Co se děje

Dramaturgie letošního léta je rozmanitá. Nejprve Musica Florea uvede nové nastudování komické opery Vesnický trh skladatele Jiřího Antonína Bendy z roku 1775. Singspiel, k němuž libreto napsal Friedrich Gotter, se odehrává na jarmarku a sází na situační humor, karikované postavy i ústřední milostný motiv.

“Bendova kompozice je ukázkou naprostého skladatelského mistrovství, je rozmanitá, hudebně bohatá a nabízí rovněž vynikající pěvecké party, jako na příklad sopránový part Barušky včetně koloraturní árie v závěru,” přibližuje Marek Štryncl, umělecký vedoucí orchestru, který Vesnický trh nastudoval.

Režie se chopila zkušená operní režisérka Magdalena Švecová. V singspielech zpívané pasáže propojuje mluvené slovo, v českém uvedení Vesnického trhu díky tomu zazní dva jazyky - zpívaná němčina a mluvená čeština.

“Jiří Antonín Benda je výborným skladatelem, jehož díla však nejsou příliš často uváděna a neprávem upadají v zapomnění. Vzhledem k tomu, že si letos připomínáme 300 let od jeho narození, rozhodli jsme se sáhnout po jeho Vesnickém trhu a alespoň částečně splatit dluh, který k tomuto skladateli máme,” dodal Štryncl.

Pražské uvedení Vesnického trhu proběhne na jevišti Florea Theatrum 15. července 2022 od 21.00 hodin.

Jen o tři dny později vystřídá humorný Vesnický trh dílo ze zcela opačného emočního spektra. Dramatický melodram Václava Praupnera Kirké, jenž se na jeviště Florea Theatrum vrací po třech letech. Představuje příběh kouzelnice Kirké lamentující nad odjezdem Odyssea a zcela unikátně propojuje expresivní herectví a tanec v rituálních výstupech sudiček a fúrií.

“Příliš často se ke starším inscenacím nevracíme, nicméně v případě Kirké jsme rádi učinili výjimku. Z hudebního hlediska je Praupnerova kompozice hotovým skvostem, který se vyrovná i dílům Beethovenovým,” vysvětluje Marek Štryncl důvod znovuuvední díla.

Inscenaci režijně a choreograficky nastudovala Helena Kazárová ve spolupráci s Věrou Šustíkovou, odbornicí na žánr melodramu, který ideálně propojuje hudbu, slovo a tanec.

“Nastudovat takový projekt jen pro jedno uvedení je neúměrné námaze všech zúčastněných. Jsem proto velmi ráda, že se můžeme k tomuto neobvyklému a vskutku divadelně jedinečnému dílu znovu vrátit a představit ho dalšími publiku. Je to náš příspěvek k poznání středoevropského osvícenského vidění světa na prahu moderní doby, kdy se v rozbouřených vodách společenských zvratů umělci držely kotvy, již představovalo jejich vidění antiky, ovšem ještě ovlivněné barokními afekty. Nicméně bez všeho pozlátka jednoduché líbivosti,” doplňuje autorka scénické realizace Helena Kazárová.

Kirké měla premiéru v roce 1789 v pražském Nosticově divadle a jednalo se tehdy o velmi moderní jevištní tvar, který spojil virtuozitu sólové herečky s až morbidními tanečními výstupy. Z této doby se dochovala rukopisná partitura včetně scénických poznámek i libreto a nové nastudování vychází ze znalosti dobové interpretační i inscenační praxe. Výsledkem je však zcela současné představení, které jako by navazovalo na postmoderní trendy estetiky ošklivosti se zachováním hloubky osvícenského obdivu k antice.

Kirké bude na HAMU na pražském Malostranském náměstí uvedena 18. července 2022 opět od 21.00 hodin. Od 20.00 hodin proběhne dramaturgický úvod v Klubu HAMU.

