Olomoucký kraj

<p>Série vánočního předprodeje vstupenek na JamRock je již vyprodaná! „Letos je to poprvé, kdy jsme zahájili předprodej vstupenek na JamRock Žamberk tak brzo…</p> <p>…a všechny nás překvapilo, že bylo toto nemalé množství vyprodáno během necelých čtrnácti dnů. Ještě jsou asi dvě výjimky, kde zbývá do deseti vstupenek.<br />
„Obrovský zájem o JamRock nás těší a divákům samozřejmě moc děkujeme!“ řekl vedoucí prodeje Ivan Bert. Zájem potvrzuje kvalitu festivalu a také lákají první zveřejněné kapely, jako jsou španělská Trashtucada, mimochodem jedna z nejúspěšnějších kapel na posledním ročníku Rock for People, Chinaski, hvězda posledních tří let Tomáš Klus, Eastpark, objev roku – mladá parta, která však osloví i podstatně vyspělejší publikum Mothers Angels nebo tradiční stálice metalového světa Shatter.</p> <p>Sledujte náš facebook a každý týden se dozvíte více o účinkujících na JamRocku 2011! </p> <p>http://www.facebook.com/jamrock.zamberk</p>

LIPNÍK NAD BEČVOU: Rok 2010 byl v Lipníku nad Bečvou rokem židovským. Uplynulo 250 let od narození významného lipenského rabína Barucha Theomina Fränkela, pohřbeného na lipenském židovském hřbitově. V červnu byl pod záštitou tehdejšího premiéra české vlády J. Fischera odhalen památník obětem holocaustu, kovaná plastika Memento autora Lukáše Dvorského. Dny evropského dědictví v září byly zaměřeny na židovské památky, svébytnou židovskou kulturu přiblížila klezmerová kapela Létající rabín a taneční skupina Rut (obě z Prostějova). Autorka textu níže - Libuše Křenková - jedna z koordinátorek judaistických projektů v Lipníku n. B., dostala v závěru roku 2010 dopis od rabína z USA… Pí Křenková píše: V roce 2001 jsem se společně se studenty gymnázia v Lipníku nad Bečvou zapojila do projektu Židovského muzea v Praze „Zmizelí sousedé“. Pátrali jsme v historii lipenských Židů, uspořádali několik výstav, dramatizovali i židovské příběhy, uspořádali besedu s posledním u nás žijícím lipenským Židem, který přežil holocaust, Dr. Ing. Jiřím Schreiberem, CSc, z Pardubic. V judaismu pokračujeme nadále v projektu s názvem Příběhy lipenských židovských domů. Před měsícem mi přišel dopis z USA. Napsal mi pan rabín Meryl M. Crean, který tam vede židovskou komunitu seniorů. Vlastní svitek lipenské tóry! Hledá pana Schreibera, který jako poslední chlapec četl z tohoto svitku při svém Bar Micve. Pan rabín chce ujistit pana Schreibera, že svitek je v dobrém stavu, a že ho v budoucnu obnoví do košér stavu a budou ho používat v komunitě o významných svátcích. Dopis mě příjemně překvapil a hned vnutil otázku: jak se svitek dostal z Lipníka nad Bečvou až do USA? Obrátila jsem se o pomoc na Židovské muzeum v Praze k panu řediteli Leo Pavlátovi. V muzeu má na starosti tóry paní Veselská, která mi stručně objasnila, co se dělo s tórami ve 20. století. Před válkou vlastnily tóry židovské komunity a pečlivě se o ně staraly. Do pražského muzea se dostaly až v květnu 1942. Tehdy pražský nacistický úřad Ústředna pro židovské vystěhovalectví přikázal židovským obcím v Čechách a na Moravě, s výjimkou Sudet, aby všechny své liturgické předměty, knihy a archiválie zaslaly do Prahy do sbírek právě vznikajícího Židovského ústředního muzea. Podnět k založení této instituce dali pracovníci pražské židovské obce, aby zachránili předměty, jejichž majitelé byli deportováni do koncentračních táborů. Během 2. světové války se tak součástí sbírek tohoto muzea stalo téměř 1800 svitků tóry. V bouřlivé poválečné době si obnovené židovské obce vzaly tóry zpět, ale po zániku mnohých obcí se vrátily do pražského muzea. Komunisté Židovské muzeum zestátnili v roce 1950, a pro uložení svitků byla určena synagoga v pražské Michli. Tehdejší paní ředitelka Hana Volavková zde hodlala zřídit muzeum svitků. Ty sem byly sváženy a ukládány v letech 1956 – 1959. V zahraničí byl o sbírky ŽM velký zájem. Paní ředitelka nabídkám o odkoupení odolávala. Jenže komunisté začali liturgické předměty do zahraničí prodávat prostřednictví podniku zahraničního obchodu Artia. Svitky tóry se staly vítaným artiklem. Většina z nich neměla zvlášť velkou cenu a nebylo je možné použít v expozici. Tak se stalo, že po nalezení vhodného kupce uvolnili pracovníci muzea v roce 1963 tóry k prodeji. Přibližně 1500 svitků zaplatil neznámý filantrop. Byl mezi nimi i svitek tóry z Lipníka? Tak to musíme vypátrat a obrátit se na malé muzeum v Kent House v Londýně, které se o svitky náležitě stará. Svitky tomuto muzeu zapůjčila kongregace Memorial Scrolls Trust, a ta také rozhoduje o dlouhodobé zapůjčce svitku židovským komunitám po celém světě. Náš svitek č. 1222/10 zřejmě doputoval do Anglie. Budeme dále pátrat po jeho cestě za Atlantik. Až budeme vědět více, ozveme se...

