Středočeský kraj

<p>KLADNO: Úspěšní luštitelé vědomostního kvízu, který letos připravili pracovníci kladenské Středočeské vědecké knihovny na Den Středočeského kraje, se v listopadu vrátili, aby se mohli podělit o své zážitky a dojmy z akce.</p> <p>Kvíz na téma KNIHOVNA V KRAJCE ODĚNÁ byl samozřejmě o módě a všech 8 otázek správně zodpovědělo jen 11 soutěžících, ze kterých pak radní pro oblast kultury a památkové péče Středočeského kraje ing. Zdeněk Štefek vylosoval tři výherce.</p> <p>Jedním z nich byl i pan Miroslav Šlapánek. „Na akci jsem byl poprvé, dovedla mě sem dcera, protože mám 12hodinové směny, a tak mi na čtení moc času nezbývá.“ Původní profesí je sazeč a jeho otec, redaktor tehdejších Zemědělských novin, měl soukromou knihovnou čítající víc než tři tisíce svazků.<br />
A jak zvládl kvíz o módě? „Odpovídali jsme společně s dcerou, použili jsme zdejší internet i knihy ze studovny, jenže otázky nebyly jen o módě, a tak například spisovné varianty slova rifle – ryfle – džíny – džínsy – to nám trochu zamotalo hlavu.“ Pan Šlapák si nakonec odnesl nejen cenu v podobě knih, ale také s dcerou využili – stejně jako 50 dalších – možnosti registrace nového čtenáře zdarma. </p> <p>Další úspěšná luštitelka a šťastná výherkyně Lucie Lajbnerová je čtenářkou knihovny už deset let. „Po maturitě jsem začala chodit do knihovny hlavně kvůli dalším skriptům a studijním materiálům. Zdejší knihovna mi dost pomohla ve studiu. A Den Středočeského kraje v knihovně? //„Hrozně mě to nadchlo, velmi se mi to líbí, i ta módní přehlídka se mi moc líbila, přiblížilo to krajku i mladším lidem, abych pravdu řekla, nečekala jsem od toho tolik. Jsem taky překvapená, kolik sponzorů se podařilo zajistit, jsem opravdu hrozně nadšená a babička taky, navíc kolik tady bylo lidí!“ Kvíz pro ni nebyl těžký, její maminka pracuje v muzeu ve Velvarech a k historii ji vedla od dětství. I tak byla jedna otázka obtížná, proto pomohl „přítel na telefonu“ – maminka. </p> <p>Kromě úspěšných soutěžících letos na akci „bodovali“ i sami zaměstnanci knihovny. Nejenže se jedné z knihovnic úspěšně podařilo vydražit dort pro dětský domov Ledce, ale navíc se pak v zákulisí připojili další knihovníci spontánní sbírkou. Radost paní učitelky Cibulské pak ještě završila dražitelka dortu tím, že svůj vydražený dort věnovala právě dětem z tohoto dětského domova.</p> <p>Jak je vidět z ohlasů účastníků, letošní ročník Dne Středočeského kraje v kladenské Středočeské vědecké knihovně vzbudil zcela mimořádný zájem. Přestože je akce pouze půldenní, prošlo knihovnou více než 270 návštěvníků, což je o třetinu více než loni.</p>

<p>KOLÍN: Veigertovský dům, hlavní budova Regionálního muzea v Kolíně, by se měl otevřít na konci léta 2015. Středočeský kraj vyhlásil novou veřejnou zakázku na vnitřní vybavení domu s předpokládanou cenou 24,43 milionu korun.</p> <p>V pondělí 24. listopadu 2014 to schválila Rada kraje.</p> <p>Původní zakázka za necelých 16 milionů korun byla zrušena, protože žádná firma nepodala nabídku. Rekonstrukce této vzácné historické památky na kolínském Karlově náměstí začala na konci července. „Doufám, že muzeum v Kolíně využije ještě konec letní turistické sezóny v příštím roce. Kraj pro to udělá maximum,“ uvedl středočeský hejtman Miloš Petera.<br />