15. července 2022

Vesnický trh

Jiří Antonín Benda

režie: Magdaléna Švecová

hudební nastudování a dirigent: Marek Štryncl

účinkují: Doubravka Součková, Vincenc Ignác Novotný, Miloš Horák, Eliška Minářová, Čeněk Svoboda, Helena Kalambová, Justin Svoboda a Collegium Floreum

orchestr: Musica Florea

18. července 2022

Kirké

Václav Praupner

režie a choreografie: Helena Kazárová

dramaturgie: Věra Šustíková

hudební nastudování a dirigent: Marek Štryncl

účinkují: Kirké - Dita Hořínková  Pluto - Filip Sychra, Sudičky a fúrie - Michaela Bartlová, Blanka Ferjenstik Wernerová, Veronika Rehbergerová, Ladislav Beneš, Ondřej Dlohoš, Václav Krajc, Miroslav Stehlík

orchestr: Musica Florea

Musica Florea

Orchestr Musica Florea vznikl roku 1992 jako jeden z prvních zabývajících se stylově poučenou interpretací hudby v České republice. Zakladatelem a vedoucím ansámblu je violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Orchestr hraje na originální nástroje nebo jejich kopie, jeho práce vychází ze studia dobových pramenů a estetiky – vlastní badatelská činnost a oživování zapomenutých interpretačních stylů a prostředků.

Repertoár souboru zahrnuje instrumentální komorní hudbu, světské i duchovní vokálně-instrumentální skladby, orchestrální koncerty i monumentální díla symfonická, operní a oratorní, a to od počátků baroka až po 20. století. V posledních letech se kromě hlavního zájmu o skladby světového, a především českého baroka a výzkumu barokní improvizace, věnuje Musica Florea také nastudování symfonického díla Antonína Dvořáka. V koncertech i na CD již oživila jeho 1. – 5. a 7. – 9. symfonii, v nastudování dalších děl pokračuje.

V roce 2014 vznikla pod hlavičkou orchestru mobilní scéna na principech barokního divadla Florea Theatrum, která dovoluje lepší práci s rekonstruovanými hudebně dramatickými díly – dobovými operami a balety rozmanitého rozsahu.

www.musicaflorea.cz | Facebook | Twitter

Finále soutěže Jazzfruit pro obě kategorie se uskuteční 15. září 2022 na střeše nového technologického centra UMPRUM v Mikulandské ulici, které bude zdarma přístupné veřejnosti. Zde o vítězi rozhodne odborná porota, ve které zasednou mimo jiné Vilém Spilka (Jazz Fest Brno), violoncellistka Terezie Kovalová, Steffen Wilde (umělecký ředitel drážďanského klubu Jazzclub Tonne), Adam Kaňa (dramaturg Mladí ladí jazz). Výsledek hlasování mohou ovlivnit i sami diváci, kteří mohou fandit jak naživo, tak během přímého přenosu finálového klání na Facebooku a YouTube kanálu Mladí ladí jazz. Finálovým večerem provede multiinstrumentalista, producent a skladatel Matěj Belko.

Podrobné podmínky soutěže Jazzfruit najdou zájemci na www.mladiladijazz.cz/jazzfruit.

Soutěž Jazzfruit je příležitostí pro mladé hudebníky věnující se jak tradičnímu jazzu, tak nejrůznějším crossoverům otevírajících jazz dalším hudebním vlivům. Vítěz kategorie International si odnese nejen finanční odměnu 1 000 EUR, ale také možnost vystoupit v České republice na jednom z partnerských festivalů Mladí ladí jazz. Výherci kategorie Junior nabízejí pořadatelé zajištění koncertu v ČR a zahraničí a také kvalitně zpracovaný záznam živého vystoupení od NAPA Records. Vítěz této kategorie je automaticky zařazen i do kategorie International a může tak získat i hlavní finanční odměnu. V obou kategoriích je součástí odměny i profesionální pomoc s propagací. „Oproti jiným soutěžím je Jazzfruit jedinečný především ve volnosti, kterou kapelám a projektům dáváme – není nutné do soutěže přijít ani s interpretací konkrétní skladby či konkrétních stylů, nestanovujeme ani požadavky na nástrojové složení nebo nutnost předvést výhradně vlastní tvorbu, byť ta je přínosem. Nestanovujeme hranice, ve vnímání jazzu je naopak chceme bořit,“ říká za organizátory Jan Gregar, ředitel festivalu Mladí ladí jazz.

Do soutěže Jazzfruit se mohou přihlásit i kapely, které v předchozích ročnících soutěžily, ale nevyhrály. V kategorii Junior musí splňovat podmínku české národnosti a věk do 26 let nejméně 75 % kapely, v případě dua 50%.

