Olomoucký kraj

<p>JESENÍK: Jesenická radnice společně s Priessnitzovými léčebnými lázněmi a.s. přichází se zajímavou soutěží „Objevte zimní Jeseník, město v srdci zimní přírody.“ Cílem soutěže je natočit poutavý videoklip o městě Jeseníku, který by ukázal, že i v zimě Jeseník nabízí pro turisty mnoho zajímavého.</p> <p>Soutěž je určena pro všechny bez rozdílu věku. A ceny jsou více než lákavé.</p> <p>Město Jeseník leží v severní části Olomouckého kraje na pomezí Rychlebských hor a Hrubého Jeseníku. Jako lázeňské město láká návštěvníky a turisty především v létě. V jeho okolí se nachází bezpočet pramenů, které daly vzniknout prvnímu vodoléčebnému ústavu na světě. Působivá je historie těžby zlatonosných rud, jesenických čarodějnických procesů, nebo prosperujícího 19. století, úchvatné jsou jesenické báje a pověsti. V zimě se většina návštěvníků soustředí na okolní lyžařská střediska, ačkoliv i v tomto období má Jeseník co nabídnout. Ukázat světu jedinečnost zimního Jeseníku a možnosti vyžití nejen pro lyžaře z okolních svahů mají právě za úkol videospoty a jejich tvůrci.<br />
Soutěž je určena všem kreativcům, kteří si rozumí s kamerou a baví je realizovat neotřelé nápady. Na sběr dostačujícího množství materiálu a tvorbu spotu mají soutěžící celou zimní sezónu. </p> <p>Uzávěrka soutěže je 31. března 2013. </p> <p>A o co se hraje? První cenou je 10 000 Kč, druhá a třetí cena jsou poukázky na služby v Priessnitzových lázních v hodnotě pěti a tří tisíc korun. Přihlášené spoty budou soutěžit také o cenu za nejsledovanější videospot, jehož tvůrce získá 3333 litrů vody na rok zdarma.</p> <p>Bližší informace o soutěži se dočtete na www.jesenik.org.</p>

<p>ZLATÉ HORY: Město Zlaté Hory leží nedaleko hranice s Polskem a žije v něm 4,6 tisíc obyvatel. O kulturní klima se starají Městská kulturní zařízení – organizační složka města (dále MKZ). Tvoří ho Multifunkční volnočasové centrum – kino, Městská knihovna, Městské muzeum, Městské informační centrum a Zlatorudné mlýny. Všechna kulturní zařízení působí v budovách, které patří městu. V loňském roce vyčlenilo město na kulturu kolem 4 milionů Kč.</p> <p>Střípky z historie</p> <p>Město i jeho okolí je svázáno se zlatem a dalšími hornickými aktivitami, procházela jím stará obchodní stezka vedoucí z Olomouce do slezské Vratislavi. Původní název města zněl Zuckmantel a jeho existence je poprvé písemně doložena v listinách z let 1222 – 1224. Hornická osada Zuckmantel byla v roce 1306 povýšena na město a v roce 1339 se stala královským horním městem. Zlato se v této oblasti získávalo daleko dřív – již v 10. a 11. století, a to rýžováním podél místních vodních toků. Od poloviny 16. století byla těžba zlata tak výnosná, že biskup Jakub ze Salzy nechal ve městě zřídit mincovnu, kde se razily zlaté biskupské dukáty. Kromě hornictví se stala zdrojem obživy pro zdejší obyvatelstvo i řemesla, od počátku 17. století šlo zejména o rozvoj plátenictví. Těžba zlata skončila v roce 1788 a v dalším období město prosperovalo zejména díky plátenictví a továrně na papír. V roce 1850 měl Zuckmantel 4481 obyvatel a byl největším městem na Jesenicku. Kromě zpracování kamene, likérky, konzervárny ovoce, cihelny a dalších firem se koncem 19. století rozvíjelo i lázeňství a cestovní ruch. Po 2. světové válce, tak jako všude v bývalých Sudetech, došlo k vysídlení původně německy mluvícího obyvatelstva a do města začali přicházet občané české národnosti. V roce 1949 se název města změnil na Zlaté Hory. Po rozsáhlém geologickém průzkumu následovala těžba rud i zlata, která byla ukončena v roce 1993.