Středočeský kraj

<p>BEROUN: V našich dějinách nefiguruje mnoho venkovských hodinářů, kteří by umělecko-řemeslným řešením a technologickým zpracováním svých přístrojů byli známí daleko za hranicemi svého regionu tak, jako Johann a Anton Engelbrechtové z Berouna.</p> <p>Byli velice všestranní řemeslníci, a tak je dnes možné objevovat na zdech klášterů, zámků a usedlostí jejich sluneční hodiny vertikální, ale i v hloubi muzejních depozitářů sluneční hodiny přenosné. Díky širokému zájmu badatelů se můžeme již přes dvě století setkávat s dalšími, překvapivými poznatky o této dvojici. Je až s podivem, že donedávna patřili v našem městě, které proslavili téměř po celém světě k opomíjeným osobnostem.<br />
Přednáška Mgr. Patrika Pařízka přiblíží 20. 1. od 17 h osobnosti evropského významu na podkladě dochovaných archivních materiálů, existujících i zaniklých příkladů slunečních hodin z tuzemských i zahraničních sbírek a unikátně zachovalého manuálu k jejich slunečním hodinám. Přednáška v neposlední řadě upozorní na některé omyly, s kterými se mohou badatelé i v nové literatuře setkat.</p> <p>Historii rodiny Engelbrechtů je možné sledovat od poslední čtvrtiny 18. století, kdy v Berouně mezi sedmiletou válkou a válkou o dědictví bavorské, sídlila část vojenského pluku Karla hr. Callenberga. Johann Engelbrecht býval v tomto pluku hobojistou a vystoupil z něj roku 1773. Později se seznámil s Josefem Steplingem, ředitelem hvězdárny v Klementinu a Antonínem Strnadem, s kterými navázal spolupráci. Oba pro něj pravděpodobně navrhovali číselníky a pomáhali mu s astronomickým měřením pro konstrukci slunečních hodin na pevných stanovištích. Po smrti J. Engelbrechta převzal hodinářskou dílnu jeho nejstarší syn Anton a dle dochovaných exemplářů sl. hodin setrval u tradičních konstrukcí. V letech 1808 –1814 se přestěhoval do Mělníka, kde roku 1831 zemřel.</p> <p>Přednáška v muzeu | Jenštejnský a Salátovský dům, Husovo nám. 87, Beroun</p> <p> Odkaz na zdroj: http://muzeum-beroun.cz/…ch-hodinach/</p> <p>Muzeum Českého krasu, příspěvková organizace<br />
Mgr. Patrik Pařízek<br />
produkce<br />
Husovo náměstí 87, 266 01 Beroun 1<br />
www.muzeum-beroun.cz/…ukce-edukace<br />
telefon: 311 624 101<br />
e-mail: produkce@muzeum-beroun.cz</p>

<p>KUTNÁ HORA: V pátek 12/12 2014 proběhla v pořadí již druhá benefiční aukce projektu Umění spojení. Druhý ročník s podtitulem 014JUNIOR otevřela v 17 hodin vernisáž dražených děl a v 18 hodin započala samotná benefiční aukce.</p> <p>Pro organizaci ŽIVOT 90, která pečuje o osaměle žijící seniory na Kutnohorsku, se podařilo získat neuvěřitelných 274 718 Kč. Projekt finančně podpořil Středočeský kraj a město Kutná Hora. Aukce proběhla pod záštitou hejtmana Středočeského kraje Ing. Miloše Petery.<br />
Umění spojit místní komunitu s GASK a světem umění, umění spojit lidi různého věku a různých možností, umění spojit síly k pomoci druhým. To je projekt LC GASK Umění spojení. A všechny tyto cíle se podařilo naplnit a završit benefiční aukcí v pátek 12. prosince.<br />
Páteční podvečer zahájila vernisáž dražených děl za hudebního doprovodu umělkyně Sonji Vectomov. Zaměstnanci GASK a organizace ŽIVOT 90 připravili drobné občerstvení pro všechny, kdo přišli tento projekt podpořit.</p> <p>Více v přiložené tiskové zprávě.</p>

