Co se děje

Choreografii Strašidla cantervillského připravil Marek Svobodník, člen uměleckého vedení DEKKADANCERS a demisólista Baletu Národního divadla. Dříve se jako choreograf podílel na inscenacích Poslední večeře, HornyBach 18+ či spolupracích DEKKADANCERS s Tata Bojs. Známé jsou i Svobodníkovy choreografie pro Pražský komorní balet (Chvilka POEzie; Když nevíte coby, kupte si dva hroby), Balet Jihočeského divadla (Faunovo odpoledne), nebo pro Divadlo F. X. Šaldy v Liberci (MašínGun Brothers, společně s Viktorem Konvalinkou). V obsazení Strašidla cantervillského se budou mísit jak tanečníci z Baletu ND známí z inscenace Poslední večeře, tak mezinárodní cast vzešlý z loňského konkurzu, který soubor uspořádal. 

„Transpozice Cantervillského strašidla do nonverbální podoby je jako dvojsečná zbraň. Na jedné straně má předloha z tanečního či pohybového hlediska nespočet skvěle uchopitelných situací, na straně druhé obsahuje momenty, kterým by se inscenátor raději vyhnul. Proto jsme neváhali složit pár vtipných písní, jež interpreti budou zpívat živě, a pojmout tak tyto scény více muzikálově či jako hudební videoklip,“ vysvětluje Marek Svobodník.   

Režisérem a dramaturgem inscenace je Štěpán Benyovszký, který s DEKKADANCERS již dříve připravil Poslední večeři, HornyBach 18+, Proměnu či A.I. Tvorbu DEKKADANCERS charakterizuje snaha posouvat nejen hranice tance a jeho výrazových prostředků, ale rovněž rozpracování známých předloh do netušených rovin. To je také příklad Strašidla cantervillského. Autorský tým dávný příběh přenáší do dnešní doby. Místo velvyslance se tak na sídle Cantervillů zabydlí protřelá metalová star. Jejím předobrazem je americký hudebník Ozzy Osbourne a Osbournovo album Bark at the Moon také inspirovalo vizuál inscenace, který nafotil spoluzakladatel souboru DEKKADANCERS Pavel Hejný. Útržky z rodinného života hudební hvězdy pak tvůrci čerpali např. z reality show The Osbournes:

„Dysfunkční rodina globálních superhvězd nám připadala jako ideální pro aktualizaci Wildovy kapitalistické americké rodinky. Navíc podtrhuje původní motiv, kdy jsou Američané strašidelnější než samo strašidlo. Původní postavy jsme lehce upravili, například pro ženskou hrdinku jsme v duchu reality shows rozvinuli nevyhnutelnou milostnou zápletku s anglickým aristokratem," odkrývá část scénáře jeho autor, Štěpán Benyovszký.

Pro inscenaci současně vzniká hudba šitá přímo na míru. Stojí za ní další kmenoví spolupracovníci DEKKADANCERS – Alex Sadirov (DJ Alegs) a Ondřej Vinklát. Supervizi hudební složky má na starosti Martin Horčic, bubeník z kapely Trahir. „Osbournova hudební dráha, ať už z období Black Sabbath nebo pozdější, je inspirací i pro hudbu, kde se ozývá v temných metalových náladách, humorně nadsazeném 'rokecu' i ve vytí vlků a zlověstných ozvěnách ztracených zvonů. Ale samozřejmě jde o inspiraci, představení nemá čistě metalový soundtrack," dodávají autoři inscenace.

Novinka je určena rodinnému publiku se zaměřením na děti ve věku od 10 let a jejich rodiče. Děti se budou příjemně bát, rodiče pak zavzpomínají na vlastní metalové, rockové či jiné hudební období, a hlavně si odpočinou: „Naše hororová groteska nabídne moderní, žánrově stylizovanou choreografii, zábavný děj, aktuální postavy i potřebnou dávku (někdy černého) humoru. Představte si, jak by tančili Oscar Wilde a svůdná Salome o čarodějné noci, na rozpadlé hradební zdi, odění do Ozzyho černočerných hábitů, za zpěvu vlčí smečky... tak nějak bychom to mohli sehrát," slibují Štěpán Benyovszký a Marek Svobodník.

