Cestovní ruch

A co všechno můžete ve skanzenu zažít?

Muzeum ve volné přírodě chce návštěvníkům ukázat, jak se žilo a pracovalo na venkově v minulých staletích. Na ploše 30 hektarů se nachází více než padesát historických budov, které vyprávějí své příběhy. Kolik osob zde bydlelo, kolik bylo dětí, jak se spalo a jedlo a jak se vlastně dříve trávil volný čas? Světnice jsou autenticky zařízené, nahlédnout můžete do chlévů i do stodol. Na polích a v zahrádkách pěstujeme zemědělské plodiny. V akci jsou pracovní koně i stará technika. Kdo dnes ví, jak rostou brambory, obilí, chmel nebo jak voní jednotlivé bylinky? To vše zde můžete zjistit. Naše přírodní laboratoř stojí také za návštěvu. Chodíte rádi bosky? Vyzkoušet si to můžete například na speciálním chodníčku z různých přírodních materiálů.

Při procházce mezi stavebními skupinami můžete objevovat krásné motivy na fotografování. Příroda je v plném květu a na našich pastvinách se volně pohybují domácí zvířata. Přímo ve skanzenu chováme různá plemena ovcí, koz, prasat a drůbeže a na jaře se narodila a vylíhla spousta mláďat.

Pokud si naplánujete cestu v neděli, budete mít příležitost pozorovat při práci muzejního pekaře. Ten v muzeu roztápí pravidelně pec a peče výborný kváskový chléb a pečivo podle původních receptur. V provozu je samozřejmě také hostinec, který nabízí příjemné posezení a občerstvení. V muzejním obchůdku pořídíte suvenýry ze sortimentu rukodělného zboží a nejrůznější dobroty od místních výrobců.

Celý tým se těší na návštěvníky!

Místo: Skanzen Horní Falce, Neusath 200, 92507 Nabburg

Otevřeno: úterý – neděle od 9.00 – 18.00 hodin

Informace k provozu a programu: www.freilandmuseum-oberpfalz.de

Loni jste v rámci Festivalových zahrad uspořádali 42 koncertních vystoupení (z toho 20 studentských), 17 tvůrčích dílen, 6 talk show, 6 čtení, 5 tanečních vystoupení atd. Smetanova Litomyšl letos hlásí nejrozsáhlejší program od doby vzniku festivalu. Bude váš program také něčím mimořádný?

Určitě ano. Vystoupení, pokud dobře počítám, se najde něco kolem 70. Výjimečný je celý ročník, neboť se v něm po celou dobu prolíná Rok české hudby a ten se odrazí ve většině produkcích, které jsou koncipovány leckdy v netradičním hávu.

„Na Smetanovu Litomyšl nejen ve fraku. Festivalové zahrady vítají i batůžkáře. Festival, na který se nemusí v šatech ani obleku.“ To jsou některé titulky z tisku z minulých let. V PR se dříve akcentoval prvek volnosti, neupjatosti? Co komunikujete jako klíčové pro propagaci festivalu nyní? Jaké by měly podle vás Festivalové zahrady (FZ) být?

Aspekt volnosti zde i nadále zůstává a v něm je ta pointa. Klíčové je, aby se návštěvník stal součástí naprosto přirozeného prostředí, na čerstvém vzduchu, v pohodlí sobě vlastním a jestli u toho bude chtít zrovna ležet nebo sedět, je jenom jeho věc. A když ho omrzí pohled z jednoho úhlu, přesune se tam, kam bude chtít on sám. Nepotřebuje k tomu vstupenku, místo na sezení, nemusí hlídat čas, ten zde vlastně není ohraničený. Můžete k nám od dopoledních hodin a zůstat do večera, jak je vám libo. K úplné dokonalosti nechybí nic, nabízí se i možnost pobýt s piknikovým košem.

Děti mají možnost pobývat na uměleckém hřišti, které je nedílnou součástí FZ, patří neodmyslitelně k celodennímu vyžití nejmenší generace. Čekají zde na ně stanoviště pro tvořivé hudební aktivity, výtvarné dílny, loutkohraní i taneční krůčky a spousta her, např. Smetano, nezlob. Součástí spolupráce se ZUŠ je od loňského roku Liduškový busking, kde se protínají všechny obory ZUŠ, aby představily umění v celé své komplexnosti – od sólových zpěváků, kytaristů, houslistů, bubeníků, přes tanečníky, výtvarníky, recitátory ad.

Jaký je váš dramaturgický klíč k sestavení programu? Loni jste kladli důraz na zastoupení konzervatoří a tance jako múzického umění. Jak to bude letos?

Pro výběr „toho pravého“ nezáleží na tom, jestli jste jedinec nebo uskupení, žák, student, který si své místo na pódiu musí teprve vydřít, jestli jste ze ZUŠ, z konzervatoře nebo už  profesionální umělec se zvučným jménem, nezáleží ani na tom, jestli nějakou uměleckou školu máte nebo nemáte vystudovanou, stačí, že nás vaše umění oslovilo.  Rádi necháváme objevené talenty růst a úplně nejraději vytváříme příležitosti a možnosti, které pro ně třeba ještě nenastaly. Takže manuál určitě nevytvářím, nechávám se inspirovat životem, a když je člověk otevřený, vidí příležitosti všude, kde se ocitne a s kým se setká.

Konzervatoře tvoří i v letošním roce nedílnou součást programu, protože spolupráci s těmito institucemi považujeme za naprosto stěžejní. Stejně tak tanec zůstává prvkem, který k nám prostě patří, protože se do prostředí klášterních zahrad nesmírně hodí. Tedy kromě hudebních seskupení, orchestrů, souborů, kapel...

Prozradíte taháky letošního ročníku?  

Těšit se můžete na tyto orchestry: Komorní orchestr Pražské konzervatoře, Symfonický orchestr Konzervatoře Brno, Východočeský kontrabasový orchestr, Factorial! Orchestra s Ondřejem Kabrnou. Ze sólistů a kapel bych vyzdvihla Rozálii Havelkovou, Beatu Hlavenkovou, Terezii Kovalovou, Kalle, Ellaboration (Epoque Quartet & Dasha), Vilém Spilka Quartet, Floex Ensemble nebo třeba Razam. Tančit uvidíme studenty Konzervatoře Duncan a Tanečního centra Praha. Vystoupí u nás i herci z ateliéru fyzického divadla JAMU. Přijede ale i Pražský komorní balet.

Co oceňují účinkující na vašem festivalu a na co chodí nejvíce diváků?