<p>Předchůdcem vánočních jesliček jsou jesličkové skříně a oltáře, které zobrazovaly výjevy kolem Kristova narození. Betlémy se vyráběly z různých materiálů – ze dřeva, papíru, pálené hlíny atd. Největší betlém u nás najdeme v areálu Nového lesa u Kuksu. Do kamene jej v letech 1718 – 1932 vytesal sochař Matyáš Bernard Braun. Mezi nejznámější betlémy patří Proboštův betlém v Třebechovicích pod Orebem, Krýzovy jesličky v Jindřichově Hradci, betlém v kostele sv. Tomáše Bocketa v Mohelnice a další. </p> <p>Příbramsko – největší betlémářská oblast v Čechách</p> <p>Největší rozmach zdejšího betlémářství je kladen do období 1820 – 1938. V dalších letech nastal jeho útlum, přesto však na Příbramsku řada rodin dál stavěla a staví své betlémy. Dříve působilo v této oblasti několik desítek profesionálních řezbářů a velké množství lidových tvůrců – amatérů. Příbramské betlemářství je spjato se zdejšími stříbrnými doly i existencí poutního místa Svaté Hory. S útlumem těžby stříbrné rudy souvisí i snaha některých horníků (dobrých řemeslníků), najít si jiný zdroj obživy, a tím se stalo vyřezávání figurek a dalších součástí betlémů. To bylo v době, kdy se stavění betlémů rozšířilo do domácností – nejprve pro vlastní potěchu, pak pro bohatší měšťany a další zájemce. Díky Svaté Hoře vzkvétala i další řemesla – např. voskařství, rozárnictví (výroba růženců pro modlení).</p> <p>Z historie a současnosti spolku</p> <p>V roce 1990 bylo založeno Československé sdružení přátel betlémů se sídlem v Třebechovicích pod Orebem a v březnu 1991 vznikla v Příbrami pobočka tohoto sdružení. „Protože stanovy neodpovídaly našim představám, rozhodli jsme se osamostatnit a založit si spolek vlastní. Podle jeho stanov sdružuje spolek betlémáře a řezbáře nejen z našeho regionu, ale také z celé České republiky a ze zahraničí. Máme kolem osmdesátky členů, z toho je jich 22 čestných členů. Vydáváme vlastní zpravodaj, včetně příloh, pohlednice, různé brožury. Finanční prostředky na vydávání zpravodaje a činnost spolku získáváme formou grantu od města Příbrami, také jsme dvakrát získali grant od Středočeského kraje, a to na nákup betlémů do našich sbírek. Spolupracujeme s příbramským Hornickým muzeem hlavně v oblasti pořádání výstav, v publikační činnosti, při terénních výzkumech betlémů, a s Hornickým spolkem Řimbaba se sídlem v Bohutíně,“ vysvětluje Ján Chvalník.</p> <p>Tradice vydávání medailí</p> <p>„Od roku 1999 vydáváme také emisi vánočních medailí. Námětem medailí jsou výročí různých kostelů nebo města. Na medailích tak byly všechny příbramské kostely. Na loňské medaili byl kostel sv. Petra a Pavla v Slivici (viz foto v příloze), letošní medaile představuje kostel narození Panny Marie v Kamýku nad Vltavou. Na reverzu je vyobrazen kostel a po obvodu opis, o který kostel se jedná a komu je zasvěcen, na averzu ústřední část jesliček, které jsou v kostele stavěny, s opisem Požehnané vánoce (daného roku), Šťastný rok (daného roku), ve spodní části je notová osnova s částí Vánoční koledy. Na ražbu medailí jsme nikdy nezískali grant, děláme je pouze na objednávku, v nízkém nákladu a jsou určeny pouze pro členy spolku,“ říká starosta spolku Ján Chvalník.</p> <p>Knihovna i výstavní činnost</p> <p>„Spolková knihovna s odbornou literaturou zaměřenou na betlémářství, řezbářství a jejich historii, ale i knihy související s touto problematikou obsahuje přes 600 svazků. Jde např. o vánoční zvyky, historii Příbrami, umění, a protože je v současných publikacích o betlémářství řada mylných informací, uvádíme zde i opravy omylů, aby si čtenář při výpůjčce knihy mohl některé informace v nich uvedené opravit. Knihovna je největší svého druhu v Čechách,“ dodává starosta spolku.<br />