DEKKADANCERS: Strašidlo cantervillské

Premiéra 28. 4. 2022, Jatka78

Reprízy: 29. a 30. 4., Jatka78

Více informací & předprodej: http://www.jatka78.cz/cs/inscenace/strasidlo-cantervillske

Tvůrci & obsazení:

• Libreto: Marek Svobodník a Štěpán Benyovszký (podle Oscara Wilda)

• Režie a dramaturgie: Štěpán Benyovszký

• Choreografie: Marek Svobodník 

• Hudba: DJ Alegs / Ondřej Vinklát a Matěj Šust

• Hudební supervize: Martin Horčic

• Texty: Štěpán Benyovszký, Adéla Svobodníková

• Scéna: Petr Siedlaczek

• Kostýmy: Pavel Knolle

• Světelný design: Jan Hugo Hejzlar

• Tančí: Matěj Šust, Kristina Kornová / Coline Fayolle, Mathias Deneux, Jonáš Dolník / Filippo Nannucci, Jakub Rašek, Juliette Jean / Tereza Kučerová, Florian Garcia, Lenka Hrabovská, Ifigenia a Ariadna Toumpeki

DEKKADANCERS je otevřená projektová taneční skupina a produkční společnost. Skupina byla založena v roce 2009 tehdejšími tanečníky a choreografy Baletu ND, Viktorem Konvalinkou a Tomášem Rychetským, a fotografem Pavlem Hejným. Od roku 2015 ve vedení stojí tzv. druhá generace DEKKADANCERS – Štěpán Pechar, Ondřej Vinklát a Marek Svobodník. V roce 2020 se k souboru vrátil také zakládající člen DEKKADANCERS Viktor Konvalinka, který dlouhodobě působil ve Švédsku. DEKKADANCERS mají na svém kontě řadu produkcí a představení napříč žánry – od celovečerních tanečních inscenací pro soubory kamenných divadel, až po rozmanité projekty, jako jsou módní přehlídky, hudební videa, koncerty. Specifickým rysem DEKKADANCERS se stalo propojování a kooperace uměleckých disciplín, jako například tance, hudební kompozice, zpěvu, DJingu, akrobacie či výtvarného umění. Mezi úspěšná představení souboru patří Poslední večeře, HornyBach18+, A.I., Proměna či Muž z Malty.

www.dekkadancers.net/cs

Koncertní cyklus zahájí svoji jarní řadu 21. dubna koncertem ve slavnostním prostředí Lobkowiczkého paláce na Pražském hradě programem s díly Jana Dismase Zelenky, Šimona Brixiho a Antonína Reichenauera. V sólových partech vystoupí uznávaný barytonista Tomáš Šelc.

Více informací a vstupenky na www.baroknipodvecery.cz.

Koncertní cyklus Barokní podvečery se za dvě desetiletí své existence stal nedílnou součástí pražské kulturní scény. Je významnou platformou, na níž se setkávají špičkoví interpreti z nejrůznějších evropských zemí s renomovaným pražským souborem Collegium Marianum. Za originální a objevnou dramaturgií stojí umělecká vedoucí Jana Semerádová. . Program koncertního cyklu se každý rok věnuje pečlivě zvolenému tématu a představuje tak ucelený dramaturgický pohled na konkrétní aspekty kulturního a hudebně-historického vývoje.

Zahajovací koncert 21. dubna představí tvorbu mistrů barokní hudby spjatých s českými zeměmi. Duchovní vokální kusy Salve Regina od Jana Dismase Zelenky či Regina coeli dvorního skladatele hraběte Morzina Antonína Reichenauera doplní instrumentální kusy Johanna Josepha Fuxe nebo Giuseppe Tartiniho. Publikum se bude moci pomyslně vrátit do šlechtického prostředí Prahy 20. let 18. století, kam představení korunovační opery Costanze e Fortezza přilákalo stovky hudebníků včetně Tartiniho, který zde několik let zůstal a udržoval kontakty s knížetem Filipem Hyacintem z Lobkowicz.