Obě strany pozitivně hodnotí určitě neopakovatelnou atmosféru samotného prostředí, ve kterém se uskutečňují umělecké produkce. Nejvíce lákají zvučná jména, ale velkou oblibu si čím dál víc získávají mladí umělci, pro které je setkání ve Festivalových zahradách leckdy jedním z prvních větších vystoupení. Hojně navštěvovaná jsou bezpochyby taneční vystoupení, „Talky“ – rozhovory Marka Šulce se známými osobnostmi nejenom české hudby a Večerní klasika.

Osobně mě v programu zaujaly tzv. přesahovky. O co konkrétně jde?

Za příklad bych uvedla propojení tanečníků, hudebníků a tématu festivalu. Účinkovat budou studenti Duncanu s posluchači konzervatoře v Antverpách. Choreografie se ujala studentka těchto škol Emily Jane Steel a tančit budou na Smetanovo klavírní trio. Doprovodí je HartigTrio tvořené studenty Hudebního gymnázia hl. města Prahy. Jejich propojením vznikla přesahovka pod názvem humanECHOs. Neskutečně se na jejich společné vystoupení těšíme. Tu největší přesahovku ovšem chystáme na úplný závěr FZ, na poslední koncert, na němž vystoupí Vladimir 518 & 7krát3 & Komorní filharmonie Pardubice.

Jak vypadá všední den na Festivalových zahradách a jak o víkendech?

Všední den se hudební produkce odehrává vždy pouze v podvečer od 18 hod. Víkendy začínáme v 10 hod. na Uměleckém hřišti s workshopy ze ZUŠ i Liduškovým buskingem po celé zahradě. Hlavní interpreti hrají od 14 hod. a produkce na sebe navazují až do večerní klasiky, která den zakončuje na brodidle (vodní hladině) před 22 hod. Ve víkendových dnech se zde střídá hudba, tanec, poezie ad.

Můžete představit tým Festivalových zahrad? Spolupracujete s dobrovolníky? Co bylo letos zatím organizačně nejsložitější?

Tým FZ je velmi široký. Od nás dramaturgů přebírají největší zodpovědnost lidé v produkci. Aby mohl program proběhnout, je zapotřebí mnoha zvukařů, techniků, osvětlovačů, uvaděčů a jiných důležitých lidí, za něž jsme moc vděčni. Jako dobrovolníci jsou vybíráni vlastně brigádníci, kteří dokážou zařídit, že si pobyt v zahradách užijete, aniž by vás cokoliv rušilo. Ale naprosto nejdůležitější složka, bez níž by FZ nemohly být, jsou sponzoři a partneři, se kterými probíhá spolupráce, například Den s ČT, s ČRo ad.

Doprovodných festivalů Smetanovy Litomyšle (SL) existuje více: Smetanova výtvarná Litomyšl, Festivalové zahrady a Smetanova poetická Litomyšl. Jaká jsou specifika Festivalových zahrad v tomto kontextu?

Jsme pomyslnou cestou. Tou první je cesta divácká, kdy dáváme našim návštěvníkům možnost poslechnout si co nejkvalitnější hudbu mnoha žánrů, tedy i klasiku. Dokážeme takříkajíc dát ochutnat ode všeho. Těší nás, když si následně koupí vstupenku na SL a dají tak klasice šanci a třeba jí i propadnou.

Ta druhá cesta je umělecká, podporujeme nejtalentovanější studenty konzervatoří, akademií nebo třeba zušek. Snažíme se je motivovat k tomu, aby ještě cílevědoměji a houževnatěji šli za svým snem být profesionálním umělcem.

Jako dramaturgyně jste s kolegou Filipem Janouchem u Festivalových zahrad druhým rokem. Jak se odrazily zkušenosti z loňského ročníku v přípravách toho letošního? Bude něco jinak?

Minulý rok byl pro nás prvotinou, to ano, ale oba se profesně pohybujeme v prostředí, kde s umělci spolupracujeme, já jako ředitelka ZUŠ ve Vysokém Mýtě, kolega jako pedagog literárně dramatického oboru. Když jsme tedy přijali nabídku vytvářet dramaturgii FZ, byla to pro nás velká výzva a příležitost. Oba jsme se zahradami byli již v předchozích letech nějakým způsobem propojení, tak jsme tušili, jakým způsobem se zde pracuje. Samozřejmě se necháváme ovlivnit zkušenostmi předešlých ročníků. Snažili jsme se navázat a pomalu začít otevírat nové možnosti. Ty implementujeme do našeho programu. Máme vize, jak by mohly vypadat takové dokonalé Festivalové zahrady. Za těmi si postupně jdeme a tvoříme tak něco neobyčejně krásného. 

Festival je open-air. Co když nevyjde počasí? A jak zabavíte děti?

Většina pořadů má svoji „mokrou variantu“ ve vnitřních prostorách v blízkosti areálu. Pro případné přesuny a aktuální informace je dobré sledovat sociální sítě.

Stačíte si festival užít i jako divák? Co si určitě nenecháte sama za sebe ujít?

Běžný návštěvník si festival užije stoprocentně jinak než já. Snažím se stihnout maximum programu, který je avizován. Jako divák a posluchač jdu za uměleckým zážitkem, jako dramaturg sleduji nespočet věcí, které běžným pohledem neuvidíte, což je dobře, protože by se vytratilo kouzlo okamžiku. Snažím se nenechat si ujít vůbec nic, dramaturgie je zpracovaná tak, aby se vám nechtělo ze zahrady vůbec odejít, tak snad se nám to podaří.

https://festivalovezahrady.cz/

https://www.facebook.com/festivalovezahrady

@festivalovezahrady

Cílem soutěže Muzeum roku bylo zvýšit povědomí domácích i zahraničních návštěvníků o rozmanitosti muzejních institucí v České republice, jejich nabídce a rozvoji. Kampaň uspořádala Asociace muzeí a galerií České republiky, z. s., ve spolupráci s Českou centrálou cestovního ruchu – CzechTourism.
„Muzea jsou nedílnou součástí kulturního bohatství každé země. Díky jejich sbírkám můžeme nahlédnout do historie, nabízejí ale i řadu informací týkajících se naší současnosti. Jde o segment, který k nám láká také zahraniční turisty. I proto se snažíme činnost muzeí maximálně podporovat, a to jak prostřednictvím portálu Kudy z nudy, který cílí zejména na tuzemské návštěvníky, tak v rámci webu VisitCzechia, kde oslovujeme cizince,“ shrnuje ředitel České centrály cestovního ruchu – CzechTourism František Reismüller.
„Organizace umístěná na prvním místě bude užívat titul Muzeum roku 2023. Další instituce, které se dostaly do první desítky výsledkového žebříčku (TOP 10), získávají přednostní podporu na portálu Kudyznudy.cz v sekci Muzea a galerie. Ocenění v rámci soutěže Muzeum roku si odnesli také tři výherci z řad hlasujících návštěvníků, kterým byl kromě věcných cen předán průkaz člena Asociace muzeí a galerií České republiky, z. s. Na jeho základě budou moci během následujícího roku navštívit zdarma všech 314 členských institucí AMG,“ říká Anna Komárková, výkonná ředitelka Asociace muzeí a galerií České republiky, z. s.