Od roku 1990 pořádá spolek tradiční výstavy betlémů na Svaté Hoře a ve spolupráci s místním Hornickým muzeem také v místním zámečku. Letos mohou zájemci navštívit výstavu v příbramském zámečku Ernestinum, která potrvá do 4. ledna 2015, na Svaté Hoře v Mšenské kapli je výstava od 20. prosince do 4. ledna 2015 a ve Svatohorském muzeu od 20. prosince do 2. února 2015. Řada dalších výstav proběhla po celém území naší republiky – letos např. v jihočeské Třeboni nebo na zámku v Dobříši, ale také v cizině – v rakouské Vídni, v několika městech v Německu, na Slovensku, v Belgii a také dvakrát v italské Veroně.<br />
Spolek také spolupracuje s betlémáři z Německa, Rakouska, Švýcarska a Itálie. Členové spolku se zúčastňují různých předváděcích akcí a pořádají přednášky pro zájemce.</p> <p>Spolkový betlém</p> <p>„Budování spolkového betlému současných tvůrců z Česka a Slovenska bylo zahájeno v roce 1998 a patří mezi hlavní náplně naší činnosti. Spolkový betlém byl zprvu jeden, nyní máme betlémy tři. První, největší, o ploše 12 metrů čtverečních, je vyroben z přírodního dřeva. Druhý je z polychromovaného dřeva (barevný) a má 8 metrů čtverečních, třetí z mořeného dřeva má 2 metry čtvereční. Betlémy, které mají přes 600 dílů (stavby, postavičky, stromy, zvířata), vytvořilo 90 řezbářů z Čech, Moravy a pár figurek je ze Slovenska,“ vysvětluje Ján Chvalník.</p> <p>V příloze: vánoční medaile kostela sv. Petra a Pavla na Slivici</p>

<p>HÝSKOV: Vánočních koncertů profesionálních či amatérských souborů se nejen na Berounsku koná hodně, ale v Hýskově na to jdou jinak. Tam si vánoční písně hrají a zpívají sami.</p> <p>Ani v letošním roce tak nebude v Kostele Narození Panny Marie chybět tradiční společné zpívání koled. </p> <p>Uskuteční se ve čtvrtek 25. prosince od 17 hodin, a celou akci pořádá občanské sdružení Tajdom.</p> <p>První zpívání koled se v Hýskově uskutečnilo v roce 2003, takže letos se lidé sejdou už podvanácté. „Tato tradice vznikla velmi spontánně, od hraní pro pár nejbližších až po nádhernou atmosféru plného kostela,“ vysvětlil zakladatel akce Petr Resch. Ten několik prvních ročníků doprovázel zpěv koled sám na housle, teprve později se přidali další muzikanti.<br />
Také v loňském roce byl o zpívání velký zájem. „Plný kostel, téměř stovka lidí. A to jsme, na rozdíl od předešlých let, nedělali nikterak velikou propagaci. Lidé si už na akci jednoduše zvykli a sami ji aktivně vyhledávají. Řekl bych, že mírně nadpoloviční většinu návštěvníků tvoří místní obyvatelé, ostatní jsou z blízkého okolí,“ řekl organizátor.<br />
Také letos vystoupí několik nadšených muzikantů, kteří hrají v nejrůznějších kapelách, nebo jen tak pro radost. „Společně trénujeme pouze jednou před vystoupením. Celkem se představí tři kytary, jedna baskytara, flétna a housle. A doufám, že zpěváků bude zase třeba ta stovka, principem je zapojit do zpěvu co nejvíce lidí. Je to hezký sbor, všichni dostanou zpěvníky, ačkoli repertoár je již několik let víceméně stejný,“ řekl Petr Resch.</p>

<p>RAKOVNÍK: Celostátní přehlídka amatérského činoherního divadla pro děti a mládež se uskuteční i v roce 2015 pod názvem Popelka na tradičním místě, v Tylově divadle a Kulturním centru v Rakovníku.</p> <p>Přehlídky se mohou zúčastnit amatérské činoherní divadelní soubory z České republiky s věkovým průměrem nad 15 let s inscenacemi pro děti a mládež.</p> <p> Do inspirativní části programu přehlídky se mohou přihlásit divadelní soubory s inscenacemi pro děti a mládež, a to jak profesionální, tak amatérské, bez omezení druhového, žánrového, věkového aj. Podmínkou účasti je kvalita a inspirativnost jejich inscenací.