděle 14. července od 19:30 | Kateřinská zahrada – při nepříznivém počasí se nekoná

 

světová premiéra čtyř nových kompozic určených nejen do plenéru:
Máté Balogh (HU) – Thoreau Second Hand. In memoriam Alvin Lucier
Samuel Hvozdík (SK) – Stigma
Katarzyna Krzewińska (PL) – Green&Blue | Dreamin'
Ian Mikyska (CZ) – Forest/Trees

 

Orchestr BERG & hosté: UMZE Ensemble
Peter Vrábel – dirigent
Jan Komárek – light design

PARTNEŘI: Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Svaz polských skladatelů a Hashtag Ensemble (PL), Waves Bratislava a EnsembleSpectrum (SK), UMZE Ensemble (HU)

PODPORA: Evropská unie prostřednictvím programu Kreativní Evropa, Ministerstvo kultury ČR, Hlavní město Praha, Praha 1, SoundCzech / Institut umění / Národní plán obnovy, Partnerství OSA, Fond na podporu umenia, BENU - síť lékáren 

MEDIÁLNÍ PODPORA: KlasikaPlus, Classic Praha, Český rozhlas, HISvoice, Harmonie

Skladby vznikly na objednávku projektu “Renewable Music. V4 Composers for Sustainability” financovaného Evropskou unií v rámci programu Creative Europe 2021-2027. Názory vyjádřené jsou názory autora a neodráží nutně oficiální stanovisko Evropské unie či Evropské výkonné agentury pro vzdělávání a kulturu (EACEA). Evropská unie ani EACEA za vyjádřené názory nenese odpovědnost.

Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, NIPOS, který seminář „Marketing, fundraising a management kulturních zařízení v kontextu proměny vnímání a motivace návštěvníka“ pořádal, přislíbil, že na tento rok 2024 připraví pokračování. Jeho lektorkami opět budou doc. Ing. MgA. Lucie Pešl Šilerová, Ph.D., vedoucí Katedry hudební produkce Hudební fakulty JAMU, a doc. PhDr. Ingeborg Radok Žádná, rektorka Akademie múzických umění v Praze.

 

Anketa Místní kultury – festival Theatrum Kuks

THEATRUM KUKS je multižánrový festival barokního a barokem inspirovaného umění v jedinečném prostředí kukského areálu a okolí. Organizátorem festivalu je Theatrum Kuks, z. s., který navazuje na tradici Kuksu jako hudebního, divadelního a uměleckého centra evropského významu s cílem vrátit do kulturní památky Kuks živé umění. (Zdroj: https://theatrum-kuks.cz/28-o-festivalu-o-nas)

 

V jakém kraji ČR působíte?

Náš multižánrový festival se koná v Kuksu, tedy v Královéhradeckém kraji, pořadatelský zapsaný spolek Theatrum Kuks sídlí v nedalekých Stanovicích. Ale scházíme se nejčastěji v Praze.

 

Kolik lidí má propagaci vaší organizace, instituce, akce na starosti? Kolik členů má „marketingový tým“? Jak si dělí práci?

Co se týká samotného festivalu, PR a marketingová sekce čítá jednoho člověka, samozřejmě s případnou akční výpomocí napříč nejen produkčním týmem. Předprodej a prodej vstupenek pak spočívá na bedrech další skvělé kolegyně, k tomu samozřejmě naše grafička.

 

V jakém finančním rozmezí se pohybuje výše rozpočtu na marketing na daný rok 1) 50 000–250 000 Kč, 2) 250 000–500 000, 3) 500 000–1 mil. 4) 1 mil. a více?

Tady se bez problémů vejdeme do první kategorie.

 

Jaké jsou pro vás nejužitečnější nástroje sebepropagace? Bez přímého využití internetu? S přímým využitím internetu?

Pokud budeme brát jenom srpnový festival THEATRUM KUKS, tak se snažíme oslovovat diváky v celých východních Čechách pomocí výlepu plakátů a distribuce letáků, například v infocentrech vybraných měst, snažíme se informovat i obyvatele nejbližších obcí, máme i několik informačních bannerů po okolí. Zároveň aktivně oslovujeme místní i celostátní média s představením jednotlivých projektů, které se protínají na Theatru, přičemž barokní multižánrovost festivalu nabízí docela široké spektrum možných spoluprací s odborněji zaměřenými médii (třeba server Opera PLUS nebo Divadelní noviny).

Internetové aktivity jsou pak ne úplně objevně soustředěny především kolem webu festivalu a sociálních sítí, kdy se postupně pokoušíme prohlubovat (a propojovat) obsah. Dále usilujeme o využívání nejrůznějších kulturních serverů či rozcestníků jako kudyznudy.cz a podobně.

 

Co je brandem vaší organizace? Kým chcete být? Čeho chcete dosáhnout? Jaké jsou vaše hodnoty? Kdo by měli být vaši fanoušci? Jak chcete, aby vás vnímali? Kdo je vaše konkurence a jak se můžete odlišit?

Tady je, myslím, na začátek důležité zmínit místo konání, tedy kukské údolí. To není jenom úchvatný hospitál, ale celé okolí s nezaměnitelným geniem loci. Navíc připočtěme úzké životní i umělecké vazby hybatelů festivalu na Kuks a širší okolí. S tím pak souvisí třeba projekt repliky Šporkova divadla, tzv. Comoedien Hausu, kde postupně vznikla Galerie loutek Jiřího Nachlingera. Zde se zase začal konat festival Malá loutková inventura, a to ve spolupráci s kulturním networkem Nová síť. Zmíněné partnerství nám přináší propojení a sdílení zkušeností s dalšími podobně nastavenými organizacemi.