V minulých letech se vítězi stali například aktuálně nejvýraznější osobnost jazzové scény Igor Ochepovsky, Nicola Guida (IT), kapely Jay Delver, 2in2out, Silva Šírová Sextet, Ľubomír Gašpar Cimbal Project (SK) a v loňském roce formace Uthando.

Festival Mladí ladí jazz nabízí po celý rok koncertní sérii zahraničních i domácích hudebníků, kteří se nebojí bořit zažité jazzové škatulky a otevírají je nejrůznějším hudebním žánrům. Na podzim zve například do Paláce Akropolis, kde 11. září představí skvělé americké trio Moonchild. Palác Akropolis pak bude 9. října hostit i famózní brooklynské trio Moon Hooch, které podpoří domácí Tygroo.

Více informací:

Web: https://www.mladiladijazz.cz/jazzfruit/
Facebook: www.facebook.com/mladiladijazz/

Nyní se však mohou návštěvníci formou výstavy seznámit rovněž s osudy starých šlechtických rodin, které se po Sametové revoluci vrátily zpět do své vlasti a svých historických sídel.

Výstava Šlechta v boji za českou státnost připomíná akce české zemské šlechty, která v letech 1938 a 1939 v čase nejvyššího ohrožení vlasti plně podpořila svou vlast, národ a jazyk.

Prostřednictvím rodokmenů přinášejí jednotlivé panely výstavy základní informace o signatářích prohlášení české historické šlechty, jejich rodech, předcích, potomcích a dalších příbuzných, rodinném zázemí i rodových sídlech.

Na výstavě se mohou návštěvníci seznámit s rodokmeny 33 šlechtických rodů, jejichž zástupci se přihlásili k českému národu. Výstava byla už k vidění mimo jiné na zámku Potštejn, v Mladotově domě na Pražském hradě, na zámcích Lysice, Mělník, Rychnově nad Kněžnou, Dobříši, Blatné, Boskovicích či Orlíku. Autorem výstavy je Jan Drocár.

Šlechtické rody zámek v Kuníně rovněž často navštěvují osobně. Z historických českých a moravských rodů zámek návštívili příslušníci 10 rodin: Schwarzenberg, Kinský, Lobkowicz, Czernin, Bořek-Dohalský, Belcredi, Strachwitz, Mensdorff-Pouilly, Podstatzky-Lichtenstein či Podstatzky-Thonsern.

Nechyběli zde ani příslušníci dalších známých rodů ze zahraničí: Waldburg-Zeil, Loudon, Thun-Honenstein, Czeike z Badenfeldu, nedávno třeba Vetter von der Lilie, Pranckh.

Výstava bude přístupná v půdních prostorách zámku až do konce zámecké sezony.

Srdečně s poděkováním

Jaroslav Zezulčík

Kastelán zámku Kunín

„Textil, vlákno, nitě, ale i výrazné intermediální přesahy a stále silnější vstupy digitálních technologií od tisku přes strojové šití až po videa virtuálních prostor. To vše nabízí toto umělecké setkání, jehož součástí jsou nově i naléhavá ekologická témata a problémy apelující na poškozování životního prostředí a globální oteplování,“ dodává kurátor výstavy MgA. Lukáš Malina.

Ve tříletých cyklech vzniká výstava prezentovaná prostřednictvím pěti reinstalací ve čtyřech evropských státech – Slovenské republice, Maďarsku, Polsku a České republice. Uherskohradišťská galerie se tak připojuje k takovým místům, jako je Vigadó Gallery v Budapešti či Danubiana Meulensteen Art Museum jižně od Bratislavy.

„Specifikem tohoto trienále je jeho mobilita – představení finalistů ve čtyřech sousedních státech, čímž se znásobuje význam tohoto projektu ve středoevropském prostoru. Má tak zvýšit povědomí u široké veřejnosti a zejména přispět ke změně vnímání textilního umění od řemeslně-dekorativní či užitkové disciplíny k té, která vykročila směrem k 3D, ke svobodnému a dynamickému expandovanému poli instalací a environmentu,“ doplňuje Malina k mezinárodnímu projektu.

