Co se děje

Hmlisto, dvougenerační duo Veroniky Kickové a jejího syna Jána, žije a tvoří v malé obci Prochot na středním Slovensku. Sami své mísení písničkářství, lidové hudby a postrockové kytary označují za postfolk. Petr Linhart je písničkář, poutník, milovník krajin a jejich příběhů, člen sdružení Osamělí písničkáři.

Píseň Jáchymov, ke které hudbu i text napsali společně Kicková a Linhart, vypráví příběh slovenského rolníka, odsouzeného k nuceným pracem v jáchymovských uranových dolech a zároveň i jeho ženy, čekající na něj doma v obavách a s tušením, že se jí po čtyřech letech nemůže vrátit stejný člověk, kterého milovala.

Jak ze zdvojeného autorství vyplývá, příběh je vyprávěn dvojjazyčně, ze dvou pohledů, slovensky i česky. Klip byl podle scénáře Veroniky Kickové natáčen v reálném prostředí dnešního Jáchymova, kde lze stále potkávat stopy po těžbě uranu i pozůstatky vězeňských lágrů. Stejně tak v klipu potkává Turista přicházející do dnešního Jáchymova stopy příběhu, obsaženého v písni.

„Ačkoliv pocházím z Karlových Varů, k Jáchymovu jsem se dostala oklikou, přes slovenský příběh mladé nevěsty, která  čeká na svého nespravedlivě zavřeného muže a má to “štěstí”, že smí jet několikrát za ním. Historické centrum města je vcelku malebné a vytváří zvláštní kontrast k temné atmosféře lágrů. O vizuálu ke klipu jsem uvažovala téměř dva roky a nemohla jsem najít klíč. Vše se nakonec pohnulo vloni v létě, kdy jsme se jeli do Jáchymova podívat a naučnou stezku Jáchymovské peklo jsme si prošli. Tam mě napadly obrazy s Mařiným krojem v Řetízkárně a nošením kýblů po schodech, kdy se Turista vžívá do situace vězňů, kteří skutečně museli vláčet pitnou vodu strmým kopcem nahoru do tábora,” přibližuje vznik videoklipu Veronika Kicková.

Kamery a střihu se ujal Petr Mikšíček, velký znalec krušnohorské historie a krajiny. Natáčení v podzemí bylo možné díky spolupráci se spolkem Političtí vězni.cz, realizace výroby klipu pak díky podpoře Karlovarského kraje a slovenského Fondu na podporu umenia.

Album Československá (Galén 2022) dua Hmlisto a písničkáře Petra Linharta získalo prestižní slovenské ocenění Radio_Head_Awards za album roku 2022 v kategorii Folk, písně z desky se umístily na prvních dvou příčkách posluchačské hitparády Radia Proglas za rok 2023. Na albu se jako producent podílel i známý kytarista Josef Štěpánek, jehož jméno nesou i nahrávky Vladimíra Mišíka, Vlastimila Třešňáka, Petra Linharta, Miroslava Kemela, Richarda Müllera, Lenky Nové, vystupuje ale i s Lucií Bílou či Radůzou.

V nejbližší době vystoupí Hmlisto a Petr Linhart 1. 3. v brněnské Kafaře, 4. dubna v kladenském klubu Pod Třešní, 22. května v klubu Kaštan v Praze a 27. července na Amfolkfestu v Pulčíně.

YouTube: https://www.youtube.com/watch?v=u7KvoFynAJ4

Rozcestník streamovacích platforem: https://songwhip.com/petrlinhart/jachymov

Další odkazy:

https://www.facebook.com/hmlistoband

https://www.hmlisto.sk/

https://www.petrlinhart.cz/

Prvním koncertem již Rok české hudby ve Filharmonii Hradec Králové odstartoval. Za titulem Suk 150 stojí připomínka skladatele, houslisty a pedagoga Josefa Suka staršího, který se narodil roku 1874 a který byl také žákem Antonína Dvořáka. Při koncertu 11. ledna zazněla Sukova Symfonie c moll op. 27 „Asrael“. Neděle 14. ledna přinesla další ze Stříbrné abonentní řady varhanních koncertů nazvaný Variace s hornou, který kromě jiných skladeb představil v premiéře Triptych pro lesní roh a varhany; autorem díla je zástupce mladé skladatelské generace Lukáš Sommer (narozen roku 1984).

