Přednáška o berounských slunečních hodinách
<p>BEROUN: V našich dějinách nefiguruje mnoho venkovských hodinářů, kteří by umělecko-řemeslným řešením a technologickým zpracováním svých přístrojů byli známí daleko za hranicemi svého regionu tak, jako Johann a Anton Engelbrechtové z Berouna.</p> <p>Byli velice všestranní řemeslníci, a tak je dnes možné objevovat na zdech klášterů, zámků a usedlostí jejich sluneční hodiny vertikální, ale i v hloubi muzejních depozitářů sluneční hodiny přenosné. Díky širokému zájmu badatelů se můžeme již přes dvě století setkávat s dalšími, překvapivými poznatky o této dvojici. Je až s podivem, že donedávna patřili v našem městě, které proslavili téměř po celém světě k opomíjeným osobnostem.<br />
Přednáška Mgr. Patrika Pařízka přiblíží 20. 1. od 17 h osobnosti evropského významu na podkladě dochovaných archivních materiálů, existujících i zaniklých příkladů slunečních hodin z tuzemských i zahraničních sbírek a unikátně zachovalého manuálu k jejich slunečním hodinám. Přednáška v neposlední řadě upozorní na některé omyly, s kterými se mohou badatelé i v nové literatuře setkat.</p> <p>Historii rodiny Engelbrechtů je možné sledovat od poslední čtvrtiny 18. století, kdy v Berouně mezi sedmiletou válkou a válkou o dědictví bavorské, sídlila část vojenského pluku Karla hr. Callenberga. Johann Engelbrecht býval v tomto pluku hobojistou a vystoupil z něj roku 1773. Později se seznámil s Josefem Steplingem, ředitelem hvězdárny v Klementinu a Antonínem Strnadem, s kterými navázal spolupráci. Oba pro něj pravděpodobně navrhovali číselníky a pomáhali mu s astronomickým měřením pro konstrukci slunečních hodin na pevných stanovištích. Po smrti J. Engelbrechta převzal hodinářskou dílnu jeho nejstarší syn Anton a dle dochovaných exemplářů sl. hodin setrval u tradičních konstrukcí. V letech 1808 –1814 se přestěhoval do Mělníka, kde roku 1831 zemřel.</p> <p>Přednáška v muzeu | Jenštejnský a Salátovský dům, Husovo nám. 87, Beroun</p> <p> Odkaz na zdroj: http://muzeum-beroun.cz/…ch-hodinach/</p> <p>Muzeum Českého krasu, příspěvková organizace<br />
Mgr. Patrik Pařízek<br />
produkce<br />
Husovo náměstí 87, 266 01 Beroun 1<br />
www.muzeum-beroun.cz/…ukce-edukace<br />
telefon: 311 624 101<br />
e-mail: produkce@muzeum-beroun.cz</p>
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA: Kulturní produkční platforma ProFitArt se kromě produkce divadelních inscenací zabývá také kreativním vzděláváním. Aktivity mají významný sociální dopad, zaměřují se na psychomotorický vývoj dětí, podporu mentálního zdraví a emoční inteligenci. Součástí tohoto proudu jsou například workshopy pro děti a pro pedagogy Učení cirkusem pod vedením lektorů Cécile Da Costa a Roberta Janče a také nejnovější projekt s názvem Tanec a duševní zdraví (nejen) ve školách, který ProFitArt realizuje ve spolupráci s britským souborem Company Chameleon a Švandovým divadle na Smíchově.
KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: Zdeněk Fryml, Jarmila Haldová, Monika Lemberková a Jana Hladíková získali titul Mistr tradiční rukodělné výroby Královéhradeckého kraje, který udílí krajští radní za významný přínos v oblasti tradiční lidové kultury a těm, kteří se významně zasloužili o jejich udržování a rozvoj za předchozí kalendářní rok. Nově je ocenění udělováno také významným osobnostem dlouhodobě působících v oblasti tradiční lidové kultury.
ČR: V polovině léta Vás zdravíme ze Zlatého oříšku a chceme se s Vámi podělit o úspěchy a zážitky nadaných dětí, které v Nadačním fondu celoročně podporujeme. Jak se daří několika laureátům po úspěchu v soutěži Zlatý oříšek, kterou jste mohli sledovat na Nový rok v České televizi, a jak jim společné úsilí s našimi partnery ovlivnilo život, jsme zachytili v tomto videu: https://www.youtube.com/watch?v=db2Za6P5iCE
ČR-PRAHA: V zastoupení Sdružení kritiků a teoretiků s politováním oznamuji, že jsme byli nuceni uzavřít činnost Galerie kritiků v Adrii za velmi nepříznivých podmínek, jež jsou uvedeny ve zprávě na Echo 24-viz odkaz: https://echo24.cz/a/HcbtR/konci-jen-galerie-kritiku-nebo-i-kultura-vubec
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818