Koncert 23. května v komorním prostředí Kláštera dominikánů zavede posluchače do období rozvoje virtuózní hry na housle a seznámí je s velmi hravou a často až kuriózní tvorbou plnou nejrůznějších variačních postupů a občas i neobvyklého ladění zvaného skordatura, jež houslím umožňuje nevídané možnosti vícehlasu. Umění hry na housle tradičně pochází z Itálie, italský styl se však rozvíjel i na sever od Alp a tamní skladatelé za svými italskými vzory nijak nezaostávali, dokonce dodali svým skladbám nový rozměr. Sólového partu houslí se ujme fenomenální Lenka Torgersen.

21. června zazní v půvabném prostředí Ledeburské zahrady skladby autorů oblíbených u drážďanského dvora, kteří tam buď přímo působili, nebo jejichž hudba se tam často unikátně dochovala. Sbírky drážďanské dvorní kapely jsou totiž velmi výjimečným souborem pramenů pro hudbu počátku 18. století a nalezneme zde i jinde nedochovaná díla skladatelů spjatých se šlechtickými kapelami v Čechách. Vedle Antonia Vivaldiho a Antonína Reichenauera, kteří komponovali pro pražskou kapelu hraběte Morzina, zazní i tvorba v Drážďanech působícího Johanna Joachima Quantze a nelze opomenout ani Georga Philippa Telemanna, který pozvání k drážďanskému dvoru nakonec vyměnil za svobodnější pozici městského ředitele hudby ve Frankfurtu. Jako sólistku přizval soubor Collegium Marianum vynikající německou hobojistku Xenii Löffler.

Pražský soubor Collegium Marianum se od svého založení v roce 1997 věnuje provádění hudby 17. a 18. století se zaměřením na české a ve střední Evropě působící autory. Jako jeden z mála takto profilovaných profesionálních souborů v ČR má na repertoáru nejenom koncertní díla, ale pravidelně se také věnuje scénickým projektům.

Program:

21. dubna 2022, 19.00 hodin
Lobkowiczký palác, Císařský sál, Jiřská 3, Praha 1

Salve Regina

Mariánské chvalozpěvy v dílech J. D. Zelenky, Š. Brixiho a A. Reichenauera

Tomáš Šelc – bas

COLLEGIUM MARIANUM
Jana Semerádová – flauto traverso, umělecká vedoucí

 

23. května 2022, 19.30 hodin

Klášter dominikánů, Barokní refektář, Jilská 5, Praha 1

In stile italiano

Virtuózní houslová tvorba na sever od Alp

(Jan Ignác František Vojta, Ignazio Albertini, Nicola Matteis, Antonio Bertali)
COLLEGIUM MARIANUM

Lenka Torgersen – barokní housle, nastudování

21. června 2022, 20 hodin
Ledeburská zahrada, Zahrady pod Pražským hradem, Valdštejnská 14, Praha 1
Soirée a Dresda

Poklady komorní hudby z drážďanské dvorní knihovny

(Georg Philipp Telemann, Johann Joachim Quantz, Antonio Vivaldi)

Xenia Löffler – barokní hoboj
COLLEGIUM MARIANUM
Jana Semerádová – flauto traverso, umělecká vedoucí

Místní kultura je mediálním partnerem Barokních podvečerů.

Díky této skutečnosti měla mít letos dvě výstavy v prestižních galeriích v Kyjevě na Ukrajině. Celý únor se věnovala nápadům a ve čtvrtek 24. 2. 2022, v den kdy začala válka, měla termín pro odevzdání návrhů ke schválení realizací jejích projektů.

Stali jsme se tak svědky příběhu nerealizovaných plánů mladé sochařky na startu své kariéry napadených ruskou armádou.

Tyto výstavní projekty se budeme snažit realizovat v České republice, nicméně nyní nám s ohledem na současnou situaci na Ukrajině nedalo jinak, než se vrátit k jejímu projektu válečné 3D reportáže “5 minut”, který Pavla Nikitina zahájila již před pár lety.

Těšíme se na všechny opět v tradičním pondělním termínu 11. 4. od 18.00.