A ten brand? Nezávislá kultura v Kuksu a okolí jako za časů hraběte Šporka, navazující na jeho 300 let starou myšlenku Kuksu jako spojení krajiny, kultury a umění. A brandem je, myslím, už i samotný festival, který má pevné jádro diváků, již ho berou jako svou letní tradici (a například si kupují celofestivalový pas na všechny body programu). Zároveň máme ambici oslovit i náhodné návštěvníky Kuksu jako té slavné barokní památky, k čemuž skvěle slouží právě site-specific produkce, kdy ožívá opravdu celé kukské údolí – návštěvníky s dětmi může odchytit třeba loutkové divadlo na plácku pod hospitálem, někdo zase nakoupí lístky na vážnou hudbu na další dva dny dopředu.

Moc nás těší, že naši věrní diváci se rekrutují opravdu ze všech věkových kategorií od studentstva až po zástupce nejstarší generace. Zároveň je to výzva pro festivalovou dramaturgii nebo v souvislosti s komunikací na sociálních sítích, kde musíme myslet právě i na tuhle rozmanitost. Naším fanouškem tak může být kdokoliv od milovníka barokní opery po obdivovatele moderního divadla či tance. Velké procento návštěvníků tráví na festivalu delší časové období, a mohou tak vznikat i cenné mezilidské vazby.

Tohle až skoro rodinné propojení s věrnými diváky je pak snad i naší největší konkurenční výhodou, stejně jako úzké napojení na Kuks. Navíc podobně velkou akci (to znamená kolem čtyřiceti produkcí za pět dní) tu nikdo jiný nedělá…

Naší další výzvou teď musí být výraznější péče o tuto rozrůstající se komunitu, do níž bychom postupně rádi začlenili více i místní obyvatele z bližšího okolí Kuksu.

 

Good Practictices: Představte jeden váš projekt, který byl mimořádně úspěšný svou návštěvností, prodejností, sledovaností. Proč byl úspěšnější než jiné?

Jako festival jsme v trochu specifičtější pozici tím, že projektem je pro nás vlastně každé představení, koncert či jakýkoli jiný bod programu a těžko mezi nimi soutěžit. Ale můžeme zmínit třeba nejrůznější prestižní mezinárodní spolupráce nebo právě projekty, které vznikají přímo na míru Kuksu. Ať to jsou až umělecky opulentní zahajovací večery, jež i díky části programu zdarma nalákají publikum z okolí, nebo folklorní soubor Kohoutek, jenž opanuje postupně oba břehy Labe a roztančí i náhodně přihlížející. Na akce, které oslovují širší publikum, se snažíme lákat i zvlášť třeba pomocí facebookových příspěvků, cílených například do místních facebookových skupin v nejbližších městech.

 

Vyplatila se vám investice do kampaně? Testujete si úspěšnost svých komunikačních strategií? Jak testujete, jaké nástroje k tomu využíváte, jaké ukazatele vás zajímají, podle čeho určujete úspěšnost/neúspěšnost? Monitorujete konkurenci, jak? Pokud jste v minulosti ukončili nějaké propagační aktivity, z jakého důvodu?

Vzhledem k našemu rozpočtu závislému z velké části na ne vždy úplně jistých dotacích, se do žádných úplně velkých kampaní nepouštíme, v testování a vyhodnocování máme určitě také prostor na zlepšení. Co se týká třeba reklamy na sociálních sítích, intuitivním vodítkem je cena za interakci, snažíme se sledovat vývoj návštěvnosti webu pomocí Google Analytics. Úspěšnost pak nepřímo potvrzuje v posledních letech narůstající počet prodaných vstupenek, důležitý faktor představuje také stále lepší zaplněnost jednotlivých produkcí.  

 

Sbíráte kontakty na své cílové skupiny? Jak a kde?

Další oblast, ve které máme dluh a snad ho brzy splatíme spuštěným newsletterem, budování komunity bychom se rádi více věnovali i na sociálních sítích.

 

Jak intenzivně využíváte sociální sítě? Jaký typ obsahu tvoříte? Kterou ze sítí vaše cílová skupina preferuje? Kde jsou fanoušci nejvíce aktivní?

Sociální sítě jsou stále jednou ze zásadních komunikačních platforem, obsah se snažíme udělat postupně víc multimediální, rádi bychom víc pracovali i s videem. Nejvíce fanoušků máme na Facebooku, jemuž se zároveň věnujeme nejvíce a příspěvky zde sdílíme s nejvyšší frekvencí. I tady se snažíme o rozmanitost, publikujeme třeba i rozhovory s účinkujícími či texty o historii Kuksu propojené s uměním, které vznikají do programové brožury.

Používáme i Instagram, kde dobře fungují skvělé fotky z festivalu našich dvorních fotografů. Zároveň víme, že pokud během festivalu dáme téhle síti díky dalšímu spolupracovníkovi více prostoru, dokážeme získat daleko větší dosah a zásadně navýšit počet sledujících či interakcí.

 

Máte uzavřená mediální partnerství? Co z toho pro vás plyne? Jaká plnění nabízíte a co od partnerů očekáváte?

Mediální partnerství využíváme pravidelně, zkoušíme hledat i nové cesty, letos třeba ve spolupráci s Radiem 1. Pro oslovení návštěvníků z regionu se nám osvědčil místní zpravodajský server Královédvorsko, který se zároveň pokouší „rozžívat“ místní komunitu v nejbližším větším městě, takže víme, že máme společný cíl. Jako plnění nabízíme klasicky umístění loga na propagační materiály, zmínky na sociálních sítích a podobně. Očekáváme domluvený mediální prostor, když se snažíme navrhovat zajímavý obsah na míru danému médiu.

 

Připravujete pro své příznivce nějaké speciální akce nad rámec běžné činnosti, díky kterým si upevňujete vzájemné vztahy – například soutěže, setkání s herci, akce pro děti? Je o tyto aktivity ze strany vašich cílových skupin zájem? A ten roste, klesá, drží se na stejných číslech? Máte nějaké domácí, případně zahraniční vzory?