Konec února (čtvrtek 29. 2.) bude v sále královéhradecké Filharmonie patřit oslavě nejvýznamnější letos připomínané osobnosti, skladateli Bedřichu Smetanovi a výročí dvou set let od jeho narození (2. března 1824). Na programu koncertu je jeho cyklus symfonických básní Má vlast.

Další „čtyřková“ výročí připomene koncert Můj domov nazvaný podle úvodní skladby večera z pera Antonína Dvořáka (zemřel roku 1904). Dále je na programu Fantazie g moll pro housle a orchestr op. 24 již zmíněného Josefa Suka a Suita z opery Příhody lišky Bystroušky od Leoše Janáčka (narozen 1854). Čtveřici českých skladatelů uzavírá skladba Paraboly pro velký orchestr od Bohuslava Martinů.

Koncert Luminarium přichystaný na 14. března sice žádné čtyřkové výročí nepřináší a česká skladba je mezi ostatními zahraničními jediná, zato však dala titul celému koncertu. Luminarium, Mozaiku dvaceti sedmi fragmentů world music, koncert pro klarinet a orchestr napsal v roce 2002 skladatel, dirigent a klavírista Kryštof Mařatka. Sólový part na klarinet zahraje Mařatkův syn Jan.

Koncert na konci dubna nazvaný Romance česká nabídne ve svém programu posluchačům i mírně netradiční, ale pro českou hudbu reprezentativní žánr, zazní totiž mimo jiné také tři melodramy českých skladatelů Otakara Zicha (úmrtí 1934), Otakara Jeremiáše a Otakara Ostrčila.

Čtyřicátá šestá sezóna předplatného sice končí v červnu, ale Filharmonie Hradec Králové má pro své posluchače už nyní připravené další události a koncerty, kterými se bude hlásit k Roku české hudby, ať už to budou oblíbené letní Open-air koncerty, slavnostní koncert ke státnímu svátku koncem října, nebo další koncerty napříč abonentními řadami.

www.fhk.cz

Mimořádné prohlídky klášterních interiérů „Od sklepa po půdu“ zavádějí návštěvníky jednak do klasických historických prostor – klášterní knihovny, refektáře i kostela sv. Vojtěcha, ale zároveň také odhalují místa, která jsou při běžných prohlídkách nepřístupná. Jde o prostornou barokní půdu, která přímo dýchá staletími, a také rozlehlé sklepní prostory sahající v podzemí až k řece Stěnavě. Součástí prohlídek jsou i revitalizované Opatské sály nebo prostory Domu hostů – bývalé mnišské cely, kde je celoročně možné se ubytovat.  

Předností prohlídek Od sklepa po půdu je jejich délka, trvají 2,5 hodiny a díky tomu mají návštěvníci možnost nahlédnout do života kláštera v mnohem širším rozsahu. Dozvědí se, jak fungoval běžný život v klášteře, jak mniši hospodařili a uvidí také širší architektonickou stránku objektu.

„Prohlídky Od sklepa po půdu jsou pro návštěvníky atraktivní, protože dovolují nahlédnout do tajemných klášterních zákoutí, běžně skrytých, kam se člověk jen tak nedostane. A mnoho návštěvníků se vrací, zažít je ještě jednou,“ říká vedoucí prohlídkového okruhu Jakub Šafář.

Prohlídky se uskuteční v těchto termínech: 13. a 27. ledna, 10. a 24. února, 9. a 23. března, vždy od 10 hodin. Vstupné pro dospělé je 350 korun, snížené vstupné je 300 korun. Prohlídky je nutné rezervovat na emailu prohlidky@klasterbroumov.cz či na telefonu 733 739 726, neboť maximální kapacita skupiny je 35 osob.