V rámci projektu se znovuobnoví funkce Veigertovského domu – muzeum, zázemí pro pracovníky muzea, depozitáře. V domě bude také městské informační centrum. „Muzeum je v současné době rozloženo na 13 místech na Kolínsku a velkou část sbírek i depozitářů má v nevyhovujících podmínkách,“ vysvětlil náměstek Marek Semerád.<br />
Rozlehlý měšťanský Veigertovský dům má kořeny v druhé polovině 13. století. V letech 1494 – 1499 byl jeho majitelem Jakub Krčín starší z Jelčan, děd slavného rybníkáře. V první třetině 18. století dům přešel do vlastnictví úředníka a pozdějšího správce radovesnického panství Pavla Samuelise, který jej přestavěl v barokním stylu. V letech 1757 – 1858 byl majetkem rodiny Veigertů. Do pozdně klasicistní podoby ho přestavěl v druhé polovině 19. století obchodník Josef Turnau. Po uzavření domu na začátku 90. let 20. století bránily jeho rozvoji restituční spory, které kraj vyřešil odkupem menšinového podílu v roce 2013.<br />
Projekt je spolufinancován z Regionálního operačního programu Střední Čechy. Náklady na celkovou opravu muzea jsou 133 milionů korun. „Stavební práce na budově pokračují podle harmonogramu a mají být hotové na konci dubna 2015,“ doplnil radní pro kulturu Zdeněk Štefek.</p> <p>Ing. Nicole Mertinová<br />
tisková mluvčí</p> <p>Zborovská 11, 150 21 Praha 5<br />
mobil: 725 317 425, e-mail: mertinova@kr-s.cz<br />
www.kr-stredocesky.cz</p>

<p>SEDLČANY: Novou divadelní sezónu zahájí Spolek divadelních ochotníků v Sedlčanech uvedením „crazy“ komedie Zítra to roztočíme, drahoušku. Diváci ji jistě budou znát jako film scénáristy a režiséra Petra Schulhoffa, na divadelních prknech do letošního roku sehrána nebyla.</p> <p>„Mám rád komedie a chtěl jsem, aby také u příležitosti výročí, které místní kulturní dům letos oslaví, náš spolek přišel s nějakou novinkou,“ říká Richard Otradovec, který filmový scénář převedl do jevištní podoby.</p> <p>Richard Otradovec za tímto účelem vedl s dědici Petra Schulhoffa téměř dvouleté jednání. „Většinou, když projeví o takové dílo zájem amatérské spolky, neuspějí. Dědici hry měli přesné požadavky, například aby byl zachovaný smysl díla, narážky na tehdejší režim, aby měla hra ráz. Měl jsem proto poměrně svázané ruce, když jsem filmový scénář převáděl do podoby divadelní hry,“ říká Otradovec. Představení sice není náročné na rekvizity a kostýmy, z nichž většinu z nich mají herci ještě na půdách, finančně náročné jsou ale poplatky za uvedení hry. „Hru ještě diváci neviděli, přesto jsme již museli zaplatit paušální poplatek šest tisíc korun agentuře ProVox Music Publishing. Ta nám povolila do deseti představení zakomponovat část ze čtyř písniček známých českých interpretů, jejichž autory zastupuje. Autorská práva na dílo (zastupuje DILIA) tvoří třináct procent z hrubých tržeb, na čtyři procenta hrubých tržeb přišel zhruba dvacetiminutový hudební podkres a zbylá část písniček (zastupuje OSA). Pokud bychom měli spočítat náklady spojené s uvedením představení, pohybujeme se na částce kolem sedmdesáti tisíc korun. Jsme ochotnický soubor, takže je jasné, že naši členové hrají zadarmo a ve svém volném čase. Peníze ze vstupného nám pokryjí náklady. Rozhodně ale není pravda to, co se někteří diváci domnívají – že jsou členové souboru za své role placeni,“ vysvětluje Richard Otradovec.