Náš festival vnímám jako jednu velkou speciální akci. (smajlík) Ale víme, že tady určitě máme rezervy, ať už třeba v setkávání naživo nebo na dálku… Na druhou stranu je část našich diváků napojená třeba na personálně spřízněný divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten, takže existuje možnost je oslovit z obou stran, což se snažíme nadále prohlubovat, stejně jako spojení s Galerií loutek v Kuksu.

 

Myslíte si, že se vám povedlo něco, co by mohlo být inspirací i pro další píáristy? Nemusí to být celá komunikační strategie, někdy stačí drobnost, nápad, vychytávka…, které vedly ke zvýšení prodeje, sledovanosti, návštěvnosti…

Letos se nám osvědčil dvoufázový prodej festivalových pasů, kdy v první vlně je celofestivalová vstupenka levnější a rychle mizí, na druhé straně se díky našim věrným divákům vždy prodá i několik „mecenášských“ pasů, které jsou koncipovány jako součet plného vstupného na všechny body programu. Hodně se nám také vyplácí žánrově cílené příspěvky na sociálních sítích (vážná hudba, divadlo, divadlo pro děti), které pak můžeme sdílet do podobně zaměřených skupin, stejně jako do již zmíněných místních facebookových komunit (Dvůr Králové nad Labem, Trutnov a podobně).

theatrum-kuks.cz

 

Máme zde více než 50 historických budov, které jsou uskupeny do stavebních skupin podle oblastí, ze kterých pocházejí. Vedle velké selské usedlosti stojí domky řemeslníků a malé roubenky. Prohlédnout si můžete také impozantní panský mlýn s výstavou o zdejším rybníkářství. Pole a zahrádky obhospodařujeme podle starých metod a pěstujeme původní plodiny. Ke každému hospodářství dříve patřila také domácí zvířata. Chováme ve skanzenu stará plemena skotu, prasat, kozy i ovce, které uvidíte na pastvinách a spoustu drůbeže, která se volně pohybuje mezi domky.

 

O prázdninách v červenci a v srpnu 2024 pořádáme následující akce:

• 14.07. Den hornofalcké lidové hudby - 15 regionálních souborů zahraje pro potěšení návštěvníků. Muzika hezky od podlahy, bude se zpívat a možná i tančit...         
• 28.07. Sklizeň obilí a stará zemědělská technika, v akci budou muzejní koně i traktor a kombajn značky Claas a Fendt. Víte co je povříslo a jak se staví mandele?
• 11.08. Setkání sběratelů pohlednic, známek a literatury s výměnnou burzou
• 15.08. Svátek Nanebevzetí Panny Marie slavíme jako den bylinek a selských zahrad.  Podle katolické tradice se budou vázat bylinkové svazečky.
• 15.08.  Muzikantský štamtiš - je sraz muzikantů v hospůdce v Selském muzeu v bci Perschen. Od 18 hodin se bude vyhrávat a zpívat a hosté jsou vždy vítáni!
• 25.08. Velké setkání helingonkářů ve skanzenu. Program se spoustou krásné muziky. Kdo sám hraje, může se přihlásit a přijet zahrát.                                     

Na prohlídku si naplánujte nejlépe celé odpoledne. Každou neděli můžete pozorovat při práci našeho muzejního pekaře. Ten v muzeu roztápí pec a peče kváskový chléb a pečivo podle starých receptur. V provozu je samozřejmě také hostinec, který nabízí příjemné posezení a občerstvení. V muzejním shopu pořídíte suvenýry ze sortimentu rukodělného zboží a nejrůznější dobroty od místních výrobců.

Skanzen se nachází ve venkovské části města Nabburg. Příjezd po dálnicích A 93 nebo A6, po sjezdu je cesta vyznačena tabulkami „Freilandmuseum“.

Těšíme se na Vaši návštěvu!

Adresa: Freilandmuseum Oberpfalz, Neusath 200, 92507 Nabburg

Vstupenky:  dle ceníku, parkování je k dispozici zdarma

Otevírací doby: úterý – neděle, od 9 - 18 hodin  (kromě pondělí, pokud není v Bavorsku svátek)

Podrobnosti na: www.freilandmuseum-oberpfalz.de

 

Na výstavě se prezentují studenti a čerství absolventi oboru Design skla Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské ve Valašském Meziříčí. Design skla je nejstarším oborem sklářské školy, která letos slaví 80 let své existence a je jedinou sklářskou školou na Moravě. Od roku 2008 je členem sítě škol UNESCO. Vedoucím oboru je sklářský výtvarník Josef Divín, mistry odborného výcviku jsou sklářský výtvarník Ondřej Strnadel a mistr Michal Pavlík. „Oba prvně jmenovaní již také vystavovali svá díla ve zbrašovském podzemí a připravili i koncepci letošní výstavy,“ přibližuje vedoucí ZAJ Barbora Šimečková.

Během posledních dvou let zpracovávali studenti téma Voda–Zahrada–Mikroorganismy a inspirovali se také prostředím zdejších jeskyní. Námět pak převáděli do materiálu různými sklářskými technikami, nejpočetněji zastoupenou technologií je hutně modelované a foukané sklo.

Stěžejním dílem výstavy je kompozice čtyř hutně modelovaných skleněných explozí výstřiků vody, které jsou navlečeny na kovových tyčích. V hlavní výstavní prostoře, Mramorové síni, zaujmou čtyři výrazné vertikální skleněné sloupy – pomyslné stalagmity s hutními dekory nálepů či v zákoutí u chodníku skleněná beskydská louka plná pestrých květin. „Některé mikroorganismy vznikly kombinací hutního skla s drátěným pletivem a na všechno ze skalní terasy důstojně shlíží hlavy soch z Velikonočních ostrovů. Svá díla prezentuje celkem 12 studentů a je velmi potěšující, že všichni buď pokračují dále ve studiu na vysokých školách v prohlubování znalostí ve sklářských oborech nebo nacházejí uplatnění v některých erudovaných sklářských firmách,“ popisuje Šimečková.