</p> <p>Multifunkční volnočasové centrum – kino</p> <p>„V letošním roce se v objektu, který prošel v roce 2010 celkovou rekonstrukcí, dosud uskutečnily tři přednášky, dvě divadelní představení pro dospělé, čtyři divadelní vystoupení pro děti, jeden koncert a dvě autorská čtení. Sál je také využíván k zasedání městského zastupitelstva. Digitalizace kina proběhla koncem letošního roku. Filmová představení se konají dvakrát týdně, pro základní a mateřské školy byla realizována necelá desítka promítání. Největší zájem je o české komedie – např. Líbáš jako ďábel, u dětí získaly největší oblibu pokračování filmů Doba ledová, Šmoulové nebo Madagaskar. Kapacita sálu je 122 míst,“ říká vedoucí MKZ Gabriela Kotasová.</p> <p>Městská knihovna</p> <p>Knihovna začala půjčovat knihy 1. září 1945 a to v bývalém hotelu Beseda. Poté přesídlila do budovy dnešního muzea a od roku 1995 ji najdeme v budově pošty, kde získala větší prostory. Knihovní fond čítá kolem 19 tisíc svazků, čtenáři mají k dispozici osm titulů periodik. Do knihovny dochází 218 čtenářů, z toho je jich 47 ve věku do 15 let. K 8. listopadu 2012 bylo letos půjčeno 7543 knih, novin a časopisů. V rámci regionálních služeb poskytovaných Městskou knihovnou V. Priessnitze v Jeseníku využívá zlatohorská knihovna výměnné fondy a zpracování nově zakoupených knih.</p> <p>Městské muzeum</p> <p>Novodobé muzeum, které bylo veřejnosti zpřístupněno v roce 1994, se nachází v budově staré pošty z roku 1698. Stálou expozice tvoří Historie hornictví, Historie zlatohorského regionu, Historie obce Rejvíz, Dobové nářadí a náčiní, Selská jizba, Soubor exponátů (např. trezory, optické přístroje), Středověká mučírna (na Zlatohorsku působil nechvalně proslulý inkvizitor Jindřich František Bobling, který rozhodoval v čarodějnických procesech zobrazených v knize, a později i ve filmu, Kladivo na čarodějnice). V prostorách muzea působí i Zlatohorský historický klub rakouských granátníků z dob tereziánských a napoleonských. Sbírkový fond se vztahuje k historii zlatohorského regionu a obsahuje kolem 4 tisíc předmětů. Součástí muzea je o minigalerie SNOP, ve které se od ledna do listopadu 2012 konalo osm výstav. Během deseti měsíců loňského roku přišly do muzea téměř 4 tisíce návštěvníků.</p> <p>Městské informační centrum</p> <p>Bylo založeno v roce 1996 a od roku 2005 sídlí ve zrekonstruované budově. Od ledna do konce října 2012 využilo jeho služeb téměř 10,5 tisíc návštěvníků. Kromě zájemců o informace od nás, to byli turisté zejména z Polska, Slovenska a Německa. Zařízení poskytuje informace o Zlatých Horách a jejich místních částech, o přírodních, historických a kulturních památkách, kulturních a sportovních akcích, atd. Vybírá i příspěvky pro městský zpravodaj Zlatohorsko a provozuje veřejný internet.