</p> <p> Lektorské sbory postupových přehlídek či výběrů mohou doporučit neomezený počet inscenací bez uvedení pořadí k výběru do programu celostátní přehlídky. Právo doporučení inscenace na celostátní přehlídku Popelka v Rakovníku mají ty postupové přehlídky, které splňují podmínky stanovené propozicemi celostátní přehlídky – viz níže.</p> <p> Uzávěrka doručení přihlášek je 1. června 2015.</p> <p> Jednotlivé přihlášky musí být doloženy odborným hodnocením inscenace s výrazným sdělením, v čem navrhovatelé spatřují výjimečnost, inspirativnost či jinou premisu opravňující zařazení inscenace do programu celostátní přehlídky. K přihlášce a hodnocení je třeba připojit propozicemi předepsané přílohy.</p> <p> Program přehlídky stanoví programová rada celostátní přehlídky Popelka Rakovník především na základě návrhů vzešlých z výsledků postupových přehlídek, ale i z návrhů dalších subjektů vymezených propozicemi.</p> <p> Rakovnická Popelka počítá nejvýše se 14 inscenacemi, z toho maximálně s 9 v soutěžním<br /> programu. Soutěžní představení celostátní přehlídky bude hodnotit lektorský sbor. V závěru přehlídky budou oceněny nejlepší výkony a inscenace a bude provedeno a vyhlášeno doporučení nejlepších inscenací k účasti na Jiráskově Hronově, festivalu amatérského divadla 2016 (celostátní mezidruhové přehlídce amatérského divadla s mezinárodní účastí). </p> <p> 34. celostátní přehlídka amatérského činoherního divadla pro děti a mládež Popelka Rakovník se uskuteční ve dnech 4. – 8. listopadu 2015.</p> <p> Celostátní přehlídku pořádá z pověření a za finančního přispění Ministerstva kultury NIPOS-ARTAMA Praha ve spolupráci s královským městem Rakovník, Kulturním centrem Rakovník a Divadelním spolkem Tyl Rakovník. Hlavním organizátorem je Divadelní spolek Tyl Rakovník.</p> <p> Podrobné propozice a podmínky účasti <p> Místa a termíny konání krajských postupových přehlídek

<p>KOSTOMLATY: Vyvrcholením připomínek 100. výročí narození Bohumila Hrabala se stala o první prosincové sobotě vzpomínková akce na železniční zastávce Kostomlaty nedaleko Nymburka. Připravil ji Jan Řehounek, znalec osobnosti B. Hrabala, zakladatel Klubu čtenářů B. H., ale sám také autor, vydavatel a především občan města Nymburka, kde se podle Hrabala zastavil čas.</p> <p>Jubilant v Kostomlatech působil v druhé polovině 2. světové války v roli výpravčího a sepisoval knihu Ostře sledované vlaky. Tentokráte byly do Kostomlat sezvány osobnosti Středočeského kraje včetně hejtmana, za České dráhy a Správu železniční dopravní cesty se dostavil Karel Otava. Nechyběla knihovnice obce Kostomlaty Lenka Michálková. Vzpomínková akce se stala pro přítomné nevšedním zážitkem také proto, že akce skončila mimořádným zastavením rychlíku R 949 Bohumil Hrabal, kterým mohli odjet nejen do Nymburka herci a hosté nevšední události. </p> <p> Červený motoráček z nymburského hlavního nádraží sotva pojal nával slavnostně naladěných cestujících, mezi nimiž byly osoby v dobovém oblečení, zřejmě nejen pamětník, ale třeba také pracovník někdejší modré armády s kleštěmi na procvakávání už zapomenutých jízdenek vytištěných na tvrdých papírových kartičkách. (Kleště tehdy sloužily také k otvírání zamčených dveří nejen při vstupu do uzavíratelných částí vagonů.) </p> <p> Kostomlatský peron byl zaplněn stánky s občerstvením, kapelou s nezbytným vozembouchem, herci z nymburského divadelního spolku Hálek, v dobových uniformách pak třeba četník s puškou a nasazeným bodákem, nádražní přednosta s personálem včetně párkra, ale také mladík v letním vojenském stejnokroji německé armády s nepostradatelnou černou helmou. Pohybovaly se tady postavy civilních detektivů v pumpkách, tedy kalhotách ukončených pod koleny, v dlouhém zimním kabátě, na hlavě s kloboukem a služebně pátravým pohledem. Bylo slyšet i němčinu.