Rok české hudby 2024 ve Filharmonii Hradec Králové
HRADEC KRÁLOVÉ: V letošním roce si řada kulturních institucí připomene výročí narození, úmrtí, či vytvoření stěžejních děl nejvýznamnějších českých skladatelů. Konstelace těchto výročí končících čtyřkou dala vzniknout projektu Rok české hudby 2024, ke kterému se ve výběru svých koncertů hlásí také Filharmonie Hradec Králové.
Prvním koncertem již Rok české hudby ve Filharmonii Hradec Králové odstartoval. Za titulem Suk 150 stojí připomínka skladatele, houslisty a pedagoga Josefa Suka staršího, který se narodil roku 1874 a který byl také žákem Antonína Dvořáka. Při koncertu 11. ledna zazněla Sukova Symfonie c moll op. 27 „Asrael“. Neděle 14. ledna přinesla další ze Stříbrné abonentní řady varhanních koncertů nazvaný Variace s hornou, který kromě jiných skladeb představil v premiéře Triptych pro lesní roh a varhany; autorem díla je zástupce mladé skladatelské generace Lukáš Sommer (narozen roku 1984).
Konec února (čtvrtek 29. 2.) bude v sále královéhradecké Filharmonie patřit oslavě nejvýznamnější letos připomínané osobnosti, skladateli Bedřichu Smetanovi a výročí dvou set let od jeho narození (2. března 1824). Na programu koncertu je jeho cyklus symfonických básní Má vlast.
Další „čtyřková“ výročí připomene koncert Můj domov nazvaný podle úvodní skladby večera z pera Antonína Dvořáka (zemřel roku 1904). Dále je na programu Fantazie g moll pro housle a orchestr op. 24 již zmíněného Josefa Suka a Suita z opery Příhody lišky Bystroušky od Leoše Janáčka (narozen 1854). Čtveřici českých skladatelů uzavírá skladba Paraboly pro velký orchestr od Bohuslava Martinů.
Koncert Luminarium přichystaný na 14. března sice žádné čtyřkové výročí nepřináší a česká skladba je mezi ostatními zahraničními jediná, zato však dala titul celému koncertu. Luminarium, Mozaiku dvaceti sedmi fragmentů world music, koncert pro klarinet a orchestr napsal v roce 2002 skladatel, dirigent a klavírista Kryštof Mařatka. Sólový part na klarinet zahraje Mařatkův syn Jan.
Koncert na konci dubna nazvaný Romance česká nabídne ve svém programu posluchačům i mírně netradiční, ale pro českou hudbu reprezentativní žánr, zazní totiž mimo jiné také tři melodramy českých skladatelů Otakara Zicha (úmrtí 1934), Otakara Jeremiáše a Otakara Ostrčila.
Čtyřicátá šestá sezóna předplatného sice končí v červnu, ale Filharmonie Hradec Králové má pro své posluchače už nyní připravené další události a koncerty, kterými se bude hlásit k Roku české hudby, ať už to budou oblíbené letní Open-air koncerty, slavnostní koncert ke státnímu svátku koncem října, nebo další koncerty napříč abonentními řadami.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Poslanecká sněmovna schválila v prvním čtení tzv. velkou mediální novelu – novelu zákona o České televizi, Českém rozhlase a televizních a rozhlasových poplatcích.
ČR: Návštěvnost kulturních zařízení vzrostla podle předběžných údajů Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu (NIPOS) v roce 2023 o více než deset procent oproti roku 2022 ve všech sledovaných oblastech kultury. Stále však zaostává za hodnotami roku 2019. Nejvíce se hodnotám roku 2019 blíží oblast památek, kde se návštěvnost pohybovala okolo 92 % předcovidových hodnot a meziročně vzrostla z 12,1 na 13,7 mil. návštěvníků.
ČR, ZAHRANIČÍ: Spolek Moje česká škola vyhlašuje letní soutěž v tvůrčím psaní pro vícejazyčné děti: „Urob si sám aneb Jak se žilo kutilům”. V soutěži mají děti za úkol připravit rozhovor s prarodiči, příbuznými nebo sousedy právě na téma kutilství, které je významným českým národním a kulturním fenoménem. Příspěvek může mít formu textu, komiksu, videa či animace. Zapojit se mohou jednotlivci i žákovské kolektivy. Všichni výherci získají knižní ceny. Konečný termín pro přijímání soutěžních příspěvků je 1. října 2024. Realizace soutěže je podpořena v rámci dotační výzvy MZV ČR: “Projekty zaměřené na spolupráci s krajanskými komunitami v zahraničí pro rok 2024”.
ŘEHLOVICE: Kulturní centrum Řehlovice je významným místem setkávání umělců a komunity z Česka i Německa. Zaměřuje se na propojení umění a kultury prostřednictvím různých projektů, včetně divadelních produkcí, výtvarného sympozia Proudění – Strömungen a dalších kulturních akcí. Důležitým prvkem je také podpora česko-německého dialogu, který reflektuje geografické i historické souvislosti místa. S úctou k historii a snahou o zachování autentické architektury se Kulturní centrum Řehlovice, nedaleko Ústí nad Labem, stalo nejen místem inspirace, ale i tvůrčího rozvoje pro širokou veřejnost. Lenka Holíková, zakladatelka a ředitelka centra, mě provedla všemi jeho objekty v letošním nejdelším dni roku, 20. června. Po prohlídce jsme v centru vedly rozhovor nejen o tom, jak Lenka s neúnavnou energií a podporou svých spolupracovníků a dobrovolníků již 25 let proměňuje téměř zchátralý statek v oázu kreativity a kulturního dění.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818