</p> <p>Zlatorudné mlýny</p> <p>Nedaleko Zlatých Hor leží Údolí Ztracených štol, místo dříve využívané jako rýžoviště zlata. Právě v těchto místech postavilo město v roce 2000 repliku středověkých hornických mlýnů, na kterou navazuje naučná stezka. Během letošního roku navštívilo tento skanzen téměř 18 tisíc návštěvníků. Soutěž v rýžování zlata o putovní pohár starosty města se ve městě koná od roku 1994. Letos se této soutěže zúčastnila osmdesátka soutěžících a několik stovek diváků. Zlaté Hory hostily v roce 1996 mistrovství Evropy v rýžování zlata, proběhly zde soutěže republikové a v roce 2010 mistrovství světa v této disciplíně. </p> <p>Tkalcovská expozice v Rejvízu</p> <p>Funguje asi 4 roky, sídlí v budově patřící církvi a provozuje ji Klub přátel Zlatých hor. Návštěvníci mohou vidět tři druhy stavů, které doplňuje klasické vybavení staré chalupy – truhla postel, malá kamínka zvaná Vincek, vyřezávaná židle atd. </p> <p>Město se chlubí řadou památek</p> <p>Městská památková zóna byla ve Zlatých Horách vyhlášena v roce 1992. Mezi hlavní památky patří trojlodní barokní farní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Jeho počátky spadají do 60. let 13. století a původně byl vystavěn v raně gotickém slohu. Špitální kostel sv. Kříže je postaven v barokním slohu s prvky tzv. slezského baroka. Budova staré pošty má bohatě zdobenou fasádu připomínající nizozemské vlivy. Bývalá renesanční radnice byla obnovena v roce 1800. Právě tato budova byla během své historie obětí požárů celkem šestkrát. V letech 1661 až 1666 byl nad farním kostelem vybudován kostelík zasvěcený sv. Rochovi, patronu, který měl bránit moru. Jižně od města se nachází zříceniny hradu Edelštejn, který se poprvé připomínal v roce 1281 a v 60. letech 15. století byl zbořen.<br />
„Zlaté Hory zvítězily v Krajském kole Soutěže o Cenu za nejlepší přípravu a realizaci programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón v Olomouckém kraji za rok 2011. Ocenění bylo uděleno za celkovou rekonstrukci náměstí. Město uspělo i v krajském kole soutěže o titul Historické město roku 2011 a získanou částku 100 tisíc použilo na úpravu vnitřních prostor radnice, obnovu dveří atd. V roce 2012 se nám také podařilo získat dotaci ve výši 25 tisíc Kč z Ministerstva kultury. Vuyžili jsme ji ne opravu dveří v zadním traktu radnice a poskytli jsme i příspěvek vlastníkům historických domů na náměstí,“ vysvětluje vedoucí MKZ.</p>

<p>OLOMOUC: Přehlídka animovaného filmu PAF otevře svůj 11. ročník již za pár dní. Čtyřdenní festival filmové animace a současného umění proběhne ve dnech 6. – 9. 12. 2012 v Uměleckém centru Univerzity Palackého a v dalších festivalových lokacích Olomouce.</p> <p>Slavnostní zahájení letošního ročníku se uskuteční v Atriu Konviktu ve čtvrtek 6. prosince od 18:00 hodin u příležitosti vernisáže skupinové výstavy nazvané Model. Animace urbanismu, jež tematizuje model městského prostoru a jeho interiérů v domnělém urbanistickém schématu. Poté organizátoři Přehlídky představí návštěvníkům instalace realizované v prostorách Konviktu v rámci sekce Konvikt Resident & PAF Art. Instalace a výstavy jsou rozšířením hlavních sekcí. Návštěvníci budou mít v letošním roce například možnost setkat se s uměleckými díly, která existují pouze na wi-fi sítích a v rozhraní internetových stránek.</p> <p>Více v příloze.</p>

<p>PROSTĚJOV: Wolkrův Prostějov, 56. celostátní přehlídka uměleckého přednesu a divadla poezie je přehlídkou nejinspirativnějších vystoupení sólových recitátorů, recitačních souborů a divadel poezie v České republice.</p> <p>Je příležitostí k setkání interpretů literárních textů, ke konfrontaci tvůrčích výsledků a postupů, ke vzájemné inspiraci, výměně názorů a zkušeností a ke vzdělávání účastníků.<br />
