CHEB: Galerie 4 – galerie fotografie zve na výstavu 3 fotografických souborů přední české dokumentaristky, fotografky a kurátorky, paní Dany Kyndrové.
První z nich, věnovaný období normalizace v Českoslovenku, představuje fotografie z období 70. a 80. let, kdy se autorka systematicky věnovala zachycení atmosféry masových komunistických slavností, které se konaly na Letenské pláni (První máje), na Staroměstském náměstí (výročí VŘSR a Vítězného února) a na Strahovském stadionu (spartakiády). Vizuálně se pro ni na těchto manifestacích koncentrovala schizofrenie normalizace, kdy lidé sice režim v soukromí kritizovali, ale víceméně dobrovolně se těchto akcí účastnili, a tak ho chtě nechtě podporovali. Atmosféru tehdejší neutěšené doby podtrhují i fotografie z každodenního života normalizace.
Další soubor fotografií zachycuje období listopadu 1989, respektive tzv. sametové revoluce, kdy padla železná opona a společnost nadšeně vítala pád komunistické diktatury a radovala se z nabyté svobody.
Tento přelomový okamžik našich novodobých dějin byl však završen až ukončením tzv. dočasného pobytu sovětských vojsk na území Československa. Tomuto tématu se autorka věnovala v letech 1990-1991. Jejím cílem nebylo vytvořit podrobnou a přesnou kroniku samotného odchodu, ale zaměřila se na postihnutí atmosféry v sovětských kasárnách, kde se pro ni vizuálně koncentrovala předzvěst rozpadu sovětského impéria. Ubohost a apatie řadových vojáků uprostřed omšelých agitačních komunistických kulis tak nejen symbolizuje začínající agónii totalitního systému, ale zároveň budí soucit s prostým člověkem, který často bývá jen loutkou velkých politických her. Tento soubor tak představuje i barevné fotografie, což je svým způsobem překvapením, neboť Kyndrová zpracovává své projekty výhradně černobíle. Barva zde tak formálně umocňuje celkovou myšlenku projektu a bez ní bychom si neuvědomili, jak v agitační výzdobě dominuje agresivní rudá a žlutá.
Dana Kyndrová (1955) vystudovala francouzštinu a ruštinu na Filozofické fakultě UK v Praze (1979). Deset let působila na katedře jazyků strojní fakulty ČVUT a po listopadu 1989 na katedře jazyků AMU. Od roku 1992 je volnou fotografkou. Žije v Praze. Fotografovat začala v osmnácti letech a věnovala se vždy černobílé humanistické fotografii. Uspořádala řadu výstav doma i v zahraničí a vydala osm autorských publikací: Nepolepšitelná víra v lepší budoucnost (1998), Per musicam aequo (1998), Žena mezi vdechnutím a vydechnutím (2002), Odchod sovětských vojsk z Československa (2003), Podkarpatská Rus (2007), Algerie-Togo (2009), společně se svoji matkou Libuší, Rituály normalizace / Československo 70. - 80. let (2011) a Rusové… jejich ikony a touhy (2015).
Získala řadu ocenění ve fotografických soutěžích: 1995-1999 Czech Press Photo (celkem 7 cen), 1998 - hlavní cena v národním kole Fujifilm Euro Press Photo Awards (reprezentovala ČR v únoru 1999 na evropském kole v Londýně), 2006 – Grant hlavního města Prahy (za soubor fotografií z ruské pravoslavné pouti), v rámci kterého zachytila život pražských bezdomovců.
Kromě své vlastní fotografické tvorby se začala v posledních letech věnovat i kurátorské a organizační činnosti v oblasti fotografie. Je autorkou monografie Miloně Novotného (2000), publikace 1945 Osvobození … 1968 Okupace / Sovětská vojska v Československu (2008) a Jan Palach 16.-25.1.1969 (2009). Za tuto kurátorskou činnost ji Asociace českých profesionálních fotografů udělila titul „Osobnost české fotografie 2008“.
Vernisáž: 19. ledna 2024 od 18:00
Výstava potrvá do 8. března 2024
Galerie 4, p. o. Karlovarského kraje, Františkánské náměstí 1, Cheb
E/ galerie4@galerie4.cz | W/ www.galerie4.cz | FB/ Galerie 4 Cheb
Otevírací doba: Út-Ne 10.00-16.30
ČR: Aktuálním technologickým fenoménem dneška je bezesporu umělá inteligence (AI) a její integrace do každodenního života. Neustále se objevují nové a nové nástroje, služby a aplikace postavené na této technologii, které slibují zásadní změny v našich každodenních činnostech a pracovních procesech. Nicméně, otázkou zůstává, zda je AI skutečně revolučním posunem, nebo jen další technologickou bublinou, která nakonec praskne, podobně jako tomu bylo s Webem 2.0 před více než dvaceti lety. V tomto kontextu se objevuje otázka: může umělá inteligence skutečně transformovat fungování knihoven? A pokud ano, v jakých konkrétních oblastech? V tomto článku se pokusím odpovědět na tyto otázky a prozkoumat potenciál AI v modernizaci knihovních služeb.
ZLÍN: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (MJVM) digitalizovalo v loňském roce 71 ročníků podnikových novin významného regionálního závodu Continental Barum s.r.o. Podnikové noviny začal tehdejší závod Rudý říjen vydávat v roce 1953 a jsou nepřetržitě vydávány dodnes. Název novin je vždy přizpůsoben změnám názvu organizace.
ČR: Tříkrálová sbírka, největší dobročinná sbírková akce v České republice, oslaví letos v lednu 25. výročí. K této mimořádné příležitosti připravila Charita Česká republika, která sbírku každoročně organizuje, speciální hudební dárek pro všechny, kdo se na sbírce podílejí – od organizátorů a koledníků přes dárce až po ty, kterým výtěžek sbírky pomáhá. Novou kolednickou hymnu Tři králové pro sbírku složil a nazpíval populární písničkář Michal Horák. K hymně zároveň vznikl výpravný videoklip v režii vyhledávaného Markuse Kruga. Podívejte se zde.