Zdraví Vás a těší se na setkání celá MAGNA.

https://www.galeriemagna.cz/

Největší část vystavených exponátů také pochází z bohatých sbírek Etnografického ústavu Moravského zemského muzea, odkud autorky výstavy restaurátorka Libuše Dufková a kurátorka textilní sbírky Mgr. Gabriela Rožková vybraly skutečně reprezentativní kolekci oděvů a doplňků.

„Konec 19. století se nesl ve znamení vědeckotechnického, kulturního i společenského rozvoje, který vynesl na výsluní zejména měšťanstvo. Nákladné róby podle poslední pařížské nebo vídeňské módy tak již nebyly jen doménou nejvyšších společenských vrstev, i české a moravské ženy chodily rády v módních oděvech,“ popsala Libuše Dufková novou výstavu.

Oděv podléhal a vlastně i podléhá módním vlnám ve stále rychlejším tempu, které je dáno duchem doby. „Přelom 19. a 20. století nazývaný jako belle époque (krásná doba) vystřídala krize a nejistota a nakonec strasti první světové války, které měly zásadní vliv i na oděv žen. Ty se musely přizpůsobit nedostatku materiálů i nové situaci vyžadující praktické oblečení, ve kterém mohly zastávat práci svých manželů,“ zmiňuje kurátorka výstavy Marta Kondrová ze Slováckého muzea okolnosti, které vývoj módní ovlivňovaly, a dodává: „S koncem války a vznikem nové republiky se i móda vydala na zcela novou cestu jednoduchých linií a minimalistického zdobení, definitivního odložení korzetů, ale i na cestu šatů vyjadřujících národní sebevědomí svou výzdobou inspirovanou lidovou výšivkou.“

Výstava s podtitulem Móda zrcadlem doby prezentuje šaty z přelomu 19. a 20. století z drahých materiálů s turnýrou formující zadní část těla, oděvy s tzv. husí hrudí ze začátku 20. století, také střízlivé přešívané komplety z období první světové války i šaty se sníženým pasem typické pro 20. léta 20. století. „Konvolut 27 dámských šatů doplňují pánské obleky i kabáty. Opomenuty nezůstaly ani oděvy dětí. Samostatně se pak věnujeme spodnímu prádlu, které formovalo siluety žen a zejména na konci 19. století bylo v několika vrstvách nezbytné pro správné tvarování linie svrchních šatů,“ nastiňuje Dufková, co návštěvníci mohou spatřit. Celé oděvy pak doplňuje ještě několik desítek nezbytných doplňků od obuvi, přes kabelky, přívěsky přehozy, knoflíky, jehlice a hřebeny do vlasů, klobouky až po slunečníky.

Ve velkém sále muzea jsou nainstalovány interaktivní obrazovky, kde si mohou návštěvníci vyzkoušet postupné oblékání dámských společenských šatů, prolistovat několik desítek fotografií i dobových anekdot zaměřených na módu. V orientaci mezi textilními materiály, i pojmy užitými v textech ve výstavě pomůže slovníček a pro hravé návštěvníky je připraven dámský budoár s modely určenými k vyzkoušení s možností vyfotografování.

Výstava prezentující také sbírky Muzea města Brna, Moravské galerie v Brně a Slováckého muzea v Uherském Hradišti bude veřejnosti přístupná do 7. srpna 2022 a bude také hlavním tématem muzejní noci připravované na 20. května.

Hlavní budova Slováckého muzea, Smetanovy sady 179, Uherské Hradiště. Vernisáž ve čtvrtek 31. března v 17.00 hodin. Výstava končí 7. srpna 2022.

Romeo&julie2022 je scénický projekt dvou rumunských tvůrců  ̶  režiséra Alina Neguțoiu a výtvarníka Cosmina Stancu, kteří se přihlásili do otevřené výzvy projektu Face to Faith a byli vybráni mezinárodní porotou právě pro Divadlo pod Palmovkou. Alin Negițoiu je mladý režisér, který už během studií režíroval významné projekty v Rumunsku a Polsku a Cosmin Stancu dosud studuje scénografii a světelný design, ale zároveň má za sebou několik inscenací pro rumunské Státní divadlo a výpravy pro krátké i celovečerní filmy a dokonce vytvořil i rumunskou expozici na Pražském Quadriennale 2019.