PATNÁCTÝ ROČNÍK PRO PATNÁCT OCENĚNÝCH

Zpěvačka Marta Kubišová, spisovatel Jáchym Topol či signatář a mluvčí Charty 77 Jan Litomiský – a spolu s nimi ještě dvanáct dalších osobností převezmou ocenění, které Ústav pro studium totalitních režimů letos předává již popatnácté, nyní opět pod původním označení Cena Václava Bendy. Ceny jsou udělovány osobnostem, které se v minulosti nebály veřejně vystupovat proti režimu, násilí a totalitě, přispěly k poznání soudobých dějin či historickému bádání nebo se zasloužily o mimořádný úspěch na poli zkoumání nedávné historie. Od roku 2009 do roku 2023 tak získalo medaili 190 osobností, letošním ročníkem se číslo navyšuje o 15 statečných. Nejstarší držitelkou ceny byla tehdy žijící, devětadevadesátiletá nizozemská teoložka Hebe Charlotte Kohlbrugge, která ji získala v roce 2013 a letos to bude pouze o rok mladší Libuše Musilová. Bývalá aktivistka a politická vězeňkyně z 50. let 20. století přijede plaketu převzít osobně. Slavnostní ceremoniál se letos uskuteční 16. 1. 2024 v prostorách Senátu Parlamentu České republiky pod záštitou Jiřího Drahoše, 1. místopředsedy Senátu Parlamentu ČR, a Jiřího Oberfalzera, místopředsedy Senátu PČR.  

NOVÉ KNIŽNÍ TITULY

Atraktivnímu edičnímu plánu pro rok 2024 mají vévodit tři ojedinělé tituly, první dva díly Dějiny Státní bezpečnosti (Milan Bárta a kol.), čtyřsvazkoví Popravení z politických důvodů v Československu 1945–1989 (Petr Mallota, ed.), v neposlední řadě pak Velký teror na Ukrajině 1937–1938: perzekuce české menšiny (Jan Dvořák a kol., ed.). Posledně jmenovaná publikace se dostává na pulty již v lednu a představuje první knižní titul roku 2024. Na sestavení unikátní edice dokumentů přibližující tragédii české menšiny na Sovětské Ukrajině v letech 1937–1938 pracoval kolektiv českých a ukrajinských autorů plných dvanáct let a výsledkem je ucelené dílo podávající svědectví o sovětském státním teroru uplatňovaném proti Čechoslovákům, kteří byli nejčastěji obviňováni z členství v neexistujících nacionalistických kontrarevolučních organizacích,
ve skutečnosti se však „provinili“ pouze svojí národností. Na základě výzkumů prozatím bylo potvrzeno, že sovětský režim zavraždil na území Ukrajiny jen v tomto období více než 660 Čechů.

NÁZEV JAKO PŘEKVAPENÍ? CIRKUS ÚSTR BUDE!  

Ambicí programové koncepce je větší propojení s kulturou a uměním a zcela jistě by neměly chybět ani nadsázka a humor. To ostatně dokládá i název nového diskusního cyklu „CIRKUS ÚSTR“, který připravil Odbor výzkumu a vzdělávání ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla. Je třeba zdůraznit, že název CIRKUS ÚSTR vyjadřuje nadsázku, nikoli zmatek. Odkazuje totiž na antický „circus“, amfiteátr okrouhlého tvaru, v němž mimo jiné probíhaly gladiátorské zápasy. A zároveň i na kulatý stůl jako symbol rovnosti těch, kteří u něj sedí a diskutují či polemizují. Cílem pak je vnášet do veřejného prostoru témata z dějin 20. století, která lze reflektovat z nových perspektiv. Proto je například lednovým tématem transgenerační trauma, v březnu proběhne debata k paměti a umění ve veřejném prostoru.

NOVÁ LITERÁRNÍ CENA

Na jaře letošního roku bude vyhlášena Literární cena Waltera Sernera, která je určena středoškolským studentům. Jedná se o vůbec o první ocenění, které ÚSTR směřuje do oblasti literární a esejistické tvorby k tématu druhé světové války, holokaustu či soužití Čechů, Němců a Židů ve střední Evropě, problematiku svobody a nesvobody, xenofobie a rasové nenávisti, občanské odvahy, stejně jako evropanství a smíření mezi lidmi a národy. Pojmenována je po Walteru Sernerovi (1889–1942), všestranném literátu, umělci a intelektuálovi, spoluzakladateli dadaismu a oběti holokaustu, rodáku z Karlových Varů, jenž je spojen s Prahou, Vídní, Římem, Berlínem, Paříží, Rigou a dalšími evropskými městy.