Posláním přehlídky je také podpořit zájem pedagogů, studentů a širší veřejnosti o literaturu a její tvůrčí interpretaci, iniciovat a obohacovat další dění a aktivity v oblasti uměleckého přednesu a divadla poezie v jednotlivých regionech ČR a připravovat pro zájemce celoroční možnosti vzdělávání.</p> <p> Přehlídky se mohou zúčastnit sólisté a divadelní soubory z České republiky, jejichž vystupující členové ukončili 9. ročník ZŠ nebo odpovídající ročník víceletého gymnázia. Horní věková hranice není stanovena.</p> <p> Sóloví recitátoři jsou rozděleni do tří věkových kategorií.<br />
1. kategorie – od ukončení 9. ročníku ZŠ nebo odpovídajícího ročníku víceletého gymnázia do 17 let (dovršení 17 let až po 1. 2. 2013 včetně);<br />
2. kategorie – od 17 let (recitátoři, kteří do 1. 2. 2013 dovrší 17 let) do 20 let;<br />
3. kategorie – od 20 let (recitátoři, kteří do 1. 2. 2013 dovrší 20 let) a více (horní věková hranice není stanovena).<br />
U recitačních souborů a divadel poezie – od ukončeného 9. ročníku ZŠ nebo odpovídajícího ročníku víceletého gymnázia, horní věková hranice není stanovena.</p> <p> Sóloví recitátoři jsou nominováni a doporučeni ze 14 krajských postupových přehlídek Wolkrova Prostějova (WP), soubory jsou z těchto přehlídek doporučeny.</p> <p> Uzávěrka nominací a doporučení z krajských přehlídek do programu 56. WP je 14. dubna 2013.</p> <p> O zařazení doporučených sólistů a souborů do programu rozhoduje programová rada WP. Ta ve výjimečných případech může na základě písemného doporučení vybaveného potřebnými náležitostmi zařadit do programu přehlídky i inscenaci směřující k celostátní přehlídce jiného divadelního oboru. Programovou radu přehlídky tvoří členové odborné rady uměleckého přednesu NIPOS-ARTAMA, zástupci lektorských sborů krajských přehlídek WP a přizvaní odborníci. Programová rada zasedne k jednání o programu celostátní přehlídky koncem dubna či začátkem května 2013.</p> <p> Celostátní přehlídka 56. Wolkrův Prostějov se uskuteční ve dnech 11. ‒ 15. června 2013.</p> <p> Podrobné propozice 56. Wolkrova Prostějova 2013 <p> Termíny a místa konání krajských postupových přehlídek

<p>VELKÁ BYSTŘICE: Po zhruba třiceti letech se kolektiv folklorního souboru Mladá Haná z Velké Bystřice rozhodl obnovit již téměř zapomenutou lidovou tradici obcházení Lucek.</p> <p>Lidovou tradici zkusila se souborem Haná v r. 1984 obnovit jeho tehdejší vedoucí, spisovatelka a etnografka Helena Lisická. Průvod Lucek byl po tři roky zpestřením předvánočních akcí, ale s ohledem na tehdejší společenskou situaci zanikl. Nadšení členové folklorního souboru Mladá Haná se proto rozhodli tuto lidovou tradici po téměř 30 letech obnovit a Lucky budou v letošním roce obcházet stavení a nahlížet do světnic. </p> <p>Velkobystřický průvod začne ve čtvrtek 13. prosince za setmění, tj. v 18 h v ul. Nad Skálou a bude směřovat po ul. Křížkovského a 8. května na Zámecké náměstí.</p> <p>Na akci jsou všichni srdečně zváni!</p> <p>Z historie:<br />