Výstava Voda/Sklo/Voda obohatí prohlídku 375 metrů dlouhé návštěvní trasy Zbrašovských jeskyní až do konce října 2024.

Zbrašovské aragonitové jeskyní byly v místním kamenolomu objeveny na přelomu roku 1912/1913. Objev je spojen se jmény bratří Josefa a Čeňka Chromých, kteří do nich poprvé pronikli a následně se věnovali jejich průzkumu.  V roce 1914 byla nalezena pohodlnější přístupová cesta z údolí Bečvy a od roku 1926 jsou jeskyně elektricky osvětleny a zpřístupněny turistům. Celková délka známých chodeb je 1,4 kilometru. Unikátem jsou kuželovité raftové stalagmity nebo kulovité povlaky stěn připomínající koblihy. Vzácná modifikace uhličitanu vápenatého, minerál aragonit, vytváří na stěnách bílé jehlicovité krystaly. ZAJ jsou jedinými zpřístupněnými jeskyněmi hydrotermálního původu v Česku, na jejich vzniku se kromě srážkové vody podílela i teplá uhličitá kyselka. Ta se využívá ve zdejších lázních k léčení nemocí srdce a krevního oběhu. Nedaleko se nachází nejhlubší propast ČR a nejhlubší zatopená propast světa – Hranická propast.

Pro informace o otevíracích dobách, přístupu i aktuálním dění v ZAJ je dobré průběžně sledovat web zbrasovske.caves.cz či facebook.com/zbrasovskejeskyne.

Restaurování kaple sv. Petra a Pavla v Bílém Kameni

Volně stojící kaple sv. Petra a Pavla z 18. století je symbolem i dominantou malé obce Bílý Kámen na Jihlavsku. Po dlouhé roky byla udržována víceméně neodborně a bez komplexního přístupu a v posledních letech se nacházela v havarijním stavu. Obnovena byla s citem pro umělecko-historické hodnoty objektu s maximálním využitím dobových materiálů a technologií.

Návesní kaple z konce 18. století je vystavěna na čtvercovém půdorysu, vrcholem stanové střechy je malá čtyřboká zvonice. Ve výchozím stavu před komplexní obnovou byl objekt silně zavlhčený, venkovní fasáda byla cementová a ochuzená o původní architektonickou hodnotu, střešní krytina byla plechová a interiér byl ve větší míře přebílený. Neprodyšná cementová fasáda udržovala vlhkost ve zdivu, což způsobilo jeho silnou degradaci a statické narušení – během oprav se zřítila část korunní římsy. Staticky byla silně narušená i klenba kaple, což mělo negativní vliv i na omítkové vrstvy s původní výmalbou. V prvních fázích obnovy byla zajištěna narušená klenba a obnovena střešní krytina včetně zvoničky v původním krytí, nevzhledný plech byl nahrazen šindeli. Dále proběhlo odvlhčení objektu a podle historických fotografií byly obnoveny původní zdobné prvky fasády. V poslední etapě v roce 2023 byla na základě stratigrafických průzkumů celoplošně odhalena původní bohatá výmalba interiéru, zafixovaná, plně retušovaná a rekonstruovaná do původní podoby z doby svého vzniku. Restaurování provedl akademický malíř Jan Knor, který při práci vedl studenty restaurátorské školy.

„Obec Bílý Kámen projevila nejenom ochotu a nadšení pro samotnou obnovu památky, zasadila se o pokračování obnovy jako celku, včetně hodnotných detailů“, konstatuje ředitel územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Telči Libor Karásek.

Původním cílem prací bylo technické zajištění kritického stavu památky. Díky vstřícnosti a nadšení všech zúčastněných stran však práce pokračovaly i vizuálním zvelebením a obnovou původní podoby kaple z doby svého vzniku. Historická památka se tak může prezentovat ve své kráse a podobě, nadále sloužit svému účelu a být symbolem a dominantou malé obce.

Nominuje NPÚ, ÚOP v Telči.

Na cenu NPÚ v kategorii Restaurování je navržena obec Bílý Kámen, zastoupená starostou Bc. Radimem Kriegsmannem.

 

Obnova a zpřístupnění zámku Červená Řečice veřejnosti

Areál renesančního zámku pevnostního typu s mimořádně pozoruhodným a téměř kompletně dochovaným opevněním nemá v rámci raně novověké architektury na našem území žádné analogie. V druhé polovině 20. století se však postupně vlivem řady okolností dostal do havarijního stavu. Až v roce 2008 s příchodem nového vlastníka mohla být nastoupena cesta k jeho záchraně.

Hodnota zámeckého areálu spočívá v dochované hmotné podstatě památky. Zámek s převažujícím renesančním a barokním členěním je významným dokladem proměny staršího středověkého sídla na rezidenci zámeckého typu, k níž došlo v 16. století. Typická je výzdoba figurálním sgrafitem, završení budov vysokými renesančními štíty či lemování oken a dveří profilovaným kamenným ostěním. Zámek v Červené Řečici se tak řadí mezi naše nejvýznamnější stavby z tohoto období.

V roce 1948 přešel zámek do rukou státu a až do roku 1990 byl ve správě MNV využíván účelově a chátral. Jeho záchranu komplikoval nezájem vlastníka, zatížení majetku vysokými dluhy a situaci ztěžovala také skutečnost, že pozemky pod zámkem byly předmětem dlouho neřešených církevních restitucí. V havarijním stavu a zadlužený vysokými úvěry jej v roce 2008 získal současný vlastník, který dokázal vyřešit velmi obtížnou ekonomickou i právní situaci zámku tak, že bylo možné jej začít postupně obnovovat a žádat o dotační prostředky z národních dotačních titulů i díky spolufinancování z EU. Pro své mimořádné hodnoty se zámek stal v roce 2014 národní kulturní památkou.