Na 6. ročníku Textile Art of Today je zastoupeno 83 autorů ze všech kontinentů světa. Odborným garantem projektu je PhDr. Vladimír Beskid, ředitelem projektu Textile Art of Today je akad. mal. Andrej Augustín.

Na festivalu je udělována hlavní cena Boženy Augustínové, rodačky z Topolné u Uherského Hradiště. Jako všestranná umělkyně v různých oblastech umění, zejména však tvůrkyně netkané tapisérie artprotis a arttex, byla jednou ze zakládajících členů Klubu textilních výtvarníků Arttex. Bohatou zahraniční výstavní činností se přičinila o šíření její jedinečnosti ve světě.

Galerie Slováckého muzea, Otakarova 103, Uherské Hradiště. Vernisáž proběhne ve čtvrtek 21. července v 17.00 hodin. Výstava potrvá do 16. října 2022.

www.slovackemuzeum.cz, www.facebook.com/slovackemuzeum

„Festival každoročně přiláká dva až tři tisíce návštěvníků z České republiky a zahraničí. Vstupenky na jednotlivé koncerty v posledních dnech rychle mizí, koncert Chantal Poullain v prostoru Tunel Music Baru už je dokonce vyprodán. Ačkoliv je festival zaměřen především na klasickou hudbu, kromě šansonu zazní v pátek večer i jazz, a to v projektu Ellaboration Epoque Quartetu a zpěvačky Dashy neotřele zpracovávající repertoár Elly Fitzgerald,“ přibližuje program ředitelka festivalu Irma Mrázková.

Třeboňská nocturna potěší mimo jiné milovníky architektury, festival se totiž odehrává na několika místech města Třeboně - v konírně a na nádvoří Státního zámku Třeboň, v empírovém Divadle J. K. Tyla, jednoho z nejstarších měšťanských divadel u nás, nebo na nádvoří Tereziánských kasáren, dnes městského úřadu.

„Také závěrečný festivalový koncert bude poctou slavné pěvkyni. Ema Destinnová je s Třeboní spjata nejen roky svého pobytu v nedaleké Stráži nad Nežárkou, ale také vystupováním v Divadle J. K. Tyla, v Třeboni také vydala některá svá literární díla. Na pódiích, kde se Destinnová představila, vystupuje také slovenská sopranistka Eva Hornyáková, která spolu s Filharmonií Hradec Králové pod vedením dirigentky Miriam Němcové zakončí v sobotu Třeboňská nocturna,“ dodává Mrázková.

Vstupenky na jednotlivé koncerty a celofestivalové permanentky zakoupíte na webu festivalu  Třeboňská nocturna a v prodejní síti GoOut, v turistickém informačním centru města Třeboně, či před začátkem koncertů přímo na místě konání. Pro více informací zamiřte na trebonskanocturna.cz.

V letošním roce se festivalu Třeboňská nocturna dostalo významné podpory Jihočeského kraje, města Třeboně, Ministerstva kultury, Státního fondu kultury, Renomie, a.s., Pražské energetiky, a.s. i podpory firem a jednotlivců.

YouTube:

Třeboňská nocturna youtu.be/xg3Omx7mfrM

Pozvánka nafestival Epoque Quartet https://youtu.be/laG7pfUT8UU

trebonskanocturna.cz

facebook.com/trebonskanocturna

instagram.com/trebonskanocturna

Kontakt pro média: Anna Mašátová anna@ampromotions.cz +420 775614984

Kompletní program festivalu:

12. 7. 2022 | 19:30 | konírna, zámek Třeboň

Vilém Veverka – hoboj

Kateřina Englichová – harfa

13. 7. 2022 | 19:30 | Divadlo J. K. Tyla

Martina Bačová – housle

Hana Šuková – lesní roh

Karel Košárek – klavír

14. 7. 2022 | 19:30 | malé nádvoří zámku Třeboň

Arete String Quartet / Jižní Korea

14. 7. 2022 | 22:00 | Tunel music bar

Chantal Poullain

Štěpán Markovič – saxofon

Martin Krč - klávesy

15. 7. 2022 | 19:30 | nádvoří městského úřadu

Ellaboration

Dasha

Epoque Quartet

16. 7. 2022 | 19:30 | nádvoří městského úřadu

Pocta Emě Destinnové

Eva Hornyáková / Slovensko – soprán

Filharmonie Hradec Králové

Miriam Němcová – dirigentka

Galerie Myslbek byla otevřena veřejnosti před 25 lety, 4. července 1997. „Nákupní galerie Myslbek upomíná na pavilon Spolku výtvarných umělců Myslbek, který tu stával od třicátých do padesátých let minulého století. Spolek v něm pořádal národní výstavy výtvarného umění,“ připomíná architektka a pedagožka Fakulty architektury ČVUT Michaela Brožová.

