<p>Předchůdcem vánočních jesliček jsou jesličkové skříně a oltáře, které zobrazovaly výjevy kolem Kristova narození. Betlémy se vyráběly z různých materiálů – ze dřeva, papíru, pálené hlíny atd. Největší betlém u nás najdeme v areálu Nového lesa u Kuksu. Do kamene jej v letech 1718 – 1932 vytesal sochař Matyáš Bernard Braun. Mezi nejznámější betlémy patří Proboštův betlém v Třebechovicích pod Orebem, Krýzovy jesličky v Jindřichově Hradci, betlém v kostele sv. Tomáše Bocketa v Mohelnice a další. </p> <p>Příbramsko – největší betlémářská oblast v Čechách</p> <p>Největší rozmach zdejšího betlémářství je kladen do období 1820 – 1938. V dalších letech nastal jeho útlum, přesto však na Příbramsku řada rodin dál stavěla a staví své betlémy. Dříve působilo v této oblasti několik desítek profesionálních řezbářů a velké množství lidových tvůrců – amatérů. Příbramské betlemářství je spjato se zdejšími stříbrnými doly i existencí poutního místa Svaté Hory. S útlumem těžby stříbrné rudy souvisí i snaha některých horníků (dobrých řemeslníků), najít si jiný zdroj obživy, a tím se stalo vyřezávání figurek a dalších součástí betlémů. To bylo v době, kdy se stavění betlémů rozšířilo do domácností – nejprve pro vlastní potěchu, pak pro bohatší měšťany a další zájemce. Díky Svaté Hoře vzkvétala i další řemesla – např. voskařství, rozárnictví (výroba růženců pro modlení).</p> <p>Z historie a současnosti spolku</p> <p>V roce 1990 bylo založeno Československé sdružení přátel betlémů se sídlem v Třebechovicích pod Orebem a v březnu 1991 vznikla v Příbrami pobočka tohoto sdružení. „Protože stanovy neodpovídaly našim představám, rozhodli jsme se osamostatnit a založit si spolek vlastní. Podle jeho stanov sdružuje spolek betlémáře a řezbáře nejen z našeho regionu, ale také z celé České republiky a ze zahraničí. Máme kolem osmdesátky členů, z toho je jich 22 čestných členů. Vydáváme vlastní zpravodaj, včetně příloh, pohlednice, různé brožury. Finanční prostředky na vydávání zpravodaje a činnost spolku získáváme formou grantu od města Příbrami, také jsme dvakrát získali grant od Středočeského kraje, a to na nákup betlémů do našich sbírek. Spolupracujeme s příbramským Hornickým muzeem hlavně v oblasti pořádání výstav, v publikační činnosti, při terénních výzkumech betlémů, a s Hornickým spolkem Řimbaba se sídlem v Bohutíně,“ vysvětluje Ján Chvalník.</p> <p>Tradice vydávání medailí</p> <p>„Od roku 1999 vydáváme také emisi vánočních medailí. Námětem medailí jsou výročí různých kostelů nebo města. Na medailích tak byly všechny příbramské kostely. Na loňské medaili byl kostel sv. Petra a Pavla v Slivici (viz foto v příloze), letošní medaile představuje kostel narození Panny Marie v Kamýku nad Vltavou. Na reverzu je vyobrazen kostel a po obvodu opis, o který kostel se jedná a komu je zasvěcen, na averzu ústřední část jesliček, které jsou v kostele stavěny, s opisem Požehnané vánoce (daného roku), Šťastný rok (daného roku), ve spodní části je notová osnova s částí Vánoční koledy. Na ražbu medailí jsme nikdy nezískali grant, děláme je pouze na objednávku, v nízkém nákladu a jsou určeny pouze pro členy spolku,“ říká starosta spolku Ján Chvalník.</p> <p>Knihovna i výstavní činnost</p> <p>„Spolková knihovna s odbornou literaturou zaměřenou na betlémářství, řezbářství a jejich historii, ale i knihy související s touto problematikou obsahuje přes 600 svazků. Jde např. o vánoční zvyky, historii Příbrami, umění, a protože je v současných publikacích o betlémářství řada mylných informací, uvádíme zde i opravy omylů, aby si čtenář při výpůjčce knihy mohl některé informace v nich uvedené opravit. Knihovna je největší svého druhu v Čechách,“ dodává starosta spolku.<br />