Více na http://www.muzeumroku.cz a http://www.kudyznudy.cz

MUZEUM ROKU 2023
1. místo – Muzeum středního Pootaví Strakonice

Dalších TOP 10 institucí s nejvyšším hodnocením (řazeno abecedně dle názvu organizace-pobočky)
Letecké muzeum v Kunovicích
Muzeum Bojkovska
Muzeum romské kultury
Národní muzeum v přírodě – Valašské muzeum v přírodě
Oblastní muzeum v Chomutově
Ostravské muzeum
Vojenský historický ústav Praha – Armádní muzeum Žižkov
Vojenský historický ústav Praha – Letecké muzeum Kbely
Vojenský historický ústav Praha – Národní památník hrdinů heydrichiády
Vojenský historický ústav Praha – Vojenské technické muzeum Lešany

Prohlídky s majiteli budou moci zažít hosté na středověkém hradě Kost v Českém ráji i na barokním zámku Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou a hrabě Francesco Kinský dal Borgo během nich slibuje i rodinné historky. Na Kosti bude provádět v sobotu 25. května 2024 a na zámku Karlova Koruna v neděli 26. května 2024. Hned na dvou rodinných památkových objektech bude provádět i Zuzana Pavlíková Šimonková: V sobotu 25. května 2024 dopoledne na tajemném hradě Houska na Českolipsku a po obědě téhož dne na zámku Stránov na Mladoboleslavsku. V tentýž den mohou zájemci projít i celý areál zámku Hrádek u Sušice. Jeho majitel Ing. arch. Pavel Lejsek je seznámí se svým osobním příběhem spojeným s koupí zámku, s jeho rozsáhlou opravou i s každodenní realitou spojenou s provozováním historické památky v současnosti. Vladimír Lažanský připravil na svém zámku Chyše na Karlovarsku na oba víkendové dny tematickou prohlídku pro milovníky výtvarného umění. Její téma je inspirované nástropní malbou na stropě jednoho ze sálů, a má název Petr Brandl – Chyše a západní Čechy. Po zámku Úholičky a přilehlém parku se zájemci budou moci vydat s jeho majitelem Petrem Svobodou v sobotu 25. května odpoledne a na hradě a zámku Dolní Kounice u Brna v sobotu a v neděli po poledni také hosty uvítá jeho majitel František Zoubek.

Lákadlem pro návštěvníky bude poslední květnový víkend jistě také zámek Colloredo Mansfeldů v Dobříši ve středních Čechách. Letos na jaře tam otevřeli novou prohlídkovou trasu, kterou si návštěvník může projít sám a na které se díky interaktivním prvkům a médiím, třeba dotykovým obrazovkám, může seznámit s historií rodu i zámku. V Dobříši bude možné prohlédnout si i francouzský park, který rovněž v minulých letech prošel náročnou rekonstrukcí, a oranžerii s expozicemi, které potěší hlavně děti. Jedna je věnovaná Krtečkovi Zdeňka Millera, další vodě, a ještě další lesům.

Podrobnosti o Dnech soukromých hradů a zámků najdete na webu Asociace majitelů hradů a zámků www.amhz.cz

O Asociaci majitelů hradů a zámků

Asociace majitelů hradů a zámků (AMHZ) je zapsaným spolkem, založeným v roce 1995, sdružujícím majitele hradů, zámků a historicky nebo umělecky hodnotných stavebních objektů a vzácných přírodních útvarů a zahrad v České republice. Zastřešuje téměř padesát historických objektů. Cílem Asociace je přispět k ochraně, uchování a zhodnocování soukromých historických objektů v České republice. Jejími členy jsou majitelé z řad restituentů, ale i noví majitelé, kteří památky milují, koupili si je a pečují o ně. Asociace sjednocuje názory členů a jako právnická osoba je partnerem státu reprezentovaného organizacemi, které pečují o národní kulturní dědictví.

AMHZ je členem European Historic Houses Association (www.europeanhistorichouses.eu) a Europa Nostra (www.europanostra.org), kterou též v České republice zastupuje.  

Vydejte se za mimořádnou architekturou a nenechejte si ujít výjimečnou příležitost zažít po setmění prostor Památníku, který si budete moci projít individuálně bez výkladu. Bezplatný vstup platí od 19:00 do 23:00 - po celý večer bude Památník návštěvníkům volně přístupný (pro vstupenky není potřeba směřovat do Infopointu). 

K příležitosti konání Galerijní a muzejní noci bude zřízena i speciální linka MHD historickým autobusem, která účastníky zaveze až k Památníku. Historické vozidlo dopraví cestující zdarma i do dalších míst a institucí.

Přes den probíhají v Památníku standardní komentované prohlídky v každou celou hodinu od 10:00 do 17:00 (včetně) se vstupným dle běžného provozního režimu.

Další informace: www.pamatnikbata.eu 

Open House Basel zpřístupnil celkem 111 lokací a řadu doprovodných akcí o posledním dubnovém víkendu. Motto festivalu v městě na řece Rýn bylo "Architektur für alle" (Architektura pro všechny). Dramaturgie byla podobná brněnské – od historických budov (radnice, honosná vila a paláce), přes novější, ale již umělecky renomované (zejména v duchu brutalismu), až po nejnovější moderní stavby. Na své si přišli všichni – od milovníků historie, přes zájemce o architekturu až po fandy dřevostaveb či ekologie.

Výraznou válcovitou věžovitou budovu BIS naproti vlakovému nádraží SBB navrhl basilejský architekt Martin Burckhardt a od roku 1977 je sídlem švýcarské národní Banky pro mezinárodní platby (Bank für Internationalen Zahlungsausgleich). Komentovaná prohlídka přísně střeženého "mrakodrapu" pod přísným zrakem ochranky vedla do hlediště konferenčního sálu i do zasedací místnosti s pozoruhodnou projekcí z desítky projektorů uvnitř kulatého stolu. Budova od jejího vzniku procházela průběžnými renovacemi. Odpovídá tak novým potřebám, ale interiér ze 70. let byl z velké části zachován a je pečlivě udržován. Vrcholem exkurze bylo nejvyšší 18. patro s panoramatickým výhledem, kde mezi směrovkami na evropské vrcholné finanční instituce nechyběla šipka i na Českou národní banku.