Inscenace romeo&julie2022 je ojedinělá zejména prací s prostorem. Diváci jsou uvnitř scény a mohou se zde pohybovat volně, zatímco herci hrají na vyvýšených místech nebo prochází mezi diváky. Text vychází z příběhu Shakespearova Romea a Julie, ale přetváří jej do dnešní doby sociálních sítí a pohrává si s myšlenkami sociálního experimentu, posouvá hranice pravdy, a vysmívá se principům víry, která se nezakládá na ověření faktů. „Je to experiment, docela odvážný, atraktivní. Možná i vizionářský… A je to spojené s tématem on-line světa, odcizení a destrukce vztahů, pravdy a jazyka,“ říká o inscenaci dramaturg Ladislav Stýblo.

V inscenaci romeo&julie2022 uvidíte herce Divadla pod Palmovkou Terezu Dočkalovou, Adama Vaculu, Tomáše Dianišku a čerstvou držitelku Českého lva Pavlu Gajdošíkovou. A jak se režisér Alin Neguțoiu těší na premiéru?  „Už se velmi těšíme na premiérové publikum, abychom jim ukázali, do čeho poslední dva měsíce vkládáme veškerou svou energii a o čem nepřetržitě přemýšlíme. V době, jako je tato, kdy svět hoří a celebrity, místo aby využily svůj vliv a ozvaly se společně proti válce, se políčkují, můžeme být rádi, že jsme tady a teď s nastavenými tvářemi a srdci, která bijí ve vzájemné shodě.“

Vzhledem k netradiční úpravě diváckého prostoru je kapacita omezená na 70 diváků, a proto budou i dvě premiéry, a to 8. a 9. dubna. Program k inscenaci bude rovněž netypický, nebude tištěný, jako jsou diváci zvyklí, ale bude to webová stránka, na kterou se diváci dostanou pomocí QR kódu, jenž dostanou před představením. A navíc, diváci mohou sledovat instagramové profily hlavních představitelů – Adama a Evy, aby se dozvěděli, jaké byly jejich životy, před tím, než se odehrává představení. Je to taková nadstavba charakterů postav, která však úzce souvisí s představením. Profily najdete na Instagramu pod jmény eva_confesses a adam_thestar.

Face to Faith je projekt mezinárodní spolupráce podpořený z programu Kreativní Evropa, který se zabývá významem víry v evropských společnostech. Sedm divadel z České republiky, Finska, Německa, Itálie, Izraele, Polska a Ukrajiny zkoumá víru prostřednictvím konferencí, diskusí a spolupráce mezi umělci. Do otevřené výzvy, která byla v rámci projektu vyhlášena, se přihlásilo více než 400 autorských týmů z celého světa. Z vybraných projektů vzniká sedm nových her a inscenací.

Termíny repríz a další informace na stránkách www.podpalmovkou.cz.

Na Carnotovo lyceum v Dijonu jezdí čeští a dříve českoslovenští středoškoláci od roku 1920, na podzim toho roku zde zahájili studium tři chlapci a tři dívky. Na Lyceum Alphonse Daudeta, které bylo dříve jen chlapeckou školou, teď jezdí každý rok čtyři studentky. Celkem ve Francii studuje vždy 30 českých gymnazistů. Při vyučování jsou součástí tříd spolu s francouzskými spolužáky, platí pro ně stejná pravidla a studium zakončují francouzskou státní maturitou. O studenty se stará česká lektorka, která jim přednáší o české literatuře. Víkendy studenti tráví v hostitelských rodinách. S financováním rodinám studentů pomáhá české ministerstvo školství, francouzské velvyslanectví v Praze i stipendijní fond bývalých studentů.