„Svatá Lucie, noci upije, ale dne nepřidá…“ Podle juliánského kalendáře se slavil zimní slunovrat 11. prosince a den na to, v předvečer svátku svaté Lucie, obcházely stavení osoby zahalené do bílých šatů, kterým se říkalo Lucky – měly dlouhé zobáky a obličeje bílé od mouky, za pasem nosily peroutky nebo nůžky. V době od slunovratu do konce vánoc se nesmělo drát ani příst a světnice musely být uklizeny. Lucky řádně kontrolovaly, zda je na chalupě uklizeno, napředeno a nadrato. Kde našly neuklizenou světnici, udělaly ještě větší nepořádek. S Luckami chodil také Šperechta, jehož úkolem bylo strašení dětí, aby se postily a nezlobily. Šperechta bylo strašidlo, které vypadalo jako krabice, celé bylo zamotané v koudeli, často oblečené v mužské košili a ženské sukni. Chodilo po klekání a ohlašovalo se bušením na dveře. Šperechtou se strašily děti, aby nesnědly všechny sladkosti od svatého Mikuláše. Jinak, že jim rozpáře bříška nebozezem nebo dřevěným nožem a vycpe je hrachovinou nebo koudelí.</p> <p>Helena Lisická – spisovatelka a etnografka, zakladatelka mezinárodní folklórního festivalu „Lidový rok“. Je autorkou více než dvou desítek knižních titulů, kromě pohádek, pověstí či národopisných prací psala i divadelní hry pro děti, reportáže, fejetony, rozhlasové a televizní pořady i scénáře loutkových her. Přitahovaly ji zejména folklórní tradice a činnost národopisných souborů, kolem nichž bylo možno objevovat ještě stále živou a pamětníky připomínanou „lidovou kulturu Hané“.</p> <p>Mgr. Martina Žbánková<br />
referentka<br />
Kulturní a informační centrum</p>

<p>PŘEROV: Praskající stěny. Malý prostor pro čtenáře. Knihy, které by mohly stát v policiích, kvůli nedostatku místa uložené ve skladě. Neexistující místnost pro besedy. Absence sociálního zařízení pro veřejnost. To je realita přerovské knihovny, která má už přes půl století své místo na Žerotínově náměstí.</p> <p>V objektu je v současné době 21 tisíc svazků knih, 13 tisíc svazků periodik, ve studovně je 6 tisíc knih a v čítárně 1500 periodik, v hudebním oddělení je 400 knih, 700 periodik a 5 tisíc CD nosičů.<br />
„Ve skladech máme dalších 40 tisíc velmi kvalitních svazků knih a 11 tisíc svazků periodik. Ty se ale kvůli prostorovým problémům nedostanou k uživatelům knihovny. Prakticky se dá říci, že si čtenáři mohou přímo půjčit jen 30 procent knih, které máme v Přerově k dispozici – o další musí žádat pracovníky knihovny, aby jim je donesli ze skladů,“ říká ředitel knihovny Pavel Cimbálník.</p> <p>„Je nejvyšší čas najít nové místo, které bude zázemím pro dospělé i dětské čtenáře, nabídne skladovací prostory a jako bonus přinese třeba i studentský klub, besední místnost či kavárnu,“ říká náměstek přerovského primátora Josef Kulíšek. Proto svolal na pondělí 19. listopadu jednání se zastupiteli, kteří by měli zvážit, která z aktuálně navržených variant bude pro knihovnu ta nejlepší.</p> <p>Posuzují tři objekty a pro lepší rozhodování nechali přerovští úředníci zpracovat na Vysoké škole ekonomické v Praze znalecký posudek, který srovnával všechny tři varianty. „Ekonomové zjišťovali, jestli je pro Přerov výhodnější investovat do rekonstrukce vlastních nemovitostí, nebo hradit nájemné z pronajatých prostor. Stanovisko bylo jednoznačné – nejvýhodnější variantou je patnáctiletý nájem nebytových prostor v Palackého ulici,“ uvedl vedoucí odboru koncepce a strategického rozvoje Pavel Gala. </p> <p>Každopádně nová knihovna se má stát důstojným komunitním a kulturním centrem pro všechny občany Přerova – a měla by nabízet ucelenou a pestrou nabídku knihovnických služeb. „V současné době je situace opravdu nevyhovující, nedůstojná pro 21. století. Knihovna spravuje tři pobočky ve městě – v ulicích Trávník, Velká Dlážka a na sídlišti v Předmostí. V jiné budově je dětská půjčovna a na jiném místě jsou depozitní sklady. To všechno komplikuje život knihovníkům i čtenářům. Desetitisíce knih jsou uloženy ve skladech a ke čtenářům se vůbec nedostanou, protože pro ně není zkrátka místo,“ podotkl závěrem náměstek Kulíšek.</p> <p>Zdrojem je článek na webu města Přerova