V naprosto zdevastovaném areálu byly bezodkladně zahájeny záchranné práce na odstranění havarijního stavu. V roce 2016 přistoupil majitel, díky získání větších finančních prostředků z evropských fondů, k rozsáhlé obnově exteriérů i interiérů obytného křídla zámku, byla restaurována sgrafitová výzdoba vnějších fasád budov na 1. nádvoří a obnoven i vstupní most.

„Zámek byl v roce 2023 poprvé ve své historii otevřen veřejnosti a jeho obnovená část je prezentována jako letní sídlo vysokých církevních hodnostářů. Nabízí jednu prohlídkovou trasu přibližující návštěvníkům pohled nejenom do soukromí vysokých církevních hodnostářů, ale seznamuje je i s dobovým prostředím církve. Vrcholem prohlídky je interiérový videomapping, kdy je pomocí nejnovějších audiovizuálních technologií vyprávěn příběh stavebního vývoje této výjimečné památky“, sdělil ředitel územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Telči Libor Karásek.

Vlastníci ve svém úsilí nepolevují a se začátkem nové sezóny byla otevřena další expozice v hospodářském zázemí zámku, věnovaná historii morových ran v Čechách a na Moravě.

Nominuje NPÚ, ÚOP v Telči.

Na cenu NPÚ v kategorii Prezentace a popularizace jsou navrženy družstvo Zámek Šebestián, zastoupené Ing. Danielem Davidem, Jiřím Moškořem a Ing. Vladimírem Moškořem, dále tým zapsaného ústavu Památky Plus, z. ú., a tým Lightside, s. r. o.

­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­Cenu Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro s podtitulem Společenské ocenění příkladů dobré praxe vyhlašuje a uděluje NPÚ od roku 2014. Jejím cílem je ukázat, co se v oblasti památkové péče podařilo, a ocenit ty, kteří se o to přičinili.

Do 30. září 2024 bude mít široká veřejnost možnost zvolit si svého favorita v online hlasování Památky děkují. Ceny Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro budou slavnostně vyhlášeny a předány 15. listopadu na Nové scéně Národního divadla v Praze.

https://www.npu.cz/pamatky-dekuji

„Nová stálá expozice v Muzeu války 1866 na Chlumu naplno využije prostory budovy a přinese návštěvníkům silný a nezapomenutelný zážitek. Je navržená tak tak, aby nepředávala informace o válečném konfliktu jen jako ‚biflování‘ faktů. Díky tomu budou návštěvníci vtažení do děje a budou jej vnímat více smysly než pouze zrakem. Plánovaný termín otevření nové expozice v Muzeu války 1866 je u příležitosti 160. výročí bitvy u Hradce Králové v roce 2026,“ řekla náměstkyně pro kulturu Martina Berdychová. 

Muzeum války 1866 je pobočkou Muzea východních Čech v Hradci Králové a věnuje se nejkrvavějšímu evropskému konfliktu před první světovou válkou, který spustil politické a mocenské změny, jež změnily mapu Evropy i charakter habsburské monarchie a v konečném důsledku dovedly Evropu nejen na práh první, ale i druhé světové války. Projekt na vznik nové stále expozice se nyní posunul do další fáze.

„Vybrali jsme zhotovitele nové stálé expozice Muzea války 1866. Za nabídnutých 10,2 milionu korun ji postaví pražská společnost Capacity Expo. Stálou expozici bude tvořit sedm částí a v maximální míře vyplní prostor budovy stojící na chlumeckém návrší. Expozice bude financována z Integrovaného regionálního operačního programu 2021–2027 a z rozpočtu Královéhradeckého kraje,“ uvedl 1. náměstek hejtmana pro oblast investic Pavel Bulíček.

 

Válka v důsledcích

Projekt nové expozice vznikl jako společné autorské dílo Muzea východních Čech a kreativního studia ST DIO. Oproti minulosti bude nová expozice zacílena na celý válečný konflikt v jeho souvislostech a důsledcích. Zcela jiné bude také vyznění expozice vůči návštěvníkovi. Cílem autorů je, aby návštěvník po zhlédnutí sedmi částí, jimiž je expozice tvořena, odešel plný emocí, otázek, ale samozřejmě také informací. Celou expozicí jej budou doprovázet tři fiktivní dobové postavy, kdy každá z nich zastupuje úhel pohledu jiné strany, a to rakouské armády, pruské armády a místních obyvatel.

Právě na každodennost roku 1866 bude kladen větší důraz než dosud. Autoři se pro tvorbu projektu, podle něhož nyní začne být expozice stavěna, inspirovali v nejvýznamnějších a nejmodernějších válečných muzeích napříč Evropou. Řada autorských prací, které se vážou k odbornému obsahu stále ještě probíhá a bude finišovat právě v závislosti na postupných dodávkách stavebních dílů expozice.

Změní se také organizační režim Muzea války 1866 a celá řada technických řešení jak návštěvnickém provozu, tak v zákulisí. Zcela nově a ve zcela jiné kvalitě budou vyrobeny repliky historických uniforem, figuríny dostanou tváře i dynamiku. Přibude také řada dosud nepředstavených exponátů a nová multimédia.

 

Navazující projekty

Na tento projekt pak synergicky navazují další projekty, které se stavbou expozice tvoří jeden celek. Jde v prvé řadě o digitální herní nadstavbu, která bude návštěvníky provázet v expozici i v okolním externím areálu. Tento projekt z pera Muzea východních Čech v Hradci Králové, jenž je taktéž financován z Integrovaného regionálního operačního programu 2021–2027 a z rozpočtu Královéhradeckého kraje, je nyní ve fázi dokončování veřejné zakázky na dodavatele příslušného softwarového řešení.