„České sekce mají stoletou tradici, ale přesto jsou stále živé. Tři roky života a studia v jiné zemi, v jiném jazyce a v jiném školském systému představuje nenahraditelnou zkušenost a skvělý start do dalších studií i pracovního života. Přestože dnes pro Čechy existuje nepřeberně možností, jak vycestovat za studiem do mnoha zemí světa, každoročně se o tuto jedinečnou životní a studijní příležitost ucházejí desítky mladých lidí ve věku kolem 15 let,“ říká předsedkyně Spolku bývalých studentů českých sekcí ve Francii Kristýna Křížová.

Absolventi českých sekcí dnes pracují v evropských strukturách, na vysokých postech ve státní správě i ve firmách, úspěch získali i ve vědě nebo na poli kultury. V Dijonu vystudoval dnešní ředitel dijonské pobočky pařížského Institutu politických věd Lukáš Macek nebo bývalý ministr školství Stanislav Štech. Absolventkou lycea v Nîmes je Radka Konderlová, která dnes působí na ministerstvu obrany, nebo Tereza Nováková, PR manažerka Českého centra v Paříži.

Existence sekcí byla během stoleté historie opakovaně přerušena, ale nikdy nezanikly úplně. První odmlka přišla po okupaci Československa Německem, druhou pauzu si vynutil komunistický režim. Přesto sekce v letech 1966 až 1973 fungovala, také díky působení bývalého absolventa z Dijonu Čestmíra Císaře ve funkci československého ministra školství. Pandemie nemoci covidu-19 v posledních dvou letech studiu Čechů ve Francii nezabránila, jen ho ztížila po praktické i administrativní stránce.

Výstava „Český sen ve Francii“ zachycuje vývoj a představuje široké veřejnosti „stoletý program, který je ale stále slibný a dokázal překonat historické zvraty, aniž by ztratil cokoliv ze své znamenitosti“, řekl o českých sekcích francouzský velvyslanec v Praze Alexis Dutertre.

Expozici v Galerii 35 ve Štěpánské 35 v Praze připravil Spolek bývalých studentů českých sekcí ve Francii ve spolupráci s  Českým centrem v Paříži a Francouzským institutem v Praze. Pro veřejnost bude Český sen ve Francii dostupný od 13. dubna do 14. května.

Pašije jsou v původním významu vyprávění o utrpení a smrti Ježíše Krista. Ale Velikonoce nejsou připomínkou dobrovolně podstoupené smrti, nýbrž oslavou vědomě svobodného života zbaveného strachu ze smrti.

Tradice pašijových her sahá až do 13. Století, což je úzce spjato s těžkými životními podmínkami poddaného lidu, které byly někdy až nesnesitelné. Náboženství se stává často východiskem z utrpení. Prostý lid spojuje své utrpení s utrpením Krista a věří, že také pro něho nastane vzkříšení, že nastanou lepší časy. Lidé hledají dobro a zlo a snaží se je zobrazit v lidových hrách, které se nesou v náboženském duchu a souvisí s dobou, ve které vznikaly. Jejich popularita se nejdéle udržela na venkově, kde se postupně staly tradicí.

Spolek Kašpar představí Pašije jako vizuální podívanou, plnou nejen živých, ale i výtvarných obrazů, strhující projekce a nápadité choreografie. To vše doplněné živou hudbou kapely Ondřeje Švandrlíka a textem Václava Renče z Popelky nazaretské.

Režie: Filip Nuckolls

Dramaturgie: Lenka Bočková

Výprava: Radka Josková

Hudba: Ondřej Švandrlík

Pohybová spolupráce: Jan Veselý

Asistent režie: Kryštof Kotek

Kapela: Ondřej Švandrlík, Anna Štěpánová, Petr Tichý

Hrají: Adéla Zatloukalová, Daniel Pivoda Ondráček, Štěpán Coufal, František Kreuzmann, Petr Halíček, Filip Tejmar a děti