<p>UNIČOV: V roce 2013 se uskuteční již 23. ročník Celostátní přehlídky školních dětských pěveckých sborů v Uničově. Smyslem přehlídky není soutěž mezi dětskými sbory, ale vytvoření příležitostí pro vzájemnou inspiraci a předávání zkušeností.</p> <p>Přehlídka by měla by být povzbuzením pro sbormistry a příjemnou sváteční událostí pro děti. Proběhne s výrazně pracovním charakterem a bude koncipována jako výběr nejzajímavějších vystoupení ze všech krajů ČR. I když přehlídka klade důraz na školní sbory, je záměrem pořadatelů umožnit rovněž setkání širšího spektra dětských pěveckých sborů, tj. např. sborů ZUŠ, DDM, přípravných oddělení koncertních sborů apod.</p> <p> Stejně jako v minulých letech budou celostátní přehlídce školních dětských pěveckých sborů předcházet postupové přehlídky krajské, popřípadě oblastní. Součástí krajských a oblastních postupových přehlídek i celostátní přehlídky jsou besedy s lektorským sborem, resp. porotou, spojená s rozborem jednotlivých vystoupení.</p> <p> K účasti na přehlídce se mohou přihlásit sbory ze ZŠ, gymnázií, ZUŠ, DDM, SVČ, přípravná oddělení výběrových koncertních dětských sborů apod. Jednotlivé sbory se hlásí do jedné ze dvou kategorií, z nichž každá se dělí na dvě věkové skupiny: </p> <p> I. kategorie ‒ sbory z jedné ZŠ nebo z jednoho gymnázia:<br />
A – složené z dětí do 5. třídy včetně;<br />
B – složené z dětí do 9. třídy včetně a odpovídajících ročníků gymnázia.</p> <p> II. kategorie ‒ sbory ze ZŠ nebo gymnázií s rozšířenou výukou hudební<br /> výchovy, sbory ze ZUŠ, sbory z více ZŠ, z DDM apod.:<br />
A – složené z dětí do 5. třídy včetně;<br />
B – složené z dětí do 9. třídy včetně a odpovídajících ročníků gymnázia.</p> <p> Pro sbory všech kategorií platí jako povinná skladba jedna lidová píseň (česká, moravská, slezská nebo slovenská), která musí být provedena a cappella buď jako jednohlas, nebo v libovolné vícehlasé úpravě bez doprovodu. Přehlídkový program může trvat maximálně 10 minut zpívaného času.</p> <p> Zájemci o účast zašlou přihlášku s přiloženým repertoárem pořadateli v příslušném kraji. </p> <p>Krajské postupové přehlídky se uskuteční v březnu a v dubnu 2013. Z krajské postupové přehlídky vybere porota vždy jeden sbor na celostátní přehlídku. V odůvodněných případech může doporučit ještě druhý sbor z jiné kategorie. Definitivní výběr účastníků celostátní přehlídky provede programová rada do 10. května 2013. Programovou radu jmenuje NIPOS-ARTAMA.</p> <p> 23. Celostátní přehlídka školních dětských pěveckých sborů se uskuteční ve dnech 24. – 26. května 2013 v Uničově.</p> <p> Celostátní přehlídku pořádají NIPOS-ARTAMA Praha a Městské kulturní zařízení Uničov z pověření a za finanční podpory Ministerstva kultury. </p> <p> Podrobné propozice celostátní přehlídky školních dětských pěveckých sborů 2013 <p> Termíny a místa konání krajských postupových přehlídek