</p> <p>Ve hře se objeví šest ústředních postav a pak zhruba stejný počet postav vedlejších. „Na šestici hlavních herců jsou kladeny velké nároky co se týče textu, který se musí naučit. Tím, že jde o méně lidí, se nám ale při zkouškách, které máme od září dvakrát týdně a někdy i v sobotu, pracuje lépe, a jako režisér jsem velice spokojený.“ </p> <p> Překvapením pro diváky by měla být přislíbená účast herečky Jany Krausové. Ta by si měla zahrát menší roli správcové. </p> <p>Ostatní herci souboru podle režiséra dostanou příležitost ve hře Parohaté pověsti, kterou na jaro připravuje Jaroslava Bulínová.</p> <p>Komedii „Zítra to roztočíme, drahoušku aneb Absolutně nevinný žertík“ uvedli sedlčanští ochotníci poprvé ve středu 26. listopadu, slavnostní představení je naplánováno o den později, na 27. listopadu, v den, kdy přesně před šedesáti lety byl do provozu slavnostně uveden Kulturní dům Josefa Suka. </p> <p>„Myslím, že pro diváky bude komedie v našem podání z let nedávno minulých hodně zajímavým zpestřením divadelní sezóny a kulturní dům ji zařadil dokonce jako jedno z divadel v rámci předplatného. Dějová linka vypráví o sousedské válce, jde tedy o příběh ze života. Invalidní důchodce Evžen Novák si přivydělává jako komparsista. Jednou při návratu z natáčení se setká na pavlači se svou sousedkou Alenou Bartáčkovou a v žertu jí naznačí, že jí je manžel nevěrný. Jenže Kája Bartáček si to nenechá líbit a slibuje Novákovým pomstu. Ti si rádi hrají na lidi z lepší společnosti a jejich syn René si dokonce vylepšuje jméno různými tituly. Začíná tak malá sousedská válka, jež má být zažehnána ve chvíli, kdy se mají obě znepřátelené rodiny stěhovat z činžáku, který má být zbourán. Nebyla by to však pravá komedie, kdyby se obě rodiny znovu nesetkaly na sídlišti jako sousedé v jednom paneláku a na jednom patře. Válka se znovu rozhoří a nepomůže ani snaha Reného a Nadi, neteře Bartáčkové, protože i jejich svatební oznámení je považováno za poněkud hloupý vtip,“ přibližuje hlavní dějovou linku hry Richard Otradovec.</p> <p>ZDROJ

<p>STŘEDOČESKÝ KRAJ: Řezbář Ján Chvalník z Bohutína na Příbramsku získal titul Mistr tradiční rukodělné výroby Středočeského kraje 2015. Titul oceňuje lidové řemeslníky za jejich dovednost, zručnost a znalost postupů a technologií zvláště u těch řemesel, kterým hrozí zánik.</p> <p>Udělení titulu schválila Rada kraje na svém zasedání 24. listopadu 2014.</p> <p>„Pan Chvalník ze dřeva vyřezává nádherné betlémy. Tradice betlémů na Příbramsku je tak díky němu stále živá. Navíc se pravidelně věnuje pořádání výstav lidových betlémů v České republice i v zahraničí. Věřím, že má šanci uspět také v celostátní soutěži Nositel tradice lidových řemesel,“ řekl hejtman Středočeského kraje Miloš Petera.</p> <p>Řezbáře Jána Chvalníka na ocenění navrhl ředitel Hornického muzea Příbram Josef Velfa. „Ján Chvalník je jedním z nejznámějších řezbářů ve středních Čechách. Je také dlouholetý starostou spolku příbramských betlémářů,“ uvedl Josef Velfa. </p> <p>Ján Chvalník vytváří figurky včetně zvířat, stromů i staveb a staví betlémy. „Vyřezával ze dřeva hračky již jako malý chlapec, první betlémové figury začal tvořit v roce 1987. Nejprve opravoval a doplňoval staré betlémy, postupně se pouštěl i do vlastní výroby. V první polovině 90. let se specializoval na miniaturní betlémy ve skořápkách ořechů,“ připomněl středočeský radní pro kulturu a památkovou péči Zdeněk Štefek.</p> <p>Mistr své umění předvádí nejen na akcích ve Středočeském kraji. Spolupracuje se Základní školou v Sedlčanech, kde žákům ukazuje řezbářské techniky.</p> <p>Ing. Nicole Mertinová<br />