Hlavními architekty pro stavbu Myslbeku byli v roce 1992 zvoleni Zdeněk Hölzel a Jan Kerel, společně s francouzským architektem Claudem Parentem. Jejich hlavním cílem bylo respektovat dvě historicky odlišné lokality a propojit klasicistní architekturu a architekturu dvacátého století. Architektura budovy Myslbek vyjadřuje eleganci a modernu. Pasáž má tvar bajonetu a dvě rovná křídla. Mírný sklon podloubí směrem k Ovocnému trhu dodává vzhled přirozeného průchodu.

Kruhové atrium je kryto skleněnou klenbou. Od roku 2016 jej zdobí významná světelná instalace Vortex, skleněná plastika od Maxima Velčovského a české firmy Lasvit. Umělecké dílo tvoří spirálovitě stočená trubka, na níž jsou ukotveny trubicovité prvky z ručně foukaného hutního skla. Je složeno z téměř 700 skleněných komponentů o celkových rozměrech 12 metrů na šířku a 7 metrů na výšku. Dílo váží úctyhodných jeden a půl tuny.

Tato instalace spojuje tradiční české sklářství s moderním designem. „Podle autora představuje jakýsi energetický vír. Setkává se tu dynamická energie z ulice Na Příkopě a klidnější energie Starého Města,“ doplňuje Michaela Brožová. Původní rozdělení Starého a Nového Města také symbolizuje velká vstupní brána z nerezové oceli.

V prvním patře kruhové haly bylo v roce 2020 do mramorové podlahy vsazeno 12 mozaik o průměru 47 centimetrů, které byly vytvořeny uměleckým studiem 2Mozaik. Jejími autory jsou Tereza Podová a Jakub Pancíř. Realizace projektu trvala necelý rok. Návrhy byly vytvořeny za necelých pět měsíců a samotné zpracování mozaik trvalo šest měsíců. Mozaiky zobrazují významné umělce spojené s památkami centra Prahy včetně samotné budovy paláce Myslbek, sochy svatého Václava od Josefa Václava Myslbeka nebo budovu Národního muzea od Josefa Schulze a další historicky významné umělce, kteří jsou neodmyslitelně spojeni s centrem Prahy.

V současnosti je Myslbek partnerem uměleckého projektu VáclavArt ve spolupráci se Sdružením Nového Města pražského, jehož cílem je uvádět zajímavé umění mladých tvůrců do veřejného prostoru.

Během výstavby paláce Myslbek, v roce 1996, také vzniklo dílo „Dveře Paláce Myslbek" od Karla Nepraše. Impozantní brána s bronzovými hlavičkami ukrývá vstup do technického zázemí budovy na Ovocném trhu.

Josef Václav Myslbek (20. 6. 1848 Praha, Nové Město – 2. 6. 1922 Praha, Staré Město) byl představitel monumentálního realismu a zakladatel novodobého českého sochařství. Nejznámější díla J. V. Myslbeka jsou sousoší pro Palackého most, interiér Národního divadla, pomník Karla Hynka Máchy na Petříně nebo socha Kardinál Schwarzenberg, oceněná na Světové výstavě v Paříži.

Malířská a kreslířská tvorba Věry Novákové (1928) patří již více než půl století k tomu zásadnímu, co bylo v kontextu českého výtvarného umění vytvořeno. Věra Nováková krátce studovala na pražské Akademii, odkud ale byla po komunistickém puči v únoru 1948 vyloučena. V následujících desetiletích tvořila společně se svým manželem výtvarníkem Pavlem Brázdou v ústraní, bez možnosti svá díla veřejně prezentovat a stranou od přímého vlivu aktuálních uměleckých trendů.