<p>OLOMOUC: Ve Vlastivědném muzeu se křtila dvojjazyčná publikace o nejvýznamnějších památkách Olomouckého kraje a Opolského vojvodství.</p> <p>Uvnitř dvousetstránkové knihy naleznou zájemci informace o šedesáti historických stavbách a uměleckých skvostech. Publikace je jedním z hlavních výstupů projektu „Kulturní dědictví – společná úloha“ se zaměřením na podporu kontaktů mezi institucemi zabývajícími se kulturním dědictvím. Čtenáře seznamuje nejen s historií hradů, zámků či církevních staveb a artefaktů na území obou regionů, ale zmiňuje se rovněž o zajímavých výtvorech moderní architektury z poslední doby.<br />
Bylo opravdu z čeho vybírat, protože na území Olomouckého kraje se nachází více než sedm tisíc movitých i nemovitých kulturních památek, sedmnáct z nich je národních kulturních památek a jedna dokonce zapsaná na seznamu UNESCO.</p> <p>V rámci projektu „Kulturní dědictví – společná úloha“ proběhly dosud dvě odborné konference, do konce roku budou také spuštěny speciální webové stránky www.kulturnidedictvi.eu a www.dziedzictwokulturalne.eu, které kromě šíření informací o projektu poslouží také k vyhledávání kontaktů v rámci obou regionů.</p>

<p>OLOMOUC: Občanské sdružení Muzeum Olomoucké pevnosti (MOP) již třetím rokem pokračuje v revitalizaci rozsáhlého památkově chráněného areálu Korunní pevnůstky.</p> <p>Na území památky spjaté s vojenskou historií města vzniká postupně oddechová zóna pro širokou veřejnost. Její součástí se stane také bronzový model olomoucké vojenské pevnosti v podobě z roku 1757 sochaře Jiřího Žlebeka. „Konečná podoba bronzového modelu v ceně kolem 10 milionů korun se objeví v centrální části venkovního areálu v roce 2013,“ uvedla hlavní manažerka občanského sdružení Muzeum Olomoucké pevnosti Markéta Záleská.<br />
Cílem projektu je představit veřejnosti podobu opevněného města z doby, kdy Olomouc byla významnou pevností rakouského mocnářství a úspěšně odolala obléhání pruského vojska. Sdružení rovněž usiluje o propojení areálu Korunní pevnůstky se sousední Botanickou zahradou a Rozáriem. Tím by vznikl rozsáhlý komplex jako zdroj zábavy, poznání a odpočinku.</p> <p>Další podrobnosti o záměrech a dosavadních aktivitách občanského sdružení Muzeum Olomoucké pevnosti najdete na jeho webových stránkách www.pevnostolomouc.cz.</p>

<p>PŘEROV: Soutěž nazvanou Přerov v zimním kabátě uspořádalo statutární město Přerov a určilo ji amatérským fotografům bez rozdílu věku.</p> <p>Vše, co musíte udělat, je zaslat v elektronické formě minimálně jednu fotografii se zimní tematikou Přerova, kterou označíte názvem.<br /> Váš snímek se pak stane součástí obrázkové galerie hodnocené veřejností.<br /> Dárkovými předměty budou oceněni ti účastníci soutěže, kteří získají největší přízeň veřejnosti – nejvyšší počet hvězdiček.</p> <p>Snímky můžete na adresu fotosoutez.prerov@mail.cz zasílat do 31. ledna 2011.</p> <p>Bližší informace a podmínky soutěže naleznete zde

LIPNÍK NAD BEČVOU: Letos v červnu bylo v Lipníku nad Bečvou slavnostně uvedeno do provozu nově zrekonstruované západní hospodářské křídlo zámku, známé mezi místními jako „Konírna“. Vedle náměstí T. G. Masaryka, které je přirozeným cetrem města, kde se odjakživa lidé setkávali, vznikl ve městě další prostor, vhodný k odpočinku a pohodovým kulturním setkáním. Podmanivé prostředí zámeckého parku přímo vybízí k příjemnému spočinutí, a nyní díky vybavenosti Konírny může být spojeno i s kulturním zážitkem či chutným občerstvením. Nachází se zde Společenský sál s kapacitou cca 50 osob, který slouží ke slavnostním účelům i k pořádání komorních kulturně-vzdělávacích akcí, výstav apod. Galerii Konírna najdete v severozápadní části objektu. Citlivě upravený prostor industriálního rázu je vybaven kvalitním galerijním mobiliářem a skýtá výborné podmínky pro špičkové expozice. V jihovýchodní části objektu je situována Kavárna Konírna s celoročním provozem, s možností venkovního posezení v letní sezóně. Exteriér kavárny, kde v minulosti skutečně ržáli koně, je stylově doplněn kovanou plastikou houpacího Koně uměleckého kováře Pavla Tasovského. A právě plastika Kůň se stala symbolem Konírny, proto se objevila i v grafickém logu. Autorem výtvarného návrhu loga Konírny je Ing. arch. Ladislav Palko, do elektronické podoby jej převedl grafik Roman Witasek.