Premiéra 1. dubna 2021 v Divadle v Celetné

Foto z inscenace Pašije © Martin Svoboda

V Plzni se dochoval unikátní soubor bytových realizací od světoznámého architekta Adolfa Loose, který představuje jeden z nejzajímavějších turistických cílů nejen pro milovníky architektury a designu. Návštěvníci se v tuto chvíli mohou vypravit na dva pravidelné prohlídkové okruhy, díky nimž navštíví byt Voglových, byt Krausových a Brummelův dům. „Od dubna se na tyto trasy mohou kromě pátku a soboty vydat i v neděli,“ uvedla Anna Gaierová, která má v příspěvkové organizaci Plzeň-TURISMUS projekt Adolf Loos Plzeň na starosti. „Vloni jsme nabídku rozšířili o příležitostnou prohlídkovou trasu po dosud nezrekonstruovaných interiérech, která zahrnuje byt rodiny Huga Semlera na Klatovské 19 a také apartmán Richarda Hirsche. Ten se nachází v novorenesančním domě Viléma a Marty Hirschových v Plachého 6 a širší veřejnosti se vloni otevřel poprvé. Termíny této trasy jsou už v tuto chvíli uvedeny na našem webu až do konce turistické sezóny,“ doplnila Gaierová. Prohlídky se konají zhruba jednou za měsíc.

Další možností, jak si užít výjimečnost Loosových plzeňských realizací a mít zase trochu jiný zážitek, jsou kulturní akce, které se v Loosových interiérech konají. Přednášková sezóna začíná ve čtvrtek 7. dubna povídáním plzeňského fotografa Petra Poláka, „dvorního fotografa“ Loosových plzeňských interiérů, který se specializuje na fotografování architektury a jeho snímky se objevují v prestižních architektonických magazínech a publikacích v Česku i zahraničí. Následovat bude přednáška Mileny Hasalové o módě a životním stylu, nazvané Evropa v módě – odívání starého kontinentu. Jarní přednáškový blok zakončí Karel Zoch, vedoucí Odboru památkové péče města Plzně, který pohovoří o Loosových principech navrhování a rozdílných přístupech restaurování jeho realizací. Další přednášky jsou naplánované na podzim.

Lákavá bude i Plzeňská muzejní noc, která i letos povede do jednoho z Loosových interiérů. Nevšední audiovizuální zážitek čeká návštěvníky bytu rodiny Huga Semlera. Speciální večerní komentované prohlídky umožní poznat unikátní architekturu v docela jiném světle. „Světelné efekty v režii ateliéru Multilab plzeňské Sutnarky citlivě vyzdvihnou jedinečné prvky interiéru a umocní jejich působivost, čímž zároveň vzdají hold Loosově výjimečné tvorbě. Adolf Loos při navrhování svých realizací rád pracoval se světlem. Jeho vhodná intenzita i odstín dokázaly v interiérech vykouzlit příjemnou atmosféru, použitá svítidla i jejich světelné efekty navíc tvořily originální designové prvky,“ prozradila Gaierová.

Kulturní jaro 2022

v Loosových interiérech

7. 4.  / 18:00

Petr Polák: fotografie a videotvorba v architektuře

přednáška fotografa Petra Poláka

byt Krausových, Bendova 10

Přednáška plzeňského fotografa Petra Poláka ze Studia Petrohrad, který se specializuje na fotografování architektury. Fotografii se věnuje 15 let, jeho snímky se objevují v prestižních architektonických magazínech a publikacích v Česku i zahraničí. Je spoluautorem knihy Praha brutálně krásná věnované mimořádným pražským stavbám z let 1969-88, autorem námětu a koncepce vznikajícího filmu o Loosových interiérech v Plzni a spolumajitelem kreativní platformy Studio Petrohrad. Spolupracuje s uskupením BoysPlayNice a magazínem Intro, pro který vytváří krátká videa o české architektuře. Díky přednášce nahlédneme do zákulisí přípravy celovečerního filmu Pohodlné století, v němž hraje hlavní roli pětice interiérů od Adolfa Loose, a dozvíme se něco o specifikách fotografie architektury. Odkaz na vstupenky. Vstupenky je možné zakoupit i v Turistickém informačním centru na náměstí Republiky 41 nebo na Palubě Hamburk i na místě před přednáškou.