Příměstskou čtvrtí Allschwil s centrem plným tradičních alpských hrázděných domů vedla procházka pod vedením architektů Daniela Burckhardta a Charlese Kröpfliho. Na účastníky čekala Mateřská škola Pestalozzi z roku 2015, budova základní školy, Schönenbuchstrasse 14, z roku 1966 a zajímavá moderní variace na tradiční alpské hrázděné domy, postavená v roce 2022. Po přezutí do „návleků“ domem provázeli přímo majitelé. Zajímavý byl kontrast moderní dřevěné novostavby s tradičním historickým hrázděným domem po levé straně a novodobou kopií po pravé.

Dva paláce na břehu Rýna, Modrý a Bílý, byly postaveny v letech 1763 až 1770 pro výrobce hedvábných stuh Lukase a Jakoba Sarasin. Koordinované, ale diferencované návrhy jsou z pera architekta Samuela Werenfelse. Další barvou – sytě červenou – upoutá Rathaus (radnice) Basel, kde už se dal stihnout jen závěr prohlídky, ale i samotné nádvoří sídla basilejské kantonální vlády a parlamentu stálo za zhlédnutí. Beznadějně vyblokované byly prohlídky 205 metrů vysokých mrakodrapů sídla farmaceutické společnosti Roche, které se při pohledu ze souše ztrácejí mezi okolní zástavbou, ale při pohledu od řeky Rýn působí opravdu pompézně.

Sobotní odpolední a podvečerní program The Breath of Space nabídl v areálu bývalé čokoládovny Nestlé sérii projekcí VELMI netradičních filmů. Prostředí brownfieldu někdejší továrny ponechali autoři konverze v kontrastu k ostatním lokalitám v takřka původním stavu, včetně strojů a materiálů. V prostorách se usídlily výstavy a art projekty nafouknutých textilních rour a oken pro Ukrajinu. Celý lehce punkový projekt vybídl vhodně doplněným prostorem k odpočinku s pohoštěním. Kapela tří starších muzikantů rozezněla místo velmi specifickou, částečně lidovou, ale i jazzovou hudbou a celou komunitou starších lidí, kteří tam trávili celé odpoledne.

Pozoruhodná přestavba bývalého sila na skladování obilí a kakaových bobů z roku 1912 na hostel, s lakonickým jménem Silo Erlenmatt, zvala zájemce k nedělnímu dopolednímu programu. Překvapivé byly místy možná zbytečně nevyužité prostory například nad výsypníky, což ale možná byl jen nepochopený autorský záměr. Vedle jsme mohli aspoň zvenku obdivovat dřevo-zděnou budovu Erlenmatt Ost s 80centimetrovými zaizolovanými stěnami, jež údajně nevyžaduje žádné vytápění. Přízemní ekologické zahrádky byly možná paradoxně doplněny hranicemi naštípaných polen. Sálající plameny z krbových kamen zřejmě doplnily naturální atmosféru bydlení v tomto pozoruhodném bytovém domě.

Spojení architektury a sochařství reprezentovala při technické škole v ul. Vogelsangstrasse víceúčelová obří místnost Maurerhalle s nástěnnými reliéfy od Hanse Arpa. Milovníci výhledů si užili i vrchol vodárenské věže vedle přestavěného pivovaru Warteck, který přestal produkovat zlatavý nápoj už v roce 1990. Jednotlivá patra nyní komunitně využívaného prostoru, obloženého červenými cihlami, pospojovalo vnější schodiště designerů Fabiana Nichele a Stefany Eisele. Allgemeine Lesegesellschaft jako místo pro čtení a volný čas v srdci města byla založena již 26. října 1787. Jedno z mála přímých svědectví o osvícenství v tomto městě funguje dodnes.

Až do konce nedělního programu bylo možné prozkoumat například objekt sídla Úřadu pro životní prostředí a energetiku Der Neubau für das Amt für Umwelt und Energie v centru v ulici Spiegelgasse 15. Podle autorů „spojuje principy udržitelné výstavby s rozumnou úrovní technických inovací“. Nosnou konstrukci tvoří dřevěný skelet, stropy jsou dřevobetonové. Fasáda je kompletně a velmi vkusně pokryta fotovoltaickými panely z taveného skla.

Ačkoli organizátoři nabídli některé lokace v téměř dvousettisícové Basileji s anglickým výkladem, většina byla beznadějně obsazena (Basel je zjevně kosmopolitní město). Ale i na německých prohlídkách dokázala většina dobrovolníků-průvodců odpovídat i na dotazy v angličtině. Celkově byla obdivuhodná velká profesionalita průvodců. Jak co do výkladů, tak i vždy usměvavého a milého přístupu k příchozím. Pro děti byla připravena řada akcí, samostatně anoncovaných na webu.

Snad jediné, co by se dalo opravdu „šlapající“ akci vytknout, že některé opravdu zajímavé (a tudíž vmžiku vyrezervované) lokace by si zasloužily více prohlídek/časů možných návštěv.

Klení je místem zázraků. Ten největší se tu začal psát před rovnými 30 lety: v roce 1994 začala obnova gotického kostela sv. Vavřince, desetiletími nezájmu odsouzeného k zániku. Jedna z nejvzácnějších památek jihočeského středověku dostala novou šanci. A tak se začal psát nový příběh, plný naděje a radosti z odvedené práce. Kostel už není ostudou, ale opět chloubou malé obce na pomezí Novohradských a Slepičích hor.

„Aktuálně vybíráme na obnovu severní fasády kostela. Potřebujeme 250 tisíc korun na spoluúčast dotačního titulu. Pokud se povede nasbírat větší finanční prostředky, obnovíme rovnou i západní fasádu,“ říká Marie Vašková ze Spolku pro záchranu budovy kostela v Klení.

Právě díky nim je zdejší kostel živé místo, které se stává důležitým kulturním bodem regionu. Slouží nejen výročním bohoslužbám, ale také setkávání lidí, například při zpívání koled a benefičních koncertech. Přicházejí sem především lidé, toužící po spočinutí v klidu. Chrám je stranou hlavních turistických tras, mimo rušné silnice. Spolu se starým hřbitovem tvoří dokonalou harmonii místa, historie a přírody.