Přesto lze v jejím díle nalézt odraz nejrůznějších tendencí umění 2. poloviny 20. století, od pozdního surrealismu přes informel, až po experimenty s písmem
a slovem. Věnovala se také knižní a časopisecké ilustraci, stejně jako sochám a instalacím. Ve středu jejího zájmu ale vždy stojí člověk. Zázračný okamžik zrození, harmonie životních sil, věčný zápas dobra a zla, radost, bolest, smrt, otázky po podstatě lidství a smyslu lidské existence. To jsou témata, která se prolínají napříč sedmi desetiletími díla Věry Novákové.

„Malovala jsem to, co jsem žila“, říká sama autorka o své tvorbě. Ambicí výstavy Via vitae není představit tvorbu Věry Novákové v celé její komplexitě ani chronologické posloupnosti. Záměrem je poodhalit prostřednictvím konkrétních uměleckých děl příběh bohatého uměleckého života, který je plný zvratů, hledání a naděje. Příběh díla, v němž se pozoruhodně odráží nejen vývoj českého umění, ale i důležité společenské otázky a témata, která zůstávají i v dnešní době více než aktuální.

Životní a umělecká cesta Věry Novákové je cestou bez kompromisů. Je to cesta hledání, objevování a nacházení, po které energicky a s obdivuhodným nadhledem kráčí dodnes. V závěrečné části výstavy vzdává hold této mimořádné osobnosti české umělecké scény 22 českých umělců, umělkyň a básníků.

Vystavující umělci a básníci:

VĚRA NOVÁKOVÁ

a

Michal Blažek, Josef Bolf, Petr Borkovec, Erika Bornová, Michal Cihlář, Tomáš Císařovský, Jan Hísek, Veronika Holcová, Juraj Horváth, Viktor Karlík, Jana Kasalová, Ivan Matoušek, Jan Merta, David Němec, Viktor Pivovarov, Veronika Richterová, Michal Singer, František Skála, Václav Sokol, Jiří Štourač, Jaromír Typlt, Josef Žáček

Kurátoři: Otto M. Urban a Michaela Šilpochová

www.dox.cz

Autorka v knize využívá autentickou dokumentaci, korespondenci císařovny s jejími nejbližšími, paměti současníků i tehdejší tisk – veškeré použité informace jsou ověřené archivními dokumenty. Publikace navíc obsahuje řadu dosud nezveřejněných detailů ze života legendární císařovny a bohatou obrazovou dokumentaci, zahrnující jak snímky ze Sisina „rodinného alba“, z nichž některé jsou zveřejněny vůbec poprvé, tak aktuální fotografie míst, která tato mimořádná žena navštívila. Mnohaleté bádání Dagmar Beňakové přináší unikátního průvodce pro milovníky historie i atraktivních destinací spojených se zajímavými osobnostmi.

„Po stopách Sisi putuji už od dětství, kdy jsem začala sbírat literaturu a pohledy míst, která tato neobyčejná žena navštívila. Doposud hledám v archivech a knihovnách dokumenty, které se k životu císařovny i její rodiny vztahují, a bude mi ctí se o výsledky svého bádání podělit se čtenářkami a čtenáři, kterým, jak doufám, přinese publikace radost a inspiraci,“ komentuje vydání knihy autorka Dagmar Beňaková.

O autorovi

JUDr. PhDr. Dagmar Beňaková, Ph.D., LL.M., vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a rovněž Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze (obor německá a rakouská studia). Absolvovala řadu zahraničních pobytů, během nichž se věnovala právu, historii i cizím jazykům.

Pod svým rodným příjmením (Černá) publikovala jednu monografii, celou řadu článků v odborných časopisech a příspěvků ve sbornících a kolektivních monografiích. Jeden z příspěvků vyšel také pod jejím současným příjmením. Ve volném čase se věnuje hlavně své rodině, četbě a cestování.

Již od dětství putuje po stopách císařovny Alžběty Rakouské, zvané Sisi. Stejně intenzivně sbírá a studuje veškerou dostupnou literaturu o císařovně, a to nejen v češtině, ale především v němčině, dále v angličtině, francouzštině, maďarštině, italštině a španělštině. Od svých vysokoškolských studií také k tomuto tématu vyhledává v archivech a knihovnách primární prameny.

www.grada.cz