Z prostředků Muzea východních Čech v Hradci Králové a Fondu regionálního rozvoje Královéhradeckého kraje je připravována rekonstrukce domečku správce bojiště do podoby integrovaného návštěvnického bodu Muzea války 1866 a z prostředků muzea bude dokupována ještě celá škála replik zbraní, munice a dalších exponátů.

„Vybráním dodavatele stálé expozice pro Muzeum války 1866 byl odstartován celý košatý proces změn a investic, jež Muzeum války 1866 promění v moderní muzeum evropské úrovně,“ sdělil Petr Grulich, ředitel Muzea východních Čech v Hradci Králové.

„Celý autorský tým cílí na to, aby se návštěvníkům dostalo nejen informací o prusko-rakouské válce a její rozhodující bitvě u Hradce Králové, ale také o tom, že tato válka ve svých konečných důsledcích vedla až k rozpadu habsburského státu, ke zrodu německého nacionalismu a vytvoření podmínek pro známé změny v Evropě ve 20. století. Tím je, možná pro někoho nečekaně, stále aktuální,“ dodal Jan Hrubecký, vedoucí Muzea války 1866.

Budova muzea vznikla u vesničky Chlum na pomezí katastrů obcí Všestary a Lípa ve 30. letech 20. století. V komunistické éře bylo původní válečné muzeum z ideologických důvodů transformováno na pouhý památník, bitva u Hradce Králové nesprávně přejmenována na bitvu u Sadové a celý konflikt byl vykreslován jako nepodstatná srážka dvou již neexistujících raně buržoazních států. Pád komunistické ideologie postupně přinesl narovnání pohledu na dějiny, včetně tohoto válečného konfliktu. V roce 2010 byla výstavní plocha památníku významně zvětšena do současné podoby a byla zde zřízena provizorní nouzová expozice. Roku 2019 byl památník přejmenován na Muzeum války 1866 a začala trnitá cesta shánění finančních prostředků pro reformu návštěvnického obsahu do důstojnější podoby. Na konci října roku 2023 se muzeum pro návštěvníky uzavřelo a začalo stěhování sbírkových předmětů, exponátů i mobiliáře. Nyní zde začnou stavební práce.

Dětem do 11 let je určena nová výstava Zábaviště pro sviště, která až do 1. 9. 2024 zcela zaplňuje prostor Galerie v podloubí v přízemí muzea. Jedná se o plně interaktivní výstavu, kterou doplňují ilustrace Venduly Hegerové a která spojuje chytrou zábavu, tvoření, hru a pohyb. „Výstava ani není to pravé slovo, spíše je to velká obrázková herna, jejíž témata jsou sestavena tak, aby se zde zabavilo každé dítě,“ uvedla jedna z kurátorek Kateřina Mozgová, která výstavu připravila s kolegyní Martinou Malou.

Postavy výtvarnice přímo vystupují z knížek a vtahují děti do poutavých a vtipných příběhů. „Děti se mohou těšit na sviští dráhu, fotokoutek Zvěřinec, balonkoviště a obří leporelo. Rozehrají hudební koutek, zahrají si divadlo, vyzkoušejí si rýmovačky, obrázková říkadla, nakoupí si v obchodě a zažijí spoustu dalších aktivit,“ vypočítala Martina Malá s tím, že během letních prázdnin je muzeum otevřeno i v pondělí, a to jako každý jiný den od 9 do 12 a od 12.30 do 17 hodin.

Děti se budou moci 1. 7. 2024 zúčastnit Zábavného tvoření s ilustrátorkou Vendulou Hegerovou, během nějž si samy pod vedením výtvarnice vytvoří vlastní ilustraci a dozvědí se mimo jiné i to, jak vzniká kniha.

Se začátkem prázdnin spustí muzeum stejně jako loni hru Příběh chleba, která propojuje všechny tři objekty muzea – hlavní budovu na Velkém náměstí v Kroměříži, Muzeum v přírodě Rymice a Větrný mlýn Velké Těšany. „Když si zakoupíte vstupenku do objektu, dostanete hrací kartičku s krátkým příběhem. V něm však budou chybět tři důležité údaje. Ty zjistíte, když si projdete všechny tři muzejní objekty. Při návštěvě třetí památky navíc získá prvních 20 návštěvníků drobné upomínkové předměty. Hru dohrajete ve chvíli, kdy budete mít doplněna všechna fakta a poskládáte si celý příběh. Kartička s informacemi vám zůstane jako hezká vzpomínka,“ popsala ředitelka Muzea Kroměřížska Martina Miláčková.

V průběhu prázdnin rovněž zůstává přístupná výstava Někdo to rád sušené, která představuje unikátní historické exponáty, jež doplňují hravé aktivity – model zmenšené tradiční sušárny ovoce a další prvky. Návštěvníci mají možnost si řadu věcí vyzkoušet, například „uvařit“ vlastní povidla. Tuto výstavu doplní doprovodný program 21. 8. 2024. „Jeho účastníci se seznámí s tradičními postupy sušení ovoce, dozvědí se řadu zajímavých informací například o funkci stromů v přírodě nebo o opylovačích a chybět nebude ani ochutnávka sušeného ovoce,“ slíbila edukátorka Lenka Pěluchová.

Muzeum se chystá zapojit i do Dožínek Zlínského kraje, které se konají 23. a 24. 8. 2024. V pátek 23. 8. 2024 se mohou návštěvníci těšit na program Od klásku ke kvásku od 15.30 do 17 hodin. „Rodiče s dětmi se dozvědí, jakou hodnotu a význam měl pro naše předky chleba a co vše předcházelo jeho upečení. Součástí je také ukázka důležitých obilnin, zemědělských předmětů a mletí na žernovu,“ řekla Lenka Pěluchová. V sobotu 24. 8. 2024 bude platit do celého muzea zvýhodněné vstupné (50/30/115 Kč), které se však netýká výstavy Zábaviště pro sviště.