„Bohužel se nedochovalo nic ze zdejšího mobiliáře, o to působivější je ale dnešní interiér: vládne mu čistota, prázdnota, klid. Kostel tak dostává prostor, aby vyprávěl svůj příběh. Ukrývá minulost vsi, ve které se do roku 1945 hovořilo jen německy, kde diktatury 20. století zpřetrhaly kořeny a kde se teprve v posledních letech daří narovnávat dávné křivdy. Kostel je místem usmíření,“ doplňuje Jan Štifter, spisovatel a zdejší patriot, který má v regionu rodinné kořeny. Protože v Klení chalupaří, inicioval sbírku na Donio.cz. Sbírka má stránku www.donio.cz/kostelvkleni.

Římskokatolický kostel svatého Vavřince v Klení je nevelkou raně gotickou, barokně přestavěnou sakrální stavbou. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1334. Od roku 1958 je kostel chráněn jako kulturní památka České republiky. Od šedesátých let nebyl kostel využíván a chátral. Náročná obnova začala v roce 1994, kdy bylo provedeno statické zajištění kleneb lodi s novým zastřešením. Po 30 letech pomalu dožívá střecha: i tu bude potřeba v příštím desetiletí znovu obnovit. Tady bude vždycky práce jako na kostele.

Podívejte se na festivalový promospot, který odhaluje některé festivalové novinky.

„Open House Praha nechá veřejnost nahlédnout do budov spojených s významnými českými architekty, jejichž životní jubilea si letos připomínáme – například Josefa Fuchse, Oldřicha Tyla, Adolfa Benše, Josefa Fanty, Jana Gillara, Karla Hubáčka a dalších. Současně se bude věnovat tématu přístupnosti a otevřenosti města všem skupinám obyvatel,“ říká ředitelka festivalu Klára Veselá.

Budovy a výročí – Fuchs, Tyl, Benš, Fanta, Hubáček

Během festivalového víkendu bude otevřeno několik funkcionalistických skvostů, které připomínají významné československé architekty. Tou první je budova bývalé restaurace zimního stadionu Štvanice od Josefa Fuchse (*130 let). Stadion v minulosti několikrát sloužil jako místo konání mistrovství světa v hokeji a po roce 1959 byl využíván jako místo bruslení pro veřejnost. Jeho stav ale postupně chátral a roku 2011 byl i přes svou památkovou ochranu zbourán. Ušetřen zůstal jen objekt kavárny, kde dnes sídlí klub Fuchs2.

Návštěvníci se budou moci podívat i do technického zázemí nebo na střešní terasu  Veletržního paláce, jedné z realizací architektů Josefa Fuchse a Oldřicha Tyla (*140 let). V době svého vzniku patřila tato osmipodlažní konstruktivistická stavba, svého druhu největší na světě, k absolutní špičce moderní architektury. Kromě výstavních prostorů zde bylo kino, restaurace a kavárna na střešní terase. V roce 1974, tj. před 50 lety,  však palác zničil obrovský požár. Po dlouhých diskuzích bylo rozhodnuto tuto výjimečnou stavbu obnovit pro potřeby Národní galerie. V seznamu budov je ještě jedna nenápadná realizace od architekta Oldřicha Tyla – Garáže Pod Slovany na Novém Městě. V době své největší slávy nabízely garáže prvotřídní servis pro vozy své zámožné klientely a některé detaily z jejich bohatého vybavení se podařilo uchovat až dodnes.

„V souvislosti s letošními jubilanty jsme ve spolupráci se Zdeňkem Lukešem připravili v rámci doprovodného programu na úterý 14. května od 18 hodin přednášku věnovanou tvorbě Oldřicha Tyla a Josefa Fuchse, která se uskuteční v netradičních prostorách klubu Fuchs2. Objekt bývalé restaurace u rušné magistrály je posledním mementem kdysi slavného a dnes již zbouraného areálu zimního stadionu na ostrově Štvanice, kde se psaly sportovní dějiny. Přednáška přiblíží nejen historii místa, ale lidé budou mít také příležitost se podívat, jak prostor v posledních letech ožil alternativní kulturou a uměleckými instalacemi,“ říká Andrea Šenkyříková, kreativní ředitelka festivalu.

Během víkendu zájemci nahlédnou i do Základní školy a Mateřské školy Bílá, označované jako malý klenot československého funkcionalismu, který vynesl svému velmi mladému autorovi Janu Gillarovi (*120 let) mezinárodní uznání. Školní areál byl dokončen před devadesáti lety po vzoru nizozemských a německých škol typu open-air, jeho základem byl železobetonový skelet. Důraz byl kladen na maximalizaci plochy učeben, jejich přirozené osvětlení a propojení s okolní zelení.

K zástupcům českého funkcionalismu patří také stavby od Adolfa Benše (*140 let) jako budova Elektrických podniků Praha – Bubenská 1 a Terminál 4 na Letišti Václava Havla.

Letošních 70 let od úmrtí Josefa Fanty připomene festival zpřístupněním  neorenesanční budovy Hlávkovy studentské koleje, která byla slavnostně otevřena před 120 lety. Její fasádu zdobí sgrafita s motivy studentů, zemských znaků a svatováclavské orlice. Po několikaleté rekonstrukci budou otevřeny úchvatné secesní prostory v severním křídle Fantovy budovy Hlavního nádraží. K nahlédnutí bude i vládní salonek na 1. nástupišti, kde trávil čas při čekání na vlak císař František Josef I. nebo prezident T. G. Masaryk. Fantovo dílo připomene i budova Ministerstva obchodu a průmyslu ČR s ikonickou prosklenou kopulí, do které budou moci lidé v rámci festivalu vystoupat.

Posledního letošního jubilanta Karla Hubáčka (*100 let) připomene netradiční umělecký prostor Divadla DISK se střechou ve tvaru ponorky. Návštěvníci si budou moci prohlédnout nejen divadelní zázemí, ale i spletité podzemní chodby, jejichž historie sahá až do dávných středověkých dob. Karel Hubáček se také podílel se svým architektonickým ateliérem SIAL na rekonstrukci již zmiňovaného Veletržního paláce.

Novinky

Festival Open House Praha nabídne v programu více než 35 novinek na území 13 městských částí. Jednou z nich je například honosný Palác První české zajišťovací banky na Smetanově nábřeží ve stylu florální secese, který dnes obývá Goethe-Institut. Málokdo by hádal, že v těchto honosných prostorách je ukryta i dodnes funkční sauna, která zde byla zbudována v 70. letech, kdy v budově sídlilo Velvyslanectví Německé demokratické republiky. Sauna bude v průběhu festivalového víkendu otevřena k nahlédnutí, stejně jako honosné a dobře opečovávané interiéry. Foyer budovy bude navíc patřit výstavě Fotoalbum rodiny Kafkových, která nabídne mnoho dosud nepublikovaných fotografií ze života rodiny Franze Kafky, a připomene tím letošních 100 let od jeho úmrtí.