</p> <p> Do kostomlatské výdejny jízdenek byla poskládána tehdejší robustní spojovací technika, stůl přednosty se štosem bílých a modrých papírů s povídáním o akci a s úryvkem z Hrabala, ale také s příležitostnými razítky. Ty se mohly otisknout na siluetu zadní části telegrafistky osobně … ehm … místo výpravčího Hubičky. Nechybělo ani místo doličné, tedy kanape. A venku čekala na odhalení zastřená pamětní deska umístěná na hlavní části budovy, která se jako jediná odlišovala pěkně renovovanou fasádní úpravou. Započatá renovace nádražní budovy totiž zatím dál nepokročila.</p> <p> Slavnostní řečnický ceremoniál, jakož i čtené ukázky z Hrabalových Ostře slevovaných vlaků a přiblížení tehdejší doby měl na starosti Jan Řehounek. Mluvil vtipně, výstižně a zásluhou přenosové techniky jej slyšeli i ve vlaku, který tady měl pravidelnou zastávku. Na jeho pokyn se všichni otočili k moderním soupravám, potleskem a máváním je pozdravili.</p> <p> Součástí vzpomínky na B. Hrabala se stala výstavka dětských kreseb, umístěných na stěnách nádražního peronu, a nejlepší byly vyhodnoceny. </p> <p> Bohumil Hrabal, kdysi neznámý libeňský autor, byl jedním z největších českých a evropských spisovatelů dvacátého století. Vytvořil svéráznou poetiku pábitelů, vypravěčů s obrovskou fantazií, podle kterých si lidé dělají představu o Češích a o národní povaze. Svým náhlým odchodem překvapil a zaskočil naši i světovou veřejnost. „Byl jako z jiného světa, protože nepsal o české politice, ale o českém národním životě“, napsal The Daily Telegraph. Hrabal nikdy neopustil svět malých lidí a navzdory fantazii se nikdy neuchyloval do fantastika, píše Die Welt.<br />
Také všesvětový New York Times vzpomněl Hrabala: „Psal o životě obyčejných lidí a intelektuálů bizarní perspektivy. Měl rád Čechy a češtinu a tuto lásku vnesl do svých děl.“ Doma byl Hrabal znám i jako stálý host mnohých hospod a restaurací. Měl rád pivo a hospodské vyprávění. Podařilo se mu překročit hranici mezi tvůrcem a publikem. Mnoho lidí ho znalo a každý se k němu hlásil. Popularita ho unavovala, a proto občas unikal do své „hluché samoty“. Prohlašoval, že je pouze zapisovatelem anonymních hovorů, které zaslechl od ostatních. To je mýlka. Ve skutečnosti to byl jeden z nejsložitějších a nejrafinovanějších tvůrců Evropy.</p>

<p>SEDLČANY: Až do konce roku patří sedlčanský Kulturní dům Josefa Suka keramice Majky Blažejové, která žije a pracuje v nedalekých Čechticích a se keramikou se zabývá od roku 1992.</p> <p>Po absolvování oboru výstavnictví na SUPŠ v Praze nastoupila do propagačního oddělení, kde se věnovala hlavně grafické činnosti. Keramika ale nakonec zvítězila. Proč? „Asi je to tvorba, při které mohu svobodně ztvárňovat svůj optimistický postoj k životu. Snad to tak cítí všichni, kteří se přijdou podívat. Snažím se, aby keramika přinesla úsměv na tváře i těm největším škarohlídům,“ uvedla keramička. </p> <p>„V Sedlčanech vystavuji již posedmé, první výstavu jsem zde uspořádala v roce 1996. K tomuto regionu mám kladný vztah, z blízkých Minartic pochází manželova rodina a máme tam nejen dost příbuzných, ale i mnoho kamarádů, které zná manžel z dětství. Také tím, že už jsem zde tolikrát vystavovala, jsem získala mnoho příznivců právě díky keramice,“ prozradila Majka Blažejová.