Brána do Novohradských hor: Díky sbírce chtějí obnovit fasádu kostela v Klení
BENEŠOV NAD ČERNOU: Čtvrt milionu korun potřebuje kostel v Klení u Benešova nad Černou, aby tu mohla postoupit rekonstrukce fasády. O vzácnou gotickou památku pečují nadšenci přesně 30 let. Chybí už málo, obnova zbylých venkovních omítek. „Právě na to nyní potřebujeme peníze, a tak jsme vypsali sbírku na Donio.cz,“ popisuje Marie Vašková ze zdejšího spolku.
Klení je místem zázraků. Ten největší se tu začal psát před rovnými 30 lety: v roce 1994 začala obnova gotického kostela sv. Vavřince, desetiletími nezájmu odsouzeného k zániku. Jedna z nejvzácnějších památek jihočeského středověku dostala novou šanci. A tak se začal psát nový příběh, plný naděje a radosti z odvedené práce. Kostel už není ostudou, ale opět chloubou malé obce na pomezí Novohradských a Slepičích hor.
„Aktuálně vybíráme na obnovu severní fasády kostela. Potřebujeme 250 tisíc korun na spoluúčast dotačního titulu. Pokud se povede nasbírat větší finanční prostředky, obnovíme rovnou i západní fasádu,“ říká Marie Vašková ze Spolku pro záchranu budovy kostela v Klení.
Právě díky nim je zdejší kostel živé místo, které se stává důležitým kulturním bodem regionu. Slouží nejen výročním bohoslužbám, ale také setkávání lidí, například při zpívání koled a benefičních koncertech. Přicházejí sem především lidé, toužící po spočinutí v klidu. Chrám je stranou hlavních turistických tras, mimo rušné silnice. Spolu se starým hřbitovem tvoří dokonalou harmonii místa, historie a přírody.
„Bohužel se nedochovalo nic ze zdejšího mobiliáře, o to působivější je ale dnešní interiér: vládne mu čistota, prázdnota, klid. Kostel tak dostává prostor, aby vyprávěl svůj příběh. Ukrývá minulost vsi, ve které se do roku 1945 hovořilo jen německy, kde diktatury 20. století zpřetrhaly kořeny a kde se teprve v posledních letech daří narovnávat dávné křivdy. Kostel je místem usmíření,“ doplňuje Jan Štifter, spisovatel a zdejší patriot, který má v regionu rodinné kořeny. Protože v Klení chalupaří, inicioval sbírku na Donio.cz. Sbírka má stránku www.donio.cz/kostelvkleni.
Římskokatolický kostel svatého Vavřince v Klení je nevelkou raně gotickou, barokně přestavěnou sakrální stavbou. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1334. Od roku 1958 je kostel chráněn jako kulturní památka České republiky. Od šedesátých let nebyl kostel využíván a chátral. Náročná obnova začala v roce 1994, kdy bylo provedeno statické zajištění kleneb lodi s novým zastřešením. Po 30 letech pomalu dožívá střecha: i tu bude potřeba v příštím desetiletí znovu obnovit. Tady bude vždycky práce jako na kostele.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Česká televize se v roce 2024 stala nejsledovanějším tuzemským vysílatelem. S podílem 30,43 % obhájila svoji pozici posedmé v řadě, ve srovnání s rokem 2023 dokázala svůj výkon navýšit o více než půl procentního bodu. Lídrem trhu byla ve sledovanosti za celý den, nadprůměrný výsledek zaznamenala ČT také v hlavním vysílacím čase, kdy podíl na sledovanosti dosáhl na 30,75 %. Nejvyhledávanějším pořadem roku se stalo finále mistrovství světa v ledním hokeji, ze seriálové tvorby byl nejsledovanější Docent II, ze zábavních pořadů pak StarDance. Rekordní zájem od začátku svého vysílání slaví ČT :D a ČT sport.
ČR: V roce 2025 se můžete těšit na dvě nové poutní cesty z naší produkce. A to na Stezku sv. Ludmily a prodlouženou Vintířovu stezku.
Stezka sv. Ludmily propojí místo rodiště (Mělník), s místem smrti (Tetín) sv. Ludmily. Jedenáct stanovišť by, kromě poskytnutí životopisných a historicko-kulturních informací, chtělo také postupně vyzdvihnout určité inspirativní období Ludmilina života, tak, aby se i poutník sám mohl nad určitou svou životní etapou zamyslet.
Aktuální Vintířova stezka, zatím dlouhá 162 kilometrů, vede takřka neobydleným krajem po jedné z nejstarších obchodních stezek. Začíná v Německu, vede přes místa, kde Vintíř působil a končí v Blatné.
Spolek Svatá Ludmila se tedy chystá prodloužit stezku z Blatné až k Břevnovskému klášteru, kde jsou dle legend uloženy Vintířovy ostatky.
Více na: www.svataludmila.cz
TĚŠÍN: Na sklonku letošního roku vydalo Muzeum Těšínska výpravnou publikaci „Putování za krásou“ s podtitulem „Národopisná kolekce Jiřiny Králové“. Jak název knihy napovídá, bylo záměrem autorek, etnografek Evy Hovorkové a Lucie Kaminské, představit široké veřejnosti unikátní sbírku a celoživotní dílo Jiřiny Králové (1911–1998), rodačky z orlovských Lazů, jež systematicky dokumentovala vývoj a podobu lidového oděvu užívaného na Těšínsku, Opavsku a v přilehlých severomoravských oblastech.
ČR: Čtyřiatřicátý ročník Adventních koncertů České televize doteď diváci podpořili částkou 23 557 196 korun. Ty si mezi sebe rovným dílem rozdělí čtyři vybrané neziskové organizace. Letošní ročník byl unikátní i tím, že se koncerty poprvé konaly i mimo Prahu.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818