MEZINÁRODNÍ KONFERENCE

Zajímavá kolokvia a vzdělávací semináře určené pro odbornou i širší veřejnost tvoří významnou část celé programové nabídky. Na podzim loňského roku rezonovala mezinárodní konference Ruský imperialismus a podobně laděný formát bude mít i připravovaná mezinárodní konference k 35. výročí pádu komunismu s názvem (Ne)vyrovnání s komunistickou minulostí v evropské perspektivě. Rozsáhlé mezinárodní kolokvium konané na podzim v prostorách Lichtenštejnského paláce připravuje Ústav pro studium totalitních režimů ve spolupráci s Úřadem vlády ČR a zahraničními partnery.

Neméně významná je však i otázka odhalování archivů NKVD/KGB potažmo sovětské státní policie na Ukrajině mezi lety 2014–2024 a tedy další téma pro mezinárodní konferenci, konanou na jaře v Černínském paláci, sídle Ministerstva zahraničních věcí ČR, které je spoluorganizátorem tohoto evropského setkání.  

V průběhu celého roku ÚSTR uspořádá řadu dalších událostí, například seminář k srpnovým událostem roku 1969, veřejné besedy o autorech lágrové literatury či tradiční letní školu církevních dějin. V plánu je také cyklus přednášek pro veřejnost v jednotlivých regionech.

www.ustrcr.cz
 

První z nich, věnovaný období normalizace v Českoslovenku, představuje fotografie z období 70. a 80. let, kdy se autorka systematicky věnovala zachycení atmosféry masových komunistických slavností, které se konaly na Letenské pláni (První máje), na Staroměstském náměstí (výročí VŘSR a Vítězného února) a na Strahovském stadionu (spartakiády). Vizuálně se pro ni na těchto manifestacích koncentrovala schizofrenie normalizace, kdy lidé sice režim v soukromí kritizovali, ale víceméně dobrovolně se těchto akcí účastnili, a tak ho chtě nechtě podporovali. Atmosféru tehdejší neutěšené doby podtrhují i fotografie z každodenního života normalizace.

Další soubor fotografií zachycuje období listopadu 1989, respektive tzv. sametové revoluce, kdy padla železná opona a společnost nadšeně vítala pád komunistické diktatury a radovala se z nabyté svobody.

Tento přelomový okamžik našich novodobých dějin byl však završen až ukončením tzv. dočasného pobytu sovětských vojsk na území Československa. Tomuto tématu se autorka věnovala v letech 1990-1991. Jejím cílem nebylo vytvořit podrobnou a přesnou kroniku samotného odchodu, ale zaměřila se na postihnutí atmosféry v sovětských kasárnách, kde se pro ni vizuálně koncentrovala předzvěst rozpadu sovětského impéria. Ubohost a apatie řadových vojáků uprostřed omšelých agitačních komunistických kulis tak nejen symbolizuje začínající agónii totalitního systému, ale zároveň budí soucit s prostým člověkem, který často bývá jen loutkou velkých politických her. Tento soubor tak představuje i barevné fotografie, což je svým způsobem překvapením, neboť Kyndrová zpracovává své projekty výhradně černobíle. Barva zde tak formálně umocňuje celkovou myšlenku projektu a bez ní bychom si neuvědomili, jak v agitační výzdobě dominuje agresivní rudá a žlutá.

Dana Kyndrová (1955) vystudovala francouzštinu a ruštinu na Filozofické fakultě UK v Praze (1979). Deset let působila na katedře jazyků strojní fakulty ČVUT a po listopadu 1989 na katedře jazyků AMU. Od roku 1992 je volnou fotografkou. Žije v Praze. Fotografovat začala v osmnácti letech a věnovala se vždy černobílé humanistické fotografii. Uspořádala řadu výstav doma i v zahraničí a vydala osm autorských publikací: Nepolepšitelná víra v lepší budoucnost (1998), Per musicam aequo (1998), Žena mezi vdechnutím a vydechnutím (2002), Odchod sovětských vojsk z Československa (2003), Podkarpatská Rus (2007), Algerie-Togo (2009), společně se svoji matkou Libuší,  Rituály normalizace / Československo 70. - 80. let (2011) a Rusové… jejich ikony a touhy (2015).