Další z novinek je Palác Škodových závodů, nynější sídlo Magistrátu hlavního města Prahy, které vzniklo podle návrhu významného českého architekta Pavla Janáka. V rámci festivalu budou k vidění reprezentativní Škodovy salonky s mimořádnou  umělecko-řemeslnou interiérovou výzdobou a zrestaurovaným dobovým mobiliářem.

Návštěvníkům se mimořádně otevře i velkolepá neorenesanční budova Staroměstské tržnice v Rytířské ulici. Ta vznikla podle návrhu Jindřicha Fialky, architekta vodárenské věže na Letné. Naposledy zde byly obchody a supermarket. Celý objekt byl následně v roce 2020 uzavřen v rámci plánů na celkovou rekonstrukci s cílem obnovit jeho původní funkci. O rok později od toho však rada města upustila, a od té doby tato historická památka v centru města stále čeká na svou obnovu.

Součástí letošního programu je Palác Městské pojišťovny na Staroměstském náměstí, kde dnes sídlí Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Autor návrhu této secesní budovy Osvald Polívka tehdy ke spolupráci přizval největší jména tehdejší výtvarné scény, a díky tomu zde můžeme dodnes obdivovat sochařská díla Bohuslava Schnircha nebo Ladislava Šalouna. Malebné atrium a prostory Knihovny Václava Havla zpřístupní klasicistní Deymův palác, v němž měl po roce 1989 svůj byt i Karel Schwarzenberg, jehož rodině palác patří. V blízkosti rušného náměstí Republiky se otevře i Měšťanský dům, dnes sídlo Domu zahraniční spolupráce, který je významnou pozdně klasicistní památkou. Letos se festivalu poprvé podařilo získat přístup i do kubistické soukromé vily Na Libušince, jedné z trojice unikátních obytných domů na Rašínově nábřeží, za jejímž návrhem stál významný český architekt Emil Králíček, mj. autor ikonické kubistické lampy na Jungmannově náměstí.

Poprvé do programu festivalu se připojí i několik budov v rámci areálu Pražského hradu. Navštívit bude možné například Prezidentskou rezidenci. Původně ji navrhl architekt Pavel Janák pro Edvarda Beneše, který se ale dokončení nedočkal, a tak dům využívali až komunističtí prezidenti. Od roku 1989 dům téměř nebyl obýván a sloužil většinou jako zázemí pro tiskové konference nebo jednání. V posledních letech však prošel rozsáhlými rekonstrukcemi, při kterých se dbalo na zachování původních Janákových prvků. Návštěvníkům se otevře i další mimořádný objekt v Královské zahradě – Nová oranžerie od Evy Jiřičné, patronky festivalu. Stavbu této high-tech budovy ze skla a oceli iniciovala manželka prezidenta Olga Havlová. Provoz skleníku a péči o teplomilné rostliny zajišťuje řada automatických systémů a součástí skleníku jsou i dvě malé kašny – první od slovinského architekta Jožeho Plečnika a druhá, jejímž autorem byl Otto Rothmayer. Poslední otevřenou budovou na Pražském hradě pak bude Lobkowiczký palác, který v sobě elegantně mísí stavební prvky renesance i baroka. Dnes je palác jedinou soukromě vlastněnou částí Pražského hradu, která slouží jako muzeum s cennou sbírkou rodiny Lobkowiczů, jež je považována za největší a nejstarší soukromou uměleckou sbírku v České republice.

Jeden z největších moderních archivních areálů světa na pražském Chodovci letos oslaví 30 let od svého otevření a při té příležitosti budou moci zájemci nahlédnout do jeho útrob. Zpřístupněny budou Národní archiv a Státní oblastní archiv v Praze. Dominantou stavby jsou tři vysoké depozitární bloky s nápadným barevným keramickým obkladem, které ční nad okolní zástavbou. Návštěvníci si mohou projít místní knihovnu, ale také zdejší kinosál, badatelny, depozitáře či dezinfekční linku pro archiválie.

Poprvé bude zpřístupněna i monumentální trojkřídlá historická budova Národního archivu umístěná na třídě Milady Horákové v Dejvicích, v níž dnes sídlí ředitelství, knihovna a I. oddělení archivu. Během festivalové prohlídky bude možné nahlédnout i do bývalého bytu ředitele archivu a vystavena bude faksimile tzv. Zlaté buly sicilské, vydané 26. září 1212 v Basileji, která je dokumentem prvořadého významu pro české panovníky a české země.

Přístupnost a inkluze

I v letošním ročníku se organizátoři snaží bořit bariéry a otevřít město pro všechny. Přístupnost je jedním z hlavních témat a prolínat se bude napříč celým programem – ať už formou speciálních prohlídek pro návštěvníky se zrakovým postižením, neslyšící a děti, debaty o přístupnosti města, workshopu věnovanému fyzické přístupnosti budov či interaktivní městské hry Open Senses. Tu připravují ve spolupráci s Open House Praha na festivalový víkend studenti Katedry arts managementu VŠE a jejím cílem bude, vyzkoušet si na vlastní kůži, jakým výzvám musí každodenně čelit lidé s různými formami hendikepu při pohybu po městě. Inkluzivní program je možné realizovat díky zapojení do projektu Open House Europe s podporou Evropské unie.

Dobrovolníci

Festival Open House Praha je komunitní akcí. Budovy se otevřou díky zapojení stovek dobrovolníků*nic, ale také majitelům*kám, správcům*kyním budov a zaměstnancům*kyním firem, které v nich sídlí. Přihlásit se a pomoci s prováděním či koordinací provozu může každý, koho láká nahlédnout do zákulisí příprav akce. Ambasadorkou dobrovolnického programu je moderátorka, modelka, bývalá mluvčí ministra pro lidská práva a národnostní menšiny a dobrovolnice Lejla Abbasová. Podívejte se na náborové video.

Infocentrum

Od 13. května se otevře v prostorách Kampusu Hybernská (Hybernská 998/4, Praha 1) festivalové infocentrum a nabídne možnost zakoupení Festivalového průvodce, limitované edice merchandise i dalších materiálů. Otevírací doba: po–pá 10–18 hodin, so–ne 9–19 hodin.