Každou prázdninovou středu jsou připraveny speciální prohlídky pro děti ve Větrném mlýnu Velké Těšany a v Muzeu v přírodě Rymice, kde na malé návštěvníky čeká i tištěný Průvodce s pastelkami po Muzeu v přírodě Rymice. „Každou červencovou sobotu navíc budou moci zájemci vidět řemeslníka při práci přímo v chaloupkách na Hejnici nebo v usedlostech na návsi. K vidění bude činnost ševce, kováře nebo malérečky,“ pozval vedoucí Muzea v přírodě a etnograf Petr Hlavačka.

www.muzeum-km.cz

Mezi nejnavštěvovanější místa středních Čech patří Park Mirakulum. Na ploše deseti hektarů spolu sousedí vodní svět, lanové centrum, lesní městečko vysoko v korunách stromů, pohádková vesnička, dřevěný hrad, tajné podzemní chodby, spletité bludiště, malá zoo, houpačky, trampolíny a mnoho dalšího. Z dětí se stanou dobrodruzi a objevitelé, piráti, rytíři, víly, princové a princezny, strojvůdci, akrobati, umělci a především děti, kterým se splnil sen o výletě na místo, kde je všechno stvořeno jen pro ně.

Venkovní aktivity pro celou rodinu nabízí i Areál Monínec, obklopený originální sibiřskou krajinou. Nuda tu není v žádném ročním období. Součástí je Aktivity park a nechybí ani trampolíny. V létě je k dispozici vodní skluzavka a okolí je protkáno cyklostezkami. Areál má i vlastní bikepark.

Tudy do pohádky

„Ke středním Čechám patří hrady a zámky, na kterých otisky svých střevíců zanechali princezny a princové. Nuda to rozhodně nebude – stačí vybrat prohlídky koncipované speciálně pro malé návštěvníky,“ uvedl Jakub Kulhánek, ředitel Středočeské centrály cestovního ruchu. Na zámku Radim lze vybírat ze tří prohlídkových okruhů včetně jednoho speciálního pro děti. Připadat si budou jako šlechtici, na Radimi se totiž před prohlídkou mohou obléknout do zapůjčeného dobového kostýmu.

Zážitkem jsou speciální prohlídky na zámku Loučeň, ve kterém si malí návštěvníci zazpívají v hudebním salonku, usednou ke knížecí tabuli nebo naleznou dveře do tajné chodby. Zábava čeká i venku v labyrintáriu.

Ve sklepních prostorách zámku v Mníšku pod Brdy se ukrývají víly, čert i vodník. Při pohádkových prohlídkách se děti setkají také s drakem, Sněhurkou a trpaslíky, Růženkou a Popelkou. Prohlídka zavede i do míst, kde se natáčela pohádka Tajemství staré bambitky.

Inspiraci k výletům nabízí i další filmová místa. „Na pohádkový výlet lze vyrazit třeba na hrad Krakovec, který si filmaři vybrali pro známou pohádku Ať žijí duchové. Prozkoumat místa, kde se odehrávala oblíbená vánoční pohádka S čerty nejsou žerty, je možné u bývalého vodního mlýnu v obci Střehom nebo na zámku a v parku v Průhonicích. Do Kutné Hory a Malešova se mohou vypravit fanoušci filmu Děti Nagana. Milovníci psa Gumpa, který si zahrál už ve dvou filmech, zavítají do královských Velvar nebo Louňovic pod Blaníkem,“ zve Martina Kuncová ze Střední Čechy filmová kancelář, která mimo jiné pomáhá filmařům, kteří natáčejí v regionu.

Za zvířátky

Výlety do zoologických zahrad a zooparků nikdy neomrzí. Ve Farmaparku Soběhrdy mají skoro 250 zvířat nejrozmanitějších druhů a zábavou budou i zdejší atrakce jako vodní světa plovoucí kruhy.

Netradiční dobrodružství čeká na malé i velké v ZOO Chleby nedaleko Nymburka. Zoologická zahrada chová ohrožené druhy zvířat od velkých šelem, kopytníků, primátů, ptáků, ryb, drobných savců až po bezobratlé.

Vodní radovánky

Kdo chce vodu poznat opravdu dopodrobna, udělá si výlet do středočeských Hulic. Jen kousek od vodní nádrže Švihov stojí Vodní dům s moderní expozicí, která zábavnou formou informuje o významu vody pro přírodu a člověka. “Svou roli tu hrají všechny lidské smysly: vedle zraku při poznávání návštěvníci zapojí sluch, hmat i chuť. Mokré osvěžení zajistí umělé vodní toky, které lze ovládat pomocí čerpadel, pump, vodních mlýnků, hrází a rozvodníků,” řekla Kateřina Krutilová, ředitelka Vodního domu v Hulicích.

Osvěžujícím tipem je pak návštěva AquapalacePraha – největšího aquaparku ve střední Evropě. Celá rodina se zabaví na některé z více než dvaceti skluzavek nebo bude sjíždět nejdelší tobogán v Česku. Možnost odpočinku nabídne saunový svět nebo masáže.

K venkovnímu koupání v čisté vodě zase vybízí přírodní koupaliště, pískovny nebo jezera. Jedním z nejhezčích je jezero Lhota nedaleko Prahy. Příjemné prostředí ke koupání je také u Proboštských jezer v oblasti plné zeleně s písečnými i travnatými plážemi. Těžbou písku v Polabské nížině zase vzniklo atraktivní rozlehlé koupaliště Jezero Poděbrady, vybavené potřebnými službami i Kempem na Jezeře. Jistotou krásného koupání jako u moře je pískovna Konětopy nebo pískovna u Neratovic, kde vznikl Beach Park Mlékojedy.