5. 5.  / 18:00

Evropa v módě – odívání starého kontinentu

přednáška Mileny Hasalové

byt Krausových, Bendova 10

…kde je hranice mezi oděvem a módou? A má nějaké hranice sama móda? Co v dějinách odívání znamená „být Evropankou, být Evropanem“? Co jsme si během četných sezón vypůjčili z cizích šatníků – a co jsme do nich na oplátku uložili? Jak dobrodružná byla cesta od tógy k obleku? Zveme vás na historickou výpravu za evropskou módní identitou. Přednáška Mgr. Mileny Hasalové. Odkaz na vstupenky. Vstupenky je možné zakoupit i v Turistickém informačním centru na náměstí Republiky 41 nebo na Palubě Hamburk i na místě před přednáškou.

27. 5.  / 18:00

Plzeňská muzejní noc: ADOLF LOOS V JINÉM SVĚTLE

komentované prohlídky, audiovizuální instalace

byt rodiny Huga Semlera, Klatovská 19

Během Plzeňské muzejní noci vás v bytě rodiny Huga Semlera od architekta Adolfa Loose čeká nevšední audiovizuální zážitek. Vydejte se na speciální večerní komentované prohlídky, během nichž poznáte jedinečnou architekturu v docela jiném světle. Světelné efekty v režii ateliéru Multilab plzeňské Sutnarky citlivě vyzdvihnou jedinečné prvky interiéru a umocní jejich působivost, čímž zároveň vzdají hold Loosově výjimečné tvorbě. Adolf Loos při navrhování svých realizací rád pracoval se světlem. Jeho vhodná intenzita i odstín dokázaly v interiérech vykouzlit příjemnou atmosféru, použitá svítidla i jejich světelné efekty navíc tvořily originální designové prvky.

Program v rámci Plzeňské muzejní noci vzešel ze spolupráce s ateliérem Multimédií Multilab na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara na ZČU v Plzni. Prohlídky se konají po 20 minutách (max. 20 osob) od 18 do 22 hodin. Vstupné je 50 Kč, prodej vstupenek bude probíhat na místě na místě.

2. 6.  / 18:00

Loosovy principy navrhování a rozdílné přístupy restaurování jeho realizací

přednáška Karla Zocha, vedoucího Odboru památkové péče města Plzně

byt Krausových, Bendova 10

Náplň přednášky bude upřesněna.

adolfloosplzen.cz

Program:
I. ÚVODNÍ ČÁST
11:00 – 11:15 registrace
11:15– 11:30 MEZINÁRODNÍ PROGRAM CINED (představení projektu, nabídka podpory, materiálů školním a kulturním organizacím -filmy, nástroje, cíle a metody, video bonusy, celoroční metodická podpora, projekce ve spřátelených kinech, projektové dny pro školy, nabídka spolupráce)
II. PROJEKCE A PRÁCE S FILMEM 11.30 – 12:30
projekce pásma Z počátků kinematografie (Francie, 2020) / aktivity před projekcí pro jednotlivé stupně škol, analýza jednotlivých snímků
OBĚD 12.30– 13.30
III. ODPOLEDNÍ PRAKTICKÁ ČÁST 13.30 -15:30
13.30 – 15.15 jaké aktivity volit po filmu – práce s perspektivou, výroba zoetropu, natočení krátkého filmového „pohledu“, perspektivní trik ve fotografii
15.15 – 15.30 debata – naše dlouhodobé zkušenosti – výhody zapojování žáků do filmové výchovy, překážky, zkušenosti a hodnocení školení účastníky

Seminář je zdarma a je akreditovaný MŠMT v rámci DVPP.
Nutná registrace zde: https://bit.ly/3ih9o0E

Seminář je určen:
– pedagogům se zájmem o filmovou výchovu
-pedagogům vyučujícím francouzský jazyk
– kulturním pracovníkům, kinařům, knihovníkům, organizátorům veřejných projekcí, zástupcům sítě EUNIC
– lektorům volnočasových aktivit
– studentům VŠ (pedagogické / filmové/ lingvistické zaměření)
– všem se zájmem o filmovou výchovu

http://www.cined.eu nebo http://www.cined.cz
V případě dotazů kontaktujte:
alexandra.lipovska@acfk.cz