tisková mluvčí</p> <p>Zborovská 11, 150 21 Praha 5<br />
mobil: 725 317 425, e-mail: mertinova@kr-s.cz<br />
www.kr-stredocesky.cz</p>

<p>STŘEDOČESKÝ KRAJ: Projekt dostavby skanzenu lidových staveb v Kouřimi nakonec dostal zelenou. První etapa bude stát necelých 50 milionů Kč bez DPH a měla by být hotová do konce příštího roku.</p> <p>„Středočeský kraj bude investovat ze svého rozpočtu na rok 2015 zhruba 50 milionů korun s tím, že pokud zbydou nevyčerpané finanční prostředky v Regionálním operačním programu Střední Čechy, bude kraji část investice proplacena. Naším cílem je dostavět skanzen v Kouřimi a maximálně vyčerpat evropské peníze. Proto jsme tento projekt zvolili jako závěrečný v končícím programovacím období evropských fondů,“ vysvětlil hejtman Miloš Petera.</p> <p> Rada kraje na svém jednání ve čtvrtek 20. listopadu schválila záměr první etapy projektu a odsouhlasila vyhlášení veřejné zakázky na její realizaci. Jak vyplývá i z názvu projektu, touto prací rozvoj skanzenu nekončí. „Pro další etapy plánujeme využití nových evropských fondů. Zároveň udržujeme i dosavadní stavby. Na poslední Radě kraje jsme schválili jeden milion korun pro opravy ve skanzenu,“ doplnil středočeský hejtman.<br />
Předmětem první etapy je doplnění areálu o usedlost Šperkovnu ze Strašic, chalupu z Masojed se stodolou, výměnek z Krchleb, statek z Týřovic a špýchar Kornatice. „V rámci projektu bude přemístěna i stodola ze Želejova, socha sv. Jana Nepomuckého u mlýna z Tismic, Mariánský sloup z Konárovic a socha sv. Donáta. Součástí budou i nezbytné investice do vodovodu, kanalizace, vegetačních a krajinářských úprav, komunikací, oplocení, strojovny a slaboproudu,“ vyjmenoval středočeský radní pro oblast kultury a památkové péče Zdeněk Štefek.</p> <p>Skanzen byl založen v roce 1972. Do muzea se převážely památky z celé republiky. Jde tedy o jediný skanzen v ČR, který shromažďuje stavitelské památky z celého území Čech od 17. do 19. století. K vidění je nyní devět větších obytných a hospodářských objektů z oblasti středních, východních a severních Čech, které doplňuje několik drobnějších památek.<br />
Dalšímu rozvoji skanzenu bránily po roce 1990 restituční spory. Ty se vyřešily dohodou mezi krajem a restituenty až v roce 2012. Od té doby se pracuje na rozvoji areálu směřujícímu k vytvoření Muzea české vesnice.<br />
„Památky lidové architektury budou postupně doplňovány do celků z jednotlivých regionů. Střední Čechy reprezentují stavby z Kouřimska, Posázaví a Čáslavska. Směrem na jih má pak areál zaplnit lidová architektura z východních Čech a východní část areálu nabídne prostor severním Čechám,“ popsal další plány radní Zdeněk Štefek.</p> <p>Ing. Nicole Mertinová<br />
tisková mluvčí</p> <p>Zborovská 11, 150 21 Praha 5<br />
mobil: 725 317 425, e-mail: mertinova@kr-s.cz<br />
www.kr-stredocesky.cz</p>