Praktické informace

Většina budov (a prostorů) je otevřena po oba víkendové dny od 10 do 18 hodin, existují ale výjimky. Konkrétní časy zpřístupnění a další informace (např. o bezbariérovosti) najdou lidé na www.openhousepraha.cz/festival-2024. Vstup do budov je zdarma bez nutnosti předchozí registrace. Prohlídky budou odbavovány průběžně nebo v předem avizovaných časech (nevidomí, neslyšící, děti či AJ). Informace o aktuálním provozu v otevřených budovách se lidé budou moci dozvědět v nové festivalové aplikaci, která bude ke stažení pro systémy Android i iOS na začátku května. 

Open House Praha na sociálních sítích

#OpenHousePraha2024 #1OpenHousePraha #10LetSNami #ArchitekturaProVsechny #OtevirameMesto #OpenHouseEurope #OpenHouseWorldwide

Facebook | Instagram | Linked In | Youtube

www.openhousepraha.cz

Netradičně se celý festival bude odehrávat po více dní, počínaje slavnostním zahájením v sobotu 11. 5., a to uvnitř i v okolí památníku v Jabkenicích, tanci v krojích, fanfárami, operními áriemi předních sopranistek Národního divadla a tradičními sborovými zpěvy. Zlatým hřebem bude varhanní koncert k připomínce úmrtí Smetany před 140 lety v místním kostelíku Narození Panny Marie, který se podařilo k této příležitosti otevřít.

Kostely budou na počest slavného skladatele znít i kolem Jabkenic, a to 12. 5. v Poděbradech a 7. 6. v Městci Králové (Noc kostelů). Varhany bude v našem kraji postupně rozeznívat významný skladatel a hudebník Varhan Orchestrovič Bauer, který se svým 56členným orchestrem doprovodí také vrcholný program hlavního festivalového dne v sobotu 8. 6., výjimečný také tím, že bude věnovaný divákům slyšícím i neslyšícím.

„Smetanovy Jabkenice se konají v přírodním open air, ale i uvnitř bývalé myslivny, kde Smetana složil nejvýznamnější díla v hluchotě, a proto jsem přišla s nápadem otevřít svět opery a klasické hudby slyšícím i neslyšícím a pokusit se propojit tyto zdánlivě neslučitelné světy, a tím i dát moderní kabát této tradiční akci tak, aby přilákala široké spektrum návštěvníků z celého Česka. Letos jsme připravili na 8. 6. celodenní site-specific program kolem i uvnitř památníku a nově nabídneme stanové městečko. Chceme, aby si návštěvníci mohli oslavy užít s možností ubytování. Na místo je možné se dopravit z Prahy i okolí hromadnou dopravou, na kole či autem a vychutnat si celý program až do finálních Jazzových variací na Smetaně,“ řekla dramaturgyně festivalu Vendulka Burger Budilová.

„Dne 8. 6. bych rád pozval na Prodanou nevěstu ve zcela netradičním pojetí – v hudební i hrané formě ve spolupráci s operními pěvci ji umělecká tlumočnická skupina Hands Dance převede v kombinaci znakové řeči a divadelně-pohybově-vizuálních prvků do zážitku jak pro slyšící, tak i neslyšící diváky. Nebudou samozřejmě chybět ani tradiční projížďky kočárem, historické tance, řemeslné stánky, dobová módní přehlídka a další vedlejší program pro celé rodiny i s prohlídkami muzea. Naším cílem je zvýšit povědomí o nejstarším festivalu v České republice, starším než Pražské jaro či Smetanova Litomyšl, a zařadit jej mezi významné celorepublikové akce, tak jak tomu bylo v minulosti. Naším velkým úsilím je, aby nás do dalších let podpořilo Ministerstvo kultury, aby uznali tuto akci za kulturní dědictví naší vlasti,“ řekl místostarosta obce Pavel Hesterini.

Festival 8. 6. navštíví řada známých osobností, operních sólistů i alternativních umělců. Ze zvučných jmen například barytonista Richard Haan, tenoristé Aleš Briscein a Zdeněk Haas, sopranistky Vanda Šípová, Daniela Radosa s dcerou Béatrice či Jana Ryklová, a také Anna Polívková s nonverbálním vystoupením. Celým dnem nás provede skvělý herec, režisér a moderátor Českého rozhlasu Jan Burda. Program je obohacený o dny věnované základním školám projektem Smetana k dětem – děti k Smetanovi, dětem bude věnována i sobota 1. 6., kdy jim přijedou zazpívat sbory z Foerstrových Osenic, a den bude završen Veselkou na Smetaně pro celé rodiny. 24. 5. bude na nádvoří Památníku uvedena netradiční moderní Figarka v podání ZUŠ Nymburk.

Kompletní program festivalu zveřejnili organizátoři na zbrusu novém webu - smetanovyjabkenice.cz, návštěvníci najdou informace také na Facebooku a Instagramu.

Akci, která se poprvé uskutečnila v roce 1888, pořádá obec ve spolupráci s Národním muzeem – Památníkem Bedřicha Smetany dobročinně s místními spolky a organizacemi jako jsou Jednotné Charvatce a Spolek Budil, který od roku 2015 pomáhá obnovovat tradice a budovat kulturní hodnoty v celém Středočeském kraji.

Hlavním dějištěm slavností se stane opět mariánskolázeňská kolonáda a její blízké okolí. Víkendové oslavy nabídnou místním obyvatelům, lázeňským hostům a návštěvníkům města slavnostní svěcení a otevírání minerálních léčivých pramenů, slavnostní průvod v historických kostýmech, řemeslný a farmářský jarmark, koncert Západočeského symfonického orchestru, slavnostní mši a bohatý doprovodný program jehož součástí bude např. setkání s několika významnými historickými návštěvníky města, promenádní a kolonádní koncerty klasické, folklórní i moderní hudby, nedělní Švihácká cyklojízda, nebo světelná a laserová show.

„V roce 2023 navštívilo Mariánské Lázně více než 300 000 hostů, kteří zde strávili celkem přes 1,2 miliónu nocí. Z tohoto počtu tvořili 44 % čeští hosté, zatímco na druhém místě se umístili němečtí hosté s podílem 39 %. Celkový meziroční nárůst počtu hostů oproti roku 2022 činil 19 % a ve srovnání s obdobím před pandemií v roce 2019 dosáhl 3 %. V letošním roce pozorujeme opět pozitivní trend v návštěvnosti, zejména u českých klientů, kteří se znovu obracejí k lázním nejen kvůli léčení, ale i pro aktivní odpočinek v krásné krajině a v letních měsících kvůli příjemném klimatu, který poskytují okolní lesy," říká David Folprecht z Mariánskolázeňské asociace cestovního ruchu.