Od roku 1990 pořádá spolek tradiční výstavy betlémů na Svaté Hoře a ve spolupráci s místním Hornickým muzeem také v místním zámečku. Letos mohou zájemci navštívit výstavu v příbramském zámečku Ernestinum, která potrvá do 4. ledna 2015, na Svaté Hoře v Mšenské kapli je výstava od 20. prosince do 4. ledna 2015 a ve Svatohorském muzeu od 20. prosince do 2. února 2015. Řada dalších výstav proběhla po celém území naší republiky – letos např. v jihočeské Třeboni nebo na zámku v Dobříši, ale také v cizině – v rakouské Vídni, v několika městech v Německu, na Slovensku, v Belgii a také dvakrát v italské Veroně.<br />
Spolek také spolupracuje s betlémáři z Německa, Rakouska, Švýcarska a Itálie. Členové spolku se zúčastňují různých předváděcích akcí a pořádají přednášky pro zájemce.</p> <p>Spolkový betlém</p> <p>„Budování spolkového betlému současných tvůrců z Česka a Slovenska bylo zahájeno v roce 1998 a patří mezi hlavní náplně naší činnosti. Spolkový betlém byl zprvu jeden, nyní máme betlémy tři. První, největší, o ploše 12 metrů čtverečních, je vyroben z přírodního dřeva. Druhý je z polychromovaného dřeva (barevný) a má 8 metrů čtverečních, třetí z mořeného dřeva má 2 metry čtvereční. Betlémy, které mají přes 600 dílů (stavby, postavičky, stromy, zvířata), vytvořilo 90 řezbářů z Čech, Moravy a pár figurek je ze Slovenska,“ vysvětluje Ján Chvalník.</p> <p>V příloze: vánoční medaile kostela sv. Petra a Pavla na Slivici</p>
ČR-ZAHRANIČÍ: Vousatý, šlachovitý muž se stále usměvavýma modrýma očima, kterého můžete potkat v každé roční době při koupání na pražském Džbánu, nebo někde na kole. Taky ale na kajaku, na kterém v posledním desetiletí postupně splouvá nejdelší evropské řeky od pramene až k ústí. Začal Labem, Dunajem a Odrou, pokračoval Rhônou, Rýnem, Vislou a Seinou a příští rok se chystá na některou z řek vysoko na severu. Pobýval totiž celkem 15 let ve Švédsku a v Dánsku a sever je jeho druhým domovem. Čtrnáctkrát běžel slavný lyžařský Vasův běh ve Švédsku a přešel na lyžích grónský pevninský ledovec. A spoluzaložil Arktický festival, kterého se letos konal už 6. ročník. Kdo by za tou tváří drsného sportovce a polárníka hádal i Zdeňka Lyčku – diplomata, dokonce velvyslance, a také překladatele z dánštiny? O tom všem bude tento rozhovor.
ČR: Vánoční pohádky jsou dlouhá léta symbolem českých Vánoc. Generace diváků si je spojují s rodinnou pohodou, vůní cukroví a kouzlem svátečních dní. Statistiky z loňského roku sice potvrzují, že zájem o pohádky neochabuje, ale zároveň se čím dál hlasitěji ozývá kritika na adresu jejich klesající kvality. Může si česká pohádka udržet své pevné místo na vrcholu televizní zábavy, nebo čelíme postupnému úpadku tohoto kdysi zářivého žánru?
ČR: Fakt, že jsou do seznamů UNESCO zapisovány architektonické památky, je všeobecně známý. Již méně se ví, že sem patří také tradice, které skupina obyvatel pokládá za své kulturní dědictví a předává je dalším generacím. Podmínkou pro zápis do mezinárodního Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO je předchozí uvedení na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR, který nyní čítá 33 položek. Téměř před deseti lety v r. 2015 přibyla do tzv. národního seznamu „Betlémská cesta v Třešti“. Co tomuto výjimečnému ocenění předcházelo, jak se připravuje taková nominace a co z ní pro nositele tradice následně vyplývá? Naší průvodkyní po Cestě na Seznam bude za nominační tým Mgr. Eva Kolajová, vedoucí Regionálního pracoviště tradiční lidové kultury, Muzeum Vysočiny Třebíč, společně s Ing. Pavlem Brychtou, předsedou Spolku přátel betlémů v Třešti.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Také redakce Místní kultury sleduje nové trendy v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukazuje se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme otevřeli anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Natálie Brzoňové, PR manažerky 8smičky – zóny pro umění.