Získala řadu ocenění ve fotografických soutěžích:  1995-1999 Czech Press Photo (celkem 7 cen), 1998 - hlavní cena v národním kole Fujifilm Euro Press Photo Awards (reprezentovala ČR v únoru 1999 na evropském kole v Londýně),  2006 – Grant hlavního města Prahy (za soubor fotografií z ruské pravoslavné pouti), v rámci kterého zachytila život pražských bezdomovců.

Kromě své vlastní fotografické tvorby se začala v posledních letech věnovat i kurátorské a organizační činnosti v oblasti fotografie. Je autorkou monografie Miloně Novotného (2000), publikace 1945 Osvobození … 1968 Okupace / Sovětská vojska v Československu (2008) a Jan Palach 16.-25.1.1969 (2009). Za tuto kurátorskou činnost ji Asociace českých profesionálních fotografů udělila titul „Osobnost české fotografie 2008“.

Vernisáž: 19. ledna 2024 od 18:00

Výstava potrvá do 8. března 2024

Galerie 4, p. o. Karlovarského kraje, Františkánské náměstí 1, Cheb

E/ galerie4@galerie4.cz | W/ www.galerie4.cz | FB/ Galerie 4 Cheb

Otevírací doba: Út-Ne 10.00-16.30 

Pátou sezónu Dětské galerie Lapidárium otevírá výstava Jana Stolína Ze dne do noci, která ve shodě s jeho uměleckou profilací odkazuje k prostředí, v němž se odehrává a jeho reinterpretaci. Na jedné straně je to místo bývalé klášterní prádelny, tedy technické zázemí produchovnělého prostoru, které vrací spirituální myšlenky a rituály do praktické reality všedního dne. Na straně druhé chce reflektovat fascinující krajinu Broumovska, jež se prostírá do širokého okolí impozantního barokního komplexu. Prostorová site specific instalace pracuje s typickým vizuálním jazykem tohoto autora, kdy jako stavební prvky využívá ready made, tedy už existující průmyslově nebo manuálně vyrobené objekty. V tomto případě například lešenářské trubky, pružné potrubí vzduchotechniky nebo dermoplastické preparáty (vycpaniny). Jeho přístup k „materiálu“ není pouze formální, ale disponuje symbolickým přesahem, takže otevírá nejen otázky na historické zvazbení a vzájemný poměr obou emotivně působivých míst a způsoby jejich prožívání, ale může vést i k racionálním úvahám o tom, čím byla dříve a čím se stala dnes.

Jan Stolín (1966) absolvoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze. Je nejen respektovaným vizuálním umělcem, ale i zkušeným kurátorem. Od roku 1998 působí na Fakultě umění a architektury. V roce 2012 získal docenturu. Od roku 2023 je děkanem a vedoucím katedry umění. V roce 2000 byl finalistou Ceny Jindřicha Chalupeckého, o rok později získal Čestné uznání Grand Prix Obce architektů.

Dlouhodobým konceptem Dětské galerie Lapidárium je uvádět děti do světa umění pomocí neobvyklého výstavního formátu. Ten dětem umožňuje poznávat různé formy současného umění, výtvarných technik, vnímat aktuální společenská témata a dále vše rozvíjet pomocí doprovodných vzdělávacích programů, autorských workshopů a prohlídek. Rovněž výstava Jana Stolína přinese návštěvníkům tvořivý doprovodný program v podobě workshopů včetně setkání s autorem. Data konání doprovodných programů najdete na webu kláštera Broumov v kalendáři akcí. Sledujte také náš instagramový účet @lapi_darium.

Výstavní program galerie je realizován za finanční podpory Ministerstva kultury ČR a Státního fondu kultury ČR, Nadačního fondu GESTOR pro současné umění a GESTOR – ochranného svazu autorského, z.s, Královéhradeckého kraje, Města Broumov. Mediálním partnerem je Český rozhlas Hradec Králové a web Naše Broumovsko.  