„Slavnostní zahájení lázeňské sezóny je pro nás tradiční symbolickou kulturně-společenskou událostí, která připomíná význam lázeňství pro naše město. Součástí letošních slavností bude jak tradiční svěcení pramenů, tak koncerty populárních kapel nebo laserová světelná show,“ doplňuje starosta Mariánských Lázní Martin Hurajčík.

„Mariánky získaly v loňském roce nově status klimatických lázní a jsou tak unikátním lázeňským městem v ČR, které využívá kompletní paletu přírodních léčivých zdrojů na jednom místě: minerální prameny, minerální oxid uhličitý, peloidy a nyní také klima. Věřím, že zájem o návštěvu Mariánských Lázní bude i nadále růst a že budou atraktivní a unikátní turistickou destinací pro všechny věkové kategorie návštěvníků,“ dodává Karel Kalivoda, generální ředitel Léčebných lázní Mariánské Lázně patřících do skupiny ENSANA.

Vybrané akce z programu slavnostního Zahájení lázeňské sezóny

Na programu slavnostního Zahájení lázeňské sezóny je v pátek 10. května od 19:30 slavnostní koncert Západočeského symfonického orchestru ve Společenském domě Casino. Zpívající fontána zahraje od 21:00 slavnostní skladbu Bedřicha Smetany Vltava a na lázeňské kolonádě čeká návštěvníky od 21:15 světelná show Kris Juggling. Hlavní část oslav proběhne na mariánskolázeňské kolonádě v sobotu 11. května. Slavnostní mši bude od 10:00 v kostele Nanebevzetí Panny Marie celebrovat J.M.P. Filip Zdeněk Lobkowicz, O.Praem., opat tepelský. Následně po mši od 11:00 se uskuteční Zahájení lázeňské sezóny 2024 - slavnostní ceremoniál-žehnání pramenům při kterém zazní také slavnostní skladba Zpívající fontány od Petra Hapky – Hudba pro fontánu. Prostřednictvím členů Divadla lidové tvorby z Mariánských Lázní se návštěvníci budou moci na kolonádě setkat po celý den s několika historickými návštěvníky města. Od 14:00 proběhne slavnostní otevření památníku Fryderyka Chopina. Nová expozice významného polského hudebního skladatele a klavírního virtuosa bude otevřena ve zrekonstruovaném Domě Chopin. Součástí celodenního hudebního programu na kolonádě bude od 18:00 koncert populární zpěvačky Dasha za doprovodu kapely Pajky Pajk Quartet Martina Kumžáka a od 20:30 vystoupení nejlepší QUEEN tribute kapely v ČR Queenie. Sobotní program slavností zakončí od 21:50 na hlavním podiu kolonády velká laserová show. Nedělní hudební program na kolonádě bude pokračovat v režii učitelů a žáků ZUŠ Fryderyka Chopina Mariánské Lázně. Zazní dechový orchestr, akordeonový soubor, soubor zobcových fléten, komorní smyčcový soubor, folklórní soubor, jazzový soubor a jazzový orchestr. V rámci doprovodného programu budou po celý víkend k dispozici stánky s bohatým občerstvením, řemeslný a farmářský jarmark s lokálními výrobci a pěstiteli.

O Mariánských Lázních

Mariánské Lázně, to jsou nádherné lázeňské parky, romantické kolonády a půvabné pavilony, příjemné kavárny a útulné hotely. Mariánské Lázně leží uprostřed překrásné a neporušené přírody chráněné krajinné oblasti Slavkovský les. Díky svému čistému prostředí mají statut tzv. klimatických lázní, tedy už jen pobyt na zdejším vzduchu je zdraví prospěšný. Město obdařené léčivými minerálními prameny a jedinečnou atmosférou, kterou si každý rok přijíždějí vychutnat tisíce návštěvníků. Místo, ve kterém se potkává historie s moderními způsoby, jak příjemně strávit dovolenou – lázeňským odpočinkem, ale také aktivně sportem, vycházkami nebo kulturním programem. Dominantou města je vedle lázeňských parků kolonáda se vznosnou litinovou konstrukcí a dřevěným kazetovým stropem. Nepřehlédnutelnou součástí lázeňské promenády je slavná Zpívající fontána, která každou lichou hodinu hraje jednu z mnoha slavných skladeb ze svého repertoáru. Ve večerních hodinách zážitek umocňuje efektní barevné nasvícení. Překrásnou přírodu Slavkovského lesa a okolí Mariánských Lázní lze nejlépe poznat při turistice, Nordic Walkingu nebo cyklistických vyjížďkách. Golfisté si mohou vychutnat hru na nejstarším hřišti u nás – osmnáctijamkovém hřišti Royal Golf Clubu Mariánské Lázně, oceněném titulem britské královny Alžběty II. V zimní sezóně je město rájem pro lyžaře. V okolí města je upraveno přibližně - 60 km běžeckých stop a sjezdové tratě v areálu „Skiareál Mariánky“ dosahují délky 1600 metrů a nabízí terény několika stupňů obtížnosti. Ve městě a jeho okolí vyvěrá na sto minerálních pramenů s obsahem oxidu uhličitého a minerálních solí. Jedná se o studené železnaté kyselky. K pitným kúrám se využívá zejména 6 hlavních pramenů: Křížový, Rudolfův, Karolinin, Lesní, Ambrožův a Ferdinandův. Díky své chemické rozmanitosti jsou vhodné k léčbě velkého spektra nemocí a nabízejí velice pestrou indikaci - léčbu onemocnění ledvin a močových cest, přes potíže dýchací, pohybového aparátu, zažívacího traktu, poruch metabolismu, gynekologická onemocnění včetně léčby neplodnosti, onkologická onemocnění, po léčbu kožních či nervových onemocnění. Základní léčebné postupy se skládají z pitné léčby a minerálních koupelí, suchých plynových koupelí a injekcí. Dále se využívají tzv. peloidy, neboli bahna a rašeliny podávané po ohřátí ve formě zábalů a obkladů.

Do Mariánek se dostanete velmi snadno, z Prahy cca 2 hodiny autem po dálnici D5 (Mariánské Lázně jsou vzdálené 28 km od Exitu 128). Městem prochází železniční koridor Norimberk-Cheb–Plzeň-Praha–Ostrava. Ze stanice Praha hlavní nádraží jezdí do Mariánských Lázní vlaky přibližně každé 2 hodiny a cesta trvá jen 2,5 hodiny.

Další informace o Mariánských Lázních

https://marianske-lazne.info/cz

Mariánskolázeňská asociace cestovního ruchu

Marienbadtourism