</p> <p> Na aktuální výstavě nabízí spíše průřez svojí tvorbou. „Každý rok vytvářím nové věci, ovšem vracím se i ke keramice, kterou si lidi přejí a těší se, že ji zase uvidí. Nyní mě velice baví tvořit ze světlé šamotové hlíny, která svou strukturou dává možnost vytvářet figury a kachle ne tak detailně, jako když modeluji z červené hlíny. Velký zájem je poslední dobu také o vývěsní kachle na domy, které dělám na zakázku,“ vysvětlila Majka Blažejová.</p> <p> Výstava je doplněna několika obrazy sedlčanského výtvarníka Petra Sůsy. „Někdy před sedmnácti lety jsem na společné výstavě ve Vlašimi poznal výtvarnici a keramičku Majku Blažejovou. Její tvorba se mi vždycky moc líbila, mám doma její figurky a ona zase moje obrázky. Proto jsem potěšen její nabídkou připojit se k její výstavě v místním kulturním domě,“ řekl Petr Sůsa.</p> <p>Zájemci si mohou tuto prodejní výstavu prohlédnout ve všední dny od 8 do 16 hodin a před každým večerním pořadem.</p>

<p>KUTNÁ HORA: Celostátní přehlídka dětských skupin scénického tance je setkáním dětí a jejich pedagogů, které přináší každoročně to nejzajímavější a inspirující v oblasti dětské taneční výchovy a tvorby, a to na území celé ČR.</p> <p>Posláním přehlídky je zejména podnítit prostřednictvím pedagogů a vedoucích tanečních skupin kvalitní využívání volného času dětí, a tím omezit četnost problémových skupin dětí.<br />
Ruku v ruce s tím jsou posláním celostátní přehlídky vedení dětí k aktivní tvůrčí činnosti prostřednictvím odborně vzdělaných pedagogů, podpora rozvoje estetické pohybové a taneční výchovy dětí v jednotlivých krajích ČR a přispění k řešení odborných a výchovných otázek spojených s výchovou mladých tanečních interpretů. Přehlídka je také prostředkem umožňujícím monitorovat úroveň pohybové a taneční výchovy dětí v jednotlivých krajích ČR a odbornou výši pedagogů a vedoucích zájmových skupin v jednotlivých krajích, a na základě toho připravovat další vzdělávání pedagogů a vedoucích.</p> <p> Přehlídky se mohou zúčastnit dětské skupiny (věkový průměr účinkujících dětí by neměl přesáhnout věk základní školní docházky) z celé ČR, které rozvíjejí formy scénického tance. Celostátní přehlídce předcházejí krajské postupové přehlídky. Skupina se může přihlásit do kterékoliv postupové přehlídky, a to pouze do jedné, a s programem, který nebyl skupinou uveden na přehlídkách v předcházejících letech. Dětské skupiny předškolního věku se mohou podle možností organizátora zúčastnit postupové přehlídky bez nároku na postup do celostátní úrovně. Přehlídky nejsou určeny parketovým tanečním kompozicím ani dětským folklorním vystoupením a předtančením společenského tance. Tyto pohybové formy mají své samostatné přehlídky.</p> <p> Průběh krajských postupových přehlídek je organizován v měsících březnu a dubnu tak, aby návrhy do celostátní přehlídky byly předány nejpozději do 17. dubna 2015. Podmínky účasti na přehlídkách včetně počtu účinkujících, počtu choreografií, délky vystoupení, hodnocení a dal. jsou stanoveny propozicemi viz příloha.</p> <p> Krajské postupové přehlídky se uskuteční v těchto 13 místech ČR: Praha, Sedlčany, České Budějovice, Klatovy, Horní Slavkov, Ústí nad Labem, Jablonec nad Nisou, Červený Kostelec, Ústí nad Orlicí, Prostějov, Ostrava a Otrokovice.</p> <p> 32. Celostátní přehlídka dětských skupin scénického tance proběhne ve dnech 22. – 24. května 2015 v Městském divadle v Kutné Hoře.</p> <p> Celostátní přehlídku pořádá z pověření a za finančního přispění Ministerstva kultury ČR a pod záštitou města Kutná Hora NIPOS-ARTAMA Praha ve spolupráci s Městským Tylovým divadlem Kutná Hora.</p> <p> Příloha: Podrobné Propozice Celostátní přehlídky dětských skupin scénického tance Kutná Hora 2015 včetně míst a termínů konání krajských postupových přehlídek.</p>