Další tipy nejen na výlety s dětmi hledejte na www.strednicechy.cz nebo na www.pustitkvode.cz.

 

„Baví mě nabízet našim divákům nejrůznější zážitky,“ říká k tomu Karolína. „Vedle koncertů v sakrálních prostorech i třeba swing nebo pop či jazz. Stále prostě hledat a produkovat něco nového a pokaždé poněkud jiného.“ „A já se na festivalu rád blýsknu nejen jako moderátor uvádějící koncerty,“ dodává její otec, „ale i jako hostitel osobností, které si zvu i do svých pořadů v médiích, anebo do talk show, které pořádám na různých místech po republice.“ „Navíc máme ambici, aby náš festival byl typu „site specific“, abychom tedy měli programy vytvořené pro zcela určité místo i zcela určitý čas,“ dodává zpěvačka.  Posluchači se tedy mají na co těšit, protože takových speciálních programů bude několik.

Hned první festivalový večer se odehraje v sobotu 6. července 2024 v Prachovských skalách, kde v přírodním amfiteátru pod skalní věží Mnich ožije smutný příběh Dvořákovy Rusalky. V titulní roli se představí osobně Karolína Cingrošová, v dalších renomovaní operní sólisté Peter Malý, Michael Kubečka a Alžběta Vomáčková (Tedy podobně jako Karolína mladá krev naší opery), a to za klavírního doprovodu Martina Levického. Totéž koncertně-scénické provedení Rusalky nabídne festival i 13. července 2024 v Markvarticích. V tomto případě opět na nevšedním místě: na zahradě roubenky č.p.29. Půjde tedy opět o open-air.

O den dříve, v pátek 12. července 2024 se festivalový program nastěhuje do kostela svatého Jiljí v Mladějově, kde celá historie Hudby z ráje před lety začala. Karolína Cingrošová zde tentokrát vystoupí s hudební formací, která je milovníkům klasické hudby v regionu dobře známá, s Triem Talia. Tvoří je Veronika Vildmanová, soprán, Jana Vávrová, zobcové flétny a fagot a Monika Chmelařová, klavír. Večer čtyř dam bude jistě zážitek.

20. července 2024 odpoledne se odehraje první z festivalových besed. Hosty Václava Žmolíka budou manželé Eva a Václav Hudečkovi. Populární spisovatelka a dříve herečka a slavný houslový virtuóz usednou na zápraží Šolcova statku v Sobotce.     

Pak bude festivalový program pokračovat ve druhé půlce srpna. 23. 8. 2024 ožije festivalem vůbec poprvé kostel Nanebevzetí Panny Marie v obci Vyskeř. Karolína Cingrošová tam bude koncertovat za doprovodu harfistky Zbyňky Šolcové a slovo doplní Václav Žmolík. A název večera láká: Andělské spojení hudby a mluveného slova.

Dalším hostem pro rozhovor bude 24. srpna 2024 populární kapelník, skladatel a kontrabasista Karel Vágner. Proč se po studiích na konzervatoři nevěnoval klasice? I to jistě Václavu Žmolíkovi prozradí v sále mladějovské Formanky. A navíc i zazpívá.

Festivalové gala má tradiční čas i místo. Tentokrát na samém konci prázdnin, v pátek 30. srpna 2024, vystoupí v kostele svatého Jana Křtitele v Újezdu pod Troskami s Karolínou Cingrošovou saxofonista, klarinetista, zpěvák a kapelník Felix Slováček mladší. A druhý den zakončí prázdninové akce festivalu beseda V. Žmolíka s herečkou a jeho kolegyní z Českého rozhlasu Dvojka Terezou Kostkovou. Zajít na ni můžete opět na Šolcův statek.

Bohatší než v jiných letech bude na festivalu podzimní program. Prvním bonbónkem pro diváky bude Slavnostní koncert ke Dni české státnosti a Roku české hudby. Zazní v kostele svatého Ignáce z Loyoly v Jičíně a vystoupí na něm sopranistka Karolína Cingrošová za doprovodu dvou harfitek - Zbyňky Šolcové a Hedviky Jouzové Mousa Bacha. Znít budou díla velikánů české hudby B. Smetany nebo A. Dvořáka a dalších a mluvené slovo obstará Václav Žmolík.

Vyvrcholením letošního programu na Hudbě z ráje 2024 bude koncert v sále Střelnice v Turnově 23. října 2024. Vystoupí na něm jedna z nejpopulárnějších českých zpěvaček, královna popu a muzikálu, která má blízko i ke klasice, Bára Basiková spolu s Karolínou Cingrošovou za doprovodu Ústřední hudby Armády České republiky, šedesátičlenného tělesa, které reprezentuje naši zemi na mnoha koncertech u nás v i zahraničí. Obě umělkyně s ním pravidelně spolupracují.

Letošní festival Hudba z ráje pak zakončí, jak už se v posledních letech stalo zvykem, na Štěpána 26. prosince 2024 Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby v kostele svatého Jakuba Většího v Jičíně.

„Věříme, že si z našeho programu lidé vyberou,“ říká Václav Žmolík a Karolína Cingrošová dodává: „A že budeme mít jako v minulých letech na koncertech plno.“ Ostatně třeba vstupenky na koncert B. Basikové, K. Cingrošové a ÚH AČR jsou už v prodeji, a to on-line na www.kulturaturnov.cz

Generálním partnerem festivalu Hudba z ráje 2024 je už tradičně společnost Sklopísek Střeleč, partnery společnosti SECO, zahradní traktory, ECT, MTS, AutoZitka, J.M.Schlik, Madame Camel, DanteFashion a VOKO reklama. Podpořily jej Nadace Život umělce, Město Jičín a obce Mladějov a Újezd pod Troskami.

www.hudbazraje.cz