Budete si moci prohlédnout nezapomenutelné cvrnkací fotbaly, hokeje, basketbaly, edukativní Abecedu, cestovní deskové hry Mikádo a Domino, plastové hračky nejen na pískoviště, funkční diaprojektor DIAX, různé stavebnice a skládačky, výrobní odznaky, kostkové obrázkové kubusy s dětskými motivy, prohazovací boxy z dětského programu a jiné produkty. Vystaven bude i dětský nábytek pro panenky, různé kartáče na vlasy, domácí potřeby a spousta dalších retro předmětů pro všechny generace.

„Výrobce je současně tvůrcem známé stavebnice CHEVA. Expozici tak doplní tovární sety modelů této oblíbené stavebnice včetně původních obalů a výrobní program současného výrobce, firmy Chemoplast BEC Blansko,“ upřesňuje Ing. arch. Petr Šimr, Ph.D., který předměty na výstavu zapůjčil ze své soukromé sbírky.

Pro malé tvořitele bude připravena dětská herna s herními zónami s kostičkami Cheva (pro děti ve věku 6+), Cheva Bimbo (pro děti ve věku 2+), herní kubusy ve dvou variantách (pro děti ve věku 2+), kostky Fantazie (pro děti ve věku 1+) a cvrnkací fotbaly, vše z produkce současného výrobce Chemoplast BEC Blansko.

Výstava je připravena ve spolupráci s projektem putovních výstav Svět kostiček®.

13. 1. – 17. 3. 2024

Vernisáž s komentovanou prohlídkou se sběratelem Petrem Šimrem proběhne ve čtvrtek 18. 1. 2024 od 17:00 hod.

www.muzeum-beroun.cz

propagace@muzeum-beroun.cz

www.facebook.com/muzeumberoun

www.facebook.com/geoparkbarrandien

Tento ročník ovládlo Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě s inscenací Carmen v choreografii Jiřího Pokorného. Vedle hlavní ceny putují do Ostravy také ocenění za sólistické výkony představitelů Carmen a Dona Josého, které převezmou Natalia Adamska a Francesco Fasano. Čestné uznání za světelný design obdrží Loes Schakenbos. Uspělo také Jihočeské divadlo České Budějovice s inscenací Mechanický pomeranč – cenu za nejlepší choreografii získají Tomáš Rychetský a Ondřej Vinklát, za sólistický výkon Sebastiano Mazzia a čestná uznání za původní hudbu Ivan Acher a za návrh scény Eva Jiřikovská. Cena za nejlepší kolektivní výkon putuje do baletu Moravského divadla v Olomouci za inscenace Bolero a Carmen. V libereckém divadle F. X. Šaldy bodovaly inscenace Carmen (Noria Cazorla Garcia – cena za sólistický výkon) a Mauglí (čestná uznání za původní hudbu pro Aleše Březinu a za návrhy scény a kostýmů pro Aleše Valáška).

Přehlídky BALET 2023 se zúčastnilo osm baletních souborů z České republiky: Pražský komorní balet, Balet Praha Junior (soubor konzervatoře Taneční centrum Praha), Bohemia Balet (soubor Taneční konzervatoře hl. m. Prahy), Divadlo F. X. Šaldy v Liberci, Divadlo J. K. Tyla Plzeň, Jihočeské divadlo České Budějovice, Národní divadlo moravskoslezské Ostrava a Moravské divadlo Olomouc s 31 inscenacemi. „Zájem divadel zúčastnit se tak potvrzuje opodstatnění přehlídky, potřebu občasného ‚měření sil‘ a rozmanitosti dramaturgie“, říká člen poroty Zdeněk Prokeš a dodává: „Na druhou stranu je tento model několikanásobně levnější a umožňuje neomezenou volbu repertoáru i širokou účast souborů. Je bezesporu objektivnější, protože představení se konají v domácím prostředí; výkony ani inscenační tvar nejsou ovlivněny zájezdovými podmínkami.“

Cílem přehlídky, která je pořádána od roku 1992, je podnítit taneční a baletní soubory, aby zvyšovaly pozornost současné původní domácí tvorbě a usilovaly o její pravidelné uvádění. Přehlídka ukázala to, co považují soubory za své reprezentativní inscenace.

Pětičlenná porota pracovala ve složení Kateřina Dedková, Lucie Dercsényi, Jan Kodet, Zdeněk Prokeš a Roman Vašek. Shromáždila 92 odborných posudků, které mají nezastupitelný dokumentačně-kritický význam. Regionální soubory oceňovaly zájem o svou práci i to, že se zvýšil počet recenzí a kritik především v odborném tisku.

Soutěžní přehlídku BALET 2023 pořádala Asociace tanečních umělců ČR za finanční podpory Ministerstva kultury ČR a Státního fondu kultury. Ceny a prémie poskytly firma Grishko, Nadace Život umělce a Nadace Český literární fond.

Slavnostní vyhlášení výsledků přehlídky BALET 2023 spojené s předáním diplomů a prémií se uskuteční při příležitosti uvedení vítězné inscenace Carmen baletu Národního divadla moravskoslezského 1. března v 19 hodin ve Stavovském divadle.

Adalbert Khan již několik let fotografuje hřbitovy, všude kam přijede. Nezajímá ho smrt, ale inscenace na hrobech, předměty, květiny a fotografie, díky nimž pokračujeme ve vztahu s osobou, která nás opustila. Hroby nevypovídají mnoho o smrti, ale o živých, o našem vztahu k okolí, k lásce, k rodině, ke každodennímu životu, k přírodě, ke všemu, co je pro nás důležité. Hřbitov je místo, kde jsou všem na očích vystaveny naše nejintimnější city, kde je velmi těžké oddělit společenské od osobního. Každý hřbitov tak vypovídá o otázkách, kterými žije jeho společnost.

Výstava nazvaná „Na věčnou památ“, jako náhrobní kámen rozbitý plynutím času navzdory příslibu věčnosti vyrytému do mramoru, je souborem akvarelů a pohyblivých obrazů. Jedná se o jakousi procházku pohřebními zvyklostmi v místech, která Adalbert Khan v posledních letech navštívil.

Vernisáž, určená i pro širokou veřejnost, proběhne 18. 1. 2023 v 17 hodin v Galerii 35 ve Francouzském institutu v Praze.

O autorovi

Adalbert Khan, vlastním jménem Vojtěch Janyška, je mladý český umělec žijící v Paříži. Narodil se v Praze v roce 1985 a v 10 letech se jako syn diplomata přestěhoval do Paříže. Již od dětství se věnoval malování. Řadu let se intenzivně zajímá o Indii, její jazyk i kulturu, které studoval na Univerzitě orientálních studií v Paříži. Je členem kolektivního ateliéru Houloc a pravidelně vystavuje své obrazy ve Francii a v České republice. Věnuje se také filmové režii a nedávno dokončil krátký film "Le seul risque c’est la catastrophe". Hlavní roli zde hraje žena, která estetizuje svůj život až do samého extrému.

ifp.cz

Přijďte se dozvědět více o historii a detailech architektonické ikony Zlína. Při výkladu načerpáte také zajímavosti k životní cestě Tomáše Bati či osudu architekta Františka Lýdie Gahury, který je autorem této výjimečné stavby. Zlínský klenot je přístupný formou komentované prohlídky v délce cca 50 minut. 

Dominantou prostoru je věrná maketa letadla Junkers F-13ge odkazující k tragickému úmrtí geniálního podnikatele, který v letounu v roce 1932 havaroval se svým šéfpilotem Jindřichem Broučkem. Výrazným prvkem interiéru je také schodiště ve tvaru písmene Z – Zlín či repliky původních stojacích loučových lamp, jež jsou zároveň jediné světelné médium Památníku. Budova ze skla, betonu a kovu uvnitř skrývá mnoho symbolů a Baťových odkazů, které nikde jinde nenajdete. Tato kulturní památka je unikátní v každé denní době a za každého ročního období – přijďte se sami přesvědčit.

Vstupenky na komentovanou prohlídku lze koupit online na www.pamatnikbata.eu v sekci Vstupenky/Rezervace nebo osobně v Infopointu Památníku (nám. T. G. Masaryka 2734, Zlín) vždy před prohlídkou. 

Další novinky a aktuality najdete i na Facebooku nebo Instagramu Památníku Tomáše Bati.